Nájmy v Praze 7 dlouhodobě rostou a udržet si adresu na Sedmičce je pro řadu lidí stále obtížnější. I proto radnice připravuje novou koncepci bytové politiky. Nejen na ni jsme se zeptali metodika pro oblast sociálního bydlení a poradce Platformy pro sociální bydlení Matěje Hona.

Co si máme představit pod koncepcí bytové politiky? 
Je to dokument, který vysvětluje principy, podle nichž je spravován obecní bytový fond, a hlavně shrnuje priority budoucího rozvoje bytové politiky. Rozhodně to tedy není koncepce vytvořená „do šuplíku“, jak se podobným dokumentům často stává.

Jaké má tedy Sedmička v oblasti bydlení priority? 
Bytová politika je jedním z dílků udržitelného rozvoje, k jehož myšlenkám se Sedmička dlouhodobě hlásí. A nejde jen o ekologii, ale i o sociální udržitelnost – zajištění nějakého minimálního standardu bydlení, udržení pestré sousedské komunity či zabránění odlivu starousedlíků. Proto je v koncepci kladen velký důraz na její sociální rozměr.

Můžete být konkrétnější? 
Snažíme se hledat různé cesty, jak pomoci lidem, kteří se ocitli v bytové nouzi. Důležitou roli zde hraje naše kontaktní místo pro bydlení. A pak je tu samozřejmě náš bytový fond. Obecní byty budou v souladu s koncepcí primárně pronajímány v režimu podporovaného bydlení, tedy s nižším než tržním nájmem (145 Kč/m2), a budou přednostně nabízeny lidem v nejtěžších situacích.

Takže jde jen o zajištění bydlení?
Kdepak. Nehodláme jen slepě rozdávat nájemní smlouvy. Problémy s bydlením jsou totiž v případě řady domácností jen jedním kouskem složitější mozaiky a hodně z nich potřebuje další pomoc sociálních pracovníků či neziskových organizací.

Sociální bydlení ale není na Sedmičce novinkou… 
Není, dva roky už běží pilotní projekt financovaný z fondů EU zaměřený na sociální bydlení, v němž jsme ubytovali 15 domácností. Radnice lidem v závažné bytové nouzi ale pomáhala už i předtím.

V čem pomoc sociálního pracovníka spočívá?
To je velmi různé, záleží na nájemci. Někteří potřebují pomoc se svou psychiatrickou diagnózou, jiní nezvládají uhlídat rodinný rozpočet či běžnou péči o domov. Vždy je potřeba vybudovat mezi klientem a sociálním pracovníkem vztah důvěry, což může být někdy náročné. Když se to ale podaří, výsledky jsou prokazatelné. Zlepšuje se zdravotní stav klientů, jejich hygienické návyky, způsob hospodaření s penězi. Někdy to ale může pár měsíců trvat.

Jak žádosti posuzujete? 
Máme bodový systém, který je součástí principů pro posuzování žádostí o byt podporovaného bydlení, které najdete na webu Prahy 7. Jednotlivé případy potom individuálně probírá bytová komise. Žádostí o nájem bytu ovšem dostáváme téměř čtyřikrát více, než je volných bytů.

Kolika lidem jste už pomohli a jaký je aktuálně o byty zájem? 
Podporované bydlení tu funguje od roku 2015 a do dnešního dne se podařilo obsadit ke stovce bytů. Na začátku to bylo snazší, protože předchozí vedení městské části po sobě zanechalo dost nevyužívaných bytů, které radnice postupně opravovala a nabízela k pronájmu. Teď už využíváme většinou jen byty, které se uvolní přirozenou cestou, když někdo zemře nebo se odstěhuje, což je tak 20 až 30 bytů ročně. Žadatelů ale máme ročně kolem stovky. Myslet musíme i na kapacity sociální práce – tu dle našich zkušeností potřebuje asi třetina nájemců.

Můžete uvést nějaký příklad úspěšné pomoci? 
Je jich víc, ale nejvíc samozřejmě potěší, když se podaří pomoci člověku z úplného dna. Třeba pan Jiří (jméno je změněno) se dostal do obecního bytu vlastně na poslední chvíli, když se výrazně zhoršily jeho zdravotní problémy a byl přímo ohrožen na životě. Absolvoval potřebnou operaci a dnes žije v bytě i se svým psem. Toho psa zdůrazňuji záměrně – pro lidi bez domova je to často jediný blízký přítel a kvůli neochotě se ho vzdát jsou jim zavřeny dveře nocleháren či azylových domů. V tom je myslím náš systém mnohem lepší.

Jsou to tedy samé příběhy se šťastným koncem? 
Ne, bohužel ne, ale těch špatných konců je méně. Už se stalo, že nám nájemce v bytě zemřel, i když je otázka, zda to je špatný konec. Jinak by patrně zemřel na ulici nebo v ubytovně. Ale čas od času se musíme i s někým rozloučit – někdy i přes snahu sociálních pracovníků nájemníci nezvládnou platit nájem nebo vyvolávají konflikty v domě. Ale jsou to jednotky případů, v nichž pak postupujeme individuálně, hledáme třeba nějakou adekvátní pobytovou sociální službu.

Jaký podíl vlastně tvoří podporované bydlení na celkovém počtu obecních bytů?
Radnice disponuje 640 byty, což není mnoho. Pro pomoc potřebným je proto využívána naprostá většina uvolněných bytů. Vedle toho ale pronajímáme ještě tzv. služební byty, které jsou určeny policistům, učitelům, hasičům, zdravotníkům či sociálním pracovníkům. Ve více než třetině bytů byly ovšem před rokem 2015 uzavřeny smlouvy na dobu neurčitou a městská část je tak v nakládání s těmito byty zásadně limitována.

Předpokládám ale, že podporované bydlení není jediným tématem koncepce bytové politiky. 
Určitě ne. Koncepce se zabývá i rozvojem služebních bytů nebo hospodařením s bytovým fondem. K obecnímu majetku se chováme jako řádný hospodář – nastavili jsme systém výběrových řízení na rekonstrukce a stanovili standardy oprav. Daří se nám oslovovat různé dodavatele, soutěžit nízké ceny a přitom zachovávat historickou hodnotu našich bytů. Díky spolupráci správní společnosti 7U, právního a sociálního odboru jsme navíc výrazně snížili celkový dluh na nájemném, a to z 3 321 316 Kč v roce 2015 na 1 179 216 Kč v roce 2018 – tedy o 65 %.

Nechystá se třeba radnice do budoucna stavět nové byty? 
Ano, ale nových bytů budou spíše jednotky, pro rozsáhlejší výstavbu nemá radnice vhodné pozemky. Hodně bytů vznikne v rámci rozvojového území Bubny-Zátory, jedná se ale o soukromé projekty, kde stěží najdeme kapacity pro potřebné. Užší spolupráci se soukromým sektorem se však v budoucnu nevyhneme. Radnice dnes zvládne pokrýt potřeby jen těch opravdu nejzranitelnějších, je zde ovšem také hodně lidí, kteří na tom nejsou tak zle, ale obstát na dnešním realitním trhu je pro ně mimořádně náročné. Budeme proto hledat cesty k dialogu se soukromými investory a rádi bychom také založili sociální realitní agenturu.

Co si pod tím máme představit? 
Nejde o realitní agenturu či kancelář v pravém slova smyslu – provozovatelem by pravděpodobně byla přímo radnice, tedy její zaměstnanec. Ten by oslovoval vlastníky bytů, kteří si chtějí pronájmem svého bytu nejen vydělat, ale i pomoci. Radnice by dohlížela na udržitelnost takového nájmu a poskytovala nejrůznější služby (sociální práci, nějakou formu finanční garance, případně pomoc se správou bytu). Pokud jsou mezi čtenáři již teď nějací majitelé bytů, kteří by o tomto pronájmu uvažovali, ať se mi ozvou.


Kontakt: Matěj Hon, email: honm@praha7.cz, tel.: 731 047 573

Hrozí vám výpověď z bytu?
Kontaktní místo pro bydlení najdete v přízemí radnice, č. dveří 86/13 
Úřední hodiny Po 13–17.30, Út a Čt 8–12 (pro objednané), St 8–12 a 13–17.30
Email: bydleni@praha7.cz, tel.: 778 110 027

→ www.praha7.cz/temata/pomahame

Praha 7 je příjemcem a realizátorem projektu s názvem Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení na lokální úrovni v MČ Praha 7, registrační číslo 
CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_008/0007235 financovaného z prostředků EU, Operačního programu Zaměstnanost 2014–2020.