V září se děti vracejí do lavic základních i mateřských škol. V naší čtvrti jde o dvacítku budov. Co všechno se ve školství na Sedmičce v poslední době změnilo a co se chystá?

O školách se běžně říká, že se od Marie Terezie nijak zvlášť nezměnily. Ne všude to je pravda – například mateřské a základní školy Prahy 7 doznaly nejen v poslední době řadu změn a stále se vyvíjejí. Stará se o ně přímo městská část. „Pokud bychom neměli školství na triku sami, nikdy by se nám například nemohlo podařit tak rychle zbudovat nová místa v mateřských školách,“ konstatuje starosta Jan Čižinský. Pro něj osobně, a ostatně pro celé vedení radnice představuje školství společně se sociálními věcmi a veřejným prostorem jednoznačnou prioritu. Ostatně je to právě starosta, původní profesí učitel, který si vzal školy a školky pod svá křídla.

Péče o stařenky

Budovy základních škol v Praze 7 jsou docela staré, významná část jich slouží už více než století. Nejstarší je ZŠ Letohradská z roku 1884, následuje ZŠ Františky Plamínkové, která pochází z roku 1886. ZŠ Tusarova pak loni oslavila 120. narozeniny. „Máme tady ještě původní okna a elektrické rozvody. Kompletní rekonstrukci by si škola opravdu zasloužila,“ komentuje technický stav krásné budovy ředitelka školy Monika Nezbedová. Náročné situace musí řešit i v ZŠ Plamínkové. „Když je silný déšť ze západní strany, tak máme vodu přes zavřená okna v několika třídách i na chodbě. Podlaha půdy je plná kbelíků, lavorů a starých vaniček, abychom vodu zachytili,“ popisuje ředitelka Jarmila Macečková.
Na rozdíl od mateřských škol, které jsou mladšího data, se i ostatní základní školy potýkají s obdobnými problémy. „Stará střecha, někde ještě původní okna, hliníkové rozvody elektřiny a také vlhké sklepy,“ popisuje hlavní nešvary stavební inženýrka Zuzana Vyoralová, technička z Odboru majetku, jež má od loňského září spolu s kolegyní Radkou Paulíčkovou nově na starosti pouze školní budovy – a rozhodně se nenudí. Na radnici totiž neexistovaly projektové dokumentace školních budov ani žádný záznam o jejich technickém stavu. „Všechny budovy jsme si pečlivě prošli a zjistili aktuální stav. Ideální by vlastně bylo vždy celou jednu školu zavřít a kompletně opravit, což samozřejmě není z kapacitních ani finančních důvodů možné, a tak opravujeme za provozu,“ vysvětluje Vyoralová. „Pokud bychom měli všechny školy přestavět do podoby, jež by odpovídala požadavkům 21. století, stálo by to odhadem půl miliardy,“ ilustruje vedoucí Odboru školství Dita Výborová. Městská část takovou sumu pochopitelně nemá, do oprav škol ale přesto vkládá nemalé peníze.

Od investic si radnice slibuje zkulturnění prostředí pro žáky a učitele i úsporu provozních nákladů na topení, úklid, spotřebu vody, elektřiny a tak dále. Částka to není zanedbatelná: provoz mateřinek a základek bude jen v letošním roce stát odhadem téměř 50 milionů korun. To hradí ze svého rozpočtu radnice, zatímco platy vyplácí ministerstvo školství skrze magistrát. Jednu z největších položek v provozních nákladech tvoří vytápění. „V minulých letech jsme protopili i čtyři sta tisíc za měsíc, nyní ty zimy už naštěstí nejsou, co bývávaly,“ říká Bohumil Kettner z FZŠ Umělecká. Řešení formou zateplení však není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Část Sedmičky je v ochranném pásmu památkové rezervace, což rekonstrukce prodlužuje, prodražuje a často i znemožňuje.

Když se chce, tak to jde

Radnice se přes to všechno snaží školám i školkám pomoci. Loni na komoditní burze vysoutěžila nižší ceny energií. Za účty na plynu a elektřině by tak měly ušetřit cca jeden milion korun ročně. Postupně také o čtvrtinu navýšila takzvaný příspěvek na žáka. V jedné kapitole rozpočtu mají školy skoro o polovinu více peněz než v minulosti.
Radnici se také daří školní budovy postupně opravovat, a to především o letních prázdninách, kdy je možné postupovat rychleji a práce nezatíží učitele ani žáky. Například letos se jedná o rekonstrukci střechy a půdy v ZŠ TGM na Ortenově náměstí, zbrusu novou podobu získává kuchyň ZŠ F. Plamínkové, nové elektrorozvody pak MŠ Na Výšinách a nové tepelné výměníky MŠ U Studánky, MŠ Letohradská a ZŠ F. Plamínkové. Celkově radnice od roku 2015 do školství investovala 120 milionů korun, z toho cca 45 milionů pochází z dotací magistrátu či EU. Na další roky se chystá například rekonstrukce stále ještě hliníkových elektrorozvodů v ZŠ Strossmayerovo náměstí, v ZŠ Korunovační a v ZŠ Tusarova.

Kapacity pro všechny

Úprav se během prázdnin dočkal i domeček v sousedství ZŠ Tusarova, kde v září přivítají dvě třídy prvňáčků. „Myslím, že to pro jejich start bude příjemné komorní prostředí,“ popisuje ředitelka školy, která musí zvládnout nárůst počtu žáků. Když v roce 2009 v Tusarce začínala, chodilo sem 340 dětí, letos se počet školáků i s přípravnou třídou přiblíží 500. Dětí se totiž v Praze 7 rodí pět let po sobě čím dál více, každoročně přijde na svět o dvě třídy víc. A pokud se naplní předpoklady demografů, bude dětí na Sedmičce přibývat ještě minimálně třicet let. „Po intenzivní práci na dostatečné kapacitě mateřských škol nesmíme zanedbat ani základky, proto na tom pracujeme v předstihu,“ vysvětluje plány radnice starosta Čižinský. Zbrusu novou budovu základní školy, bez které se naše městská část časem neobejde, bude ale Sedmička moci získat až tehdy, kdy se začne zastavovat nyní opuštěná oblast Bubnů.

Starostova slova potvrzuje Dita Výborová z Odboru školství: „V Praze 7 není momentálně kde stavět takzvaně na zelené louce, proto využíváme půdní prostory.“ O půdních vestavbách na třídy se uvažuje třeba v ZŠ Tusarova, kde by měla brzy proběhnout architektonická soutěž, nebo na ZŠ F. Plamínkové. Městská část si dále pronajala budovu v ulici U Uranie. Zdejší menší třídy lépe vyhovují škole pro děti se speciálními potřebami, která původně sídlila v ZŠ Letohradská, kde se tak uvolnil prostor pro další třídy ZŠ Strossmayerovo náměstí, pod niž Letohradská spadá.

Současné vedení radnice prostory škol bedlivě střeží. V minulosti totiž radnice uzavřela několik dlouhodobých smluv a pronajala třeba i polovinu budovy základní školy. „Tyto dohody, pokud to jde, postupně ukončujeme a žádné nové dlouhodobé neuzavíráme,“ doplňuje Výborová. „Míst máme a budeme mít v mateřských i v základních školách dost. Jen se občas někdo nedostane přesně tam, kam se hlásí. V jeho spádové škole bude ale místo vždy,“ ujišťuje starosta a dodává, že kapacitám v mateřských školách pomůže i dohoda se společností Skanska o vybudování dvou tříd v nově vznikajícím objektu Visionary naproti nádraží Holešovice i dva rozsudky soudů, díky nimž má Praha 7 opět přístup do deset let zavřené Mateřské školy U Průhonu.

Sdílení zkušeností

Navrhovaný postup v rozvoji školství radnice spolu s ředitelkami a řediteli a s odbornou veřejností zpracovala do strategického dokumentu s názvem Místní akční plán rozvoje vzdělávání, takzvaný MAP. MAP má vedle plánu investic i další funkci – je to platforma pro sdílení zkušeností. Ředitelé škol se totiž musí orientovat v obrovském množství oblastí. „Zastávám hned několik profesí – od účetní a personalistky přes projektovou manažerku až po instalatérku, která si poradí třeba s ucpaným odpadem. A k tomu všemu musí každý ředitel ještě i učit,“ vypočítává Monika Nezbedová, která si od zákonů, vyhlášek a nudné administrativy chodí do výuky odpočinout. Momentálně řeší, jak zajistí povinné kurzy plavání pro I. stupeň zdarma. „Z ministerstva přišlo nařízení, bohužel už ne návod, kde na to má škola vzít peníze a jak to celé organizačně provést. A tak je to v podstatě se vším. I díky MAPu jsme ale pravidelně v kontaktu s kolegy a můžeme si předávat zkušenosti a informace.“

Vzdělávání samé je pak zcela v rukou ředitelek a ředitelů. Proto jejich motivaci a hodnocení věnuje radnice velkou pozornost. „Ředitelé jsou nepostradatelní manažeři celé školy. Úplně stejně nepostradatelní jsou ale učitelky a učitelé stejně jako kuchařky, školníci a ostatní zaměstnanci. Jsme si vědomi toho, že jejich práce bohužel není dostatečně ohodnocena, a tak jsme je nedávno ocenili mimořádnou odměnou tři tisíce korun na každého pracovníka,“ říká starosta. Platy všech zaměstnanců ve školství totiž určuje ministerstvo školství a vyplácejí se prostřednictvím magistrátu. Radnice jim tak v červnu přilepšila částkou 1,5 milionu korun.

Pravomocí radnice je jmenovat a odvolávat ředitele škol. Jejich práce je hodnocena dvakrát ročně. „Zavedli jsme jednotná kritéria – například zda žádá o dotace, má fond solidarity, zda dobře komunikuje s rodiči, má v pořádku všechny dokumenty nebo zda se stará o školní budovy třeba tak, že odstraní graffiti,“ upřesňuje Výborová a dodává: „V Praze 7 všechny školy řídí kompetentní lidé, kteří to dělají srdcem. My je můžeme pouze nadchnout, vzdělávat a třeba jim zaplatit školení.“

 

Pomoc potřebným

Ne všichni ale mají stejné zázemí a výchozí podmínky. Městská část proto poskytuje podporu žákům, jejichž rodiny se dostaly do finančních potíží. K dispozici je obědové konto a dále konto solidarity, ze kterého se potřebným dětem hradí třeba kroužky nebo část školy v přírodě.

Radnice nezapomíná ani na děti cizinců. V poslední době totiž ve školách na Sedmičce stoupá počet těch, pro které čeština není mateřštinou. „Bezplatné doučování formou konverzace i procvičování gramatiky probíhá přímo na šesti základních školách, vždy dvě hodiny týdně, a je financováno z projektu ministerstva vnitra,“ popisuje Tomáš Taich z Oddělení integrace cizinců a národnostních menšin. Nejčastěji se prý jedná o žáky vietnamské a ukrajinské národnosti, do kurzů docházejí ale i Korejci, Číňané nebo Rusové. Celkem se česky učí asi 65 dětí. Od letoška probíhá výuka i v Mateřské škole Tusarova, kde se půlhodinových lekcí dvakrát týdně účastní asi 20 dětí.

Radnici záleží také na kulturním vyžití. V rámci projektu Art District 7, jenž podporuje spolupráci kulturních institucí sídlících na Sedmičce, nabízí základním školám nejrůznější dětské programy těchto institucí, které jsou doslova na dosah ruky, a navíc přispívá i na vstupné. „V loňském školním roce jsme spolupracovali například s Národní galerií, Botanickou zahradou, Planetáriem či kinem Oko. Celkem tyto instituce navštívilo přes tři sta dětí ze tří základních škol Sedmičky. Radnice jim přispěla na vstupné téměř dvacet tisíc korun. Již připravujeme pokračování projektu pro další školní rok,“ říká Hanka Třeštíková, radní pro kulturu a sousedské vztahy.

Nejde jen o znalosti

Ve škole ovšem nejde jen o nabyté znalosti. „Informace, k té se dítě dostane vždy, my klademe důraz také na slušné chování a sociální vnímání. Přeci jen u nás děti tráví přes týden více času než se svými rodiči,“ připomíná ředitel Bohumil Kettner, který osmadvacet let šéfuje Fakultní základní škole Umělecká. „Můžete mít interaktivních pomůcek, kolik chcete; klíčoví jsou ale jednoznačně učitelé – ti rozhodnou, jestli učivo žáka zaujme, nebo nikoliv,“ doplňuje Kettner. Jeho škola podobně jako i ZŠ F. Plamínkové spolupracuje také s Pečovatelským domem pro seniory v Kamenické ulici. „Sám jsem tam měl maminku a vím, jak smutně stereotypní život zdejší obyvatelé někdy vedou a jak moc je třeba takový dětský koncert dokáže potěšit,“ popisuje Kettner, který se pravidelně setkává i s bývalými kolegy a kolegyněmi, kteří jsou již v důchodu. Do pečovatelského centra chodí pravidelně děti i ze sedmičkových mateřských škol, čímž se obě generace navzájem obohacují.

Aktivit, které školy v Praze 7 provozují nad rámec klasického vzdělávání, je samozřejmě celá řada. Na podzim je například čeká projekt participativních rozpočtů. Každá škola dostane padesát tisíc korun – jak s nimi naloží, bude jen a jen na dětech. Ty předloží návrhy projektů a celá škola pak o nich bude hlasovat. „Chceme vnést do škol prvek demokracie, finanční gramotnosti a děti naučit týmové práci na společných projektech, kterými mohou ovlivňovat své okolí. Navíc, kdo zná školu z dětského pohledu lépe než právě děti?“ vysvětluje pozadí projektu radní pro sport, podnikání a místní Agendu 21 František Vosecký.

Žáci druhého stupně a středních škol v Praze 7 si navíc budou moci vyzkoušet, jaké to je, řídit městskou část. Radnice chce v novém školním roce spustit malé komunální volby, ze kterých vzejde celá studentská rada i starosta. Dětská rada bude mít i určité pravomoci a k dispozici drobný rozpočet.

„Někdy se mi z těch všech rozjetých aktivit a projektů trochu točí hlava. Zlepšování vzdělávání a výchovy je vlastně takový nikdy nekončící úkol,“ usmívá se starosta a dodává, že nic z uvedeného by nebylo možné bez výborné práce lidí na radnici i ve školách. „Sám moc dobře vím, jak je práce před tabulí náročná, a moc si všech našich učitelů, vychovatelů a ředitelů stejně jako nepedagogických pracovníků, ale i rodičů, kteří se obětavě zapojují do života škol, vážím.”