Galerie na Miladě je neveliký výstavní prostor nacházející se v patře informačního centra Milady Horákové 2. Primárně se zaměřuje na prezentaci prací studentů Akademie výtvarných umění v Praze. Za dobu své existence zde vystavovalo mnoho začínajících umělců, kteří se postupem doby úspěšně etablovaly na trhu současného výtvarného umění.

 

OPEN CALL 2021

Galerie na Miladě a uliční galerie Výloha Milada vyhlašují výzvu pro studenty Akademie výtvarných umění v Praze na výstavní projekty v roce 2021. Oba výstavní prostory jsou zaměřené na prezentaci prací studentů AVU (bez rozdílu ateliéru a ročníku).

  • Galerie na Miladě je neveliký výstavní prostor nacházející se v patře informačního centra Milady Horákové 2. Prostor galerie je volně přístupný v otevírací době informačního centra. Specifický závěsný systém (drátěná síť) je vhodný pro vystavení maleb, kreseb, grafik, fotografií apod.
  • Výloha Milada je uliční galerií, která se nachází ve výloze polikliniky Prahy 7 (roh ulic Milady Horákové a Františka Křížka). Probíhá zde výstavní cyklus: Výstava jednoho obrazu.

Poskytujeme:

  • základní PR výstavy
  • vernisáž výstavy
  • finanční krytí některých drobných nákladů spojených s instalací výstavy

Vaše přihlášky můžete posílat kdykoli v průběhu roku elektronicky na e-mail: DrobnyJ@praha7.cz. Do přihlášky uveďte stručnou charakteristiku vašeho projektu. 


Probíhající

Štěpán Rubáš: Rekvizity
1. 9. – 10. 10. 2021



Štěpán Rubáš je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v Ateliéru intermediální tvorby I u Mileny Dopitové. Malba se v jeho podání stává živým procesem, který odráží aktuální dění. Jednotlivá díla tvoří jakési rekvizity symbolizující něco dočasně vytrženého z kontextu, třeba i trochu falešného. Jsou součástí reálných momentů nebo se mohou objevit v ryze fikčním světě. Autorovy malby reflektují aktuální myšlenky, intimní zpovědi nebo vize inspirované tancem, jako je omezení pohybu, ochabování těl tanečníků, rozpojení, nemožnost předávání či sdílení. Na výstavě uvidíte i větší formáty, které malíř vnímá jako určitou oponu, za kterou se lze v nejistotě ukrýt či jako vymezený prostor pro pohyb. Malby, v autorově vnímání „rekvizity“, jsou pro něj prostorem pro budoucí akci, choreografii či inscenaci.
www.instagram.com/stepan.rubas


Připravujeme

Jitka Petrášová: Rozcvička
21. 10.–3. 12. 2021



Jitka Petrášová je posluchačkou 3. ročníku Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliéru malby 1 pod vedením Roberta Šalandy. Její obrazy jsou především introspektivními sondami, neoddělitelně spjatými s autorčiným prožíváním skutečnosti. Tematicky se často obrací do minulosti, k vlastním iniciačním zážitkům z dětství a dospívání, které s kritickým odstupem nebo ironizujícím nadhledem reviduje. Reálné útržky vlastní paměti přitom prolíná s imaginativními, fikčními světy nebo nově budovanou mytologií, kterou kolem nich staví, a již nechává prostupovat záznamy vlastních snů. Formálně přitom využívá rychlou, expresivní malbu, redukovanou na čisté, emotivní barevné akordy. Základ vystavené kolekce tvoří obrazy z rozpracovaného cyklu Sbírka sportovců, jehož elementárním motivem je autorčin komplikovaný až odtažitý vztah ke světu sportu, a zároveň určitá fascinace jeho vnitřními zákonitostmi. Odtud i lapidární název výstavy: Rozcvička.
www.jitkapetrasova.net


Minulé výstavy

vernisáž: 10. 9. 2020
11. 9. – 16. 12. 2020

Marie Jiřičková: Málo ⋇⋇ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

 

Marie Jiřičkové je studentkou Akademie výtvarných umění v Praze v Ateliéru sochařství u Lukáše Rittsteina. Ve své práci se věnuje problematice mezilidské komunikace. Dlouhodobě se zabývá sociální oblastí, především bezdomovectvím. Hlavními vyjadřovacími prostředky jsou pro ni modelování a kresba, kterou často kombinuje s malbou. Na výstavě s názvem Málo představuje sochy a kresby s tématem vzájemného porozumění dvou bytostí.

www.marie-jirickova.webnode.cz

vernisáž: 27. 2. 2020
28. 2. – 10. 4. 2020

Dominika Hrňová: Ghetto ⋇⋇ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Dominika Hrňová je mladá malířka, která v době výstavy studovala šestý ročník Akademie výtvarných umění v Praze v Ateliéru malby IV / škola Marka Meduny. Ve své práci se Dominika zabývá psychologií postav, které žijí pouze v imaginativním světě, jejich vztahy mezi sebou a také využití vlastní fotografie v malířském projevu, která pro ni není nástrojem k přemalování, ale jakéhosi opěrného bodu v procesu malby. Na výstavě představí své práce menšího formátu a to jak malby, tak kresby z období let 2014 – 2019.

Rukopis maleb Dominiky Hrňové je v nynější době klidnější, vyrovnanější, více řízený, i když stále otevřený pro vyprávění. Nánosy barev jsou hladší a v nejnovějších obrazech tíhnou k velmi omezené barevné škále. Co se týká obsahové stránky díla, scénám dominují imaginativní, snové postavy, které jsou hlavními nositeli celého děje. Starší plátna jsou však přeplněna nejrůznějšími fragmenty dějů, vše se děje paralelně v jeden okamžik, ale na jiných úrovních vnímání a v jiných pohádkách. To přesně znázorňuje to chaotické vrstvení různých motivů přes sebe. Málokdy se dají dekódovat, a to proto, že jsou čistě osobní výpovědí. Zbývá tedy velký prostor k domýšlení si, lze si jen představovat, tušit, ale nikdy to není jisté.

„Náměty jsou hledáním, snahou se v tomto chaosu světa vyznat tím, že ho vyvrhnu na plátno.“

www.dominikahrnova.cz

vernisáž: 28. 11. 2019
29. 11. 2019 – 17. 1. 2020

Ivana Mrázková: V kapce vody ⋇⋇ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Ivana Mrázková je mladá malířka pocházející z Vysočiny, která v době výstavy dokončovala své studium na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se věnuje především přírodě. Zobrazuje krajinu tak, jak jí vidí, cítí, vnímá a postupně poznává. Malé obrazy tvoří v plenéru přímo na místě, které zachycuje. Hlavním technikou je pro ni klasická olejomalba, ve které nachází spojení s historií a tradicí, ale zkoumá i nové možnosti, jak může dnešní doba prohloubit a obohatit pojetí krajinomalby.

V kapce vody

Poslední dobou se Ivana věnuje především tématu vody. Zachycuje její nekonečné podoby a neustálé proměny. Zkoumá její proudění a zákonitosti, které formují ráz krajiny kolem, ale ovlivňují i těla rostlin a živočichů, která voda z velké části utváří. V kapce vody se ukrývá bezpočet tajemství. Nese v sobě vzpomínky na řeky, kterými proplula; na vodopády, kterými proletěla; na páru, se kterou stoupala k nebi nebo na déšť se kterým se opět vracela na zem. A tato výstava vypráví příběhy některých těchto vodních dobrodružství.

www.ivana-mrazkova.cz 

vernisáž: 26. 9. 2019
27. 9. – 15. 11. 2019 

Alžběta Rajchlová: Čím blíž tím dál ⋇⋇ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Alžběta vystudovala všeobecné osmileté gymnázium a posléze nastoupila na Akademii výtvarných umění v Praze. V době výstavy byla studentkou druhého ročníku AVU v ateliéru malířství u Josefa Bolfa. Ve své tvorbě se věnuje především klasické zobrazivé malbě. Samostatně vystavovala např. v galerii CoCo v Dobrši (OkaMžik 2018), kolektivní výstavy se účastnila např. v galerii Arcimboldo (IN:FORM 2019).

Čím blíž tím dál

Lidé se odjakživa snaží poznat realitu, prozkoumat ji, pochopil, uložit do paměti a znovu ji reprodukovat. Ovšem nutno říct, že v podstatě bezúspěšně. Ať máme sebelepší paměť, vždy nám z poznané reality zbydou v hlavě jen střípky, zapamatujeme si barvu, poutavý detail, pocit. Ať použijeme sebelepší medium, nedokážeme realitu zobrazit v celé její rozmanitosti, zachytíme zlomek, jednu vrstvu, dojem, který v nás zůstal. Ani fotografie ani hyperrealistický obraz ani žádné jiné medium nedokáže vytvořit dokonalou kopii skutečnosti, zmizí hloubka, změní se barvy, najednou chybí ten autentický pocit. Čím blíž se snažíme k reálnému předobrazu dostat, tím více se od něho vzdalujeme. Čím lépe chápeme detail, tím méně kompaktní se zdá být celek. Čím víc asociací v nás předobraz vyvolává, tím méně zbude z něho samotného. Čím blíž tím dál, tak zní název této výstavy, která se zabývá především onou roztříštěností, přemírou detailu, chaosem asociací a ztrátou původního vyznění – tím vším, co vzniká, když se pokoušíme prozkoumat vizuální stránku světa kolem. Obrazy zde vystavené tedy nezobrazují realitu, ale proces vnímání a zobrazování reality.

www.alzbetarajchlova.com

vernisáž: 21. 3. 2019
22. 3. – 19. 5. 2019

Anka Langová: Od štěněte do pytle ✸ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Anka Langová byla v době výstavy studentkou čtvrtého ročníku Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Josefa Bolfa a Jakuba Hoška – předtím ateliér Michaela Rittsteina. Na AVU přestoupila z Brněnské FaVU, kde rok byla v ateliéru Svätopluka Mikyty. Absolvovala Střední školu umění a designu. Ve svých pracích má možná až příliš často psy, protože se od mala pohybuje mezi mushery a protože nic neutvoří atmosféru obrazu lépe, než němý, svobodomyslný a anonymní pes. 

Od štěněte do pytle

Ve svých malbách zachycuje výjevy ze života, které doprovází barevným „myšlenkovým“ chaosem. Stylizací se odprošťuje od klasického vnímání situací a diváka se snaží přenést na jiné místo, na místo, které má hodně definic a kde porozumění, láska, svoboda a spokojenost sice asi nevítězí nad opakem, ale díky důmyslnému kresebnému či malebnému zpracování pomáhá přijímat i jiné informace, než ty, které jsou zřejmé. 

www.instagram.com/anka_panka_pictures/

vernisáž: 15. 11. 2018
16. 11. 2018 – 7. 1. 2019

Klára Sedlo: Podprahové sdělení ↠↠ vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Výstava obrazů studentky z pražské AVU (2014 – 2018 ateliér malby M. Rittsteina, od 2018 ateliér kresby J. Petrboka). V obrazech Kláry Sedlo není nic na první pohled jasné. Autorka se pohybuje na pomezí magického realismu, symbolismu a realistické malby. Symbolika jejích kompozic vypráví příběh stejně tak komplikovaný, jako komplexní. I přes realistickou malbu zde význam není jasný na první pohled, ale je potřeba jej chvilku hledat. Co znamená slunce? A ještě důležitější – co znamená slunce pro nás? A svítící domeček? A kousek krajiny, který prosvítá mezi černou plochou? Nejčastěji se zde objevují figurální náměty, interiéry a zátiší z různých podivných předmětů a fotek. Ty jsou v obraze velmi často kombinované s lineárními piktogramy, nakreslenými na zdech realisticky zpodobněných pokojů nebo na kůži postav. Jsou tak další vrstvou symbolů, díky kterým se na obraz můžeme dívat ještě z mnoha dalších úhlů. Obrazy jsou zkrátka snovou výpovědí vlastního podvědomí. Tím pádem je může zpětně přečíst podvědomí každého z nás, pokud se před nimi zastavíme.

www.klarasedlo.com

vernisáž: 27. 9. 2018
28. 9. – 8. 11. 2018 

Karolína Netolická: Ptačí vnímání / vernisáž výstavy | Facebook

 

 

Karolína Netolická je svébytnou mladou umělkyní studující na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru kresby u Jiřího Petrboka. Své rozměrné i miniaturní kresby tvoří nejčastěji mikrotužkou na plátno nebo sololit. Nechává se volně ovlivňovat filozofickými úvahami a některé z nich komponuje i do samotné instalace výstavy v Galerii na Miladě. V základní myšlence celého výstavního cyklu Ptačí vnímání se Karolína Netolická odkazuje na citát filosofa A. J. Heschela: „V člověku nepochybně je vědomá touha být zvířetem „přirozená“ v zakoušení tělesnosti, či dokonce touha být zvířetem co do osudu a podstaty. Je však otázkou, zda tato touha může sloužit jako klíč k vyřešení hádanky lidského bytí. Máme na to pohlížet jako na důkaz, že v srdci je člověk zvíře, nebo jako na touhu zakusit, co není?“

www.karolina-netolicka.cz

vernisáž: 22. 3. 2018
23. 3. – 25. 5. 2018

Pavel Dušek: paint´n´game | Facebook

 

 

V době výstavy byl Pavel Dušek studentem Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliér malířství III / škola Michaela Rittsteina.

www.paveldusek.com  

vernisáž: 18. 1. 2018
19. 1. – 15. 3. 2018

Eliška Havlíková: Imrvére | Facebook

 

 

Výstava printů pod názvem Imrvére. V době výstavy byla Eliška Havlíková studentkou Ateliéru nových médií pod vedením Anny Daučíkové na pražské AVU.

 

Drobný Jaroslav, Bc.

referent
dveře 7.02
tel. +420220144239
gsm. +420733466792
DrobnyJ@praha7.cz