Co má společného fotbal a Památník ticha? Také některé hvězdy letenských stadionů byly deportovány do Terezína s téměř padesáti tisíci pražskými občany. Kdysi byla Letenská pláň pražským sportovním Olympem, kde se zrodily pražské fotbalové kluby, mezi nimi Deutscher Fußball-Club Prag, Slavie a Sparta, které hrály evropskou ligu. Snahou výstavy Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd je mimo jiné poznat poselství skryté pod omítkou starých domů, jenž jsou velkým poučením o našich povahách a charakteru míst.
Otevřená interaktivní výstava Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd je součástí výstavního projektu Fotbal ve století faulů. Zapojit se může i veřejnost. Na území Letné, Bubenče a Holešovic v Praze byly instalovány infopanely, které propojují osudy pozoruhodných domů, fotbalových hvězd, architektů i dalších obyvatel v okolí tehdejšího fotbalového Olympu. Organizátoři vyzývají veřejnost k zaplnění bílých míst v příbězích lidí, kteří v těchto místech bydleli před námi. Veškeré informace, rodinné archivy, fotografie nebo jen vzpomínky je možné zasílat (či jen zapůjčit k okopírování týmu historiků) na pametmesta@bubny.org.
Dva prototypy výstavních panelů jsou v současné době k vidění v Erhartově cukrárně v ulici Milady Horákové 56 a jeden v Kavárně Liberál na Řezáčově náměstí, další budou následovat. Některé infotabule s výzvou k poskytnutí domácích archiválií budou dokonce putovní. Po zpracování materiálů od místních pamětníků studenty Gymnázia Přírodní škola budou infopanely autorským týmem doplněny do podoby finálních výstavních panelů a umístěny do ulic Prahy 7 přímo na místa, o kterých promlouvají. Nakonec vznikne výstavní trasa, která bude mít vlastní katalog a mapu putování.
Putování po místech paměti Prahy 7 bude součástí výstavního projektu Fotbal ve století faulů. Ten vyvrcholí na jaře 2019, ale již nyní otevírá dialog k současným xenofobním projevům na fotbalových stadionech. Neonacismus v řadách rowdies je v současnosti celoevropským problémem. Základní metodou budoucího Památníku ticha je práce s paralelami různých časů. Tento výstavní a komunikační experiment staví dramatické příběhy různých časů jako závažná mementa současných sociálních jevů, které je třeba řešit.
Příběhy zachycené na výstavních panelech v Praze 7
Jednou ze zastávek je stylová perla tradičního interiéru 30. let Erhartova cukrárna coby součást funkcionalistického domu architekta Eugena Rosenberga. Ta se stala mimo jiné dějištěm tajné schůzky pro záchranu kamaráda před deportací do koncentračního tábora. V okolí tehdejší cukrárny a kavárny žily velké hvězdy fotbalu, mezi nimi i legendární útočník Slavie Josef „Pepi“ Bican. Ten byl schopen vlastní hotovostí a ve spolupráci s pokladníkem Slavie Antonínem Žbánkem pokrýt potřebné finance pro vykoupení nepřekonatelného fotbalového komentátora Josefa Laufera z nástupu do transportu. Klasik rozhlasových vln Josef Laufer díky tomu žil až do roku 1966. Toto místo stejně jako ostatní stanoviště nabízí osudy mnoha dalších osobností a obyvatel tehdejší Prahy předkládaných týmem historiků. V dnešní Erhartově cukrárně je umístěný infopanel k tomuto místu.
Další popisovanou lokalitou je křižovatka ulic Dobrovského a U Letenského sadu. V rohovém funkcionalistickém činžovním domě v ulici Dobrovského 15 žil architekt a žák Adolfa Loose Rudolf Wels. V domě, který postavil s kolegou Quidem Lagusem , se usadil. Osud však rozhodl o Welsově deportaci do Terezína a následné smrti v Osvětimi. Přímo naproti, v Dobrovského ulici 14, bydlel zase legendární trenér skotského původu John Madden, přezdívaný „Dědek“. Tento původně ligový hráč anglického fotbalu byl trenérem Slávie neuvěřitelných 25 let. Pod jeho vedením se ze Slavie stalo legendární mužstvo evropského formátu. Jen pár desítek metrů od Maddena, U Letenského sadu 5, bydlel Vlasta Kopecký, nejtechničtější hráč české historie, jehož finty ničily soupeře a fanoušky uváděly v nadšení. Dům, ve kterém Kopecký bydlel, patří mezi architektonické skvosty dua architektů Martina Rainera a Julia Landsmanna, jehož životní cesta skončila v transportu v roce 1942, Prahu opustil přes nádraží Bubny. Infopanel k této lokalitě je nyní k nalezení také v Erhartově cukrárně.
Pro tuto chvíli poslední instalovaný infopanel se váže k místu funkcionalistického domu Husova sboru v ulici Farského 3 a k protějšímu bytovému domu (v ulici Farského 4) architektonického dua Reiner a Landsmann, jehož interiér s rozmáchle řešenými vestibuly poskytoval už tehdy výtahy, telefonní boxy a další nadstandardní vybavení. V domě Farského 3 prožil své dětství například i spisovatel Ota Pavel, jenž literárně zpracoval jak vzpomínky své rodiny poznamenané deportací do Terezína, tak po válce příběhy sportovních legend. Historikům se podařilo zjistit, že v tomto domě bydlel i nejmladší fotbalista terezínské ligy René Edgar Tressler. Za druhé světové války se v Terezíně opravdu hrála skutečná fotbalová liga. Samotný Tressler válku přežil, živil se jako spisovatel, nebyl však členem KSČ, ani ve svazu spisovatelů, byl tak přeřazen k manuálním činnostem, jež zahrnovaly například stavbu Stalinova pomníku na Letné. V roce 1965 emigroval do USA. Infopanel k popisovanému místu je nyní umístěn v nedaleké Kavárně Liberál.
Více na: www.bubny.org.