Otázku, jak nejlépe naložit s rozsáhlou a zároveň architektonicky cennou pražskou tržnicí, která coby městská jatka přestala fungovat teprve v roce 1983, si politici i odborníci kladou již dlouhá léta. Nejprve měly její prostory sloužit jako velkoobchod, nakonec ale zvítězily drobné trhy, na kterých je dnes k dostání především zboží z Asie.
Zatím největšímu ohrožení čelila Holešovická tržnice před pouhými deseti lety, kdy se spekulovalo o tom, že se promění v parcelu, na které vyrostou až osmipatrové bytové domy. Vedení pražského magistrátu tehdy poslalo na ministerstvo kultury žádost, aby byl celý areál vyňat ze seznamu kulturních památek, protože plošná ochrana celého patnáctihektarového areálu je podle něj nesmyslná. Nejhlasitěji se o to zasazovali tehdejší radní Jiří Bürgermeister, Pavel Klega a také tehdejší šéf památkářů magistrátu Jan Kněžínek. Ministerstvo kultury však jejich hlas nevyslyšelo.
Pouhé tři měsíce po negativním stanovisku ministerstva kultury změnila majitele firma Delta Climatizer, která tržnici dostala v roce 1995 na padesát let do pronájmu. Brandýský podnikatel a někdejší sponzor občanských demokratů a lidovců Jan Urbánek ji prodal izraelským podnikatelům a firma změnila název na Delta Center.
Kdo je dlužníkem?
Firma Delta Center má sice nájemní smlouvu až do roku 2045, magistrát se s ní ale už několik let kvůli údajnému dluhu soudí a požaduje vyklizení tržnice. Předmětem sporu je výše nájemného, které má firma Praze zaplatit. Hlavní město tvrdí, že mu Delta Center dluží už téměř 200 milionů korun, protistrana oponuje, že do údržby a rekonstrukce areálu investovala více než miliardu korun. Podle původní nájemní smlouvy si přitom mohla z nájemného odečíst až 840 milionů korun, které vloží do údržby. Delta Center podle svých slov musela do tržnice investovat především kvůli následkům povodní v roce 2002.
„Na základě nájemní smlouvy naše společnost do Pražské tržnice investovala po mnoho let více než miliardu korun. Město se v roce 2008 najednou rozhodlo jednostranně změnit dohodnuté podmínky a interpretaci nájemní smlouvy a chtělo dostávat platby, na které nemělo nárok. Naše soukromá společnost prostě nemůže souhlasit s požadavky, které nemají ani právní či ekonomickou podstatu,“ řekla Hobuletu Jana Janečková, zástupkyně firmy Delta Center.
Dlouhodobý spor vyústil v situaci, kdy Praha od nájemce nedostává vůbec žádné peníze. „Firma neplatí ani nájemné, ani dluhy na vodném, stočném, ani další platby, které za ni zatím platí Praha, aby se tržnice nemusela zavřít,“ řekl Hobuletu radní pražského magistrátu Michal Hašek, který má od loňského podzimu na starosti správu pražského majetku. Situace podle něj vylučuje možnost mimosoudního vyrovnání a nové vedení Prahy bude na výpovědi správce trvat. Termín dalšího stání u obvodního soudu v Praze 7 zatím není stanoven a nikdo neví, jak dlouho ještě celý spor potrvá.
Navzdory sporům si Delta Center ještě v roce 2011 nechala zpracovat architektonickou studii na regeneraci tržnice u pražského ateliéru CMC architects. Tržnice se měla stát moderní nákupní galerií pro celou rodinu – vzniknout tam měly butiky se stylovým oblečením, farmářské prodejny, obchody pro kutily či počítačové nadšence, děti měly mít k dispozici hřiště s kulturním programem. Přibýt měly i restaurace, kavárny, nebo dokonce hotel.
Podle slov tehdejších zástupců byla firma ochotna investovat do projektu miliardu korun. Zvláštní vztahy města a nájemce tržnice dokumentuje skutečnost, že Praha tento projekt v květnu 2012 prezentovala na realitním veletrhu MIPIM v Cannes, aniž by o tom firmu Delta Center informovala. „Praha nám projekt zkrátka ukradla,“ komentoval tehdejší situaci Doron Maoz, ředitel firmy, v týdeníku Euro.
„Investovali jsme mnoho času a peněz do tohoto projektu a jsme připraveni začít ho realizovat zítra ráno, kdyby nám to magistrát umožnil,“ odpověděla Jana Janečková Hobuletu na otázku, zda je firma stále ochotna revitalizaci podle návrhu CMC architects uskutečnit. Důvodem, proč k tomu zatím nedošlo, je netečnost vedení Prahy. „Nabídli jsme Praze několik možností, jak tento projekt posunout dopředu bez jakékoliv potřeby veřejných finančních prostředků, ale nedočkali jsme se žádné řádné odpovědi jakéhokoliv charakteru. S novým vedením Prahy máme ale ještě velké naděje, že by se tento projekt mohl uskutečnit v blízké budoucnosti pro blaho obyvatel Prahy, kteří si takové místo zaslouží,“ věří Jana Janečková.
Asijské trhy na tržnici zůstávají, jistá „zašlost“ je ale ve všech koutech poměrně dost patrná a areál tím celkově ztrácí na atraktivitě. To, co obchodníky z prostor vyhání, je ale spíše vleklý spor mezi magistrátem a správcem tržnice. Kvůli nejasnostem ohledně placení nájemného tržnici opustila například pobočka fastfoodového řetězce McDonald´s.
Další nájemci tvrdí, že nemohou realizovat plány podle svých představ. „Spor se nás dotýká nejvíce v možnosti dalšího rozvoje jak v rámci areálu tržnice, tak v interních prostorách,“ sdělila Hobuletu Šárka Jakoubková, mluvčí společnosti Alza.cz, která stejně jako další obchodníci už několik let posílá nájemné do soudní úschovy, protože není jasné, komu mají peníze posílat. Největší český e‑shop však o odchodu z prostor Holešovické tržnice vůbec neuvažoval a naopak se nedávno rozrostl.
Nejasná budoucnost
„Většina nájmů jde v tuto chvíli do soudní úschovy, takže jde na dlouhou dobu o mrtvé peníze, které by město jinak mohlo použít na zvelebení areálu,“ vysvětluje radní Michal Hašek, proč v tržnici nemůže probíhat žádná významná údržba či regenerace.
Nový impulz pro rozvoj dostane tržnice až po ukončení letitého soudního sporu, o kterém si Praha myslí, že jej vyhraje. Následně chce město areál spravovat přímo. „Chceme zde rozšířit spektrum služeb pro Pražany, dát příležitost i novým nápadům pro využití nejen jako tržiště. Třeba rozšířit prostor pro kulturu a umění tak, aby tržnice nebyla od podvečera a o nedělích a svátcích jen mrtvým areálem,“ říká radní Michal Hašek. Praha chce přát takovým projektům, jako je například alternativní kulturní prostor Jatka78, který v areálu tržnice nedávno vznikl navzdory nejisté situaci. Ojedinělá architektura a atmosféra si podle Michala Haška zaslouží lepší a atraktivnější využití, než je to současné.
O budoucnost Holešovické tržnice se zajímají také tvůrci Metropolitního plánu. Ten klade důraz na kvalitu a propojenost veřejných prostranství a parků a rozvoj tzv. města krátkých vzdáleností – práce, obchod i bydlení má být při ruce a lidé se tam mohou pohybovat pěšky. „Takový potenciál mají také dolní Holešovice, které by se po umělém‚ dlouholetém ‚odtržení‘ od horních Holešovic mohly po rozvoji nové čtvrti Bubny stát nedílnou a kompaktní součástí širšího centra pražské metropole,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Petr Hlaváček. Velice důležité podle něj je uvažované mostní propojení dolních Holešovic s Karlínem. „Díky němu by se do této oblasti dostalo více aktivit a město by se stalo propojenějším, obyvatelé obou břehů by spolu mohli sdílet více společných událostí, kulturních, společenských i oddechových aktivit,“ dodává.
Pražská tržnice
Areál vznikl mezi lety 1893–1895 podle architektonického návrhu architekta Josefa Sardínka. Od roku 1895 zde sídlila Ústřední jatka královského města Prahy, která fungovala až do roku 1983.
Pražskou industriální architekturu v tržnici reprezentují budovy v secesním a novorenesančním stylu. Hlavní vchod zdobí dvě alegorické skupiny na mohutných pilířích, jejichž autory jsou sochaři Bohuslav Schnirch a Čeněk Vosmík.
Při výběru lokality padl los na Holešovice, protože jatka měla být mimo město a po směru větru, aby se zabránilo šíření nepříjemného zápachu. Důležitá byla i blízkost řeky a železničního nádraží. Do areálu tehdy vedla železniční vlečka z nedalekého nádraží Praha-Bubny.
Svou funkci jatka ztratila v roce 1983 a později zde vznikla tržnice, jejíž areál byl v roce 1993 prohlášen kulturní památkou.
Stanovisko Prahy 7
Jak vidí rozvoj Holešovické tržnice radní pro rozvoj z Prahy 7 Lenka Burgerová?
Současným problémem tržnice je zejména nevhodné využití prostoru. Zatímco celá řada hal je prázdných, dočasné stánky doslova přetékají na hlavní cestu areálu a ten se stává nepřehledným koridorem. Tržnice potřebuje koncepci, která by zkombinovala současné využití a nové funkce. Úpravu si zaslouží i prostor před tržnicí, který pomalu ožívá také díky přívozu. Paříž si svou tržnici v centru zbourala a teď toho lituje. My bychom rádi zachovali genia loci a přidali energii – kulturní scéna, drobná výroba, umělecké řemeslo, nové obchody a restaurace, místa pro děti a mládež – to vše by mohlo tržnici vdechnout více života.