V Praze 7 momentálně žije více než sedm tisíc seniorů. Kvalitní život lidí nad 65 let je tak přirozenou prioritou vedení radnice. Co konkrétně pro dříve narozené dělá a co plánuje?

Naše společnost je taková, jak kvalitně se dokáže postarat o ty dříve narozené a potřebné. Tohoto mota se drží i vedení Prahy 7 a zajišťuje pro seniory celou řadu nejrůznějších služeb. Ať již jde o zajímavé přednášky Akademie celoživotního vzdělávání, akce Klubu seniorů, pravidelná cvičení či nejrůznější kurzy. Informace o aktuálních akcích pro seniory naleznete každý měsíc v rubrice Aktivní 7. Většina z nich je buď zcela zdarma, anebo za nízký poplatek. Kromě zábavy a zpestření pro tu aktivní část seniorů však myslí i na potřebné.

 

Všude dobře, doma nejlépe
Hlavním cílem radnice je pomáhat občanům tak, aby mohli co nejdéle setrvat ve svém domácím prostředí. „Většina z nás si asi přeje zůstat co nejdéle doma a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti služeb je to navíc i nejefektivnější strategie,” hodnotí radní pro školství, zdravotnictví a sociální oblast Silvie Kratochvílová.

Podporu seniorů v jejich domácím prostředí má na starosti Pečovatelské centrum Prahy 7, na jehož provoz radnice ročně přispívá 23 miliony korun. Centrum poskytuje pečovatelské služby a zajišťuje provoz domů s pečovatelskou službou.

V rámci pečovatelské služby pomůže odborný personál se vším, na co senior vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již nestačí. Například člověk, který se pohybuje o francouzských holích, již jen těžko zvládne vysávání koberce, cestu na nákup nebo umytí oken. „Pečovatelka není jen pomocnou rukou, ale bývá někdy i jedinou osobou, se kterou uživatel během dne hovoří. Často se tak stává i jeho důvěrníkem v těžkých životních okamžicích,“ vysvětluje další rozměr pečovatelské služby ředitelka centra Marie Hronová. Rozsah služeb je zcela individuální a lze jej v závislosti na aktuálním zdravotním stavu měnit. Nabídky Pečovatelského centra využívá přibližně 500 seniorů. Pečovatelská služba je však pouze službou sociální, neposkytuje tedy zdravotní úkony jako podání léků nebo aplikaci injekcí.

K většímu komfortu seniorů v jejich domácím prostředí může pomoci i tísňová péče Areíon, kterou provozuje organizace Život 90. Senior získá nepřetržité spojení s tísňovou linkou a díky tomu pocit bezpečí a jistoty v každodenním životě. Radnice v současné době jedná s organizací Život 90 o další spolupráci a podpoře této služby pro občany Prahy 7. V případě zájmu o tuto službu vám podrobnější informace poskytnou na oddělení sociální péče.

Řekněte si o pomoc
Praha 7 se v posledních letech stala atraktivní městskou částí, což se projevuje i rostoucími cenami pronájmů. Pro seniory, kteří nebydlí ve vlastním, se tak Praha 7 postupně stává stále více nedostupnou. „Problém s výší nájemného vyvstane především v situaci, kdy přijdou o partnera. Asi polovina z ovdovělých si přitom velmi přeje zůstat tam, kde se svým životním partnerem prožili dlouhé roky,” líčí vedoucí oddělení sociální péče Naďa Zelinková.

V této situaci je dobré začít s vyřízením vdovského důchodu a dalších dávek, například příspěvku na bydlení. „řada lidí celý život řádně pracovala, pro dávky v nouzi si však stydí přijít,“ popisuje radní Silvie Kratochvílová. Senioři tak často doslova živoří, přitom na dávky mají nárok. „Poznala jsem nedávno paní, která je z finančních důvodů již několik měsíců bez elektřiny,“ dodává.

Od roku 2012 vyplácí sociální dávky úřady práce. Zorientovat se však v tom, na co všechno máte nárok, je často obtížné. V tomto směru vám rádi poradí sociální pracovnice, které pomohou i s vyplněním složitých formulářů. „Většinu kolegyň z úřadu práce navíc známe osobně, a tak není problém zajistit schůzku na konkrétní termín,“ líčí symbiózu úřadů Naďa Zelinková.

Zaměstnanci úřadu práce ale s ohledem na množství své vlastní agendy příběhy jednotlivých lidí neznají. Oddělení sociální péče tak funguje jako advokát potřebných. „Kolegyně z úřadu práce nám často vycházejí vstříc, dají na naše vysvětlení, ale samozřejmě jejich rozhodnutí musí respektovat platné zákony. Někdy žmouláme čepici, jindy lezeme po čtyřech, vždy se však maximálně snažíme najít pro naše občany nějaké řešení,“ vysvětluje Naďa Zelinková. A když selžou dávky, je tu Humanitární fond, který radnice zřídila pro řešení akutních a život ohrožujících situací svých občanů. Nově také úřad nabízí ve spolupráci s restauracemi Lokál a Peperoncino jednou týdně oběd pro ty nejchudší seniory a pro tento projekt momentálně hledá další partnery.

Pomoc však může úřad poskytnout pouze těm, kteří si o ni řeknou. Momentálně se proto zaměstnanci sociálního odboru snaží vytipovat potencionálně ohrožené seniory. Pokud znáte někoho ze svého okolí, kdo potřebuje pomoc, obraťte se na vedoucí oddělení sociální péče paní Zelinkovou.

 

Byt v pečovateláku
Jednou z možností, jak vyřešit svízelnou bytovou situaci, je zažádat úřad o přidělení sociálního bydlení. Pokud senior bydlí v obecním bytě, je možná i výměna bytu nebo získání menšího a levnějšího bytu v rámci podporovaného bydlení. Další možností je zapsat se na seznam čekatelů domů s pečovatelskou službou, kde je cena za ubytování také dostupnější. Současná kapacita je 122 bytů, přičemž seznam žadatelů aktuálně čítá 190 žádostí jednotlivců a 32 žádostí manželských párů. O přidělení rozhoduje komise a schvaluje jej Rada MČ. Čekací doba je různá, někdo podává žádost i několik let dopředu, vše se proto posuzuje individuálně. „Když je například zájemce po operaci a bydlí v pátém patře bez výtahu, pak se snažíme, za předpokladu, že je volný byt, předložit žádost komisi co nejdříve,“ vysvětluje Jana Šimečíková, hlavní koordinátorka pečovatelské služby.

Nejde však o klasický domov důchodců. Toto zařízení nabízí pouze omezenou zdravotní péči. Pokud se stav klienta nějak dramaticky zhorší, je nucen odejít mimo Prahu 7. Dle platných zákonů se totiž pro tento účel musí postavit zvláštní zařízení. „Jde o systémový problém, se kterým se potýká celá Česká republika,“ vysvětluje Linda Sokačová, předsedkyně Sociálně-zdravotní komise Rady MČ a zastupitelka Prahy 7, a naznačuje řešení. „Budeme se snažit vyjednat na ministerstvu práce a sociálních věcí výjimku a lobovat za změnu legislativy v této věci.“

Doktor za rohem
Dostupná zdravotnická péče v místě bydliště je přirozenou prioritou řady seniorů. „Pro lidi o holi nebo s jiným zdravotním omezením bývá pouhá návštěva lékaře opravdu velmi náročná,“ hodnotí Silvie Kratochvílová.

Aktuálně řeší radnice komplikace s dostupností pohotovosti a všeobecné péče, kterou doposud zajišťovala nemocnice Na Františku. MČ Praha 1, v jejímž katastru nemocnice stojí, však omezila dotace, a tak spolu s pohotovostí zmizí například i lůžka na oddělení neurologie. Praha 7 přitom před lety zrušila pohotovostní službu právě s argumentem, že je k dispozici zdravotní péče Na Františku. Aktuálně tedy zbývá pro urgentní záležitosti nemocnice Bulovka. Dopravit se na Bulovku však znamená absolvovat nejméně jeden přestup, přímé spojení s nemocnicí totiž zatím neexistuje. Městská část se sice intenzivně zasazuje o jeho zprovoznění, zatím však bezvýsledně. Řešení opět nabízí Pečovatelské centrum, které svým klientům zajistí odvoz k lékaři za příznivé ceny.

Otazníky se vznášejí také nad osudem polikliniky v budově Dopravních podniků s názvem Sdružené ambulantní zařízení (SAZ). Minulé vedení chtělo SAZ prodat, neboť se dlouhodobě potýkalo s finančními problémy. Nová radnice dala SAZu ještě jednu šanci, našla nového ředitele, který se snaží provoz zoptimalizovat. Pokud se mu povede dostat zařízení z červených čísel, bude to jistě silným argumentem pro zastupitelstvo, které má do konce roku rozhodnout o dalším osudu SAZu. „Pokud bychom budoucnost SAZu před zastupitelstvem obhájili, zasazovali bychom se za zřízení pohotovosti, a to včetně zubního oddělení,“ slibuje Silvie Kratochvílová.

 

Podpora pečujícím
Velmi často se o potřebné starají rodinní příslušníci, ani na ně však městská část nezapomíná. Pro všechny, kteří pečují o své rodiče či prarodiče, je k dispozici nová a v rámci celé Prahy výjimečná služba denního stacionáře. Stacionář se nachází v  Tusarově ulici v budově Domu pro seniory. Představuje řešení v době, kdy se o blízké nemůžete z důvodu zaměstnání či zajištění osobních záležitostí postarat. Péče je přizpůsobena potřebám seniorů, jejich věku, stavu a individualitě. „Naše zkušenost je opravdu jen ta nejlepší. Mamince se zde velice líbilo, vodili jsme ji sem třikrát až čtyřikrát týdně,“ líčí zkušenosti s denním stacionářem paní Ivana Mastíková, dcera devětaosmdesátileté paní Fryčové. Denní kapacita stacionáře je 15 uživatelů a v provozu je od pondělí do pátku zpravidla od 7 do 17 hodin. Na klienty zde čeká profesionální kolektiv a nabitý program – trénink paměti, kondiční cvičení na židlích, tvořivé rukodělné činnosti, besedy se zajímavými lidmi, promítání filmů s diskuzí a společenská setkání. 

Služby denního stacionáře představují pouze nárazovou pomoc. K delším pobytům je určeno Sociálně odlehčovací centrum, které zajišťuje komplexní služby pro 38 klientů. Pobyt v odlehčovacím centru je však poměrně drahý – měsíčně vyjde na cca 20 tisíc a často se na něj skládá celá rodina. Na místo se čeká maximálně několik týdnů.

Pečujícím je určeno i pravidelné setkávání v rámci denního stacionáře s názvem Čaj o páté. Získají zde celou řadu cenných informací o tom, jak pomáhat člověku s demencí, jak pečovat o něj, ale i o sebe. Setkání jsou vždy přítomni odborníci.

 

Spolupráce s občany a neziskovkami
Prioritou radnice, a to nejen v oblasti sociálních služeb, je reagovat na skutečné potřeby obyvatel. „Pokud budeme znát reálné nároky občanů, pak můžeme poskytovat služby, o které je skutečně zájem. Není to o penězích. Některé věci jsou samozřejmě drahé, vždycky ale záleží na tom, jaký mají dopad,” vysvětluje Linda Sokačová plán začít s takzvaným komunitním plánováním, které zjišťuje skutečné potřeby lidí v terénu. Pravidelně jednou měsíčně se také schází Sociálně-zdravotní komise Rady městské části Prahy 7, která je otevřena pro veřejnost a sbírá podněty pro rozvoj sociální a zdravotní oblasti. Termíny zasedání naleznete na internetu nebo vám je ochotně sdělí v informačních centrech. K větší účasti seniorů na dění radnice by měla sloužit

i Rada seniorů – dobrovolný poradní orgán vedení radnice.

Další změnou bude i aktivnější spolupráce s neziskovým sektorem, včetně hledání nových zdrojů financí, například z fondů EU. Doposud to funguje tak, že MČ vypíše obecné grantové řízení, do kterého se náhodně hlásí jednotlivé neziskové organizace. I zde by měla začít radnice hrát aktivnější roli. „Pokud terénní výzkum například zjistí, že na Sedmičce chybí služba pro lidi s psychickými problémy, oslovíme proaktivně neziskové organizace, které se této oblasti věnují,“ vysvětluje Linda Sokačová.

Aktuálně řeší radnice problém s nedostatečnou péčí o starší lidi s psychiatrickými problémy. „V dnešní době v podstatě nenarazíte na terénního psychiatra, který by byl ochoten za klientem zajet,“ vysvětluje Naďa Zelinková. Praha 7 proto navázala spolupráci s organizací Fokus, která v rámci pilotního projektu právě testuje terénní psychiatrickou ambulanci v Praze 4 a 8. „Pokud by se tento koncept osvědčil, pak bychom o podobnou službu měli také zájem,“ shrnuje Silvie Kratochvílová.

Stárnutí populace je celosvětovým fenoménem, není proto divu, že se jím zabývá i Světová zdravotnická organizace OSN (WHO). Právě v její dílně se zrodila iniciativa Svět přívětivý ke stáří (Age-friendly world), která obsahuje celou řadu doporučení, jak zlepšit život seniorů. Zastřešuje také síť měst přívětivých ke stáří, ke které by se ráda přidala i Praha 7 „Celou řadu těchto principů postupně naplňujeme. Začínáme řešit bydlení, účast na rozhodování i sociální začleňování,“ vypočítává Linda Sokačová.

 

Propojování generací
Radnice aktuálně připravuje projekt Babička ze sousedství, který propojuje aktivní seniory a rodiny s cílem hlídání dětí. Projekt je samozřejmě otevřený i zájemcům z řad dědečků.

Organizace Mezi námi zase zajišťuje pravidelné návštěvy dětí z mateřských škol v domovech pro seniory. Praha 7 se zapojila i do projektu Babička a dědeček do školky, kdy senioři čtou dětem z mateřských škol. Městská část coby zřizovatel mateřských a základních škol chce však dbát i na to,

aby se mezigenerační solidarita a porozumění staly významnou součástí školních osnov. „Nemělo by to být jen o tom zpívání a čtení, ale o obecném napravení vztahu mezi nejmladší a nejstarší generací, který je plný vzájemných předsudků,“ hodnotí Linda Sokačová.

Máte rádi starší lidi a chtěli byste se do podobných projektů zapojit? Pečovatelské centrum právě připravuje síť dobrovolníků, kteří by byli ochotni obětovat část svého volného času seniorům. Ozvěte se a zapojte se. 


Zeptali jsme se opozice: Jak byste řešili situaci, kdy senioři platí vysoký nájem a nezbývají jim peníze na jídlo a léky?

TOP 09

Privatizací bytů domu ve Vinařské ulici, kde jsou byty obsazené a v majetku MČ a jejich velikost nevhodná pro sociální bydlení. Získané prostředky investovat do nákupu nebo výstavby sociálních bytů na pozemku MČ, například poblíž metra Nádraží Holešovice. Tento pozemek s docházkovou vzdáleností cca 5 min. od zastávky tramvaje by se tak mohl kultivovat a navíc využít též pro umístění sídla radnice. 

ODS

Důležité je provádět depistáž (vytipovávání potřebných) na území MČ Praha 7 pracovníky sociálního odboru a dalších zodpovědných institucí a osob (jako jsou praktičtí lékaři, pečovatelská služba atd.). Navázat spolupráci s rodinou, využít státních podpor a nakonec finančních zdrojů obce. Současně oslovit zdravotní pojišťovny, nadace, místní dobročinné spolky, firmy, občany atd. Tento závažný problém by se měl řešit na vládní úrovni a v krajích. Takto potřebných občanů bude totiž přibývat.