Dlouho očekávané otevření neprůchodné části levého vltavského břehu za holešovickým nádražím mezi Trojským mostem a mostem Barikádníků je tu! Jestliže jste se dříve pokoušeli přejít po úzké břehové římse s rizikem, že se ve Vltavě nechtěně vykoupete, vězte, že od půlky července tudy můžete pohodlně projít, a dokonce i projet na kole či s kočárkem.

Nejkrásnější města mají řeku, která se využívala jako zdroj vody nejen pro domácnosti a zemědělství, ale i pro průmysl. Také v Praze vyrostly kolem Vltavy průmyslové areály, které volný přístup k řece často znemožnily. Do poloviny 19. století byla oblast holešovického meandru téměř neurbanizovaná, využívala se k zemědělství a řeka ji pravidelně zaplavovala. Pouze na severu se rozkládala historická obec Holešovice (na místě dnes nově otevřeného prostoru bývalé Prefy Wolf) a na jihu rybářská osada Bubny. Přestože většina průmyslových areálů už od poslední třetiny 20. století přestávala sloužit svému účelu, bariéry zůstaly. „V tom Praha nebyla specifická, podobná situace byla v Paříži, Amsterdamu, Londýně, Kodani, Barceloně… Když se průmysl odstěhoval nebo některá odvětví upadla, v řadě evropských měst se taková území začala postupně měnit v nové, živé čtvrti. V Londýně jsou to například doky, v Barceloně nábřeží v centru, v Paříži Rive Gauche, což je mimochodem také levý břeh,“ vysvětluje Lenka Burgerová, radní pro rozvoj, která spolu s celým vedením radnice dlouhodobě usiluje o zpřístupnění sedmičkového břehu Vltavy.

V listopadu minulého roku uspořádala Praha 7 v DOXu mezinárodní konferenci Město a řeka – levý břeh, kde diskutovali odborníci na úpravu nábřeží z Barcelony, Paříže, Vídně a Amsterdamu. „Prakticky všichni hosté té konference byli nadšení, že máme v Holešovicích stále přírodě blízké prostředí, kde se na řeku nedíváte pouze z kamenné náplavky,“ dodává Burgerová. Z jednání vyplynulo jediné: otevřete území podél řeky, i přesto, že dosud není finálně upravené, a uvidíte, že se tam život velmi rychle vrátí.

Vydáte-li se na průzkum levého břehu, dáte odborníkům za pravdu. Cesta podél něj se rozhodně nepodobá sterilně upravené cyklostezce – její povrch se několikrát mění, písek a hlínu střídá masivní kamenná dlažba nebo beton, míjíte vyvazovací pacholata pro kotvení lodí, a přesto zde potkáte cyklisty i pěší.

Zkratka z dolních Holešovic do Stromovky

Dolní Holešovice postrádají větší zelené plochy, využití potenciálu málo navštěvovaných či neprostupných míst kolem takzvaného holešovického meandru proto představuje velkou příležitost. Je to ostatně i v souladu s koncepcí pražských břehů vypracovanou Kanceláří veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

To, že je po zpřístupnění tohoto území poptávka i ze strany obyvatel Prahy 7, dokázala nejen hojná účast zdejších obyvatel na jarním veřejném projednání o budoucnosti parku U Vody, ale i docela rušný život, jenž v oblasti zelené plochy pod železničním mostem u ulice Varhulíkové už dlouho panuje. Ti odvážnější se v minulosti vydávali po úzkém břehu za nádražím Holešovice a zkracovali si tak cestu do Stromovky.

Uzounká a nebezpečná cesta kolem bývalého areálu betonárky Prefa je naštěstí již minulostí.

Dostat se touto cestou do Stromovky pěšky či na kole je teď výrazně snazší. Úpravy dříve zastavěného území bývalé betonárky Prefa zde na své náklady zrealizovala firma Skanska. „Musím říct, že jednání byla velmi konstruktivní. Skanska na základě povolení k demolici strhla zeď, která byla mezi bývalým Holešovickým nábřežím a přístavní hranou, oficiálně překladištěm,“ pokračuje radní Burgerová. Na zbývajícím pozemku má Skanska v úmyslu stavět tak, jak jí to umožňuje územní plán. „Do budoucna zde plánujeme vybudovat kancelářský kampus Port7 s hotelem, obchody, restauracemi, školkou nebo i speciální plovoucí místností,“ prozrazuje marketingová specialistka ze Skanska Property Petra Machartová. Nejdříve však v roce 2019, nyní ještě Skanska nemá potřebná povolení.

Lehce problematickým zůstává úsek kolem nového Trojského mostu, kudy se vozí beton na stavbu nové čistírny odpadních vod. Z obou stran tady narazíte na značku zákaz vjezdu pro automobily i cyklisty, která však zmizí, hned jak práce skončí. Doporučujeme proto inkriminované oblasti se vyhnout a objet ji přes Trojský most.

Pokud pojedete ze Stromovky podél Vltavy, končí cesta v ulici Varhulíkové v místech, kde se v současnosti nachází komunitní zahrada Prazelenina. Odtud až k Libeňskému mostu je břeh uzavřený kvůli provozu holešovického přístaviště, a tak se musíte vydat ulicí Jankovcova. Když přejdete křižovatku u Libeňského mostu a odbočíte za Lighthousem, jste opět u řeky.

Díky úpravám společnosti Skanska se nyní pohodlně dostanete od železničního až k Trojskému mostu.

Na tomto území, tedy od Libeňského mostu až po upravené části Bubenského nábřeží, by měla v budoucnosti vzniknout takzvaná Holešovická náplavka 04, jejímž investorem je Magistrát hlavního města Prahy. „Návštěvníci by zde měli najít vše, co nabízí běžný park. Kromě toho dojde i k úpravám břehů – v některých úsecích do podoby kamenné náplavky, jako je tomu v centru,“ popsal loni Hobuletu architekt Martin Rybář z architektonické kanceláře Rössler Rybář Architekti, který přeměnu tohoto území připravuje.

Lávky a sen o lodní tramvaji

Další zlepšení se chystá v úseku mezi takzvanou holešovickou kosou a novou zástavbou obytných domů Prague Marina. Tam má řeku v budoucnu přemostit nová lávka, jež tak zpřístupní tento vltavský poloostrov a naváže celou oblast na náplavku směřující od Libeňského mostu k tržnici. Lávka by nám měla pomoci dostat se snadno také přes Štvanici do Karlína – mezinárodní architektonická soutěž na její podobu bude vyhodnocena už na začátku září. Stavba lávky je celoměstsky významná investice a má ji na starosti magistrát.

Holešovickou kosu by měla v budoucnosti zpřístupnit i nová lávka.

Kromě odpočinku a rekreace může řeka sloužit i k dopravě – právě v této oblasti má metropole i přes existenci několika přívozů stále ještě rezervy. Mezi dvěma plavebními komorami – u ostrova Štvanice a u čistírny odpadních vod – by mohla jezdit například vodní tramvaj, která by umožnila lepší spojení mezi pravým a levým břehem. V současnosti má však vodní tramvaj spíše podobu snu. Než se stane realitou, můžete tam, kde chybějí mosty, přívozy a lávky, Vltavu jednoduše přeplavat. „Ve Vltavě se koupat lze, není špinavá. Není to sice průzračná alpská řeka, ale je možná dokonce čistší než na počátku 20. století, kdy se v ní lidé běžně koupali, přestože čistírny odpadních vod nebyly tak běžné jako dnes. Já sama se v ní koupat nebojím,“ usmívá se radní Lenka Burgerová.