Za vznikem centra stojí Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC), platforma pro organizace a jednotlivce, kteří se věnují ochraně biodiverzity v praxi. Její členové tráví část roku v terénu – v afrických rezervacích, asijských pralesech i na českých loukách. „Postupně si ale uvědomili, že vedle samotné ochrany ohrožených druhů a ekosystémů je stejně důležité sdílet své zkušenosti s veřejností,“ říká ředitelka CCBC Kristýna Nováková.
Od práce v terénu ke vzdělávání
V roce 2018 začali členové koalice jezdit za žáky a studenty s projektem CCBC do škol. Nešlo o obecné přednášky o klimatu, ale o konkrétní příběhy – o tom, jak vypadá ochrana pytláctvím ohrožených slonů v Kongu, co obnáší záchrana mořských želv na indonéských plážích nebo proč jsou pro krajinu klíčoví opylovatelé. „Ukázalo se, že právě osobní zkušenost funguje nejlépe. Když dětem vypráví někdo, kdo opravdu stál u zabavené zásilky pašovaných zvířat nebo kdo týdny pozoroval ohrožený druh v džungli, téma náhle přestává být abstraktní,“ vysvětluje Nováková. Právě z této zkušenosti postupně vykrystalizovala myšlenka vytvořit stálé místo, kde by se taková setkání mohla odehrávat pravidelně a systematicky.
Učebna, ateliér i džungle v šatně
Centrum U studánky poznání není koncipováno jako klasická učebna. Hned při vstupu je patrné, že se tu pracuje s atmosférou. Šatna stylizovaná do podoby indonéské džungle připomíná, že ochrana přírody není jen lokální téma. Nad hlavami dětí při kroužcích „poletují“ malované vlaštovky a promítací salonek nabízí dokumentární materiály z terénu i z domácích projektů.
Součástí prostoru je také univerzálně vybavený ateliér, kde se propojuje výtvarná tvorba s environmentální tematikou, a místnost určená pro diskuze, přednášky či menší konference. Centrum tak umožňuje pracovat s různými formami výuky – od praktických workshopů přes projekce až po otevřené debaty.
Významnou roli hraje i okolí. Blízkost Stromovky dává programům další rozměr. Lektoři mohou část aktivit přesunout ven – k pozorování ptáků, sledování městské přírody nebo jednoduchým terénním cvičením. Město se tak stává živou laboratoří.
Zahrada jako učebna
Předzahrádka centra se postupně proměňuje v malou experimentální zahradu. Nejde jen o estetický doplněk, ale i o součást výuky. Děti si zde mohou vyzkoušet různé způsoby pěstování – hydroponii, akvaponii, aeroponii i tradiční práci s půdou. Sledují, jak funguje koloběh vody, jak rostliny přijímají živiny a co znamená udržitelné hospodaření se zdroji.
Taková zkušenost má jiný dopad než pouhé vysvětlení v učebnici. Když si účastníci sami vyzkoušejí, jak náročné je vypěstovat plodinu nebo jak citlivý je systém bez půdy na kvalitu vody, lépe chápou širší ekologické souvislosti.
Z vlastní zkušenosti
To nejdůležitější ale nejsou prostory, nýbrž lidé, kteří zde působí. „Programy vedou odborníci s přímou zkušeností z terénu. O ochraně afrických slonů mluví Arthur F. Sniegon, zakladatel projektu Save Elephants, jenž působí v Kongu. O záchraně mořských želv vypráví Adéla Hemelíková z indonéského projektu Lestari. František Příbrský přibližuje ochranu outloňů na Sumatře a problematiku nelegálního obchodu se zvířaty,“ říká Kristýna Nováková.
Vedle „exotických“ témat se však programy věnují i druhům, které žijí v české krajině. Hovoří se o opylovatelích, o jeřábech popelavých, o ptácích přizpůsobených městskému prostředí. „Důraz klademe na souvislosti – proč je každý druh součástí širšího systému a jak snadno se může tato síť narušit,“ prozrazuje Nováková.
Dopoledne jsou programy určeny především školám, a to nejen z Prahy. Studánku navštěvují i třídy z jiných regionů, které do hlavního města přijíždějí na exkurzi. Odpoledne patří dětským kroužkům – například výtvarnému ateliéru, ornitologii nebo klubu mladých zoologů. Večer se prostor otevírá veřejnosti při besedách a tematických setkáních.
Ochrana přírody v globálním kontextu
Aktivity CCBC přesahují hranice České republiky. Organizace podporuje také vzdělávací projekty ve třetích zemích, například budování knihoven či iniciativy, které dětem usnadňují cestu do školy. Ochrana přírody je zde vnímána v širším rámci sociálních a ekonomických souvislostí.
Tyto zkušenosti se promítají i do programů Studánky. Účastníci se dozvídají, že ochrana ohroženého druhu není jen biologický problém, ale často i otázka ekonomické zajištěnosti, přístupu ke vzdělání nebo fungování místní komunity. Téma se tak nezužuje na přírodní vědy, ale dotýká se i společenských otázek.
Prostor pro otázky
Jak skloubit potřeby moderní společnosti s ochranou přírody? Co může udělat jednotlivec a kde je potřeba systémová změna? Jakou roli hraje vzdělávání? To jsou otázky, které U studánky poznání otevírají. Ovenecká 38 je nejen místem výuky, ale i setkávání dětí, studentů, odborníků, rodičů a pedagogů. Místem, kde se o přírodě nemluví jako o vzdáleném problému, ale jako o realitě, která se nás bezprostředně týká.