archivní článek, informace již nemusí být aktuální

Každý obyvatel České republiky za rok přečte 12,6 knihy a denně jim věnuje 31 minut. V našich domácích knihovnách pak najdeme v průměru 253 knih. Také s počtem více než pěti tisíc veřejných knihoven se řadíme na světové prvenství, a proto by se dalo říct, že jsme opravdu národem čtenářů a Praha 7 zase místem, kde se na Výstavišti už déle než čtvrt století pravidelně koná nejvýznamnější setkání autorů a jejich čtenářů. Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha, který naposledy přivítal úctyhodných 51 tisíc návštěvníků, letos proběhne od 23. do 26. září a přiblíží kromě jiného rozmanitost francouzské literatury.

Vědecké studie již roky přisuzují čtenářům knih širší slovní zásobu, větší empatii v mezilidských vztazích, lepší kvalitu spánku a snížení stresu, k čemuž stačí 6 minut četby denně. Z výzkumu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR z roku 2018 vyplynulo, že 78 % obyvatel ČR přečte za rok aspoň jednu knihu. Předpovědi, které pár let zpátky s nástupem čteček a e-knih věštily papírovým knihám zánik, se nenaplnily. Naopak. S nedávným nástupem audioknih se pouze doplnil silný, byť mírně přesycený knižní trh a lidem literaturu ještě více přiblížily. V roce 2019 totiž u nás vyšlo úctyhodných 15 100 titulů. Orientovat se v tomto množství knih není v možnostech jedince a právě pražský festival se vám tak může stát určitým průvodcem. Výstaviště se v době jeho konání hemží desítkami tisíc návštěvníků dychtících po knihách, besedách, autogramech, dětských dílnách nebo knižních slevách na stáncích. A pokud čtenářem nejste vůbec, i vám má Svět knihy co nabídnout.

Počátky knižních veletrhů v Evropě se pojí se vznikem veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se již od roku 1074 v rámci velkých trhů obchodovalo s rukopisy. Z těchto trhů vznikl nejpozději v roce 1462 jarní a podzimní knižní veletrh. Frankfurtský, stejně jako Lipský knižní festival, jehož konání je doloženo od roku 1478, přispěly také k rozšíření knižního obchodu v Čechách – sporadická účast pražských tiskařů a nakladatelů je doložena od šedesátých let 16. století.

Rok co rok na Výstavišti
První ročník Světa knihy proběhl 10. až 13. května 1995 na Výstavišti a jeho pořadatelem byl Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Impulz k založení veletrhu vzešel od českých nakladatelů, kteří chtěli nejen založit profesionální instituci a zajistit vzdělávání a kultivaci oboru, ale také prezentaci knižního trhu ve světě. Veletrh vznikl také jako odpověď na situaci, kdy na českém trhu operovala britská firma Avencourt Exhibition, která od roku 1991 pořádala v Paláci kultury Mezinárodní knižní veletrh organizovaný americkým spisovatelem Michaelem Marchem, jenž příliš nejevil zájem o komunikaci s domácími nakladateli. Avšak již prvního ročníku Světa knihy, který se konal souběžně právě s Mezinárodním knižním veletrhem, se zúčastnilo více vystavovatelů i návštěvníků, což pro zahraniční veletrh znamenalo zánik. Michael March přesto o dva roky později založil až do loňského roku fungující Festival spisovatelů Praha.

Protože se nepředpokládala velká účast, festival se konal částečně v Křižíkových pavilonech a v hlavním křídle Průmyslového paláce souběžně s přehlídkou audiovizuální techniky. Organizátoři se potýkali se špatným stavem prostoru, zajišťováním služeb, propagací festivalu i tvorbou doprovodného programu, který neměl dramaturgickou linku. „Katalog doprovodných programů měl v začátcích 30 až 50 akcí, dnes už jich je více než 600. Literární program, který je k té veletržní, prodejní části připojený, je velmi důležitý. Postupem času to takto nabobtnalo a muselo se v jednu chvíli říct, že Svět knihy není už jen veletrh. A proto je od roku 2005 i literárním festivalem,“ upřesňuje Jana Chalupová, PRistka Světa knihy, která pro festival pracuje více než 20 let.

Jestliže jste v posledních letech na Svět knihy zavítali, jistě víte, že festival se právě díky stovkám akcí rozrostl do širšího prostoru na Výstavišti. Centrum sice zůstalo v Průmyslovém paláci, ale na doprovodné akce je možné vyrazit do přilehlého Ateliéru Rychta, Gauče na Výstavišti nebo do různých menších pavilonů vystavěných kolem paláce. Vyhořelé levé křídlo Průmyslového paláce bylo téměř po celou dekádu nahrazeno stanem. Ten před časem zmizel z důvodu blížící se rekonstrukce, a festival si tak pro svoje potřeby postaví stan vlastní.

Čestný host
Od počátku Světa knihy má veletrh vždy čestného hosta a hlavní motto či téma, které se částečně odráží v doprovodném programu. Ten tvoří přímo nakladatelé nebo dramaturgie festivalu. Čestným hostem bývá země či několik zemí stejného kontinentu, které je věnována velká knižní expozice, část již zmíněného programu a mnohdy také otevření nových prostorů. Poprvé se takto v roce 1996 představilo Rakousko, zároveň byla šířeji prezentována francouzská literatura, jež se letos po pětadvaceti letech v této roli objeví znovu. Na posledním ročníku v roce 2019, kdy byla čestným hostem Latinská Amerika, byl otevřen prostor s názvem Café Evropa, v němž byla literatura uváděna do obecnějších kontextů souvisejících s politikou a občanskou angažovaností. „Knižní veletrhy se vyvíjejí, dnes už to není jenom o prodeji práv a prodeji knih, ale stávají se z nich spíše festivaly myšlení. Možná se méně mluví o samotných knížkách, ale více právě o různých myšlenkových proudech,“ doplňuje ředitel festivalu Radovan Auer.

Bonjour!

Čestným hostem letošního ročníku je Francie a zvláštní pozornost bude patřit i Polsku, jehož prezentace se v loňském roce kvůli pandemii nemohla uskutečnit. Motto ročníku Můj domov je v jazyce prozkoumá otázky identity, jazyka a rozmanitosti nejen v české literatuře a literatuře čestného hosta, ale bude se zabývat i problémem, jak definovat střední Evropu, a rozebírat vztah mezi spisovatelem a jazykem. Speciální pozornost bude věnována také Milanu Kunderovi nebo francouzské literatuře pro děti. Osobní účast přislíbila řada výrazných jmen francouzského literárního světa.  Českým čtenářům je například dobře známé jméno Laurenta Bineta, na našich pultech se objevily již tři jeho přeložené tituly. Binetův bestseller s názvem HHhH vychází z československých dějin, z útoku na Reinharda Heydricha. Bineta příběh parašutistů zaujal, když jako mladý učitel francouzštiny působil na vojenské akademii v Košicích. V roce 2010 za jeho zpracování dostal prestižní Goncourtovu cenu. Mimochodem právě tato literární cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie (l’Académie Goncourt), kteří zde doživotně vlastní příbor. Ocenění je také na rozdíl od jiných spojeno více s prestiží a následným prodejem než s finanční odměnou. Laureát v roce 2019 získal symbolickou odměnu 10 eur, tedy okolo 260 českých korun. Binet do francouzštiny také přeložil básně Vítězslava Nezvala a na festivalu představí novinku Civilizace, v níž se pustil do konstruování alternativních dějin. Se spisovatelkou Alenou Mornštajnovou, která podobně fabuluje ve svém posledním románu Listopád, se setkají u debaty na téma spisovatel a historická fikce. Podrobnější informace o dalších akcích a spisovatelích, jež byste neměli minout, najdete v samostatném boxu.

Novinkou v programu je stálá sekce s názvem Literatura jako hlas svobody, která se bude orientovat na země, jež se musí vyrovnávat s politickým útlakem. Letos je touto zemí Lukašenkovo Bělorusko. V chystaných debatách bude často skloňované také téma vlivu pandemie koronaviru na knižní trh. Pro pohodlí návštěvníků spustí festival i letos na většinu pořadů v sálech rezervační systém. Na pořady, které se odehrávají na stáncích vystavovatelů, si však budete muset místo obsadit sami. V pátek si festivalovou atmosféru užijete déle, než bývalo zvykem. Knižní noc nabídne prodlouženou otevírací dobu, vystoupení recitované poezie slam poetry i několik koncertů.

Hybatel knižního trhu
Pokud jste čtenář, který nejen rád listuje knihami, ale i edičními plány nakladatelství, možná vás napadlo, že v nich častěji nacházíte tituly ze země, která bude na festivalu příštím hostem. A je tomu skutečně tak. Pražský festival v nakladatelských plánech hraje aktivní roli. Každoročně nejpozději na konci právě probíhajícího ročníku oznámí pořadatel festivalu hosta na rok následující. Knižní svět je však na to už nějaký čas připraven. Čestný host se totiž plánuje několik let dopředu a souběžně se tak chystá více ročníků. „Ověřili jsme si, že v nakladatelstvích leží spousta plánů na knihy, které chtějí vydat, ale mnohdy s tím váhají kvůli ekonomické stránce. Ve chvíli, kdy jim řekneme, že plánujeme konkrétní zemi, pro nakladatele vzniká dobrá příležitost k vydání titulu, jelikož může pozvat autora, uspořádat s ním debatu a to vše se pak může projevit na prodeji knihy. Také propojujeme nakladatele nejen s hostující zemí, ale i s ambasádou nebo kulturním střediskem země, z níž originál pochází,“ nastiňuje Auer. Dle jeho slov se tak počet vydaných titulů v plánech zvedl v případě Latinské Ameriky z původních 10 na 30 a v případě Polska z 15 na 35 knih. Mimochodem v roce 2022 bude čestným hostem Itálie, tak četbě zdar!

Festival také každý rok uvede jednu nebo dvě spisovatelské celebrity, jimiž často bývají nositelé prestižních literárních cen: Man Bookerovy, Nobelovy, Pulitzerovy nebo již zmíněné Goncourtovy v osobě Laurenta Bineta. Je těžké takového hosta do Prahy nalákat? „V podstatě jde o pověst festivalu a o dlouhodobou komunikaci, o kterou se stará náš dramaturg Guillaume Basset. S některými lidmi je mnohdy několik let v kontaktu, a když je pak zlomí, je to skvělé. Česká republika ve většině případů není pro autory a jejich nakladatele z komerční stránky příliš zajímavá. Jsme malý trh a prodeje u nás z tohoto pohledu nejsou závratné. Pozoruji však, že ti, kteří k nám přijedou, mají především velký zájem o místní kulturu, protože znají nějaké české autory, film nebo hudbu, a chtějí podrobněji prozkoumat místní kontext,“ dodává Auer.

Znáte mé dílo lépe než já
Festival je také ideální příležitostí, aby se zahraniční autor setkal se svým českým překladatelem. Společná komunikace přes dostupné technologie samozřejmě mnohdy existuje, ale osobnímu setkání se máloco vyrovná. Zářným příkladem je nobelista Mario Vargas Llosa a jeho překladatelka, hispanistka Anežka Charvátová. Její první latinskoamerickou knížkou od Llosy byl román s názvem Město a psi, další román Vypravěč získal v roce 2004 Magnesii literu za překladovou knihu. „Tehdy jsem měla pocit, že se uzavřel symbolický oblouk od mé první latinskoamerické knížky až k ceně za překlad mého oblíbeného spisovatele,“ dodává Charvátová v rozhovoru pro nakladatelství Argo. V roce 2019, kdy Llosa přijel do Prahy, s ním moderovala dvě debaty a podle jejích slov se žádná cena nedá srovnat s vřelým a přátelským rozhovorem s „Vargáskem“. Sám Llosa během debaty směrem k Charvátové pronesl: „Znáte má díla lépe než já.“ Jednou z hlavních hodnot festivalu je tedy bezesporu osobní setkání mezi všemi zúčastněnými – autorem, překladatelem, nakladatelem i čtenářem. „Osobní setkání a zpětná vazba, kterou třeba právě nakladatel na stánku od svého čtenáře získá, je ohromně přínosná. Znát svého čtenáře je důležité,“ připomíná Auer.

Pandemická záplata přenosů
V dřívějších časech podobné veletrhy fungovaly z velké části pro uzavírání kontraktů, dnes se obchody řeší během celého roku elektronicky nebo po telefonu. Festival chce být vnímán především jako kulturní událost, kterou je nutno zažít. „Během minulého roku jsme si ověřili, že online festival pro nás není budoucnost, je to jen záplata. Díky situaci jsme se naučili s tímto prostředím lépe pracovat a letos tak budeme přenášet 50 pořadů místo dřívějších 10 a do debat také můžeme pozvat i další hosty. Někdo bude třeba sedět ve Francii u moře a přitom si povídat s českými čtenáři,“ nastiňuje Auer k dalšímu rozvoji festivalu. I přesto, že se minulý rok Svět knihy v klasické podobě nekonal, objevilo se na počítačových obrazovkách online čtení tří desítek českých autorů. Videa jsou stále k vidění na www.mall.tv/svet-knihy. Na dárcovské platformě Donio také festival sbíral peníze, z nichž část padla na honoráře pro účinkující autory a druhá část byla věnována na nákup  knih, které pak putovaly do dětských domovů a domovů pro seniory.

Rosteme s knihou
Od roku 2005 pořádá SČKN společně se Světem knihy propagační kampaň pro podporu čtení s názvem Rosteme s knihou. Je založená na spolupráci s knihovnami, školami, literárními časopisy a nakladatelstvími. Projekt především připravuje několik literárních a čtenářských soutěží a aktivit. K nejvýraznějším patří Čtenář na jevišti a Souboj čtenářů. První spočívá v zajímavém provedení scénického čtení a částečně také v dramatizaci, druhá v kvízovém souboji mezi týmy, který prověří znalost obsahu vybrané knihy. Do Souboje čtenářů se běžně hlásí okolo 150 tříd z celé České republiky. Letos se jich přihlásilo okolo 80. Pokles souvisí s nepřítomností dětí ve škole, a tedy i komplikovanější organizací pro samotné učitele. V předchozích ročnících tři nejlepší dramatizace a finální kolo souboje probíhaly přímo v době veletrhu. Letos byly soutěže vzhledem k posunutí festivalu z tradičního květnového termínu na září již ukončeny a záznamy z finálních kol jsou k vidění na Mall.tv. „Tahle aktivita je pro mě zásadní. Samotný festival nemám moc čas si užít. Každý z nás má své povinnosti a člověk tak běží palácem, tu někam nakoukne, pár minut poslouchá a pospíchá zase dál. Ale vidět ty děti, jaký mají vztah k literatuře, jak mají knížky načtené, a to, jak je to prostě baví, mi vždy udělá radost. Tímto podporujeme čtenářství, vychováváme si návštěvníky veletrhu a potažmo i zákazníky našich vystavovatelů,“ říká Jana Chalupová.

Osud festivalu
Jak to po dobu rekonstrukce Výstaviště s festivalem bude, není jisté. „Líbí se nám, kam se nová koncepce areálu posouvá. Myšlenka udělat z něj více volnočasový prostor pro všechny a potlačit tu pouťovost je nám blízká. Bohužel nyní nevíme, kde se příští ročník Světa knihy uskuteční. Rádi bychom zůstali v nějakých náhradních prostorách přímo na Výstavišti,
ale samozřejmě hledáme i jiné varianty, pokud by se to nepodařilo. Doposud se každý ročník konal na Výstavišti a přesunem do jiných prostor bychom ztratili velkou část festivalové atmosféry,“ nastiňuje Auer. Doufejme, že se tak nestane. Z vlastní zkušenosti návštěvníka festivalu vím, že se nevyplácí podcenit přípravu. Program je opravdu bohatý, autorská čtení a debaty probíhají ve zběsilém tempu od otevření bran Výstaviště a poleví, až když areál zahalí tma. Křížkujte a zatrhávejte v programu, jak je libo. Neznalost programu přeci neomlouvá. Nenechte se ale ošidit o knižní překvapení, kterých zde můžete najít opravdu hodně. Občas uslyšíte autora, kterého neznáte, uvidíte knihu, o jejímž vydání nemáte tušení. Zaujme vás téma a už je kniha vaše. Takhle jsem při posledním ročníku festivalu objevila třeba vynikajícího maďarského spisovatele a básníka romského původu Tamáse Jónáse. A nezapomeňte – čtyři festivalové dny utečou jako voda,
ale pro čtenáře nic nekončí, ba naopak. Teprve začíná.

POLSKÁ STOPA
„Polsko mělo být čestným hostem veletrhu v covidovém roce 2020 a i letos zůstává vedle francouzského programu ten polský výjimečně bohatý: jeho součástí bude koncert, dvě výstavy, šest autorek a autorů a samozřejmě také polské knihkupectví na našem stánku. Tradičně silně bude zastoupená non-fiction v čele s reportáží, ale upozorníme také na fenomén ilustrace pro děti – v současné době se překlady z polské dětské literatury řadí mezi bestsellery. Na veletrhu se v premiéře představí vítězné komiksové práce mladých českých grafiků ze soutěže, kterou Polský institut vyhlásil u příležitosti 100. narozenin světoznámého autora sci-fi Stanisława Lema. Pokud vás zajímá, co jedl Saddám Husajn nebo Fidel Castro, dorazte na diskuzi s reportérem Witoldem Szabłowským, který na veletrhu představí knihu Jak nakrmit diktátora. Rád bych upozornil i na diskuzi Martyny Bundy a Karin Lednické, autorek ceněných historických románů z Kašub a Slezska. Osobně se velmi těším na příjezd Jacka Fairweathera. Britský autor získal prestižní ocenění Costa Award za svou knihu Dobrovolník, biografii ,polského superhrdiny‘ Witolda Pileckého, který se dobrovolně nechal uvěznit v koncentračním táboře Auschwitz, aby o továrně na smrt podal první zprávu. Rozhodně si ale nenechte ujít koncert kapely Hańba, což je takový punk střižený ska a klezmerem, s texty na motivy polských básníků. Hańba už hrála v La Fabrice nebo na Colours of Ostrava a sobotní koncert na Gauči na Výstavišti je výborná příležitost, jak si užít festivalovou náladu pod širým nebem na konci letošní sezony,“ zve na polský program veletrhu Svět knihy ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.


VSTUPNÉ A REZERVACE NA SVĚT KNIHY
140 Kč jednodenní plné vstupné
70 Kč jednodenní zlevněné (děti 6–18 let, držitelé průkazů ZTP, studenti a důchodci od 65 let)
300 Kč vstupenka na 4 dny
30 Kč školní skupiny na žáka na den
zdarma děti do 6 let, držitelé průkazů ZTP/P s doprovodem (1 osoba)

Na většinu pořadů, které se konají v sálech, si můžete rezervovat místo, a to prostřednictvím webových stránek v sekci program. Na pořady, které se odehrávají na stáncích vystavovatelů, jako jsou například autogramiády, místa rezervovat nelze. Rezervace jsou zdarma, vstupné na pořady je součástí vstupenky na veletrh.
www.svetknihy.cz


CO NA FESTIVALU NEMINOUT
Aura Milana Kundery
Mimořádná pozornost bude věnována Milanu Kunderovi, který se narodil v Brně, ale již několik desetiletí žije ve Francii. Kundera, který píše svá díla už pouze francouzsky, od 90. let minulého století české překlady svých děl nepovoloval. Výjimkou se stal jeho zatím poslední román Slavnost bezvýznamnosti, který v minulém roce vyšel v překladu Anny Kareninové. Jeho dílo bude v programu nahlédnuto jak v literárním, tak filozofickém i politickém kontextu. O Kunderovi přijede do Prahy pohovořit význačný nakladatel Antoine Gallimard, který se se spisovatelem seznámil nedlouho po jeho příjezdu do Paříže v 70. letech. Osobní přátelství ke Kunderovi váže také dalšího letošního hosta – Benoîta Duteurtrea, který poukáže na propojení Kunderovy literární tvorby s hudbou. Do češtiny bylo přeloženo již osm Duteurtreových knih. Výjimečné setkání slibuje debata s Jeanem-Dominiquem Brierrem, autorem biografie Milan Kundera – život spisovatele. Dojde i na čtení z Kunderova díla, jak v češtině, tak i ve francouzštině.

Z očí do očí

S českým prostředím je propojena Lenka Horňáková-Civade, původem Češka, která žije a píše ve Francii. V literárním pořadu uvede svůj poslední román Symfonie o novém světě, v němž částečně vychází z osudů bývalé československého konzula v Marseille Vladimíra Vochoče. Do minulosti míří i Victoria Mas prvotinou Bál šílených žen, odehrávající se na konci 19. století v hospitálu Salpêtrière. Osobně českým čtenářům přestaví překladovou novinku svého titulu rovněž Muriel Barberyová. Po bestselleru S elegancí ježka přiváží román Růže sama, k němuž ji inspiroval dvouletý pobyt v Japonsku.


KNIŽNÍ SVĚT V ROCE 2019 V ČÍSLECH
15 100 titulů – odhad vydaných titulů
39 % přeložených knih ze všech titulů, z toho 56 %
z angličtiny
16 % dětských titulů
6 % učebnice pro základní a střední školy,
vysokoškolské učebnice a skripta
7414 registrovaných nakladatelů
2087 aktivních nakladatelů

KNIHOVNY
5307 knihoven
1 376 000 registrovaných čtenářů
51 201 000 výpůjček ročně

SVĚT KNIHY PRAHA 2019
461 vystavovatelů
214 stánků
3790 m2 zabrané plochy
51 000 návštěvníků – podle průzkumu Světa knihy
zde 62 % návštěvníků hledá knihy ke koupi, 41 %
atmosféru, 35 % debaty a diskuze s osobnostmi,
22 % autogramiády, 20 % setkání s autory, které dříve
neznali, a 19 % setkání s přáteli

LITERÁRNÍ FESTIVAL 2019
769 počet účinkujících z 32 zemí a regionů
685 programů
17 výstav


FESTIVALY MALÝCH NAKLADATELŮ
Důležitými knižními svátky jsou však i akce, které neevidují desetitisíce návštěvníků. Patří k nim například festivaly malých nakladatelů, jako je táborský Tabook, olomoucký Litr či pražský Knihex, který měl na Sedmičce mnoho let svoji základnu. Přes zimu jste jej mohli nalézt ve Studiu Alta a v teplejších měsících na ostrově Štvanice. Po odchodu Alty ze Sedmičky se festival přesunul do Kasáren Karlín, kde také v září proběhne jeho letní verze, avšak zimní Knihex 11½ proběhne už zase v našich končinách, a to 18. a 19. prosince v Pražské tržnici.


KNIŽNÍ KAMPANĚ A PROJEKTY
Čtení pomáhá – projekt pomáhá rozdělit každý rok miliony korun na dobročinné účely. O tom, kdo pomoc obdrží, rozhodují dětští čtenáři. Každé dítě, které se do projektu zapojí, získá po přečtení některé ze seznamu vybraných knih kredit 50 Kč, jež může věnovat na jeden z nominovaných dobročinných projektů.
www.ctenipomaha.cz

Den nepřečtených knih – kampaň knihkupectví Martinus.cz tvrdí, že běžný Čech má ve své knihovně 30 nepřečtených knih, a vyzývá k přečtení alespoň jedné z nich. Nabízí čtenářské tipy, jak  číst, a radí udělat si svůj Den nepřečtených knih každý den.
www.denneprectenychknih.cz

HumbookFest – společnost Albatros Media pořádá festival young adult literatury HumbookFest. V roce 2017 přilákal už přes tisícovku mladých čtenářů. Ambicí původně jednodenního knižního festivalu je být především komunitou, která se zajímá o knihy, čte si spolu a diskutuje.
www.humbook.cz

Kniha ti sluší – kampaň Svazu českých knihkupců a nakladatelů, jejímž cílem je oslavit Světový den knihy a autorských práv. V knihkupectvích, knihovnách a školách se v týdnu před 23. dubnem konají autorská čtení a čtenáři dostávají dárky.
www.knihatislusi.cz

Listování – projekt scénického čtení s názvem Listování pravidelně představuje nové knižní tituly po celé republice. V putovních „divadelních“ představeních se snaží divákům nabídnout knihu netradičním způsobem. Projekt se rozrostl i o Listování do škol.
www.listovani.cz

Velký knižní čtvrtek – během kampaně firmy Kosmas v říjnu a v březnu bývá v knihkupectvích i mimo ně propagováno vždy 16 vybraných kvalitních titulů z různých vydavatelství, které se ocitnou na pultech během jednoho čtvrtka.
www.velkyctvrtek.cz