Usnesení rady

Odvolání MČ Praha 7 jako účastníka řízení proti Rozhodnutí o vydání společného povolení č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU stavby "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21"

1. bere na vědomí

   1. návrh na odvolání městské části Praha 7 jako účastníka řízení proti Rozhodnutí o vydání společného povolení č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU stavby "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21"

2. odvolává

   1. se dle § 81 zákona 500/2004 Sb., Správní řád, proti Rozhodnutí o vydání společného povolení č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU ze dne 12. 6. 2020 ve věci schválení stavebního záměru na stavbu "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21" vydaném dle § 94p zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“)

3. konstatuje,

   1. že městská část Praha 7 je účastníkem řízení dle § 94k písm. b) stavebního zákona a § 18 odst. 1h zákona č. 131/2000 Sb., Zákon o hlavním městě Praze a uplatnila své námitky v nesouhlasném stanovisku - usnesení RMČ č. 0687/19-R ze dne 22. 10. 2019

   2. že předmětem tohoto rozhodnutí jsou stavební úpravy střechy, kdy dochází k navýšení stávajícího objektu o jedno podlaží směrem do ulice a směrem do dvora se jedná o dvoupodlažní nástavbu. Dochází ke zvednutí uliční římsy i hřebene střechy o cca 3,5 metru, a dochází tak k převýšení přilehlých domů o jedno podlaží. Dle předložené technické zprávy dochází ke vzniku 7 nových bytů, což odpovídá 590 m2. Součástí předloženého návrhu je i doplnění dvorní fasády o balkóny a vestavbu výtahu.

   3. že se stavba nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice dle vyhlášky HMP č. 10/1993 Sb., o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany

   4. že se podle Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy přístavba nachází v ploše OV – všeobecně obytné. Dle platného územního plánu SÚ hl. m. Prahy se záměr nachází ve stabilizovaném území. "Stabilizované území je zastavitelné území, které je tvořeno stávající souvislou zástavbou a stabilizovanou hmotovou strukturou, v němž územní plán nepředpokládá významný rozvoj, proto zde není stanovena míra využití území a z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti".

4. požaduje

   1. zrušit rozhodnutí č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU v celém jeho rozsahu, z důvodu jeho rozporu s Nařízením hl. m. Prahy č. 10/2016, Pražské stavební předpisy (dále jen „PSP“), s Vyhláškou hl. m. Prahy č. 10/1993, o prohlášení částí území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (dále jen „VPZ“), se Zákonem č. 20/1987 Sb., Zákon České národní rady o státní památkové péči (dále jen „PZ“), se zákonem č. 500/2004 Sb., Správní řád (dále jen „SŘ“) a s ohledem na níže uvedené skutečnosti a dále požaduje přezkoumat správnost a zákonnost:

      1. vypořádání námitek účastníků řízení z Rozhodnutí MČ P7 142367/2020/SU/SOU vzhledem ke skutečnostem uvedeným v bodě V

      2. závazného stanoviska dotčeného orgánu státní správy Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy (Č.j. MHMP 1415692/2019) vzhledem ke skutečnostem uvedeným v bodech V.3.

      3. posouzení zastínění okolních objektů stavby "Nástavba objektu Korunovační, Korunovační 979/21, 170 00 Praha 7 – Bubeneč" vypracovanou společností DEKPROJEKT s.r.o. vzhledem ke skutečnostem uvedeným v bodech V.1.

5. nesouhlasí

   1. s vypořádáním námitky městské části Praha 7 týkající se posouzení absence negativního vlivu stavby na stávající okolní zástavbu z hlediska oslunění a denního osvětlení a souladu stavby s § 45 PSP odkazem na studii posouzení zastínění okolních objektů stavby "Nástavba objektu Korunovační, Korunovační 979/21, 170 00 Praha 7 – Bubeneč" vypracovanou společností DEKPROJEKT s.r.o (dále jen „posouzení“) vzhledem k následujícím argumentům:

      1. Stavební úřad ve svém vypořádání s námitkami uvádí, že "byla doložena studie zastínění s posouzením pro kategorii 3 (Prostory s trvalým pobytem lidí v souvislé řadové zástavbě v centru měst s normovým požadavkem Dw=29%), která porovnáním stavu před a po nástavbě doložila, že hodnoty součinitele denní osvětlenosti roviny zasklení jsou v navrhovaném stavu stejné nebo vyšší než ve stavu při doplnění souvislé zástavby." Je správné říct, že nebyl posouzen stav před a po nástavbě, ale stav po nástavbě s imaginárním stavem "úplné souvislé zástavby", která je nastavena v posouzení tak, že výška hřebene i římsy "úplné souvislé zástavby" je poležena výše než navrhovaný stav. Jakékoliv další posuzování pak zcela postrádá smysl, protože navrhovaný stav je nižší. Objektivně lze říci, že pro okolní domy dojde ke zhoršení světelných podmínek, které však vstupním nastavením imaginární "úplné souvislé zástavby" ze strany stavebníka (světelného technika) nikdo neprověřil. Termín "úplná souvislá zástavba" je uveden v české technické normě ČSN 73 0580-1 týkající se denního osvětlení budov. Postup, jak stanovit úplnou souvislou zástavbu v této normě uveden není, neboť není jejím úkolem. V bodě 4.7.4 této normy je pouze v závorce uvedeno "výšková úroveň zástavby, půdorysný rozsah apod." a týká se primárně proluk. Předložená stavba neřeší zástavbu proluky. Sousední objekty jsou stejné výškové úrovně jako stávající řešený objekt. Stanovení této pomyslné "úplné souvislé zástavby" není v předloženém posouzení zdůvodněno. Takováto imaginární "úplná souvislá zástavba" by ale byla v rozporu s předmětem ochrany památkové zóny dle § 3 VPZ, s charakterem daného území i s dalšími právními předpisy a proto ji nelze využít jako referenční zástavbu k porovnání s předmětnou stavbou za účelem tvorby posouzení zastínění. Ve stabilizovaných územích lze většinu zástavby ve stávajícím stavu považovat za úplnou souvislou zástavbu a jen ve výjimečných případech je třeba tuto zástavbu doplňovat. Obecně lze říct, že běžná zástavba na území městské části Praha 7 v památkové zóně je 4 – 6 podlažní a tyto stavby není možné za proluku považovat a ani není v mnoha případech žádoucí, aby byla výšková úroveň zvedána, jak je uvedeno v Koncepci účinnější péče o památkový fond v hlavním městě Praze: "Homogenizace různých výškových úrovní města je zásadně nepřípustná. Dostavba do jediné a jednotné výšky hlavní římsy, anebo střešního hřebene v případě nástaveb a novostaveb není žádoucí, pokud okolní zástavba, zejména a zvláště domovní blok, konstantní výšku striktně nedodržuje." Případná úvaha o zvyšování výškové úrovně v území by měla vycházet z charakteru zástavby, urbanistické struktury a stávajících hodnot výškové hladiny uvedených v Územně analytických podkladech hl. m. Prahy, není to však úkolem světelné techniky budov. Obecně upozorňujeme na praktickou zkušenost s pojmem "úplná souvislá zástavba", který se často používá v místech, kde dochází vlivem nové výstavby ke zhoršení světelných podmínek pro okolní objekty, a je používán tak, aby imaginární "úplná souvislá zástavba" stanovená investorem nebo světelným technikem byla vyšší než nová výstavba, a tím samotné posouzení postrádalo smysl i v případě, že dojde ke zhoršení světelných podmínek okolních bytů. Nastavení "úplné souvislé zástavby“ je proto v posouzení zastínění zcela zásadní fakt, který rozhoduje o výsledku posouzení. Městská část Praha 7 nesouhlasí se stanovením imaginární „úplné souvislé zástavby“ a požaduje z hlediska světelné techniky porovnávat záměr s objektivním stávajícím stavem, aby byl znám skutečný dopad nástavby na okolní byty a to i s ohledem na argumenty uvedené v bodě V. 1. 2.

      2. Městský soud V Praze ve svém rozhodnutí ze dne 13. 10. 2011, č.j.: 10 A 138/2010 -101, při posuzování vlivu stavby na stavby okolní konstatoval že: „obytné místnosti, které normovým hodnotám vyhovují před realizací, musí těmto hodnotám vyhovovat i po realizaci stavby a v obytných místnostech, které již před realizací stavby normovým hodnotám nevyhovují, se nemá po realizaci navrhované stavby tento stav zhoršit. Norma nedává v případě prohloubení současného nevyhovujícího stavu prostor pro posouzení, zda lze toto zhoršení označit za přiměřené, nebo nikoli, zakazuje zhoršení jakékoli.“ V daném případě k žádnému posouzení současného vlivu na okolní zástavbu se stavem po realizaci nedošlo. S ohledem na rozhodovací soudní praxi a výše uvedené argumenty je nutné prověřit a porovnat denní osvětlení a oslunění současného a navrhovaného stavu, jak pro sousední domy ve vnitrobloku, tak pro domy naproti v ulicích.

   2. vypořádáním námitky městské části Praha 7 týkající se stabilizovaného území.Dle textové části platného územního plánu platí pro stabilizované území: "Ve stabilizovaném území není stanovena míra využití ploch; z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti.“ Předložený projekt není v souladu s touto definicí, neboť se nejedná o zachování, dotvoření ani rehabilitaci urbanistické struktury. Klasická bloková zástavba budovaná převážně v druhé polovině 19. a začátkem 20. století je charakteristická kompaktní zástavbou 4 – 6 podlažních bytových domů. Tuto strukturu je kromě míst proluk a nedokončených bloků možné považovat za dokončenou. V případě nástaveb, které řeší navýšení uliční římsy a zvyšování výškové úrovně zástavby o jedno a více pater zvláště pak v kontextu dvou přilehlých domů, které jsou stejné výškové úrovně jako řešený objekt, nejsou v souladu s definicí uvedenou výše. Projekt se nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice, kde dle čl. 4, VPZ platí Podmínky pro stavební a další činnost: „b) využití prostorů, ploch, území a staveb v památkových zónách musí být v souladu s jejich charakterem, architekturou, kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi“. Projektant v technické zprávě využívá výjimky z PSP na základě §1, odst. 3 a 4 s tím, že sám říká, že územně technické a stavebně technické podmínky neumožňují jejich splnění. Tyto územně technické a stavebně technické podmínky, které znemožňují splnění PSP jsou - pevně daná hmotová struktura zástavby s již naplněnou kapacitou území. Nutnost výjimky z PSP je v rozporu s výše citovaným bodem VPZ i s definicí stabilizovaného území textové části ÚP citované výše. Je nutné dodat, že například v rámci rozvojových a transformačních ploch v rámci obdobných záměrů je třeba řešit koeficient podlažních ploch, který je nepřekročitelný a koeficient zeleně, který je stanoven jako minimální. Předložený záměr ve stabilizovaném území toto řešit nemusí, právě proto, že je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti.

   3. se závazným stanoviskem Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy č.j. MHMP 1415692/2019 ze dne 18. 7. 2019 ve věci stavby "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21", vzhledem k následujícím argumentům:

      1. Stanovisko OPP MHMP k nástavbě č.j. MHMP 1415692/2019 ze dne 18. 7. 2019 je v rozporu s jeho hlavním odborným podkladem, tj. písemným vyjádřením NPÚ HMP č. NPÚ – 311/34753/2019 ze dne 31. 5. 2019, které považuje předložený návrh za vyloučený. Nad rámec tohoto konstatování se v daném případě jedná o situaci, která přesahuje drobné odchýlení odborných názorů. Jedná se zde o zcela zásadní nesoulad odborných organizací, které je v rozporu s PZ kde § 1 (2) kde je uvedeno "Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy, a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů". V paragrafu § 25 je pak uvedeno: "(3) Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje." V pětistránkovém stanovisku NPÚ jsou např. tyto pasáže, které výše zmíněný rozpor dokládají: "Nástavba podlaží v mechanické imitaci slohu o více než 100 let staršího nemá žádnou tradici a v památkové zóně nemá naprosto žádné oprávnění. Návrh představuje soubor nepochopení klasických architektonických principů, když surově likviduje výzdobný prvek atiky, zvedá z naprosto utilitárních důvodů šikminu střechy do absurdního, ahistorického sklonu a vytváří uliční 5. NP, které je nižší než 4. NP pod ním. Ani v dobách, které pseudoslohy opovrhovaly, neexistovala při řešení nástaveb taková ignorace elementárních výtvarných a estetických principů historických slohů. Klasicky ztvárněná korunní římsa a tudíž nejvyšší patro má výšku vždy nadsazenou, protože půdní nadezdívka měla statickou funkci, proto korunní římsa či plochy těsně pod ní, skýtaly prostor k dekorativnímu pojednání. Poslední patro tedy bylo nejvyšší a konzoly aj. dekorativní prvky zmírňovaly hluchost ploch nadezdívky.“ A dále: "Nástavba celého podlaží, dokonce i kdyby měla estetické a výtvarné hodnoty, je ve frapantním rozporu nejen se zájmy památkové péče a úmluvami o ochraně kulturního dědictví..." ... "Navyšování historických objektů, navíc z ryze utilitárních důvodů, bez jakýchkoliv urbanistických a estetických zřetelů, bez pochopení pro styl a architektonická pravidla nevratně poškozuje zástavbu lokality, která byla pro své urbanistické, architektonické, výtvarné a řemeslné kvality prohlášena za památkovou zónu s určitým režimem ochrany." ... "Předložený návrh představuje nevhodnou hmotovou i výškovou dominanci z důvodu ryze účelového a objemově nadstandardního stavebního programu, degradaci historického domu, nevhodný kontrast s okolní zástavbou a ztrátu památkových hodnot předmětné lokality. Realizací předloženého záměru nástavby by došlo k nenahraditelnému ochuzení a narušení prostředí památkové zóny. Z hlediska památkové péče je nutné trvat na zachování stávajícího kompozičního celku střechy, fasád, polohy korunních říms a respektování stávající výšky hřebene střechy. Objemná nástavba objektu by znamenala likvidaci historických konstrukcí a nevratnou změnu objektu, který vykazuje nesporné památkové, architektonické a urbanistické hodnoty. Památková hodnota horních podlaží a dotčené střechy spočívá v sourodém začlenění do exteriéru domu, hmotové skladby střešní krajiny daného historického urbanistického celku, spoluvytváří architektonickou podstatu daného objektu a je nedílnou součástí jeho kompozice s charakteristickou hmotou a proporcemi." Závazné stanovisko OPP MHMP č.j. MHMP 171920/201 nevysvětlilo rozpor s jednoznačným postojem NPÚ ani nezdůvodnilo odklonění se od závažných argumentů NPÚ. V daném případě MČ nepožaduje slovní odůvodnění rozporu, ale ptá se na spolupráci těchto organizací dle PZ. Dle názoru městské části Praha 7 nejsou splněny náležitosti dané SŘ a nelze jej považovat za úkon správního orgánu, vydaný v souladu s právními předpisy.

      2. Stanovisko OPP MHMP není v souladu s metodikou OPP MHMP pro posuzování nástaveb, půdních vestaveb a ochranu střešní krajiny z r. 2004, kde jsou půdní nástavby měnící tvar střechy považovány za obecně nežádoucí a v mnoha partiích pražské střešní krajiny potom za nepřípustné. S ohledem na základní zásady správního řízení má správní orgán dle § 2 odst. 4 dbát, aby při rozhodování skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly a aby přijaté řešení vždy bylo souladné s veřejným zájmem. Tomu dle názoru městské části Praha 7 odpovídá i reflexe metodických materiálů, jejichž smyslem je mimo jiné právě i zajištění jednotného postupu v obdobných případech, zachování elementární právní jistoty a veřejného zájmu. S odkazem na uvedené skutečnosti by mělo předmětné rozhodnutí k těmto materiálům přihlížet a případné rozpory dostatečně odůvodnit.

6. vyzývá

   1. Ministerstvo kultury a orgány památkové péče o koordinované řešení problematiky nástaveb v památkové zóně. Upozorňujeme na opakující se rozpor ve stanoviscích odborných organizací a v samotném odborném názoru na konkrétní problematiku, který je pro neodbornou veřejnost, stavebníky i pro ostatní účastníky řízení obtížně srozumitelný a nepřehledný a současně je i právně napadnutelný. Tento rozpor v názorech má pro památkově chráněné území negativní dopad, neboť pojmy jako charakter území, historické hodnoty atd. ztrácí svůj obsah a důležitost.

7. ukládá

   1. STA Mgr. Jan Čižinský

      • podepsat Odvolání MČ Praha 7 jako účastníka řízení proti Rozhodnutí o vydání společného povolení č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU stavby "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21"

        Termín: 30.6.2020

   2. VED ORVP Richtr Tomáš Ing. arch.

      • odeslat Stavebnímu úřadu MČ Praha 7 odvolání MČ Praha 7 jako účastníka řízení proti Rozhodnutí o vydání společného povolení č.j. MČ P7 142367/2020/SU/SOU stavby "Nástavba objektu č.p. 979 v k. ú. Bubeneč a související stavební úpravy Praha 7, k.ú. Bubeneč č.p. 979, Korunovační 21"

        Termín: 30.6.2020