Hrádek zbudovaný v letech 1495-1503 za Vladislava Jegellonského. Z doby založení zachována věž a plastika lva s jagellonským monogramem. Za Rudolfa II. v roce 1594 upraven renesančně jako lodžiová vyhlídková stavba. V letech 1805-1811 přestavěn ve stylu romantické gotiky Janem Filipem Jöndlem podle projektu Jiřího Fischera, sochařská výzdoba je dílem Ignáce Michala Platzera a Josefa Krannera, malby pokojů, které vytvořila dílna Josefa Navrátila, se nezachovaly. V 19. století byl letohrádek letním sídlem místodržícího v Čechách. Zajímavá architektura, významná dominanta v přírodním rámci Královské obory.
Na návrší svahu Místodržitelského letohrádku opisuje zaobleným, velmi protáhlým a úzkým půdorysem terénní tvar. Na jižní straně je objekt přízemní, na severní dvoupatrový. Působivá novogotická fasáda, současná s adaptací letohrádku v letech 1805-1811 podle návrhu Jiřího Fischera, dotváří romantické pojetí celého komplexu. V druhém suterénu prostor s lomenou valenou klenbou s toskánským sloupem a další klenuté prostory.
