Projekty

Proč vznikl právě tento projekt?

Území na severním nábřeží Vltavy mezi holešovickým přístavem a mostem Barikádníků sloužilo dlouhodobě především jako parkovací prostor a provozní zázemí. Nebylo prostupné ani využitelné pro pobyt lidí. Přitom šlo o jedno z mála míst, kde bylo možné vytvořit větší veřejný prostor v přímém kontaktu s řekou. Projekt reagoval na potřebu:

• zpřístupnit nábřeží obyvatelům,
• proměnit technicky využívané území na pobytový veřejný prostor,
• najít řešení fungující v podmínkách změny klimatu a záplavového režimu řeky

Jak park vznikal

Vznik Parku U Vody nebyl přímou cestou od nápadu k realizaci. Šlo o dlouhodobý proces, který postupně propojoval myšlenku návratu města k řece s reálnými možnostmi území, jeho vlastnickými vztahy a technickými omezeními.

Důležitou roli sehrála práce s veřejností, která pomohla lépe porozumět hodnotě místa i očekáváním spojeným s jeho budoucím využitím. Na tuto fázi navázala urbanisticko‑krajinářská soutěž, díky níž bylo možné porovnat různé přístupy a zvolit řešení respektující charakter lokality i její vztah k řece.

Realizace projektu vyžadovala dlouhodobou koordinaci celé řady aktérů a hledání vhodného financování. Kvalitu výsledného řešení potvrzuje také skutečnost, že projekt Park U Vody získal Grand Prix Architektů 2025 – Národní cenu za architekturu v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba.

Co se konkrétně realizovalo

• vznik nového parku na ploše přibližně tří hektarů
• odstranění rozsáhlých nepropustných povrchů
• obnova a doplnění zeleně včetně travnatých a pobytových ploch
• založení sítí pěších a cyklistických stezek
• vytvoření míst pro posezení, sport i komunitní aktivity
• umožnění přímého kontaktu s řekou (pobytové prvky, schody k vodě)

Jaký je přínos projektu

Park U Vody dnes slouží jako otevřený veřejný prostor s různými možnostmi využití. Zároveň přispívá ke zlepšení městského prostředí i jeho odolnosti vůči změně klimatu.

• nabízí prostor pro pobyt, odpočinek a pohyb,
• funguje jako přirozená průchozí trasa podél řeky,
• zvyšuje podíl zeleně a propustných ploch,
• pomáhá snižovat přehřívání okolí v letních měsících.

Více informací na: Park U Vody | Praha 7

Nový park na severním nábřeží zpřístupňuje dříve uzavřené území a otevírá ho každodennímu využití. Nabízí prostupnou trasu podél řeky, místa pro odpočinek i sportovní aktivity. Projekt vznikl na základě architektonické soutěže a ukazuje, že promyšlený návrh může dobře reagovat na složité podmínky i potřeby místa.

Proč vznikl právě tento projekt

Vnitroblok U Uranie byl dlouhodobě využíván převážně jako psí loučka s trávníkem, několika stromy a základním mobiliářem. Prostor sloužil svému účelu, ale jeho potenciál pro zlepšení prostředí v husté městské zástavbě nebyl plně využit. Projekt vznikl z potřeby:

• kultivovat společný prostor v obytném bloku,
• posílit zeleň a stín v místě s omezenými možnostmi výsadby,
• a nabídnout lépe využitelný prostor pro různé skupiny obyvatel.

Jak vnitroblok vznikal

Příprava projektu vnitrobloku u Uranie byla od počátku ovlivněna specifickými technickými podmínkami. Celý prostor se nachází nad podzemními garážemi, což výrazně ovlivnilo návrh rozmístění zeleně, práci s vodou i celkovou podobu úprav.

Největší výzvou bylo najít řešení, které umožní zlepšit podmínky pro růst stromů, aniž by došlo k ohrožení konstrukcí a hydroizolace podzemních garáží. Současně probíhala komunikace s majiteli okolních domů, jejíž součástí bylo vysvětlování navržených postupů, prezentace technických řešení a postupné odbourávání obav spojených s úpravami.

Důraz byl kladen také na architektonické řešení prostoru tak, aby vnitroblok nebyl určen pouze jednomu typu uživatelů, ale nabízel různé možnosti využití – od klidového pobytu přes hru dětí až po každodenní pobyt obyvatel v okolních domech.

Co se konkrétně realizovalo

• úprava povrchů asfaltových na dlážděné a mlatové
• doplnění a obnova zeleně s využitím vhodných a odolných druhů,
• vytvoření stinných a pobytových míst,
• úpravy využívající dešťové vody v rámci možností území,
• osazení pergoly, jejíž zadní treláž připomíná zaniklé Divadlo U Uranie.

Jaký je přínos projektu

Úprava vnitrobloku přinesla nejen obyvatelům okolních domů kultivovanější a lépe využitelný prostor. Projekt zároveň přispívá ke zlepšení mikroklimatu v husté městské zástavbě a ukazuje, že i technicky komplikované vnitrobloky mohou sehrát důležitou roli při adaptaci města na změnu klimatu.

• zlepšení kvality prostředí pro každodenní pobyt,
• zvýšení podílu zeleně v obytné zástavbě,
• omezení přehřívání prostoru v letních měsících,
• lepší využitelnost prostoru pro různé skupiny obyvatel.

Více informací: Vnitroblok U Uranie | Praha 7

Úprava vnitrobloku proměnila dříve málo využívaný prostor v místo pro každodenní pobyt. Návrh reaguje na náročné podmínky nad podzemními garážemi a klade důraz na zlepšení mikroklimatu doplněním stromů, keřů a různých trvalek i cibulovin. Nová stinná místa a lepší využití dešťové vody pomáhá adaptovat místo i v omezeném prostředí. Významným prvkem je pergola, jejíž treláž odkazuje na bývalé divadlo U Uranie a zároveň vytváří stinné místo pro posezení. Projekt ukazuje, že i technicky omezené prostory mohou přispívat k adaptaci města a nabídnout kvalitní prostředí pro různé skupiny obyvatel.

Proč vznikl tento projekt

Vnitroblok U Vody byl již při výstavbě okolních obytných domů koncipován jako pobytový a klidový prostor pro jejich obyvatele. Postupem času však místo ztratilo svou původní kvalitu. Povrchy i zeleň byly dlouhodobě v nevyhovujícím stavu a vnitroblok přestával odpovídat současným nárokům na bezpečné, přehledné a příjemné využívání.

Projekt vznikl z potřeby:

• vrátit vnitrobloku jeho původní pobytovou a rekreační funkci,
• zlepšit kvalitu prostředí,
• rozvinout parkový charakter místa a využít příležitost pro doplnění zeleně,
• upravit prostor tak, aby vyhovoval dnešním nárokům na veřejný prostor.

Jak projekt vznikal

Vnitroblok U Vody měl od počátku parkový charakter a nacházely se zde vzrostlé stromy, které tvořily důležitou hodnotu tohoto místa. Postupem času však prostor přestal odpovídat aktuálním nárokům na využívání a kvalitu pobytu.

Zlomovým momentem byla povodeň, která zasáhla celé území. Bylo nutné prověřit stav zeleně, zejména stromů, a posoudit, co je možné zachovat a na co navázat. Následný dendrologický průzkum pomohl vyhodnotit zdravotní stav dřevin a stal se podkladem pro další rozhodování.

Na základě těchto zjištění padlo rozhodnutí pojmout rekonstrukci vnitrobloku komplexně. Nešlo o dílčí opravy, ale o proměnu celého prostoru tak, aby lépe odpovídal současnému způsobu užívání – s novou dispozicí, lepší prostupností, kvalitnějšími povrchy a doplněnou zelení. Zároveň byl kladen důraz na zachování toho, co bylo na místě cenné, především vzrostlých stromů a klidového parkového charakteru.

Co se konkrétně realizovalo

• nová dispozice pěších cest, která zlepšila prostupnost a orientaci v prostoru,
• vznik centrálního pobytového místa s pítkem jako přirozeného ohniska vnitrobloku,
• obnova a doplnění zeleně při zachování vzrostlých stromů, zejména lipového stromořadí,
• úprava a sjednocení povrchů parkových ploch,
• nové veřejné osvětlení a doplnění městského mobiliáře,
• úpravy oplocení a návaznost na dětské hřiště jako součást širšího využití prostoru.

Jaký je přínos projektu

Rekonstrukce vnitrobloku U Vody přinesla obyvatelům návrat kvalitního pobytového prostoru v bezprostřední blízkosti domova. Projekt zároveň respektuje specifika záplavového území a posiluje význam vnitrobloků jako důležité součásti městského prostředí.

• zlepšení kvality každodenního pobytu obyvatel okolních domů,
• zachování a rozvoj vzrostlé zeleně s pozitivním vlivem na mikroklima,
• lepší přehlednost, bezpečnost a využitelnost prostoru,
• vytvoření zázemí pro různé věkové skupiny,
• dlouhodobě udržitelný parkový prostor odpovídající současným nárokům.

Více informací: Vnitroblok U Vody v novém kabátě | Praha 7

Rekonstrukce vnitrobloku navrátila prostoru jeho parkový charakter a zlepšila jeho přístupnost i využitelnost pro každodenní pobyt. Nové uspořádání cest, pobytové prvky a doplněná zeleň vytvářejí přehledné a klidné prostředí pro různé skupiny obyvatel. Zachování vzrostlých stromů a rozšíření zeleně přispívá k ochlazování prostoru a zlepšení místních podmínek v husté zástavbě. Projekt zároveň reaguje na podmínky záplavového území a ukazuje, jak mohou vnitrobloky posilovat odolnost města i příjemnost každodenního prostředí.

Proč vznikl tento projekt

Projekt v ulici Janovského vznikl z potřeby nahradit méně úspěšné výsadby a vytvořit podmínky, které novým stromům umožní zdravý růst po mnoho dalších let.

Jak projekt vznikal

Příprava nového stromořadí probíhala od podzimu 2023 ve spolupráci s Technickou správou komunikací hl. m. Prahy. Zkušenosti z předchozích výsadeb ukázaly, že hlavním problémem nebyl samotný výběr stromů, ale omezený prostor pro jejich kořeny a nedostatečné podmínky pro hospodaření s vodou.

Proto byl nejprve vybudován nový prokořenitelný prostor tvořený soustavou podzemních rýh se speciálním strukturálním substrátem. Ten umožňuje kořenům lepší přístup ke vzduchu, vodě i živinám a zároveň omezuje riziko poškozování okolních povrchů nebo střetů s inženýrskými sítěmi. Součástí návrhu bylo také využití dešťové vody ze zpevněných ploch, která je k novým stromům přiváděna přirozeným spádem.

Co se konkrétně realizovalo

• výsadba sedmi nových habrovců habrolistých (Ostrya carpinifolia),
• odstranění nevyhovujících podmínek předchozí výsadby,
• vybudování podzemních prokořenitelných rýh pro společný růst kořenových systémů,
• navýšení prokořenitelného prostoru z původních přibližně 7 m³ na více než 60 m³,
• použití strukturálního substrátu s vysokou schopností zadržovat vodu,
• vytvoření absorpčního povrchu stromových mís,
• svedení dešťové vody ze zpevněných ploch ke stromům a její vsakování v místě.

Přínosy projektu

• lepší podmínky pro růst a dlouhodobou vitalitu stromů,
• vyšší odolnost vůči suchu a letním vedrům,
• více stínu a příjemnější mikroklima v ulici,
• zadržení části dešťové vody přímo v místě,
• omezení odvádění srážkové vody do kanalizace,
• větší přínos zeleně pro obyvatele i veřejný prostor.

Projekt zároveň ukazuje, že kvalitní stromořadí není pouze otázkou samotné výsadby stromů, ale především vytvoření podmínek, ve kterých mohou dlouhodobě růst a plnit své klimatické i estetické funkce.

Více informací: Sedm nových stromů v ulici Janovského | Praha 7

Nové stromořadí v ulici Janovského bylo navrženo tak, aby mělo dostatek prostoru pro kořeny i přístup k dešťové vodě. Speciální podzemní konstrukce umožňují stromům lépe prosperovat v náročném městském prostředí, poskytovat více stínu a zlepšovat mikroklima ulice. Projekt ukazuje, že vhodně navržená výsadba stromů je důležitou součástí adaptace města na změnu klimatu.

Proč vznikl tento projekt

Ulice  patří mezi nejvýznamnější a nejvytíženější ulice Prahy 7. Přesto zde v některých úsecích dlouhodobě chyběla uliční zeleň, která by poskytovala stín, ochlazovala okolí a zpříjemňovala pobyt chodcům. Projekt proto usiloval o doplnění stromů do části ulice, kde pro ně dosud nebyly vytvořeny vhodné podmínky.

Co se konkrétně realizovalo

V rámci projektu bylo upraveno okolí severního chodníku v úseku poblíž ulice Františka Křížka a vysazeno pět nových stromů břestovce Juliina (Celtis julianae). Součástí realizace bylo také vytvoření prokořenitelných prostorů a prvků modrozelené infrastruktury, úprava povrchů a doplnění výsadbových rabat osázených keři, trvalkami a cibulovinami. Prostor doplnil také nový mobiliář včetně laviček a stojanů na kola.

Přínosy projektu

• doplnění stromů do části ulice, kde dosud chyběly,
• více stínu a příjemnější prostředí pro chodce,
• zlepšení mikroklimatu a kvality veřejného prostoru,
• lepší hospodaření se srážkovou vodou,
• zvýšení podílu zeleně v hustě zastavěném městském prostředí.

Projekt ukazuje, že i ve velmi vytížených ulicích lze postupně vytvářet prostor pro stromy a další zeleň, které pomáhají zvyšovat odolnost města vůči dopadům změny klimatu.

Více informací na: https://www.praha7.cz/stromy-milada/

V ulici Milady Horákové bylo vysazeno pět nových stromů a upraveno jejich okolí tak, aby měly vhodné podmínky pro dlouhodobý růst. Stromy doplněné o další vegetaci pomáhají ochlazovat ulici, zpříjemňují pobyt chodcům a přispívají ke kvalitnějšímu veřejnému prostoru.

Proč vznikl tento projekt

Stromořadí v ulici Ortenova náměstí a je dlouhodobou součástí prostoru ulice. Stromy zde plní důležitou roli, poskytují stín, zlepšují mikroklima a přispívají ke kvalitě veřejného prostoru. Městské prostředí jim však zároveň klade vysoké nároky, zejména z hlediska dostupnosti vody a vhodných podmínek pro růst kořenů.

Projekt vznikl z potřeby

• zlepšit podmínky pro růst stávajících i nově vysazovaných stromů,
• lépe hospodařit se srážkovou vodou přímo v ulici,
• ověřit různá řešení modrozelené infrastruktury v praxi, aby bylo možné vyhodnotit, která jsou nejefektivnější.

Jak projekt vznikal

Městská část Praha 7 projekt připravila ve spolupráci s odborníkem na modrozelenou infrastrukturu Davidem Horou. Od počátku bylo jasné, že nepůjde o běžnou výsadbu stromů, ale o pilotní projekt, který umožní porovnat různá technická a vegetační řešení v reálných podmínkách městské ulice.

Základním principem bylo vytvořit každému stromu trochu jiné podmínky, lišící se velikostí kořenového prostoru, způsobem přívodu a zadržení vody nebo konstrukcí povrchů v jeho okolí. Součástí přípravy byl také podrobný průzkum stávající zeleně a vyhodnocení zdravotního stavu stromů, aby bylo možné navázat na kvalitní jedince a zároveň doplnit nové výsadby.

Projekt tak vznikal jako kombinace odborného návrhu, mezioborové spolupráce a snahy získat praktické poznatky, které bude možné využít i při dalších úpravách veřejného prostoru.

Co se konkrétně realizovalo

• výsadba nových stromů a zlepšení stanovištních podmínek u stromů stávajících,
• rozšíření a úpravy stromových rabátek s větším prostorem pro kořeny,
• svedení srážkové vody z chodníků a komunikace ke stromům,
• instalace různých typů podzemních retenčních a vsakovacích prvků,
• založení průlehů v rabátkách pro zachycení a postupné vsakování dešťové vody,
• použití odlišných povrchů a substrátů (např. štěrkové záhony, strukturální půdy),
• doplnění trvalkových a travnatých ploch navazujících na stromy.

Jednotlivá řešení byla zvolena tak, aby bylo možné jejich fungování dlouhodobě sledovat a porovnávat.

Přínosy projektu

Projekt přinesl okamžité zlepšení podmínek pro uliční zeleň a zároveň vytvořil cennou referenci pro další projekty modrozelené infrastruktury.

• lepší zásobování stromů vodou,
• zvýšení odolnosti stromů vůči extrémům počasí,
• zlepšení mikroklimatu v ulici a okolí náměstí,
• zadržení části dešťové vody přímo v místě místo jejího odvádění kanalizací,
• ověření různých řešení modrozelené infrastruktury v praxi,
• získání dat a zkušeností využitelných při dalších projektech.

Více na: https://www.praha7.cz/nove-stromy-na-ortenove-namesti-podpori-prvky-modrozelene-infrastruktury/

Úpravy uličního prostoru zlepšují podmínky pro stromy a pracují s dešťovou vodou přímo v místě. Voda ze zpevněných ploch je sváděna ke kořenům, kde se postupně vsakuje a pomáhá udržet zeleň v dobré kondici i v suchých obdobích. Pilotní projekt různých technických řešení ověřuje možnosti, jak v ulicích zlepšovat místní klima a dlouhodobou stabilitu zeleně.

Proč vznikl tento projekt

Ulice Schnirchova patří mezi místa, kde bylo možné doplnit uliční zeleň a zároveň otestovat modernější přístup k výsadbám stromů v hustě zastavěném městském prostředí. Původní projekt výsadby vznikl již v roce 2018, později byl však upraven tak, aby lépe odpovídal současným požadavkům na fungování uličních stromořadí v podmínkách měnícího se klimatu. Cílem bylo vytvořit stromům lepší podmínky pro růst, zajistit dostatečný prostor pro kořeny a efektivněji pracovat se srážkovou vodou.

Co se konkrétně realizovalo

• výsadba čtyř nových stromů druhu svitel latnatý,
• tvorba nové výsadbové plochy (rabátka),
• propojení jednotlivých stanovišt takzvanými kořenovými cestami,
• použití strukturálního substrátu, který umožňuje lepší prokořenění,
• upravení podmínek pro vsakování dešťové vody z okolních zpevněných ploch.

Kořenové cesty pod chodníkem propojují jednotlivé stromy a poskytují jim větší prokořenitelný prostor, přístup ke vzduchu i vodě. Dešťová voda je ke stromům přiváděna z okolních povrchů prostřednictvím stromových mís.

Přínosy projektu

• zlepšení podmínek pro dlouhodobý růst stromů,
• zvýšení množství zeleně v ulici,
• více stínu a příjemnější mikroklima,
• lepší využití dešťové vody přímo v místě,

Přestože se jedná o menší projekt, ukazuje, jak lze i v omezeném prostoru městských ulic vytvářet kvalitnější podmínky pro stromy a postupně zvyšovat odolnost veřejného prostoru vůči horku a suchu.

Více informací na: https://www.praha7.cz/nove-stromy-v-ulici-schnirchova/

V ulici Schnirchova byly vysazeny nové stromy doplněné o systém kořenových cest a úpravy pro hospodaření s dešťovou vodou. Díky většímu prostoru pro kořeny mají dřeviny lepší podmínky pro růst a mohou dlouhodobě přispívat k ochlazování ulice a zlepšování městského prostředí.

Proč vznikl tento projekt

Stromy na Strossmayerově náměstí se postupně dostaly na hranici své životnosti. Řadě z nich chyběl dostatečný prostor pro kořeny, přístup k vodě i vhodné půdní podmínky, což se projevovalo jejich zhoršeným zdravotním stavem a omezenou perspektivou dalšího růstu.

Cílem projektu bylo obnovit stromořadí a zároveň vytvořit podmínky, které novým stromům umožní dlouhodobě prosperovat i v náročném prostředí vytíženého náměstí. Součástí řešení bylo také lepší hospodaření s dešťovou vodou a posílení schopnosti prostoru reagovat na letní suché a horké počasí.

Co se konkrétně realizovalo

• vznikly nové prokořenitelné rýhy o objemu přibližně 120 m³,
• byl použit strukturální substrát s retenční schopností pro zachytávání dešťové vody,
• dešťová voda z pochozích ploch je nově přiváděna ke stromům místo přímého odvádění do kanalizace,
• bylo vysazeno 17 nových stromů druhu břestovec Juliin (Celtis julianae), který je odolný vůči podmínkám městského prostředí.

Přínosy projektu

• lepší podmínky pro dlouhodobý růst stromů,
• efektivnější využití dešťové vody přímo v místě,
• více stínu a ochlazování náměstí během letních měsíců,
• zvýšení odolnosti veřejného prostoru vůči dopadům změny klimatu,
• kvalitnější a příjemnější prostředí pro obyvatele i návštěvníky.

Projekt ukazuje, že obnova stromořadí může být zároveň příležitostí k vytvoření funkčního systému hospodaření s dešťovou vodou a k posílení klimatické odolnosti jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů MČ Prahy 7.

Více informací na: chybí aktuální článek https://www.praha7.cz/nove-stromy-na-strossmayerove-namesti/

Na Strossmayerově náměstí bylo obnoveno stromořadí a zároveň vytvořen systém, který přivádí dešťovou vodu přímo ke kořenům stromů. Nové břestovce mají díky většímu prostoru pro růst a lepšímu zásobování vodou příznivější podmínky pro dlouhodobou prosperitu. Stromy pomáhají ochlazovat náměstí, vytvářejí stín a přispívají ke kvalitnějšímu městskému prostředí.

Proč vznikl tento projekt

Ulice U Výstaviště prochází významnou proměnou, jejíž součástí je také doplnění nové uliční zeleně, která má za cíl významně zkvalitnit životní prostředí a zlepšit veřejný prostor.

Co se konkrétně realizovalo

V rámci rekonstrukce ulice bylo vysazeno celkem 38 nových dřevin, z toho 35 jerlínů japonských a 3 muchovníky Lamarckovy. Součástí projektu bylo také vytvoření speciálních kořenových cest a použití substrátu obohaceného biouhlem, který pomáhá zadržovat vodu a podporuje zdravý růst stromů. Povrch stromových rabátek byl upraven propustným štěrkomlatem, který zajišťuje dostatečné provzdušnění kořenového systému.

Přínosy projektu

• více stínu v ulici během letních měsíců,
• zlepšení mikroklimatu a kvality veřejného prostoru,
• lepší podmínky pro růst stromů v městském prostředí,
• vyšší schopnost zadržovat vodu v místě,
• zvýšení odolnosti ulice vůči dopadům změny klimatu.

Nové stromořadí je příkladem toho, že kvalitní městská zeleň není pouze otázkou výsadby stromů, ale také vytvoření podmínek, které jim umožní dlouhodobě růst a plnit svou důležitou ekologickou i pobytovou funkci.

Více informací na: https://www.praha7.cz/stromy-u-vystaviste/

V ulici U Výstaviště bylo vysazeno 38 nových stromů doplněných o moderní řešení pro jejich dlouhodobý růst. Speciální substráty, kořenové cesty a propustné povrchy pomáhají zadržovat vodu a vytvářet lepší podmínky pro stromy i obyvatele. Nové stromořadí přispívá k ochlazování ulice a zlepšuje její odolnost vůči letním vedrům.

Trvalkový záhon v ulici Bubenská vznikl jako součást rekonstrukce chodníku v úseku mezi ulicemi pplk. Sochora a Heřmanova. Díky zúžení chodníku se zde vytvořil nový prostor pro zeleň přímo mezi pohybem chodců a dopravou. Záhon tak představuje příklad toho, jak lze drobnými úpravami proměnit běžnou ulici v příjemnější a živější místo.

Jak záhon funguje

Výsadba je navržena jako smíšený záhon určený pro náročné městské podmínky – plné oslunění, sucho a blízkost zpevněných ploch. Vychází z průhonické směsi Barevná paleta, která pracuje s kontrasty květů a barev listů.

Záhon se výrazně mění v průběhu roku. Od časného jara s cibulovinami, přes bohaté letní kvetení až po podzimní zabarvení a zimní strukturu trav a suchých stonků. Nejde tedy o zeleň „na jednu sezonu“, ale o dlouhodobě fungující výsadbu.

Péče a udržitelnost

Záhon je navržen tak, aby po zapojení porostu vyžadoval jen omezenou údržbu. Péče spočívá hlavně v pletí, průběžné selekci rostlin a jednorázovém jarním seříznutí porostu. Zálivka je nutná pouze v případě dlouhodobého sucha. Tento způsob péče umožňuje snížit spotřebu vody i zásahy do výsadby, a přitom zachovat její kvalitu a stabilitu.

Smíšený záhon vznikl při rekonstrukci chodníku jako drobné doplnění ulice. Je navržen pro horké a suché podmínky, má celoroční strukturu, nízké nároky na údržbu a pomáhá zpestřit uliční prostor.

Trvalkové záhony v ulici Čechova jsou umístěné přímo v chodníku na pomezí pěšího prostoru a parkování. Zeleň je zde v těsném kontaktu s každodenním pohybem lidí a funguje jako drobný, ale výrazný prvek uličního života.

Jak záhon funguje

Výsadba vychází z průhonické směsi Aromaterapie, založené na využití vonných, léčivých a smyslově výrazných rostlin. Záhon oslovuje nejen zrakem, ale i vůní a texturou, zejména při průchodu kolem. Specifikem lokality je kombinace širšího pobytového záhonu a velmi úzkého pásu zeleně, který ukazuje, že i malé a problematické plochy mohou fungovat jako kvalitní městská zeleň.

Péče a udržitelnost

Údržba záhonu je cílená a ruční, přizpůsobená úzkému prostoru a intenzivnímu používání ulice. Méně časté zásahy umožňují rostlinám přirozený vývoj a zároveň zachovávají čitelný a bezpečný charakter prostoru.

Více informací na: Štěrkové záhony | Praha 7

Aromatické záhony umístěné přímo v chodníku přinášejí zeleň do těsného kontaktu s lidským pohybem. Vonné a léčivé rostliny působí na smysly, zlepšují vnímání ulice a zároveň pomáhají snižovat přehřívání malých, jinak obtížně využitelných ploch. Příklad toho, že i velmi úzký prostor může být ekologicky i prostorově hodnotný.

Trvalkový záhon v ulici Jateční je součástí širokého zeleného pásu uprostřed komunikace. Prostor, který dříve fungoval spíš jako průchod nebo zkratka, dnes propojuje zeleň, pohyb a každodenní používání ulice. Záhon tu není jen „na dívání“, ale tvoří součást živého uličního prostoru.

Jak záhon funguje

Zelený pás v ulici Jateční kombinuje trvalkové výsadby, trávník se stromořadím a mlatové cesty. Trvalková část je navržena jako pestrá směs rostlin, která se během roku proměňuje – od jarních květů přes spoustu barev a tvarů v létě až po struktury trav a suchých stonků v zimě. Záhon zde doplňuje přirozené pohybové trasy a reaguje na to, jak lidé místem skutečně procházejí a využívají ho.

Péče a udržitelnost

Záhon je navržen tak, aby zvládal každodenní městský provoz, a přitom zůstal dlouhodobě funkční. Péče se soustředí na udržení výsadby, pravidelnou kontrolu a jarní seříznutí porostu. Zálivka je potřeba především v obdobích delšího sucha.

Součást širokého zeleného pásu, kde se propojuje zeleň, pohyb a pobyt. Trvalková výsadba spolu se stromy a mlatovými cestami pomáhá ochlazovat ulici, zpomalovat odtok vody a zvyšovat biodiverzitu v městském prostředí. Zeleň zde není oddělená, ale přirozeně se přizpůsobuje tomu, jak lidé místo používají.

Květnatý záhon v ulici Kostelní se nachází ve středovém zeleném pásu před Národním technickým muzeem. Na první pohled zaujme jako dlouhý, živý pruh zeleně uprostřed rušné ulice. Místo, které se během roku neustále proměňuje a přináší do městského prostředí barvu a pohyb.

Jak záhon funguje

Záhon v ulici Kostelní je navržen jako přirozeně působící směs květin, trav a cibulovin, která se během roku proměňuje. Na jaře přináší první barvy, v létě bohaté kvetení a v pozdějších měsících zůstávají čitelné struktury trav a suchých stonků. Díky tomu není zajímavý jen krátké období, ale funguje jako živá součást ulice po celý rok.

I když se nachází v dopravním prostoru, nepůsobí pouze jako technický nebo oddělovací prvek. Naopak pomáhá zjemnit charakter ulice a přinášet do každodenního pohybu městem více zeleně a klidu.

Péče a udržitelnost

Záhon je navržen tak, aby po zapojení porostu fungoval s přiměřenou péčí. Ta spočívá hlavně v pravidelné kontrole, občasném pletí a jarním seříznutí porostu. Zálivka je potřeba především v delších obdobích sucha. Tento přístup umožňuje, aby se záhon dlouhodobě dobře rozvíjel a přirozeně se měnil v čase.

Květnatý pás ve středovém prostoru ulice přináší do rušného prostředí více zeleně a sezónní proměnu. Směs trvalek, trav a cibulovin pomáhá zlepšovat mikroklima, poskytuje útočiště drobným živočichům a zpříjemňuje každodenní průchod místem. Výsadba je navržená tak, aby dlouhodobě fungovala a přirozeně se vyvíjela v čase.

Trvalkový záhon na nábřeží Kapitána Jaroše je navržen jako samostatný zelený ostrůvek v otevřeném nábřežním prostoru. Nachází se na extrémně teplém a plně osluněném místě, kde se běžné typy zeleně dlouhodobě neosvědčují.

Jak záhon funguje

Výsadba vychází z originální průhonické směsi Ohnivá prérie, inspirované rostlinnými společenstvy severoamerických prérií. Záhon je navržen jako autoregulační, s rostlinami odolnými vůči suchu, horku a větru. Během roku se v záhonu střídají cibuloviny, trvalky, okrasné trávy i letničky, které se částečně samy přesévají. Díky tomu záhon nikdy nepůsobí stejně a přirozeně se vyvíjí v čase.

Péče a udržitelnost

Záhon využívá extenzivní způsob údržby. Po zapojení porostu jsou zásahy omezené na selekci rostlin, pletí a jednorázový jarní řez. Tento přístup snižuje nároky na vodu i údržbu a zvyšuje ekologickou stabilitu výsadby.

Štěrkový záhon inspirovaný přírodními prériemi vznikl na velmi teplém a suchém místě nábřeží. Výsadba z odolných druhů dobře snáší horko i vítr, omezuje potřebu zálivky a vytváří prostředí pro hmyz a další drobné organismy. Ukazuje, že i náročné lokality lze upravit tak, aby byly stabilní, živé a příjemnější pro každodenní pobyt.

Záhon v ulici Nad Štolou doplňuje prostor mezi chodníkem a plochou pro parkování. Podobně jako v ulici Stupkova jde o úzký prvek ve veřejného prostoru, který je pod velkou zátěží a vyžaduje odolné a přehledné řešení. Výsadba zde pomáhá zmírnit tvrdý charakter zpevněných ploch a doplnit ulici o živý prvek, který se proměňuje během roku.

Jak záhon funguje

Štěrkový záhon kombinuje trvalky, traviny a cibuloviny. Výrazným prvkem jsou jarní kvetoucí druhy, které vystupují nad nižší vegetaci a dávají prostoru výraznější rytmus. Výsadba je navržená tak, aby fungovala i v omezeném prostoru a odolávala podmínkám ulice – především suchu, teplu a mechanickému zatížení.

Péče a udržitelnost

Péče je zaměřená na udržení funkční a čitelné struktury záhonu. Díky vhodně zvolené skladbě rostlin a štěrkovému mulči si výsadba udržuje stabilitu a nevyžaduje časté zásahy.

Záhon doplňuje úzký prostor mezi chodníkem a plochou pro parkování a přináší do ulice zeleň, která pomáhá ulici zjemnit. Odolná výsadba s cibulovinami zvládá náročné podmínky a vytváří proměnlivý vegetační prvek bez náročné údržby.

Záhony v ulici Stupkova je součástí úzkého pásu zeleně přímo v chodníku. Vznikly na místě, které bylo vystavené každodenní zátěži a kde se běžné typy výsadby obtížně udržovaly. Řešení využívá jednoduchý, ale odolný princip – zeleň, která zvládá sucho, teplo a kontakt s provozem, a zároveň přináší do ulice jemný vegetační prvek.

Jak záhony fungují

Výsadba je řešená jako štěrkové trvalkové záhony doplněné cibulovinami. Na jaře se výrazně prosazují kvetoucí česneky, které dávají záhonům jasný rytmus a strukturu, v dalších obdobích je střídají trvalky a traviny. Nízké oplocení z dřevěných sloupků a lana vymezuje prostory záhonů a chrání je před sešlapáváním, aniž by je úplně oddělovalo od okolí.

Péče a udržitelnost

Záhony jsou navrženy pro nenáročnou údržbu – průběžné pletí, kontrolu výsadby a jarní seříznutí vegetace. Díky štěrkovému povrchu a vhodné skladbě rostlin zůstává dlouhodobě stabilní i v zatíženém prostředí.

Úzký záhon v chodníku ukazuje, jak lze využít a ozelenit i malé plochy. Výsadba do štěrkového povrchu s cibulovinami je přizpůsobená suchu a každodennímu provozu a přináší do ulice sezónní proměnu i jemnou strukturu.

Záhony v parku Tusarova se nacházejí na rozhraní parku a ulice, podél chodníku a zdi, která byla dříve výrazným, ale málo využitým prvkem prostoru. Úprava propojuje výsadbu trvalek s popínavými rostlinami a proměňuje toto místo v přehlednější a příjemnější součást každodenního pohybu. Zeleň zde plní nejen estetickou funkci, ale také pomáhá zlepšit podmínky v bezprostředním okolí – především v exponovaném prostředí u zpevněných ploch.

Jak záhony fungují

Záhony jsou navržené jako výsadba do štěrku, vhodná pro sušší a teplejší stanoviště podél komunikace. Kombinace trvalek, trav a cibulovin zajišťuje proměnlivý vzhled během roku – od jarního kvetení po struktury trav v pozdějších obdobích. Důležitou roli hrají popínavé rostliny vedené po konstrukci a po zdi. Ty postupně pokrývají pevné plochy, změkčují jejich výraz a vytvářejí stín. Společně s podrostem tak vzniká vrstevnatá zeleň, která lépe reaguje na přehřívání i vysychání prostoru. Nízké oplocení pomáhá chránit výsadbu před sešlapáváním a udržet její čitelný tvar.

Péče a udržitelnost

Výsadba je navržená s ohledem na dlouhodobé fungování v městském prostředí. Péče spočívá především v kontrole porostu, pletí a jarním seříznutí nadzemních částí rostlin. Popínavé rostliny vyžadují usměrňování růstu a postupné zapojení na konstrukci. Tento přístup umožňuje, aby se zeleň postupně rozvíjela a vytvářela stabilní a funkční vegetační vrstvu i v náročných podmínkách.

Liniové záhony podél zdi doplňují popínavé rostliny vedené po konstrukci. Společně vytvářejí vícevrstvou zeleň, která poskytuje stín, zmírňuje přehřívání a zpříjemňuje prostředí na rozhraní parku a ulice. Ukazuje, jak lze využít i svislé plochy k posílení zeleně v městě.

Záhon U Akademie se nachází v exponovaném uličním prostoru. Jde o místo, kde se lidé přirozeně zdržují, procházejí i zkracují cestu. Záhon zde plní roli ochranné zelené vrstvy, která pomáhá kultivovat veřejný prostor a zároveň chrání novou výsadbu v jejích prvních letech.

Jak záhon funguje

Výsadba je řešena jako štěrkový trvalkový záhon, vhodný pro suchá a plně osluněná místa u zpevněných ploch. Podobně jako v ulici Čechova je záhon vybaven nízkým oplocením s dřevěnými sloupky a lanem, které jasně vymezuje prostor výsadby, aniž by působilo těžkopádně. Oplocení je v tomto případě klíčové – dává rostlinám čas zakořenit a zapojit se, aniž by docházelo k jejich poškození nebo sešlapávání.

Péče a udržitelnost

V počáteční fázi je péče zaměřená především na kontrolu výsadby a ochranu rostlin. Jakmile se porost zapojí, může být oplocení postupně odstraněno a záhon přejde na režim extenzivní péče – s minimální zálivkou a jednorázovým jarním seříznutím. Tento postup umožňuje, aby se i na složitých místech vytvořila dlouhodobě fungující zeleň.

Záhon v exponovaném uličním prostoru pomáhá zpřehlednit a zklidnit místo, kde se potkává pěší pohyb s dopravou. Štěrková výsadba je přizpůsobená suchu a teplu, v počáteční fázi chráněná jednoduchým oplocením, které umožňuje její postupné zapojení. Vzniká tak odolná zeleň, která dlouhodobě zlepšuje podmínky i charakter prostoru.

Záhony v okolí vstupu do metra Vltavská patří mezi první realizace tohoto typu v městské části Praha 7. Vznikly v prostoru, který byl dlouhodobě problematický. Trávníku sezde nedařilo, povrch rychle zarůstal plevelem a místo působilo zanedbaně. Cílem úpravy bylo najít řešení, které by odpovídalo náročným podmínkám a zároveň přispělo ke kultivaci frekventovaného veřejného prostoru. Zeleň zde proto není jen doplňkem, ale aktivně pomáhá zlepšit prostředí kolem jednoho z důležitých vstupů do čtvrti.

Jak záhony fungují

Výsadba je řešená jako štěrkové trvalkové záhony, které jsou vhodné pro suchá, silně osluněná a na živiny chudá stanoviště. Tento typ výsadby umožňuje rostlinám dlouhodobě prosperovat i tam, kde by běžné trávníky nebo záhony selhávaly. Použitá směs kombinuje trvalky a okrasné trávy doplněné cibulovinami, takže záhony působí proměnlivě během celého roku – od jarních aspektů až po struktury trav a suchých stonků. Důležitou součástí řešení je také štěrkový mulč, který pomáhá omezovat vysychání půdy, stabilizuje povrch a snižuje zaplevelení.

Péče a udržitelnost

Záhony jsou navržené tak, aby po zapojení porostu fungovaly s omezenými zásahy. Péče spočívá především v občasném pletí, kontrole výsadby a jarním seříznutí vegetace. Zálivka je nutná hlavně po výsadbě a v delších obdobích sucha. Tento přístup snižuje nároky na vodu i údržbu a umožňuje, aby se výsadba postupně stabilizovala a dlouhodobě fungovala i v náročném prostředí.

Štěrkové záhony u vstupu do metra vznikly na místě, kde podmínky neumožňovaly běžný typ výsadby. Výsadba z odolných rostlin je přizpůsobená suchu a teplu, omezuje zaplevelení a pomáhá zlepšit prostředí frekventovaného prostoru. Ukazuje, že i náročná místa lze upravit tak, aby působila příjemněji a byla stabilní.

Součástí revitalizace dětského hřiště Sedmikráska byla také drobná úprava objektu toalet. Projekt pracuje s jednoduchým principem: místo stavebních zásahů využívá zeleň a popínavé rostliny, které technický objekt přirozeně začleňují do prostředí hřiště.

Proč projekt vznikl

Objekt toalet a zázemí správce je nedílnou součástí každého většího dětského hřiště. Zároveň se jedná o technický prvek, který může v otevřeném prostoru působit tvrdě a rušivě.

Cílem této úpravy bylo:

• zjemnit vzhled stávajícího objektu bez zásahu do jeho konstrukce,
• lépe jej začlenit do zeleného charakteru hřiště Sedmikráska,
• zlepšit celkové vnímání zázemí hřiště pro děti i doprovod,
• využít přírodní a dlouhodobě udržitelné řešení namísto stavebních úprav.

Projekt navazuje na celkovou revitalizaci hřiště a doplňuje ji o prvek, který funguje nenápadně, ale má výrazný vizuální efekt.

Jak projekt probíhal

Úprava byla realizována jako součást dokončené revitalizace hřiště Sedmikráska. Záměrem nebylo měnit dispoziční ani technické řešení objektu, ale pracovat výhradně s jeho vnějším vzhledem. Projektová příprava se soustředila na návrh jednoduché konstrukce treláže a vhodné umístění popínavých rostlin tak, aby nová vrstva respektovala provozní funkci objektu, nevyžadovala zásah do inženýrských sítí a umožnila postupné zarůstání zelení v čase.

Co se konkrétně realizovalo

• doplnění dřevěné treláže na vybrané části objektu toalet,
• instalace konstrukce pro vedení popínavých rostlin,
• výsadba popínavé zeleně v bezprostředním okolí objektu,
• zachování stávající konstrukce, dispozičního řešení i technického vybavení.

Řešení je navrženo tak, aby se zelený efekt postupně rozvíjel v čase a objekt se přirozeně proměňoval spolu s růstem vegetace.

Přínosy projektu

I malá úprava může mít výrazný dopad na kvalitu veřejného prostoru.

• změkčení technického charakteru objektu pomocí zeleně,
• lepší začlenění zázemí do prostředí dětského hřiště,
• zlepšení estetického vnímání prostoru bez stavebních zásahů,
• dlouhodobě udržitelné řešení s minimálními nároky na údržbu,
• příjemnější prostředí pro děti, rodiče i další návštěvníky hřiště.

Projekt ukazuje, že i drobné zásahy mohou citlivě zlepšit fungování a vzhled veřejného prostoru.

Úprava objektu toalet využívá popínavou zeleň a jednoduchou treláž k jeho přirozenému začlenění do prostředí hřiště. Rostliny postupně kryjí pevné plochy, zjemňují jejich výraz a vytvářejí stín, který pomáhá omezovat přehřívání. Projekt ukazuje, že i drobné zásahy mohou zlepšit kvalitu prostoru a přispět k příjemnějším podmínkám v městském prostředí.

Více o projektu se dočtete zde.

Vltava dlouhodobě představovala významnou bariéru mezi Holešovicemi a Karlínem. Přímé spojení pro pěší a cyklisty chybělo. Projekt reagoval na potřebu usnadnit každodenní pohyb mezi Holešovicemi a Karlínem, vytvořit komfortní spojení pro pěší a cyklisty, zpřístupnit ostrov Štvanice a tím podpořit urbanistický koncept města krátkých vzdáleností a udržitelnou mobilitu.

Jak projekt vznikal

Myšlenka propojení obou břehů se objevovala už více než sto let. Její realizaci předcházelo několik let provozu přívozu HolKa, který prokázal, že o spojení mezi Holešovicemi, Štvanicí a Karlínem je velký zájem. Výstavba lávky začala v roce 2022 a veřejnosti byla otevřena v létě 2023. Projekt připravilo hlavní město Praha ve spolupráci s řadou odborníků na architekturu, mostní konstrukce i veřejný prostor.

Co se konkrétně realizovalo

• vznikla téměř 300 metrů dlouhá lávka přes Vltavu,
• nové spojení propojilo Holešovice, Štvanici a Karlín,
• bezbariérové rampy umožnily pohodlný pohyb všem skupinám uživatelů,
• došlo ke zpřístupnění rekreačních a volnočasových ploch na ostrově Štvanice,
• vznikly nové prvky orientačního systému a úpravy navazujících veřejných prostor.

Jaký je přínos projektu pro veřejnost

Lávka výrazně zkrátila pěší i cyklistické trasy mezi oběma břehy Vltavy a zlepšila dostupnost služeb, pracovních příležitostí i volnočasových aktivit.

• podporuje chůzi a cyklistickou dopravu,
• zlepšuje propojení jednotlivých částí města,
• usnadňuje přístup na Štvanici,
• nabízí bezpečnou alternativu k automobilové dopravě,
• přispívá k vytváření města, ve kterém lze více každodenních cest absolvovat bez auta.

Štvanická lávka propojuje Holešovice, ostrov Štvanice a Karlín. Překonává bariéru řeky pro pěší a cyklisty, zkracuje každodenní cesty a zlepšuje dostupnost práce a služeb. Současně zpřístupňuje Štvanici jako významný městský rekreační prostor a místo pro sportovní aktivity, kulturu a odpočinek.

Území v okolí železniční zastávky Praha-Výstaviště bylo dlouhodobě ovlivněno železniční infrastrukturou, která ztěžovala přímý pohyb pěších mezi Letnou, Stromovkou a novou vlakovou zastávkou. Přístup do parku i na železnici nebyl dostatečně přímý a řada tras vedla oklikami. Projekt reagoval na potřebu zlepšit prostupnost území, vytvořit bezpečné překonání železniční trati a nabídnout pohodlnější spojení mezi obytnou zástavbou, Stromovkou a veřejnou dopravou. Současně přispívá k lepšímu využívání nové železniční zastávky Praha-Výstaviště.

Jak projekt vznikal

Lávka byla vybudována v rámci modernizace železniční tratě Bubny–Výstaviště, kterou realizovala Správa železnic. Následně byla pojmenována po čestném občanovi Prahy 7 Pavlu Jurkovičovi. Současně s otevřením lávky začala Městská část Praha 7 připravovat nové pěší propojení mezi ulicí U Studánky, Stromovkou a nástupištěm vlakové zastávky. Trasa byla navržena s ohledem na okolní zástavbu a historické budovy školy a školky v místě.

Co se konkrétně realizovalo

• vznikla nová lávka přes železniční trať u zastávky Praha-Výstaviště,
• bylo vytvořeno nové pěší propojení mezi ulicí U Studánky, Stromovkou a vlakovou zastávkou,
• zlepšilo se napojení obytné části Prahy 7 na železniční dopravu,
• byly provedeny úpravy navazujících veřejných prostranství,
• souběžně probíhá kultivace okolního prostoru včetně navazujících veřejných ploch.

Jaký je přínos projektu pro veřejnost

Nové propojení výrazně zlepšuje každodenní pohyb pěších mezi Letnou, Stromovkou a železniční zastávkou Praha-Výstaviště.

• zkracuje pěší trasy v území,
• odstraňuje bariéru tvořenou železniční tratí,
• zlepšuje dostupnost Stromovky pro obyvatele okolních čtvrtí,
• usnadňuje přístup k železniční dopravě,
• podporuje kombinaci chůze a veřejné dopravy,
• posiluje propojení jednotlivých částí Prahy 7 a zvyšuje prostupnost území.

Více informací na: https://www.praha7.cz/pruchod-stromovka/

Lávka Pavla Jurkoviče a navazující pěší propojení vytvářejí nové spojení mezi Letnou, Stromovkou a železniční zastávkou Praha-Výstaviště. Projekt odstraňuje bariéru železniční tratě, zkracuje pěší trasy a usnadňuje přístup do parku i k veřejné dopravě. Díky tomu významně zlepšuje prostupnost území a každodenní pohyb obyvatel Prahy 7.

Železniční trať dlouhodobě představovala významnou bariéru mezi Letnou a Holešovicemi. Přestože oba sousedící celky tvoří jednu městskou část, přímé pěší propojení mezi nimi chybělo a obyvatelé museli využívat delší obchůzkové trasy. Projekt reagoval na potřebu zlepšit prostupnost území pro pěší a cyklisty, propojit Letnou s Holešovicemi přímou a bezpečnou trasou, usnadnit každodenní cesty obyvatel a podpořit rozvoj udržitelné mobility a principy patnáctiminutového města.

Jak projekt vznikal

O propojení Letné a Holešovic usilovala Městská část Praha 7 řadu let. Možnost jeho realizace vznikla v souvislosti s modernizací železniční tratě Praha-Bubny a budoucí výstavbou nové čtvrti. V roce 2024 byl otevřen nový pěší a cyklistický prostup spojující Veletržní a Dělnickou ulici. Současné řešení představuje první krok k budoucí plnohodnotné městské ulici, která bude součástí proměny celého území Bubnů-Zátor.

Co se konkrétně realizovalo

• vzniklo nové přímé propojení Letné a Holešovic,
• byla vytvořena bezpečná trasa pro pěší a cyklisty,
• došlo k překonání dlouhodobé bariéry tvořené železniční tratí,
• vznikl nový veřejný prostor navazující na budoucí rozvoj území,
• součástí projektu je také výtvarné zpracování místa připomínající osobnost sira Nicholase Wintona.

Jaký je přínos projektu

Nové propojení usnadňuje každodenní pohyb po městské části a zkracuje pěší docházkové vzdálenosti mezi Letnou a Holešovicemi.

• zvyšuje prostupnost území,
• podporuje chůzi a cyklistickou dopravu,
• snižuje závislost na automobilové dopravě,
• zlepšuje dostupnost služeb, škol i veřejné dopravy,
• přispívá k vytváření kompaktního města, ve kterém lze většinu běžných potřeb vyřídit v krátké docházkové vzdálenosti.

Více informací na: https://www.praha7.cz/praha-7-ma-ulici-nicholase-wintona/

Nové propojení Letné a Holešovic odstranilo jednu z dlouhodobých bariér v území. Přímá pěší a cyklistická trasa usnadňuje každodenní pohyb mezi oběma částmi Prahy 7 a podporuje rozvoj města, ve kterém jsou důležité služby dostupné bez nutnosti využívat automobil. Projekt zároveň připomíná odkaz sira Nicholase Wintona a historii místa spojenou s nádražím Praha-Bubny.

Oblast kolem Nádraží Holešovice byla dlouhodobě oddělena od vltavského nábřeží rozsáhlými dopravními a průmyslovými plochami. Přístup k řece nebyl přímý ani intuitivní a potenciál nábřeží pro každodenní využití zůstával nevyužitý. Projekt reagoval na potřebu zlepšit dostupnost vltavského nábřeží z okolí stanice metra a železnice, odstranit bariéry mezi dopravním uzlem a řekou, vytvořit přímější pěší propojení území a podpořit každodenní pohyb pěších.

Jak projekt vznikal

Nový průchod vznikl jako součást developerského projektu Port7 v bezprostředním okolí Nádraží Holešovice. Jedním z požadavků Prahy 7 při přípravě projektu bylo zajištění co nejkratšího a nejpřirozenějšího propojení mezi nádražím a nábřežím. Průchod navazuje na stávající podchod k nástupištím a zpřístupňuje území, které bylo dříve pro veřejnost obtížně průchodné. Současně se stal součástí širší proměny holešovického nábřeží a navazujících veřejných prostor.

Co se konkrétně realizovalo

• vzniklo nové pěší propojení mezi Nádražím Holešovice a nábřežím,
• byla zpřístupněna část území dříve obtížně dostupná veřejnosti,
• průchod byl napojen na stávající síť pěších tras a cyklotras,
• součástí projektu byla také úprava okolních veřejných prostranství a nábřeží.

Jaký je přínos projektu pro veřejnost

Nové propojení usnadňuje přístup k řece tisícům lidí, kteří denně využívají stanici metra, vlakové nádraží nebo okolní kanceláře a služby.

• zkracuje pěší trasy v území,
• zlepšuje orientaci a pohyb mezi důležitými cíli,
• podporuje využívání veřejné dopravy v kombinaci s chůzí a cyklistikou,
• zpřístupňuje vltavské nábřeží pro rekreaci i každodenní cesty,
• přispívá k propojení jednotlivých částí Prahy 7.

Nový průchod u Nádraží Holešovice propojuje významný dopravní uzel s vltavským nábřežím a otevírá dříve obtížně dostupné území veřejnosti. Díky přímému napojení na pěší a cyklistické trasy zlepšuje každodenní pohyb po čtvrti a pokračuje v postupném zpřístupňování nábřeží podél Vltavy.

Severní část holešovického nábřeží byla dlouhodobě využívána především jako provozní a odstavná plocha. Přístup k řece byl omezený a trasa podél Vltavy zde nebyla součástí kvalitního veřejného prostoru. Projekt reagoval na potřebu zpřístupnit břeh Vltavy veřejnosti, vytvořit souvislou pobytovou a rekreační trasu podél řeky, propojit jednotlivé části nábřeží pro pěší i cyklisty.

Jak projekt vznikal

Proměna území navázala na dlouhodobou snahu otevřít veřejnosti holešovické nábřeží a vrátit život k řece. Součástí přípravy byla participace s obyvateli i urbanisticko-krajinářská soutěž. Výsledný návrh propojuje rekreační funkci parku s pohybem podél vltavského břehu.

Co se konkrétně realizovalo

• vznikla síť nových pěších cest a promenáda podél řeky,
• územím byly vedeny trasy pro pěší i cyklisty,
• došlo k propojení navazujících úseků nábřeží,
• vznikly nové vstupy k vodě a místa pro odpočinek,
• dříve nepřístupná plocha byla otevřena každodennímu využívání veřejností.

Jaký je přínos projektu pro veřejnost

Park U Vody není jen novým zeleným prostorem, ale také důležitou součástí postupného zpřístupňování vltavských břehů. Umožňuje pohodlný pohyb podél řeky a propojuje rekreační, sportovní i každodenní trasy.

• zlepšuje průchodnost nábřeží,
• rozšiřuje síť pěších a cyklistických spojení,
• zvyšuje dostupnost řeky pro obyvatele i návštěvníky,
• podporuje aktivní způsoby dopravy a trávení volného času,
• přispívá k vytváření souvislého veřejného prostoru podél Vltavy.

Text mapa

Park U Vody proměnil dříve nevyužívané území na břehu Vltavy v otevřený veřejný prostor. Nové cesty a promenáda pomáhají propojit jednotlivé části holešovického nábřeží a umožňují pohodlný pohyb pěšky i na kole podél řeky.

Vnitroblok domu v ulici Havanská sloužil především jako technické zázemí domu. Obyvatelé se rozhodli prostor postupně proměnit a doplnit o více zeleně, která by zlepšila jeho vzhled i pobytovou kvalitu. Projekt vznikl z iniciativy místního společenství vlastníků a získal podporu z dotačního programu MČ Praha 7.

Jak projekt vznikal

Před samotnou realizací bylo nutné provést řadu stavebních a přípravných prací. Součástí úprav bylo vyčištění dvora, oprava přilehlých zdí a vytvoření nového záhonu určeného pro popínavou a další zeleň. Návrh se zaměřil na to, aby i menší vnitroblok mohl nabídnout více zeleně a příjemnější prostředí pro obyvatele domu.

Co se konkrétně realizovalo

• vytvoření záhonu pro popínavou a další zeleň,
• výsadba nové vegetace,
• vybudování konstrukce přístřešku na nádoby na odpad,
• instalace zelené střechy na přístřešku,
• úpravy prostoru pro budoucí odpočinek a sousedská setkávání,
• doplnění mobiliáře pro pobyt ve vnitrobloku.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele

Projekt ukazuje, že i menší zásahy mohou významně zlepšit kvalitu vnitrobloků. Nová zeleň přispívá k příjemnějšímu mikroklimatu, zelená střecha pomáhá zadržovat srážkovou vodu a celý prostor získal kultivovanější podobu. Díky doplnění míst k posezení může vnitroblok sloužit také jako prostor pro neformální sousedská setkávání.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 248 700 Kč

Podpora MČ Praha 7: 23 000 Kč

Vnitroblok v ulici Havanská prošel proměnou, která přinesla více zeleně i nové možnosti pro společné využívání prostoru. Součástí projektu byla výsadba vegetace, vytvoření zelené střechy na přístřešku pro odpadové nádoby a úpravy podporující příjemnější pobytové prostředí pro obyvatele domu.

Prostor dnešní Rajské zahrady nebyl vždy místem plným života. Původně šlo o uzavřený a dlouhodobě nevyužívaný areál, který nebyl pro svůj stav vhodný k pobytu ani setkávání. Změnu odstartovala iniciativa spolku rodičů při ZŠ Bratrská, který ve spolupráci se školou připravil projekt revitalizace a získal podporu z dotačního programu Prahy 7.

Během proměny vznikla zahrada s novou výsadbou, venkovním zázemím pro vzdělávání i prostorem pro společné aktivity. Součástí projektu bylo také využití dešťové vody ze sousední budovy k zálivce zeleně.

Dnes Rajská zahrada slouží jako venkovní učebna, místo pro školní i spolkové akce a prostor, kde se setkávají děti, rodiče i pedagogové. Na péči o zahradu se aktivně podílejí samotní uživatelé, díky čemuž se z původně zanedbaného místa stal živý komunitní prostor.

Co projekt přinesl?

• novou zeleň a příjemnější prostředí,
• využití dešťové vody pro zálivku,
• prostor pro vzdělávání a pobyt venku,
• zapojení místní komunity do péče o společné místo,
• smysluplné využití dříve nefunkčního prostoru.

Investice do projektu: 183 497 Kč

Podpora MČ Praha 7: 80 000 Kč

Z původně nevyužívaného prostoru vznikla komunitní zahrada a venkovní učebna. Projekt propojuje vzdělávání, pobyt v zeleni a aktivní zapojení místních obyvatel. Součástí revitalizace je také využití dešťové vody pro zálivku. Dnes zahrada slouží dětem, rodičům i širší komunitě jako místo setkávání a společných aktivit.

Ve vnitrobloku v ulici Šimáčkova se nacházel malý dvůr s poškozeným betonovým povrchem, který nebyl využíván naplno a neposkytoval obyvatelům domu prostor pro odpočinek ani setkávání. Obyvatelé se rozhodli proměnit nehostinnou plochu na příjemné místo se zelení, které by lépe sloužilo každodenním potřebám domu.

Jak projekt vznikal

Impulsem byla snaha zpřístupnit a oživit zanedbanou část většího vnitrobloku. Obyvatelé společně připravili návrh úprav, jejichž cílem bylo nahradit zpevněné povrchy zelení a vytvořit jednoduchý, dobře udržovatelný prostor pro komunitní život. Realizace probíhala s důrazem na praktické využití i nízké nároky na následnou péči.

Co se konkrétně realizovalo

• odstranění poškozeného betonového povrchu,
• založení travnaté plochy,
• výsadba nové zeleně,
• vytvoření prostoru pro odpočinek a setkávání obyvatel,
• úpravy umožňující každodenní využívání vnitrobloku.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele

Původně nevyužívaný dvůr se proměnil v příjemný komunitní prostor, který obyvatelé aktivně využívají. Nová zeleň pomáhá zlepšovat prostředí ve vnitrobloku a prostor nabízí bezpečné místo pro pobyt dětí i sousedská setkání. Díky jednoduchému řešení zvládají obyvatelé většinu údržby svépomocí.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 180 000 Kč

Podpora MČ Praha 7: 8 980 Kč

Rekonstrukce dvorku Šimáčkova ukazuje, že i menší zásah může mít velký dopad na kvalitu bydlení. Ve vnitrobloku v ulici Šimáčkova nahradila původní betonovou plochu zeleň a prostor pro setkávání obyvatel. Dnes dvorek slouží jako příjemné komunitní zázemí domu a ukazuje, že proměna vnitrobloku nemusí být složitá ani nákladná.

Vnitroblok domu ve Šmeralově ulici slouží obyvatelům jako společná zahrada a místo pro každodenní pobyt. Cílem projektu bylo zlepšit její stav, doplnit novou zeleň, obnovit vybavení a vytvořit příjemnější prostředí pro děti i dospělé. Revitalizaci připravilo místní společenství vlastníků za podpory dotačního programu MČ Praha 7.

Jak projekt vznikal

Obyvatelé domu se rozhodli navázat na dosavadní péči o zahradu a zaměřili se na její celkové zkvalitnění. Součástí projektu byly odborné zahradnické práce, výsadba nové zeleně, obnova mobiliáře i doplnění herních prvků pro děti. Na části realizace se podíleli také sami obyvatelé domu, kteří svépomocí renovovali lavičky a další dřevěné prvky.

Co se konkrétně realizovalo

• odborná údržba stávající zeleně a trávníků,
• výsadba nových stromů a okrasných keřů,
• doplnění zeminy a úprava zahradních ploch,
• renovace laviček a zahradního mobiliáře,
• pořízení nových herních prvků pro děti,
• zlepšení celkové kvality a bezpečnosti prostoru.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele

Díky projektu získala společná zahrada upravenější a příjemnější podobu. Nová zeleň přispívá ke zlepšení mikroklimatu a estetické hodnoty prostoru, obnovený mobiliář podporuje sousedská setkávání a nové herní prvky vytvářejí zázemí pro rodiny s dětmi. Vnitroblok se tak stal místem, které mohou aktivně využívat obyvatelé všech generací.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 31 343 Kč

Podpora MČ Praha 7: 30 000 Kč

Ve vnitrobloku domu ve Šmeralově ulici vznikla díky iniciativě místních obyvatel upravená komunitní zahrada s novou zelení, obnoveným mobiliářem a herními prvky pro děti. Projekt zlepšil kvalitu společného prostoru a podpořil každodenní setkávání sousedů i pobyt venku.

Bytové družstvo Tusarova 5 se rozhodlo zlepšit stav veřejně přístupného vnitrobloku a přilehlých předzahrádek prostřednictvím nové výsadby a odborných zahradnických úprav. Projekt získal podporu z dotačního programu MČ Praha 7 a zaměřil se na kultivaci společného prostoru, který slouží obyvatelům domu.

Jak projekt vznikal

Hlavním cílem bylo obnovit a doplnit zeleň na pozemcích ve vlastnictví bytového družstva. Součástí realizace bylo vyčištění ploch a jejich následné osazení novými rostlinami. Projekt proběhl na jaře roku 2025 za pomoci odborných zahradnických prací.

Co se konkrétně realizovalo?

• vyčištění upravovaných ploch,
• výsadba nové zeleně,
• odborné zahradnické práce,
• kultivace vnitrobloku a předzahrádek.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele?

Revitalizace pomohla nahradit nevhodné náletové porosty promyšleně navrženou zelení a zlepšila celkovou kvalitu společného prostoru. Upravené předzahrádky a průchozí, veřejně přístupný vnitroblok působí přehledněji, jsou lépe udržovatelné a poskytují příjemnější prostředí pro každodenní pohyb i pobyt obyvatel domu, sousedů i kolemjdoucích.

Kolik projekt stál?

Celkové náklady: 75 735 Kč

Podpora MČ Praha 7: 30 000 Kč [Závěrečná zpráva | PDF]

Revitalizace veřejně přístupného průchozího vnitrobloku a předzahrádek v ulici Tusarova přinesla vyčištění prostoru od náletové vegetace a doplnění promyšleně navržené výsadby. Díky úpravám získalo místo upravenější a přívětivější charakter, který zpříjemňuje prostředí nejen obyvatelům domu, ale také lidem, kteří vnitroblokem každodenně procházejí.

Dvorek ve vnitrobloku domu v ulici U Smaltovny sloužil dlouhodobě především jako technické zázemí objektu. Cílem projektu bylo prostor kultivovat, upravit zeleň a vytvořit prostředí, které bude lépe sloužit obyvatelům domu pro pobyt i každodenní využívání. Projekt realizovalo místní společenství vlastníků za podpory MČ Praha 7.

Jak projekt vznikal

Revitalizace začala vyklizením a úpravou zanedbaných částí dvorku. Součástí projektu byly zahradnické práce, odstranění náletových dřevin a redukce přerostlé zeleně. Současně došlo k úpravě záhonů a doplnění nové výsadby. Důležitou součástí projektu bylo také kultivované začlenění stanoviště odpadových nádob do prostoru dvora.

Co se konkrétně realizovalo

• vyklizení a úklid dvorku,
• odborné zahradnické práce,
• odstranění náletových dřevina zmlazení popínavých rostlin
• revitalizace záhonů,
• výsadba stálezelených rostlin a okrasných javorů,
• instalace krytů na popelnice a kontejner na bioodpad,
• příprava zelených střech na krytech odpadových nádob.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele?

Projekt proměnil převážně technicky využívaný dvůr v upravenější a příjemnější prostor pro každodenní pobyt. Odstranění nevhodné vegetace a doplnění nové výsadby zlepšilo vzhled i funkčnost místa. Zakrytí stanoviště odpadových nádob pomohlo omezit vizuální zátěž a podpořilo celkovou kvalitu prostředí. Dvorek tak dnes lépe slouží obyvatelům domu, včetně rodin s dětmi, a vytváří základ pro další plánované úpravy.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 121 609 Kč

Podpora MČ Praha 7: 50 000 Kč

Text do mapy

Dvorek ve vnitrobloku domu v ulici U Smaltovny prošel revitalizací, která zahrnovala úpravu zeleně, odstranění náletových dřevin, obnovu záhonů a kultivované začlenění stanoviště odpadových nádob. Díky projektu vznikl příjemnější prostor pro každodenní pobyt obyvatel a další rozvoj společného vnitrobloku.

Nádvoří Základní školy T. G. Masaryka na Ortenově náměstí tvořilo několik oddělených zelených ploch, které byly jen omezeně využívány. Přestože se nachází v centru Holešovic a denně jím procházejí stovky dětí, rodičů i obyvatel okolí, jeho potenciál zůstával dlouhodobě nevyužitý. Cílem projektu bylo otevřít prostor uživatelům školy, zvýšit jeho pobytovou kvalitu a vytvořit příjemnější a atraktivnější prostředí pro každodenní využívání.

Jak projekt vznikal

Projekt připravil Spolek rodičů při ZŠ TGM ve spolupráci se zahradní architektkou. Návrh vycházel z myšlenky citlivých zásahů, které by zachovaly charakter místa a zároveň mu daly nový život. Důraz byl kladen na zpřístupnění prostoru, doplnění zeleně a vytvoření příjemného prostředí pro děti i dospělé.

Co se konkrétně realizovalo

• otevření a zpřístupnění částí nádvoří,
• úpravy stávající zeleně,
• doplnění nové výsadby včetně stromu,
• podpora biodiverzity,
• doplnění pobytového mobiliáře,
• úpravy povrchů a drobné krajinářské zásahy,
• vytvoření přehlednějšího a přívětivějšího prostředí.

Jaký je přínos projektu pro uživatele

Díky revitalizaci získala škola i její okolí příjemnější zelený prostor pro každodenní pobyt, odpočinek i setkávání. Projekt přispěl k lepšímu využití nádvoří, zvýšil podíl zeleně a podpořil propojení školy s okolní komunitou.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 109 988 Kč

Podpora MČ Praha 7: 99 988 Kč

Revitalizace nádvoří ZŠ T. G. Masaryka proměnila dříve málo využívané zelené plochy v příjemnější a lépe přístupný prostor pro děti, rodiče i návštěvníky školy. Nové výsadby, pobytové prvky a podpora biodiverzity pomohly vytvořit místo, které zpříjemňuje každodenní pobyt a přispívá ke kvalitě prostoru.

Vnitroblok mezi domy v ulici Tusarova byl již využívaným a upraveným prostorem. Obyvatelé však hledali způsob, jak zvýšit jeho pobytovou kvalitu, doplnit zeleň a vytvořit více stinných míst pro horké letní dny. Cílem bylo vytvořit příjemnější prostředí pro každodenní setkávání sousedů a trávení času venku.

Jak projekt vznikal

Impulsem byla iniciativa místního společenství vlastníků, které se rozhodlo prostor dále rozvíjet. Návrh se zaměřil na doplnění vegetace, vytvoření nových míst k odpočinku a lepší hospodaření s dešťovou vodou. Důležitým aspektem byla také skutečnost, že se vnitroblok nachází nad podzemními garážemi, což kladlo specifické požadavky na návrh zeleně i technické řešení.

Co se konkrétně realizovalo

• výsadba nové zeleně,
• vytvoření stinných pobytových míst,
• doplnění prvků podporujících komunitní využívání prostoru,
• instalace retenční nádrže pro hospodaření s dešťovou vodou,
• úpravy zvyšující komfort a estetickou kvalitu prostředí.

Jaký je přínos projektu pro obyvatele

Projekt přinesl více stínu, zeleně a možností pro trávení času venku. Vnitroblok dnes slouží jako klidný prostor pro setkávání sousedů, odpočinek i každodenní pobyt. Nová výsadba zároveň pomáhá zlepšovat mikroklima a zvyšuje odolnost prostoru vůči letním vedrům.

Kolik projekt stál

Celkové náklady: 150 423 Kč

Podpora MČ Praha 7: 25 000 Kč

Text mapa

Jak proměnit již fungující vnitroblok v ještě příjemnější místo pro život? Projekt Zahradní komunitní kouty doplnil novou zeleň, vytvořil více stinných míst a zavedl opatření pro hospodaření s dešťovou vodou. Díky tomu vznikl prostor, který nabízí lepší podmínky pro setkávání sousedů, odpočinek i úkryt před letním horkem.

Projekt Nika Dělnická navrhuje proměnu části ulice Dělnická v kvalitní veřejný prostor, který doplňuje uliční prostředí o pobytovou „niku“ se zelení, stromy a lepším hospodařením s dešťovou vodou. Návrh navazuje na širší rozvoj území a posiluje každodenní využití ulice místními obyvateli i návštěvníky.

Proč má vzniknout tento projekt

Ulice Dělnická je jednou z hlavních městských tříd Holešovic, která v posledních letech postupně prochází proměnou. Vedle své dopravní funkce má zároveň potenciál nabízet více prostoru pro pobyt, zeleň a každodenní život v parteru domů.

Projekt Nika Dělnická vzniká jako další krok v postupném rozvoji ulice, jehož cílem je:

• rozšířit veřejný prostor a nabídnout místo pro krátké zastavení a pobyt,
• doplnit uliční parter o zeleň a stromy se kvalitními růstovými podmínkami,
• navázat na probíhající a připravované stavební záměry v okolí,
• zlepšit mikroklima ulice a práci se srážkovou vodou,
• citlivě vyvážit dopravní funkci s pěším pohybem a pobytovými aktivitami.

Projekt nepřepisuje charakter ulice, ale rozvíjí jej v souladu se současnými potřebami městského prostředí.

Aktuální stav projektu a další kroky

Projekt je zpracován ve stupni dokumentace pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení (DUR + DSP) a je koordinován s dalšími plánovanými úpravami a výstavbou v okolí ulice Dělnická. Součástí přípravy je řešení:

• dopravního uspořádání a bezbariérového pohybu,
• technické infrastruktury a veřejného osvětlení,
• krajinné a sadové úpravy včetně podmínek pro růst stromů,
• hospodaření se srážkovou vodou v duchu modrozelené infrastruktury.

V navazujících fázích projektu bude řešení dále upřesňováno v detailu a připravováno pro samotnou realizaci.

Co se konkrétně plánuje realizovat

Projekt Nika Dělnická počítá zejména s těmito úpravami:

• vytvoření pobytové „niky“ jako rozšířeného veřejného prostoru v rámci ulice,
• úpravu zpevněných ploch s důrazem na bezbariérovost a čitelnost prostoru,
• výsadbu uličních stromů s dostatečným prokořenitelným prostorem,
• zřízení stromových rabat a využití strukturálních a retenčních substrátů,
• svedení dešťové vody ze zpevněných ploch ke stromům a její vsakování,
• omezení zbytečně velkých zpevněných ploch a podpora propustných povrchů,
• reorganizaci parkování v návaznosti na širší dopravní řešení ulice.

Jednotlivé zásahy jsou navrhovány tak, aby fungovaly dlouhodobě a byly provozně udržitelné.

Očekávané přínosy projektu

• vznik nového pobytového místa v rušnější městské třídě,
• zlepšení mikroklimatu díky stromům a zeleni,
• zvýšení komfortu pro pěší pohyb a krátký pobyt,
• lepší hospodaření se srážkovou vodou přímo v místě jejího dopadu,
• posílení každodenního využívání ulice místními obyvateli,
• přirozené doplnění probíhající transformace ulice Dělnická.

Navrhovaná pobytová nika v ulici Dělnická rozšiřuje veřejný prostor v ulici a doplňuje jej o stromy, zeleň a místa k zastavení. Návrh pracuje se zpevněnými plochami, propustnými povrchy a využívá dešťovou vodu přímo pro výsadbu. Díky tomu pomáhá zlepšovat mikroklima ulice, poskytuje stín a zpříjemňuje prostředí pro každodenní pohyb i pobyt. Ukazuje, jak lze promyšlenou úpravou postupně přizpůsobovat městský prostor tak, aby byl odolnější a příjemnější.

právě probíhá

Projekt má za cíl:

• ochladit silně zpevněné plochy náměstí během horkých letních měsíců,
• zvýšit pobytovou kvalitu prostranství v místech s vysokým pohybem lidí,
• rozvinout vztahy mezi jednotlivými částmi náměstí tak, aby byly vnímány jako jeden soudržný veřejný prostor,
• reagovat na blízkost základní školy a zvýšený pohyb dětí a pěších,
• lépe hospodařit se srážkovou vodou v souladu s principy modrozelené infrastruktury,
• využít stávající materiály v území a přetvořit je do nové podoby bez vzniku nadbytečného odpadu.

Aktuální stav projektu a další kroky

Projekt je v současnosti ve fázi realizace. Součástí přípravy byla studie prověřující umístění vodního prvku a související úpravy okolních ploch bez zásahu do základního uspořádání náměstí a také podněty z participačního procesu, v rámci kterého se opakovaly požadavky na:

• větší přehlednost prostoru,
• lepší prostupnost území,
• bezpečnější pohyb chodců mezi základní školou a řešeným územím.

Co se konkrétně plánuje realizovat

• nový vodní prvek v podobě kruhového pole zapuštěných trysek v úrovni terénu,
• využití vodních trysek a mlhovin pro ochlazení okolního prostoru,
• přetvoření nevyužívaného parkovacího pásu na novou pobytovou stezku s meandry a zálivy,
• opětovné použití stávajících žulových kostek z parkovacího pásu,
• rozšíření zelených ploch a doplnění vyšších travin jako pohledové a hlukové bariéry vůči komunikaci,
• doplnění pobytového mobiliáře, laviček, platforem k sezení a herních prvků,
• vytvoření propustných povrchů a zajištění vsaku srážkové vody přímo v území,
• zlepšení kontinuit a pěších propojení v místech s vyšší frekvencí pohybu.

Vodní prvek je navržen jako bezpečný, bez stálé vodní hladiny.

Očekávané přínosy projektu

Navržené úpravy mají potenciál výrazně změnit způsob, jakým je Ortenovo náměstí vnímáno a využíváno.

• ochlazení náměstí a zlepšení mikroklimatu v letních měsících,
• vznik nových pobytových míst a prostoru pro setkávání,
• lepší a čitelnější pěší pohyb napříč náměstím,
• zadržení dešťové vody v území a její využití pro zeleň,
• zvýšení atraktivity veřejného prostoru pro místní obyvatele i návštěvníky,
• postupná transformace dopravně zatíženého prostoru na kvalitní městské náměstí.

Více informací na: https://www.praha7.cz/ortenovo-namesti-upravy-vodni-prvek/

Navržený vodní prvek a úpravy okolí reagují na rozsáhlé zpevněné plochy náměstí a potřebu zlepšit podmínky pro pobyt. Kombinace vodních trysek, zeleně a propustných povrchů pomáhá ochlazovat prostor v horkých dnech a zadržovat dešťovou vodu přímo v místě. Součástí návrhu je i proměna málo využívaných ploch na pobytovou stezku a zpřehlednění pohybu. Projekt ukazuje, jak lze postupně přizpůsobit vytížené městské prostředí tak, aby bylo příjemnější a lépe zvládalo náročné podmínky.

Ovenecká představuje významné pěší a cyklistické propojení mezi Letenskými sady, Stromovkou, Letenským náměstím a okolní zástavbou. Přestože jde o jednu z důležitých os Prahy 7, dlouhodobě zde chybí souvislá alej stromů, která by odpovídala významu ulice i jejímu propojení s okolními parky. Veřejný prostor je navíc do značné míry podřízen dopravě a parkování, což snižuje komfort pro pěší i pobytovou kvalitu prostředí.

Jak projekt vzniká

Příprava projektu navazuje na širší úvahy o proměně veřejného prostoru na Letné. Součástí procesu bylo zpracování urbanisticko-dopravní studie a projednání návrhu s veřejností. Při hledání vhodného řešení bylo nutné vyrovnat se s řadou omezení, zejména s existující technickou infrastrukturou pod ulicí. Významným krokem je vytvoření podmínek, které by umožnily doplnění nového stromořadí v rozsahu, který dříve nebyl možný.

Projekt je součástí širší proměny ulice zaměřené na zkvalitnění veřejného prostoru, zvýšení bezpečnosti pohybu a doplnění zeleně tam, kde může přinášet největší přínos obyvatelům i návštěvníkům čtvrti.

Co se má konkrétně realizovat

• výsadba nových stromů,
• vytvoření kontinuálního stromořadí v části ulice,
• obnova a sjednocení povrchů chodníků,
• úpravy veřejného prostoru v okolí vstupu do Stromovky,
• zlepšení podmínek pro pěší a cyklisty,
• úpravy křižovatek přispívající k bezpečnějšímu pohybu chodců.

Přínosy projektu

• více stínu v letních měsících,
• ochlazování okolního prostředí prostřednictvím zeleně,
• posílení propojení mezi významnými zelenými plochami Prahy 7,
• vyšší komfort pro pěší a cyklisty,
• atraktivnější a kvalitnější veřejný prostor.

Projekt ukazuje, že i běžná městská ulice může díky promyšlené výsadbě stromů plnit důležitou roli při adaptaci města na změnu klimatu a zároveň nabídnout příjemnější prostředí pro každodenní život.

Více informací na: https://www.praha7.cz/potrebuji-zaridit/planujte-sedmicku-s-nami/revitalizace-verejnych-prostranstvi/ovenecka/

Ovenecká je důležitým propojením mezi Letenskými sady a Stromovkou. Doplnění nového stromořadí pomůže vytvořit příjemnější prostředí pro pěší i cyklisty, zvýšit množství stínu a zlepšit mikroklima ulice. Stromy zde budou navazovat na okolní parkovou zeleň a přispívat k adaptaci města.

Připravovaný projekt, který proměňuje výraznou betonovou stěnu u mateřské školy, jako pozůstatek protipovodňových opatření, v zelenější a příjemnější prvek ulice s místy k sezení. Koncepční studie navrhuje citlivé doplnění stávající betonové zdi v ulici U Uranie o zeleň, popínavé rostliny a pobytové prvky. Projekt navazuje na charakter místa a využívá již existující struktury bez potřeby zásadních stavebních zásahů.

Proč má vzniknout tento projekt

Ulice U Uranie je rušná ulice sousedící s klidnou rezidenční oblasti a se zahradou mateřské školy. Výrazným prvkem prostoru je dlouhá betonová zeď, která k vytváří pevnou a z pohledu chodců poměrně tvrdou hranu ulice. Cílem projektu je:

• navázat na stávající urbanistický a architektonický charakter místa,
• změkčit výraz betonové zdi pomocí vegetace, aniž by se měnila její funkce,
• rozšířit stávající trvalkový záhon a podpořit pestřejší výsadbu,
• doplnit ulici o drobné pobytové prvky, které umožní krátké zastavení,
• pracovat s tím, co v území již existuje, a znovu využít stávající materiály bez vzniku zbytečného odpadu.

Aktuální stav projektu

Projekt je v současnosti zpracován ve formě studie, kterou připravil tým krajinářských architektů. Studie analyzuje stávající situaci, technická omezení území a navrhuje možné řešení v návaznosti na stromy, inženýrské sítě a provoz ulice.

Součástí přípravy byl také dendrologický průzkum, který se zaměřil na stav stávajících stromů v záhonu. Návrh s nimi počítá jako s důležitou součástí řešení a přizpůsobuje jim konstrukci zídky i skladbu výsadeb.

V navazujících fázích bude možné projekt dále zpřesňovat z hlediska technického řešení, koordinace se správci sítí a případného rozfázování realizace.

Co se konkrétně plánuje realizovat

• prodloužení a úprava stávajícího trvalkového záhonu podél zdi,
• doplnění popínavých rostlin a konstrukcí, které umožní jejich růst po betonové stěně,
• rozšíření části zídky o integrované sedací prvky,
• obnova a doplnění podrostu pod stávajícími stromy,
• využití stávající dlažby a materiálů v území jejich přeskládáním a znovupoužitím,
• omezení stavebních zásahů na minimum nutné pro stabilitu a bezpečnost konstrukcí.

Řešení pracuje s postupnou změnou vzhledu prostoru bez narušení jeho funkce a provozu.

Očekávané přínosy projektu

Navrhované úpravy mají přispět ke zlepšení každodenního vnímání ulice a jejího okolí.

• změkčení technického charakteru zdi pomocí zeleně,
• posílení mikroklimatické funkce vegetace,
• zvýšení estetické hodnoty prostoru pro chodce i obyvatele okolních domů,
• vytvoření drobných pobytových míst v jinak průchozí ulici,

Návrh oživuje dlouhou betonovou zeď doplněním zeleně, popínavých rostlin a míst k sezení. Vegetace bude postupně pokrývat pevné plochy zdi a přispívat ke zlepšení podmínek v uličním prostoru. Projekt pracuje se stávajícími prvky a materiály a ukazuje, jak lze promyšlenou úpravou proměnit výraz místa a podpořit jeho příjemnější fungování v každodenním provozu.

Městská část Praha 7 připravuje další projekty, které navazují na již realizovaná adaptační opatření ve veřejném prostoru. Jejich cílem je rozšířit uliční zeleň, zlepšit podmínky pro dlouhodobý růst stromů a postupně posilovat odolnost městského prostředí vůči horku a suchu. Při přípravě se proto uplatňují principy modrozelené infrastruktury, zejména vytváření kvalitního prokořenitelného prostoru a účelnější využívání srážkové vody. Nové výsadby zároveň přispějí ke stínění a ochlazování ulic, podpoří biodiverzitu a zvýší pobytovou i estetickou kvalitu veřejných prostranství.

Připravovaná stromořadí a související výsadby

Ulice Milady Horákové – severní chodník: V rámci celkové rekonstrukce bude prověřena možnost doplnění nových stromů do severního chodníku.

Ulice Milady Horákové před Molochovem: Připravuje se zlepšení prokořenitelného prostoru stávajících stromů, které podpoří jejich vitalitu a dlouhodobou perspektivu.

Nábřeží Kapitána Jaroše: V lokalitě se připravují nové výsadby, které posílí podíl zeleně a přispějí ke zlepšení mikroklimatu nábřeží.

Ulice Janovského: Revitalizace ulice počítá se založením nových stromořadí podél dvou bloků.

Ulice Tusarova: Na severním chodníku je plánováno nové uliční stromořadí.

Ulice Přívozní: Projekt počítá s výsadbou nového oboustranného stromořadí jako součástí celkové úpravy veřejného prostoru.

Ulice Plynární: Připravováno je nové oboustranné stromořadí, které doplní zeleň v této významné městské ulici.

Prostor mezi estakádou a ulicí U Výstaviště: V území jsou plánovány nové výsadby, které pomohou kultivovat prostor a navážou na proměnu okolních veřejných prostranství.

Připravované trvalkové záhony

Nové trvalkové záhony se připravují na Letenském náměstí a v ulici Strojnické včetně severního parčíku. Druhově pestré a odolné výsadby rozšíří nabídku zeleně, podpoří opylovače a přinesou atraktivní vzhled veřejných prostranství v průběhu větší části roku. Soubor připravovaných projektů tak představuje další krok k systematické proměně Prahy 7 v klimaticky odolnější, zelenější a příjemnější městskou čtvrť.

Realizace adaptačních opatření je dlouhodobý proces, který vyžaduje značné úsilí, pečlivou přípravu a koordinaci mnoha aktérů. Jednotlivé projekty na sebe postupně navazují a společně přispívají k tomu, aby byla Praha 7 zelenější, odolnější vůči dopadům změny klimatu a příjemnější pro život.