Pro někoho běžná věc, pro většinu z nás však zcela nesrozumitelná zkratka – MA21. Co se pod takzvanou místní Agendou 21 skrývá, k čemu je dobrá a co může přinést Praze 7, která se k ní po osmi letech vrací? Například v Prachaticích založili klub senzačních seniorů Sensen, zlevnili vstup do bazénu nebo otevřeli knihovnu i o sobotách. Na Praze 14 zase místo vypisování komunitních grantů zavedli bezplatnou půjčovnu vybavení pro kulturní a sportovní akce.

V roce 1992 se konal summit OSN v Rio de Janeiru, jehož hlavním tématem byla otázka budoucnosti planety. Jak se vypořádat s tím, že prostor a zdroje k životu na Zemi jsou konečné, zatímco lidí rychle přibývá a navíc jejich nároky na spotřebu rostou? Na obzoru se tenkrát vynořila rizika klimatických změn, fakt postupného vyčerpání nerostných surovin a nástup rozvojových ekonomik. Výstupem konference, na kterém se domluvilo 177 zemí, byl dokument Agenda 21 – jakýsi „návod“ pro 21. století co je třeba dělat, aby lidstvo odvrátilo hrozbu katastrof. A aby svým potomkům předalo zemi, na které se dá žít.

  

Začít odzdola
Místní Agenda 21 (dále MA21) je programem efektivního rozvoje města, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe a zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to dlouhodobý proces, jehož cílem je zajištění vysoké kvality života a životního prostředí v daném místě. Zaměřuje se přitom na deset klíčových oblastí, zahrnujících veškerou agendu městské části nebo obce.

I na tak relativně malém území, jako je Praha 7, žije celá řada prolínajících se skupin, které mají odlišné a často protikladné zájmy. Představte si pavlačový dům starého typu, v němž žije spousta rodin. Sdílejí určitý prostor a musí se naučit respektovat jeden druhého, být ohleduplný a zároveň pečovat o svůj majetek tak, aby sloužil nejen jim, ale i jejich dětem. V praxi to znamená mimo jiné nedělat z dvorku smetiště, udržovat čistotu na společných záchodech, mít dobré vztahy se sousedy apod. Praha 7 je jako jeden takový pavlačový dům a je jasné, že její vývoj nejde ponechat chaotickému „přirozenému výběru“. MA21 je právě příležitostí spravovat naši městskou část tak, aby se v ní dobře žilo nejenom nám, ale i dalším generacím.

Bez vás to nepůjde
Jedním z klíčových principů MA21 je účast veřejnosti na rozhodování a plánování radnice a dlouhodobá spolupráce s dalšími subjekty – podnikatelskou sférou, neziskovými organizacemi, školami, odborníky apod. Výsledkem je pak tzv. komunitní plánování – plánovací akce, ankety, kulaté stoly či fóra, kde se za účasti co největšího počtu aktérů hledá vhodné řešení pro danou obec.

Sebelepší záměr, který není dobře vysvětlený a propojený s potřebami obyvatel, totiž nemusí veřejnost přijmout a dobře myšlený projekt tak může přijít zcela vniveč, včetně vynaložených finančních prostředků. Cílem MA21 je tak vtáhnout všechny aktéry do hry a nabídnout jim možnost podílet se na budoucí podobě místa, ve kterém žijí.

Většinou se přemýšlí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu 5, 15 a 50 let. Poté, co se podaří najít shodu v hlavních cílech, následuje sestavení strategického plánu, který je již souborem konkrétních kroků a opatření, které vedou k naplnění společného záměru.

Ten je jakousi trajektorií budoucího vývoje. Jeho realizace si však samozřejmě žádá i vnitřní reformu úřadu a nastavení efektivních mechanismů, jak vytyčeného plánu dosáhnout. Výsledkem je projektové řízení státní správy či samosprávy, které je transparentní a na rozdíl od provozního vedení státní správy zaručuje ověřitelné výsledky.

„Klíčové pro MA21 je zřízení kvalitního, autonomního a silného oddělení strategického plánování, které bude mít nástroje na efektivní zapojení jednotlivých odborů,“ hodnotí Lukáš Hanus, předseda Komise Zdravého města, MA21 a participace MČ Praha 7. To ovšem není snadná záležitost. „Zaměstnanci úřadu často těžko uchopitelnému pojmu udržitelného rozvoje nerozumí a mají pocit, že musí dělat něco navíc,“ popisuje Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agenda 21 v Chrudimi.

Samozřejmě že i sám úřad by se měl chovat udržitelně a dbát na životní prostředí. Netisknout hory zbytečných papírů, nepoužívat energeticky náročná zařízení, třídit odpad atd.

Dobrovolná záležitost
Česká republika se k MA21 přihlásila již v roce 1992 na summitu v Riu. Zatímco některé země – např. Velká Británie, Dánsko nebo Itálie – nařídily respektování MA21 všem svým municipalitám zákonem, v ČR je účast na této agendě zcela dobrovolná.

MA21 může de facto iniciovat kdokoliv (od krajů a regionů přes místní samosprávu až po neziskové organizace, školy i jednotlivce). Cílem je zapojit co největší množství obyvatel, vytvořit akční plán, který musí následně získat politickou záštitu. O tom, jak funguje MA21 například ve Vídni, si můžete přečíst v rubrice Inspirace.

Dnes se počet zapojených municipalit v ČR pohybuje kolem 120, což při celkovém počtu 6250 obcí v ČR představuje opravdu elitní klub (podrobné informace naleznete v boxu). Jak daleko jsou na tom s MA21, ukazuje získaná kategorie. Ty jsou celkem čtyři – od té nejnižší „D“ po nejvyšší „A“, kterou se doposud v České republice pyšní pouze jedno město, a to Chrudim. V letošním roce o obhájení „A“ usiluje též město Litoměřice.

Municipalit zapojených do MA21 přibývá i díky aktivitě Národní sítě Zdravých měst ČR, která funguje od roku 1994 pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Tato síť poskytuje metodickou a konzultační podporu, certifikované vzdělávání pro koordinátory a řadu vzdělávacích a osvětových akcí. Jedním z jejích nejcennějších přínosů je výměna dobré (i špatné) praxe mezi členy a předávání praktických zkušeností a osvědčených postupů (viz např. www.dobrapraxe.cz). A zatímco MA21 nikomu nic moc neříká, koncept Zdravého města by odmítl asi jen málokdo.

Účast na MA21 má další výhodu. Obec, která se aktivně snaží o prosazování MA21 do praxe, může dosáhnout i na některé dotace. Zpracovaný strategický plán částečně usnadňuje i přístup k evropským grantům. Umožňuje totiž napsat si projekty tzv. do šuplíku a velmi pružně pak reagovat na výzvy, které se objevují především v evropských fondech. „Hlavní přínos spočívá v tom, že obec ví, co chce a do čeho bude investovat. Díky veřejné občanské kontrole se z toho nemůže vyvléknout,“ vysvětluje výhody strategického plánování Lukáš Hanus.

 

Praha 7 udržitelná
Městská část Praha 7 se k principům MA21 a k Národní síti Zdravých měst ČR připojila již před osmi lety, za podpory tehdy opoziční Strany zelených. Ačkoliv v minulých letech pravidelně probíhal sběr podnětů pomocí Fóra MA21, tyto názory nenacházely v agendě městské části patřičnou odezvu. A zatímco na tzv. Fóra Zdravého města na začátku chodilo třeba i přes sto lidí, s postupnou deziluzí a neexistencí hmatatelných výsledků podstatně klesal i zájem veřejnosti. „Minulé vedení mělo jednoduše jiné priority, MA21 tak dosud neměla šanci na jakékoliv výsledky. Podmínky se ale změnily a já sám se maximálně vynasnažím tuto agendu posunout dál,“ slibuje Ondřej Mirovský, zástupce starosty a garant MA21.

Praha 7 se v současnosti nachází v kategorii „C“, v nejbližších letech by to však chtěla dotáhnout o příčku výš. V realitě to znamená, že se nejenom bude snažit o co největší zapojení veřejnosti a dalších aktérů do rozhodování, ale také nastaví vnitřní mechanismy, které by měly kontrolovat dodržování a plnění jednotlivých slibů a závazků.

Nejbližší setkání občanů k MA21 se uskuteční již 11. června 2015 v základní škole na Strossmayerově náměstí od 18 hodin a bude zároveň hlavním plánovacím setkáním na následující rok. Občané se mohou zapojit také v rámci Komise Zdravého města, MA21 a participace, jejíž zasedání jsou veřejná. „Přála bych si, aby místní Agenda 21 byla vzata vážně a příležitost, kterou dává, nebyla promarněna. Aby to nebyl jakýsi administrativní postup, ale nástroj, který pomůže v rozvoji Prahy 7 ke všeobecné spokojenosti,“ říká Ing. arch. Marie Petrová z Prahy 7, která je zároveň stálým hostem zmíněné komise.

Dlouhodobým cílem MA21 je získat kompletní strategický plán Prahy 7. Jeho součástí by měla být i rozvojová strategie, která stanoví jasná urbanistická pravidla a poslouží jako podklad pro čitelné rozhodování samosprávy. Velkou otázkou Sedmičky je totiž budoucí podoba rozvojového území Holešovice-Bubny – Zátory. Jeho důležitost dokládá i fakt, že by zde mohlo jednou žít dalších 30 tisíc obyvatel Prahy 7. „Při hledání budoucí podoby musíme zapojit všechny zúčastněné strany, včetně našich obyvatel i majitelů pozemků. Jenom tak bude nové město fungovat v aktivní součinnosti s dnešní zástavbou Bubnů i Holešovic,“ zdůrazňuje radní pro rozvoj Lenka Burgerová. Cílem by mělo být zajištění přirozeného propojení Letné a dolních Holešovic, dosažení optimální hustoty a poměru obytných a komerčních prostor, včetně dostatečného množství zeleně. Podstatná je nejen dlouhodobá strategie pro rozvoj tohoto území na desítky až stovky let dopředu, ale i první kroky, které radnice podnikne v horizontu několika let. I v tomto směru může být MA21 nápomocná

 

Nové hřiště či park
Podobně jako i jiné městské části hlavního města zápasí Praha 7 s faktem, že velké a významné části MČ nepatří do její správy. Dominantní parky Letenské sady a Stromovka, Výstaviště Holešovice či Holešovická tržnice patří pod Magistrát hlavního města Prahy, který je spravuje sám nebo prostřednictvím svých organizací. Partnerství a spolupráce se zodpovědnými správci či úřady jsou tak pro úspěšné prosazování hlasu Prahy 7 naprosto klíčové. V posledních měsících tak například proběhly debaty o plánovaném rozvoji Stromovky a chystané obnově Letenských sadů.

Principy MA21 se však dají uplatnit i jinde než jen v plánování nových čtvrtí. Hlas a zapojení veřejnosti jsou důležité např. i v oblasti kultury, čistoty a úklidu, bezpečnosti, sousedských vztahů nebo péče o kvalitu veřejných prostranství. Jedním ze žhavých témat jsou zařízení pro sportovní vyžití. Právě nedostatek míst pro volnočasové aktivity byl identifikován jako jeden z problémů na Fóru MA21 v loňském roce.

V minulém čísle Hobuletu jste se dozvěděli o setkání s občany v dolních Holešovicích, kteří MČ pomohli zanalyzovat příležitosti v této oblasti Sedmičky. MČ vytipovala přibližně sedm lokalit, které by v budoucnu mohly sloužit právě pro trávení volného času. Lidé se pak zamýšleli nad jejich možnou podobou a Praha 7 od té doby pracuje na jejich využití. Ve spolupráci se Základní školou TGM a aktivními rodiči právě otevírá školní sportovní hřiště pro veřejnost. A změny se připravují i v další lokalitě. Městská část požádala magistrát o zapůjčení zeleného nábřeží pod železničním mostem v blízkosti ulice U Vody a připravuje zde nový park.

Pomoc občanů
Jedním z principů MA21 je také navázání dlouhodobého partnerství mezi samosprávou a obyvateli čtvrti. Praha 7 má velkou výhodu, že se může opřít o své aktivní a motivované občany, což se prokázalo například během prosincové kalamity „ledovky“, kdy v průběhu několika hodin vznikl dobrovolný tým pro mimořádné události. S tímto týmem navíc může radnice počítat i pro další výjimečné situace. Jiným projektem se zapojením místních byla akce Ukliďme si Prahu 7.

Další inspiraci v oblasti MA21 jistě poskytne i blížící se fórum. Vítáme obyvatele, aby se u kulatých stolů podíleli na určení hlavních překážek kvalitního udržitelného života na Sedmičce. Přijďte nám říct, jakou byste chtěli Prahu 7. Přijďte s námi plánovat Sedmičku. 

 

Příklady dobré praxe

Rada starších
Snahou radnice v Prachaticích bylo více do dění ve městě zapojit seniory, kterých tu žije téměř 16 %. Vznikl tak 7–9členný dobrovolnický poradní orgán, který se zabývá aktuálními otázkami a potřebami zdejších seniorů. Výsledkem jejich aktivity je například snížení cen v plaveckém bazénu, otevření knihovny i o sobotách, organizace Dnů seniorů a seniorských bálů či organizace mezigeneračních setkávání a dobrovolnictví. Podobnou radu starších má v plánu zřídit i MČ Praha 7.

Podpora komunitních akcí
MČ Praha 14 zřídila pozici místního komunitního koordinátora, který provádí dlouhodobý terénní sociální výzkum komunitních potřeb. Jde tedy o člověka, který se neformálně pohybuje přímo mezi občany, odblokovává komunikační bariéry a reaguje na jejich potřeby. Snahou je vtáhnout tyto lidi do péče o svou obec skrze jim vlastní aktivity. Namísto udělování peněžních grantů, které jsou často byrokraticky náročné, založili půjčovnu vybavení. K dispozici je jak venkovní mobiliář (stánky, stany, pivní sety, pódia, oplocení), tak technické vybavení (projektor, reprobedny, mixážní pult, mikrofon, plátno, stojan na reprobedny) atd. Neziskové organizace, spolky a jednotlivci si zde vybavení mohou zdarma zapůjčit.

Naslouchat veřejnosti
Město Chrudim, které se v Agendě 21 jako jediné v ČR pyšní kategorií A, se snaží o co největší zapojení veřejnosti. Rekonstrukce veřejných prostranství, regenerace odpočinkových míst, parků, dětských hřišť vznikají vždy na základě 2–3 plánovacích setkání s lidmi, kteří v dané lokalitě žijí – ti pak ve spolupráci s architektem definují konečnou podobu daného místa. Každoročně ve spolupráci s občany radnice aktualizuje Plán zdraví a kvality života, stanovuje Desatero problémů města Chrudim a Integrovaný plán rozvoje města apod.


Kdo se MA21 účastní?

Kraje (6)

Obce (79)

Malé obce (41)

Mikroregiony (7)

Místní akční skupiny

(MAS) (12)

 

Počet zapojených municipalit v jednotlivých kategoriích

kategorie A: 1 (Chrudim)

kategorie B: 5 (Kopřivnice, Křižánky, Litoměřice, Vsetín a mikroregion Drahanská vrchovina)

kategorie C: 39 (Praha 7)kategorie D: 28

zájemci: 74

 

Které části Prahy se MA21 účastní?

Praha – hlavní město

Praha – Dolní Počernice Praha – Libuš

Praha – Slivenec

Praha – Troja

Praha 4, 7, 8, 12–14, 18, 20, 21