archivní článek, informace již nemusí být aktuální

EDIT: Akce z preventivních důvodů kvůli výskytu koronaviru v ČR zrušena.

Vyjádření Pavla Štingla:

Milí přátelé Památníku ticha, věnujte pozornost této důležité informaci!
Pro neděli 8. března jsme připravili vzpomínkový koncert k významné válečné události, vyhlazení tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Již několik dní zvažujeme, zda je vhodné zvát poslední válečné pamětníky a desítky dalších osobností spojených s válečnými příběhy na jedno místo v době, kdy v České republice přibývají případy nákazy koronavirem. Nárůst nákazy ode dneška do neděle lze jen těžko odhadnout. Je nám to nesmírně líto, ale zdraví našich přátel, kteří jsou svým věkem ta nejohroženější skupina, je tím nejzásadnějším. Proto jsme se rozhodli krátce před jejím konáním akci Vzpomínka na BIIb zrušit. V nejbližší době připomeneme toto významné výročí při náhradním kulturním setkání v nejbližším možném termínu. Budeme vás včas informovat.

Za Památník ticha, Pavel Štingl

obrázek z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v ghettu Terezín

První větší události Památníku ticha v jubilejní sezoně 2020 bude již tradiční připomenutí vyhubení tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Uskuteční se v neděli 8. března v 17 hodin v odjezdové hale pražského nádraží Bubny. Letos bude spojeno s koncertem pro přátelé Památníku ticha a pamětníky na nádraží Bubny. Následuje kontemplativní pouť po trase někdejších transportů. Vše vyvrcholí slavnostním koncertem ve Velké dvoraně Veletržního paláce za účasti pamětníků Terezínské iniciativy, představitelů vlády a diplomatických sborů.

Přestavba nádraží Bubny se v posledních letech dostala do útlumu následkem příliš složité administrativy investic zajištěných z více zdrojů. Letošní rok má přinést restart a stabilizaci společnosti, která vývoj místa paměti iniciuje do nového statutu s větší pravomocí ve státní správě.

Koncert pořádaný v symbolický den je především připomenutím největší masové vraždy v historii Československa. Aktuálně je ovšem také bilancí přístupu veřejnosti i státu k paměti, či snad ke kultuře paměti, která u nás stále nemá svůj jasně čitelný žánr.