V ulici U Průhonu byla roku 1924 zřízena pobočka Sokola v Holešovicích a Bubnech. Ve složité situaci po druhé světové válce se přerodila v TJ Slavoj Praha 7, od roku 1995 nese stávající název TJ Slavoj Holešovice. Se změnou názvu se proměnila i maninská tělocvična – ze starých nepoužívaných cvičitelských šaten vznikla herna se dvěma pingpongovými stoly, z bývalé schůzovní místnosti moderní posilovna. Za staleté povodně v roce 2002 v tělocvičně stál metr vody, ale díky obětavým členům jednoty se mohli zdejší cvičenci brzy vrátit na značky. Nyní jich tu v osmi oddílech cvičí 250 a jedním z nejvěrnějších cvičenců a nyní i cvičitelů je Miloš Matiska.
Rodák z jižních Čech žije v Holešovicích již pět desetiletí. Coby žák základní školy docházel do Sokola, se sportovní gymnastikou začal na střední škole a sportovat nepřestal ani při studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze. V tamní tělocvičně v oddíle sportovní gymnastiky se seznámil se svou budoucí ženou Jitkou, s níž loni oslavil zlatou svatbu. Do Slavoje začal pan Miloš docházet začátkem 80. let. „Tou dobou zde byli mladší kluci, kteří ještě závodili, i cvičenci v mém věku. Oddíl gymnastiky trénoval pan Kašák a obecnější průpravu vedl pan Fencl. Začal jsem jim vypomáhat a postupem let jsem na vedení oddílu sportovní gymnastiky zůstal sám,“ vzpomíná pan Miloš.
Tehdy ovšem na cvičení docházelo třeba jen deset dětí, dnes jich je přihlášených pětatřicet. „Před pár lety se zapojili i další sportovci, kteří do tělocvičny chodí na volejbal, a přidali se k nám také zájemci, kteří absolvovali cvičitelské kurzy, mezi nimi i můj syn Pavel,“ říká s hrdostí v hlase. „Každou středu se nás sejde pět cvičitelů, přijde většinou 20–25 dětí, po důkladné rozcvičce je rozdělíme do čtyř družstev, postavíme cvičební stanoviště a všichni si připravená nářadí projdou a vyzkouší.“
Do oddílu gymnastika – žactvo docházejí děti ve věku od 6 do 15 let. Rozestaví si cvičební nářadí a trénují v různých disciplínách: prostná, kruhy, přeskok, bradla a hrazda. „Pravidelně také postavíme velkou trampolínu, která má takřka závodní parametry. Děti tam rády skáčou, ale mnohé pochytily různé zlozvyky na zahradních trampolínách a je těžké je to odnaučit. U nás si natrénují hlavně cviky, které pak mohou předvádět i doma nebo venku na hřišti s kamarády. Nejdůležitější je, že k nám děti stále chodí rády. Pro mne je pak nejtěžší zapamatovat si na začátku každého školního roku všechna nová jména. Každý rok se obmění čtvrtina naší party a u těch nejvěrnějších se po každých prázdninách divíme, jak zase vyrostli,“ říká pan Miloš.
Pan Miloš vystudoval obor mechanizace a automatizace řídicích prací. Třiatřicet let pracoval v Tesle Holešovice. Nyní, ve svých 76 letech, stále pracuje jako konzultant podnikového ekonomického systému ve firmě na kraji Prahy. Napadlo ho někdy odstěhovat se z Holešovic? „Mně by asi chyběla tělocvična a ty děti, co mě občas potkávají a srdečně zdraví na ulici,“ uzavírá s úsměvem Miloš Matiska.