Příběh Kreativní Letné se začal odvíjet v červenci 2022 od jednoho příspěvku na facebookové skupině Letenská parta. „Rád kreslím, ale doma jsem se k tomu nemohl dokopat. Ze začátku jsem hledal kurzy v okolí, kam člověk může zajít a kreslit, ale zároveň jsem nechtěl, aby mi někdo stál za ramenem a říkal mi, jak to mám dělat. Tak jsem si řekl, že zkusím pár lidí vytáhnout do Stromovky a společně si zatvoříme.“ Šimon Leška sice na první setkání přišel sám, ale nadšení jej neopustilo, postupně se lidé přidávali a z těch, kteří zůstali, se stala kreativní rodina. Někdo kreslí nebo maluje akvarelem, někdo háčkuje, někdo hraje šachy, jiný píše. S příchodem chladnějších večerů se skupina přemístila do kavárny Ouky Douky. Atmosféru můžete nasát na nedávno založeném instagramovém účtu Kreativní Letná nebo na stejnojmenné facebookové skupině. Na posledním setkání, které předcházelo našemu rozhovoru, se letenských kreativců potkalo 16. „Není to jen o tom, jít ve čtvrtek na pivko nebo si zakreslit, je to hlavně o lidech samotných. Jde o spojení dvou věcí, které mám rád – dobrá společnost a kreslení. Každý máme jiný styl a jiný přístup k vlastní tvorbě a můžeme se o tom bavit. Přirozenou cestou tam vznikl i bezpečný prostor, nejen v rámci tvoření. Začali jsme si povídat taky o věcech, které řešíme v životě, nebo o mentálním zdraví. Sám jsem si určitou krizí prošel a přijde mi skvělé, že kdokoliv má potřebu něco řešit, tak se mu dostane podpory a pochopení.“
Šimon vystudoval restaurování knih, které má však pevně daná pravidla, a nemohl se při něm vydat cestou volné kreativity, jež mu je vlastní. Již od mládí je fanouškem počítačových her, a tak další studium v Anglii zasvětil právě jim. „Hry nehraju proto, abych zabil čas. Vnímám je hodně z umělecké stránky. Mám rád hry, které mají zajímavý příběh, hudbu i styl. Pro mě je to pak komplexní zážitek, který člověka vtáhne, a to se s filmem nedá srovnat.“ Posledních šest let se pracovně pohybuje v oboru UX designu, tedy úpravy webových stránek tak, aby byly pro uživatele více intuitivní na použití. „Je to kombinace procesu, kde člověk může přijít s vlastním nápadem, ale zároveň je tam i analytická část, která mi sedne. Dělám práci, kterou mám rád. Bez téhle radosti si to neumím představit. Člověk musí štěstí najít i ve své rutině. Pokud mám dělat šťastné i lidi ve svém okolí, musím taky z něčeho čerpat.“
S úsměvem říká, že by jej ani ve snu nenapadlo, že se z příspěvku na sociální síti zrodí tak skvělá parta. „Jsou to moji kamarádi a pokaždé se na ně těším. Někdy si více povídáme, jindy více tvoříme. Není to jen o tom, že musí vždy něco vzniknout. Může to být třeba kresba, kterou už nikdy nikdo neuvidí, a i to je úplně v pořádku. Sám mám spoustu kreseb, u kterých nepočítám, že je někde zveřejním, ale to, že sedím a kreslím, mi v ten daný moment úplně stačí.“