Filip pochází ze Staré Boleslavi a v Praze studuje 2. ročník knižní grafiky na Vyšší odborné škole grafické v Hellichově ulici. Nejradši se ale věnuje komiksu a na svém kontě má již dvě autorské knížky. Když hledal platformu pro svou výstavu, napadlo ho, že si založí vlastní galerii. Náhodou narazil na výprodej opuštěných trafik a pořídil si vysloužilý novinový stánek na sídlišti v Braníku. Za tři čtvrtě roku zde s přáteli uspořádal šest výstav začínajících tvůrců různých médií.
„Jedna z vystavujících promítala na půdě trafiky svůj animovaný film. Ten stánek má přitom 3 metry na šířku i výšku. Mě by to nikdy nenapadlo, ale přišla s tím autorka. V horní části stánku jsme udělali takovou improvizovanou půdičku, na kterou jste se dostali jednoduše ze židle, a tam se promítalo,“ popisuje Filip. Artrafiku, jak svou galerii pojmenovali, si kromě komunity mladých našli i místní. „Začaly za námi chodit i starší generace a vyprávěly nám o Braníku, bylo to moc fajn.“ Parta pořádala i řadu dalších akcí, vše tak trochu v duchu udělej si sám – třeba když jako držák filmového plátna použili autobusovou zastávku. A kultivovat se díky provozu netradiční galerie začalo postupně i její okolí. „Když jsme tam přišli úplně poprvé, našli jsme několik použitých stříkaček, jejich výskyt ale postupem doby ubýval. Měli jsme z toho radost.“
Filip není v organizování uměleckých projektů žádným nováčkem. V září 2016 si vymyslel a také zorganizoval festival studentského umění. „Byla to tehdy taková jednorázová akce, výstavy probíhaly v několika kavárnách po celé Praze.“ Na Artrafice se kromě Filipa podílí i jeho přítelkyně Marcela Juříčková, která studuje fotografii také na Hellichovce. Třetím členem spolku je pak Filipův nevlastní otec. „Je to takový bílý kůň, ale vlastně nám strašně pomáhá třeba s dopravou nebo opravou elektřiny,“ popisuje Filip, který sám nejradši zavítá do Špálovy galerie. Moc času ale poslední rok nemá, Artrafika je momentálně jeho největším koníčkem. „Je to to jediné, co ve svém volném i nevolném čase dělám. Ale naštěstí se postupně přidávají další příznivci a s celou řadou věcí nám pomáhají. Dalším členem týmu je i slovenský umělec Gregor Dalecký, který měl první výstavu ve stánkové Artrafice a od té doby ho projekt nadchnul a pomáhá s jeho chodem i organizací. Zorganizoval třeba naši slovenskou přednáškovou tour z Košic do Popradu.“
Z Braníku na Sedmičku
Každopádně prostor novinového stánku jim začal trochu praskat ve švech a navíc museli neustále řešit nějaká povolení. Od radnice Prahy 4 nezískali úplnou podporu, na každou akci museli vyřizovat zábor a povolení a byla kolem toho spousta papírování. V srpnu jim vypršela záštita, k tomu se přidalo sychravé počasí a bylo rozhodnuto. Pronájem nějakého většího prostoru hledali v podstatě po celé Praze, až narazili na dům v Sochařské. „Kdysi tu bývalo kadeřnictví, pak zkušebna a teď jsme tu my. Za rohem je Akademie výtvarných umění, takže jsme vlastně u zdroje,“ glosuje s úsměvem Filip. Ostatně první výstavu má v novém sídle Artrafiky právě student AVU Matěj Pokorný.
Stánek bez vody a topení tak vyměnili za vyhřáté sklepení s kuchyňkou a toaletou. „Je to trochu změna, to určitě, ale zase nemusíme neustále něco stěhovat sem a tam, a máme tak mnohem více energie na programové věci,“ hodnotí Filipova přítelkyně Marcela. Nicméně tak trochu punkový duch je neopouští. Na svou první vernisáž si půjčovali lavičky právě z nedaleké AVU. Artrafika totiž vyznává filozofii sdílení – nedávno se zde uskutečnil výměnný bazar oblečení, plánuje se společně dílna na svazování časopisů, knih a skicáků či společný nákup grafického lisu.
Pozvánka na kafe
„Chceme, aby to tu žilo,“ shrnuje Filip motto Artrafiky. Ostatně na první vernisáž dorazilo přes dvě stě lidí. „Bylo docela těžké ten dav ukočírovat tak, abychom nebyli sousedům na obtíž, ale zvládli jsme to. Plánujeme zde do budoucna i koncerty, ale ty právě s ohledem na sousedy budeme dělat jen akusticky. Lidé si tu tak budou moci poslechnout kapely v aranžmá, které jinde neuslyší.“
Možná si stejně jako já kladete otázku, jak může být takový podnik v dnešní době ekonomicky udržitelný. „Shánění peněz na provoz je samozřejmě součástí mé práce. Zatím jsme si vystačili se sponzorskými dary. Podpořila nás Česká voda, dostali jsme lednici a taky profesionální kávovar, takže nepotřebujeme baristu, protože dobré kafe u nás zvládne uvařit kterýkoliv dobrovolník,“ směje se Filip, jenž na šálek kávy pozval v rámci otevření galerie i všechny sousedy. „Dobré vztahy jsou pro nás samozřejmě velmi důležité, a tak když jsme se tu ve sklepení zabydleli, napsali jsme všem sousedům z domu dopis a pozvali je na kávu zdarma. Možná i díky tomu se tu zastavil třeba Petr Hájek, zakladatel Chemistry Gallery, který nám docela fandí.“
Na Sedmičce se zakladatelům Artrafiky líbí, a přestože se v Sochařské již zabydleli, Filip stále vlastní stánek v Braníku. Co s ním plánuje do budoucna? „Zatím nevím. Vlastně až s výjimkou galerie nerad plánuji. Možná, že tam začneme prodávat párky v rohlíku,“ uzavírá s úsměvem.
Artrafiku v Sochařské 3 můžete navštívit každý den kromě neděle od 12 do 21 hodin.
V pátek 7. prosince v 18.30 sem můžete zavítat na vernisáž výstavy Matouše Hrbka.
Vstupné do galerie i na akce je dobrovolné.
www.artrafika.cz
Tel.: 735 513 705