archivní článek, informace již nemusí být aktuální

Být učitelem není snadné. Zvládnout třídu třiceti dětí s často velmi odlišnými schopnostmi i zázemím je samo o sobě velkou výzvou. Když se k tomu přidá nějaký problematický žák či kolega, může to učiteli výrazně zkomplikovat jeho každodenní výkon před tabulí. Jedno z řešení nabízí institut takzvané supervize, který radnice nedávno přiblížila ředitelům i učitelům z Prahy 7. O co konkrétně jde, jsme se zeptali certifikovaného školského supervizora PhDr. Miloslava Čedíka.

Co si pod termínem supervize máme představit?
Kdybych to měl říct v kostce, tak jde o takové zastavení se. Každý z nás se přeci někdy potřebuje ve svém každodenním rytmu zastavit a reflektovat svoji práci. Supervize přináší především odbornou podporu v hledání řešení nejrůznějších pracovních problémů. Víte, současná inkluzivní škola totiž klade na pedagogy obrovské nároky a moc se nemyslelo na to, jak učitele podpořit. Určitá forma psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření má ve školství určitě své místo.

Jak konkrétně supervize probíhá?
Klíčem k úspěchu je pocit bezpečí. Jde totiž o to, aby mezi supervizorem a učitelem vzniklo prostředí důvěry a oni se nebáli ta témata otevírat. O obsahu setkání je zapovězeno mluvit. Důležitým aspektem je také to, že supervizor je externista, tedy není emočně nijak zasažen tím, co se na daném pracovišti odehrává. Pokud tam vstupuje takto zvenku, má možnost daný problém zpřehlednit a pomoci najít konstruktivní cestu, kudy dál. Není to tak, že pedagog pak něco musí. Nové poznání je jakýsi dárek a je zcela na něm, jak s ním naloží. Nikdo ho nebude kárat, pokud se nakonec rozhodne nechat věci být. Setkání ale mohou mít i týmový charakter.

Co učitelé nejčastěji řeší?
Těch problémů je samozřejmě celá řada. Může to být komplikovaný žák, složitá situace v celé třídě, může to být například i rodič, zátěž ale někdy vytváří i nějaký jiný kolega pedagog. Učitel si ta témata pak často odnáší domů, dostává se do celkové nepohody, což se pak ve finále samozřejmě musí odrazit na jeho výkonu. Supervizor mu může pomoci situaci nějak reflektovat.

Jak moc je tato forma podpory ve školství zatím rozšířená?
Zákon bohužel neupravuje supervizi v běžném školství, zatím to není uzákoněno, tak jako například ve speciálním školství. Pracovníci dětských domovů, diagnostických ústavů apod. s tímto institutem už několik let pracují. Podobně standardem je supervize v oblasti sociálních služeb. Například pracovníci OSPOD (Odbor sociálněprávní ochrany dětí) mají supervizi jako normální součást práce, nikdo už se nad tím vůbec nepozastavuje. Bylo by fajn, kdyby se supervize stala normou i v oblasti vzdělávání.

Pedagogická profese je totiž sama o sobě velmi náročná – jde o psychickou zátěž, což si veřejnost často neuvědomuje. A s inkluzivní školou je zátěže ještě podstatně víc. Do tradičních škol vstupují žáci, kteří vykazují jisté známky jinakosti, a tradiční pedagog se tak musí vypořádat s případnými novými situacemi a jejich začleňováním, což, jak už jsem zmínil, není vždy snadné. Pedagogové postrádají speciální schopnosti, další školení a postgraduální kurzy sice mohou pomoci, důležitá je ale právě kontinuální podpora. Kouzlo supervize je v tom, že supervizor se pravidelně vrací, nejde o jednorázovou věc, ale je to proces.

Máte představu, kolik škol v ČR supervizi využívá?
Myslím, že žádné oficiální statistiky neexistují. Osobně si myslím, že je to stále v řádu jednotek procent. Jsme zkrátka na začátku, ale supervize se do školství postupně dostává. Ředitelé vnímají, že nároky na pedagogy neustále rostou a podpora je potřebná. Také sehnat učitele není dnes snadné a supervize je nástroj, jak zabránit jejich odchodu. Záleží tedy na osvícenosti ředitelů.

Jak moc je ta služba finančně náročná?
Ceny se pohybují okolo 1000 Kč za hodinu, u skupinové supervize 1500 Kč. Může se to zdát jako vysoké částky, ale nároky na supervizory jsou opravdu velké. Sám jsem absolvoval Český institut supervize, kde je požadováno vysokoškolské vzdělání, dále psychoterapeutický výcvik a dostatečná praxe včetně manažerské zkušenosti. Financovat tuto službu lze ale například v rámci grantů či nejrůznějších projektů, nebo tak jako tady na Sedmičce, kde mají ředitelé a pedagogové možnost podporu prostřednictvím supervize získat díky iniciativě radnice. Což je bezvadné a já se na tu spolupráci již velmi těším.


Aktuality ze školství

Workshopy supervize
V listopadu se v rámci projektu MAP II uskutečnily dva workshopy na téma školské supervize. První cílil na ředitelky a ředitele základních a mateřských škol Prahy 7 a druhý byl určen pro pedagogy. Cílem workshopů bylo seznámení zúčastněných s pojmem a obsahem školské supervize, s jejími cíli a přínosy pro běžnou pedagogickou a ředitelskou praxi. Supervize pro pedagogy a ředitele je jednou z forem podpory škol v Praze 7. Již tento rok Sedmička pilotně nabídla individuální supervizi několika pedagogům, kteří řešili komplikovanou profesní situaci. Na základě pozitivní odezvy a zájmu pedagogů plánuje nabídku supervizí v příštím roce rozšířit. Součástí podpory učitelů ze strany radnice bude také proškolení 160 pedagogů v práci s agresivním žákem a v rozpoznávání dětí ohrožených domácím násilím. Další kroky v této oblasti budou následovat.

Třicet let svobody
Všechny školy Sedmičky se zapojily do oslav 30 let od sametové revoluce. Mnoho žáků navštívilo výstavu Komunikace 89 na Letenské pláni, některé třídy se zúčastnily akce Totalita na Karlově náměstí, na mnoha školách se pořádaly besedy a další akce k listopadovým událostem. S akcemi pomáhali i rodiče, kterým se podařilo pozvat do jedné z našich škol k diskuzi se žáky Šimona Pánka, jednu z klíčových osobností listopadových událostí.

Zastupitelstvo mladých
V říjnu odstartoval projekt Zastupitelstvo mladých v Praze 7. Zapojit se do něj mohou všichni studenti a žáci ze Sedmičky, kteří mají chuť a dobré nápady, jak pozitivně ovlivnit život ve své čtvrti. Prvního setkání ve Vodárenské věži na Letné se zúčastnila více než stovka aktivních mladých lidí ze základních a středních škol Prahy 7, následná pravidelná setkávání nemají o účastníky nouzi. Cílem Zastupitelstva mladých je povzbudit žáky a studenty v zájmu aktivně měnit své okolí a poskytnout jim podporu při realizaci zajímavých a přínosných nápadů. Městská část chce touto cestou zároveň propojovat mladé lidi různého věku napříč Sedmičkou a vytvořit pro ně zázemí, kde mohou navazovat přátelství a získávat nové zkušenosti.  Osobní záštitu nad projektem převzali senátor a bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl a předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva hl. m. Prahy Mariana Čapková. 

Setkání školských rad
V listopadu se setkali členové školských rad (ŠR) napříč školami Prahy 7. Na setkání se věnovali seznámení s děním v oblasti vzdělávání v Praze 7, s legislativním rámcem činnosti ŠR. Většinu společného času strávili sdílením dobré praxe ve školách a domluvili se na pravidelném setkávání.

Významné vzdělávací akce
V listopadu se v Praze 7 uskutečnil festival o vzdělávání PREF (The Prague Educational Festival) zaměřený na nové trendy ve vzdělávání na základních i středních školách. Cílem bylo inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání, podpořit vzájemnou výměnu zkušeností a ovlivnit směřování vzdělávání v Česku. Na festivalu se představili odborníci z ČR i ze zahraničí, zapojila se také radnice i školy z Prahy 7.

Další významnou akcí byl veletrh Úspěch pro každého žáka, jehož letošní ročník hostila ZŠ Strossmayerovo náměstí a v partnerství s naší městskou částí jej pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání. Spolupráci nabídla i FZŠ Umělecká. Veletrh byl určen především pro týmy MAP (Místních akčních plánů vzdělávání) a mezi pozvanými byli i zástupci sedmičkových škol a školek.