Esejista a romanopisec Alberto Manguel ve své knize Dějiny čtení píše: „Příliš brzy jsem přišel na to, že člověk prostě nečte Zločin a trest nebo V Brooklynu roste strom. Člověk čte jisté vydání, konkrétní výtisk, rozpoznatelný podle toho, je-li papír hrubší, nebo hladší, podle vůně, podle jemného natržení na straně 72 a podle skvrny od kávy v pravém horním rohu zadní obálky.“
Nakladatelka Zuzana Zadrobílková v rozhovoru pro Hobulet (č. 10/2022) řekla o antikvariátech toto: „Antikvariát je nekončící dobrodružství a práce v něm je plná překvapení. Je to loterie, protože nikdy nevíte, jaká knížka vám přistane na pultě, co se podaří, jestli se zrealizuje zajímavý nebo velký výkup, na jakou knížku ten den narazíte. Člověk už po těch letech nemá velká očekávání, protože má pocit, že mu prošly rukama snad všechny knihy světa, a pak se raduje, když zjistí, že tomu tak ještě ani zdaleka není. Klasický kamenný antikvariát je krásné místo. Všechny ty romantické představy, které lidé mají o tom, jak to vypadá v antikvariátu, jsou pravdivé! Nejen proto, že tam probíhá dialog s díly autorů starými desítky nebo stovky let, ale taky díky zajímavým lidem, které antikvariát přitahuje a kteří v něm zahnízdí.“
TRIGON
Antikvariát Trigon vznikl v roce 1994 a po třináct let sídlil v Umělecké ulici. Nyní jej najdete pár kroků od Strossmayerova náměstí a stanice metra Vltavská v Bubenské ulici. „Antikvariát otevřel můj otec Vladislav Zadrobílek při nakladatelství Trigon, které založil v roce 1990. Od té doby fungujeme nepřetržitě a více než dvacet let je také v provozu náš e-shop,“ říká Zuzana Zadrobílková.
Zaměření Trigonu by se dalo popsat jako obecně humanitní. Najdete u nich knihy z historie, filozofie, psychologie, dějin umění, religionistiky, hermetismu, literární vědy nebo filologie, pak samozřejmě kvalitní beletrii i poezii, staré dětské knížky, místopis, výtvarně hodnotné publikace a bibliofilie, tedy vzácné tisky. To všechno bez ohledu na rok vydání. „Naopak k technickým oborům moc vztah nemáme, takže takové knížky se k nám dostanou spíš omylem. A stejné je to při výkupu, nejspíš u nás uspějete s nabídkou knih z humanitních oborů. V naprosté většině případů knihy na místě oceníme a nabídneme za ně výkupní cenu v hotovosti. Komisní prodej volíme pouze u dražších položek, u kterých je předpoklad, že budou svého kupce hledat déle. Samozřejmě nevykupujeme všechny knihy, mnohé tituly zejména ze starší beletrie jsou už dnes neprodejné. Ty pak nabízíme v objemné knihobudce umístěné přímo před naší prodejnou.“
Antikvariát však není jen místem pro nalezení nečekaného knižního pokladu. Už několik let Trigon pořádá pod názvem Obraz & Kniha výstavy současných výtvarných umělců. V dubnu zde můžete zhlédnout výstavu Viktora Šlegla, studenta AVU. V nedaleké kavárně Liberál pak Trigon organizuje literární a hudební večery.
Nechat se knihami oslovit
Nabídka Trigonu čítá zhruba 15 tisíc položek – nejen knih, ale také grafických listů a kreseb, starých map, pohlednic, plakátů, svatých obrázků a dalšího antikvárního zboží. Zhruba polovinu položek nabízí antikvariát zároveň prostřednictvím internetového prodeje. „Čím dál častěji volí zákazníci objednání přes internet a doručení domů či na výdejní místo, a to dokonce i když to k nám nemají daleko. Naštěstí ale pořád zůstává dost těch, kdo mají rádi vůni starých knížek, chtějí se probírat policemi plnými knih a nechat se oslovit svazkem, o jehož existenci do té chvíle třeba neměli ani ponětí. Kdybychom měli zákazníky rozdělit na vyzvedávače a hledače, budou ti první nejspíš v převaze, ale na druhou stranu právě hledači tvoří duši antikvariátu. Když se řekne antikvariát, nepředstavíme si internetovou stránku, ale obchod se specifickou atmosférou, v němž se na obou stranách pultu setkávají lidé, kteří mají v úctě knihy. Stará antikvářská poučka praví, že antikvář by neměl nic sbírat. S postupujícím věkem přijímám tuto zásadu za svou a své někdejší sbírky pomalu rozpouštím. Což ale rozhodně neznamená, že se hodlám zbavit všech knih! Knížky jsou pro mne naprostá nezbytnost, jsou můj pracovní nástroj, zdroj poznání i radosti, doma máme v každé místnosti několik knihoven a žádná oslava se neobejde bez knižních dárků. Prostě bez knížek by to nebyl domov,“ doplňuje Zuzana Zadrobílková.
OUKY DOUKY
Pár tisíc knih, které si můžete poklidně prohlédnout, najdete v literární kavárně na rohu ulic Heřmanova a Janovského. „Náš antikvariát jsme začali provozovat v roce 2000 v rámci konceptu literární kavárny Ouky Douky Coffee. Vždycky se mi líbilo spojení dobré kávy a dobré knihy. V začátcích jsme měli téměř 50 % nabídky knih v anglickém jazyce a spolupracovali jsme s několika velkými antikvariáty v Londýně. Postupně jsme se však více začali věnovat knihám v češtině, které nyní tvoří většinu nabídky,“ říká Dalibor Bubeníček a dodává, že už od samého začátku je pro něj provozování antikvariátu zábavou a velkým koníčkem.
I v případě Ouky Douky se velká část knih do jejich nabídky dostane díky pozůstalosti, stěhování nebo redukci knihovny. Většinu knih se snaží nakupovat přímo a komisní prodej je pouze po vzájemné dohodě. Některé knihy dostávají také darem, ale většinu jich aktivně shánějí. „Vždy pro mě byla důležitá klasická beletrie, světoví i tuzemští autoři, kteří formovali můj pohled na svět. Velmi žádaná je u nás i poezie, historie, knihy o umění. To je nabídka, kterou bych sestavil pro sebe. Ale co člověk, to jiná preference, takže naše nabídka je opravdu široká. Snažím se vybírat a nabízet tituly, které považuji za ,dobré knihy‘. Ale slovy klasika: Antikvariát je jako krabice s čokoládou, nikdy nevíš, co v ní najdeš,“ dodává Dalibor Bubeníček. Není překvapením, že Ouky Douky má většinu knih mimo prodejnu, jelikož celkový počet jejich svazků se pohybuje v desítkách tisíc.
Noční nákupy
Ouky Douky je také specifické svou otevírací dobou, která je totožná s provozem kavárny (každý den od devíti do půlnoci), a pokud u pultíku mezi knihami nikoho nenajdete, vybraný kus či kousky jednoduše zaplatíte v hotovosti na baru. Snadno se vám tedy stane, že sedíte s přáteli u stolu, očima přejíždíte po hřbetech knih za jejich hlavami, mnohdy si pak jdete knihu i prohlédnout a na baru ji pak zaplatíte s další objednávkou pitiva. Sama jsem nedávno večer z kavárny odcházela s dlouho vytouženou knihou Nebe, peklo, ráj od argentinského prozaika Julia Cortázara ve vydání z roku 2001 od Mladé fronty. „Při on-line prodeji hledá zákazník konkrétní titul nebo autora za co nejmenší cenu. V kamenném obchodě zákazník vybírá z knih, které na něj nějakým způsobem zapůsobí, osloví ho, může se začíst a odložit, kamenný obchod vás může překvapit. To vnímám jako konkurenční výhodu našeho antikvariátu – osobní přístup a vracející se zákazníky,“ vysvětluje Dalibor Bubeníček. A jak to má on sám s knihami u sebe doma? „Člověk by se dle mého názoru měl ve svém soukromí obklopovat předměty, které má rád. Takže ano, mám doma knihovnu se svými oblíbenými knihami, do které občas nějakou přidám, nebo naopak uberu, ale v podstatě jsem své knihovně věrný.“
VALENTINSKÁ
Sedmičkovou mapu antikvariátů roku 2021 rozšířil antikvariát Valentinská, jenž se k nám přestěhoval ze Starého Města ze stejnojmenné ulice, kde sídlil od roku 1997. Jeho prostor v Dělnické ulici už není tím klasickým antikvariátem, jakým býval v blízkosti hlavní pobočky Městské knihovny, ale funguje převážně jako výdejna objednaného zboží. Přesto se dle slov Jana Schicka mnoho nezměnilo. „Lidé si už delší dobu nechávají knihy převážně posílat a těch několik jedinců, kteří si objednávku chtějí vyzvednout osobně, možnost stále má. Pro nás se fakticky změnilo jen to, že již nejsme v pronajatém prostoru, ale ve vlastním a je to pro nás tak daleko přínosnější.“
Externí sklad v Hodkovičkách mají na ploše 360 metrů čtverečních, ale knihami by jej rozhodně zaplnili, i kdyby byl dvojnásobný. Počet jejich aktuálně nabízených položek na e-shopu je odhadem okolo 100 tisíc, třetinu z nich tvoří pohlednice nebo grafiky. Celkové číslo, zahrnující nezpracované položky, se však pohybuje okolo 300 tisíc.
Pokud zavítáte na jejich e-shop, který je v provozu více než deset let, objevíte tak pouze část jejich nabídky, přesto je výběr bohatý. Tradiční prózu a poezii na stránkách naleznete také, ale největší šanci najít poklad do své sbírky budete mít, pokud hledáte něco z odbornějšího ranku, pohlednici vísky vašich prarodičů, starý filmový plakát nebo školní plakát anatomie buňky. Značná část jejich nabídky putuje také do zahraničí. „Cizojazyčné knížky, které nabízíme na různých zahraničních portálech, jako je třeba Abebooks, jsou tady relativně hůře prodejné, a díky jazyku je tak logické, že skončí v zahraničí.“
Na otázku, zda on sám hromadí knihy doma, Jan Schick s úsměvem odpovídá: „Když se sběratel stane antikvářem nebo obráceně, nedopadá to dobře. Znám několik kolegů, kteří tuto dvojroli úplně nezvládli. Tudíž ne, doma knihy nehromadím, v práci jich mám dost.“
MORBIDO
Skleněné výlohy plné knih a v krabicích či ve stojáncích před nimi knihy další. Antikvariát Jiřího Nováka v Dělnické ulici (směrem k Libeňskému mostu) je ojedinělý, nejen co se týče vizáže, ale také díky skutečnosti, že dovnitř prodejny není možné vstoupit. „Po večerech se snažím přidávat knihy na e-shop. Kdybych pustil někoho dovnitř a ten by mi založil knížku do jiného regálu nebo komínku, už bych ji nenašel.“ Počet knih odhaduje na 100 tisíc a všechny prý drží v paměti. Jeho antikvariát tak není typickým příkladem obchodu, kam by člověk šel na „čumendu“ a našel by to, co ho zaujme. Pokud ale víte, co hledáte, a knihu Jiří Novák má, do ruky se vám dostane za pár minut. „Často říkám, že jsem se narodil s knížkou v ruce a s ní také umřu. To, že mohu lidem poskytnout literaturu, je pro mě poslání. Knížky vás naučí nejen slovní zásobu a pravopis, ale také rozvíjejí vaši fantazii a celkové vědění. A to je v životě strašně důležité.“
Minulý rok byla na platformě Donio spuštěna sbírka na záchranu antikvariátu z iniciativy Lucie Lorencové, jež bydlí o několik ulic dál, a obchod tak znala. Aby jej Jiří Novák udržel, několik let chodí do druhé práce na noční směny hlídače a po pár hodinách spánku se zase vrací do (dle svých slov) morbidního antikvariátu. V internetové sbírce se podařilo dosáhnout částky 150 tisíc korun. „Byla to pro mě velká podpora. Zároveň mi to bylo trochu trapné, takže jsme se s Lucií domluvili, že lidé dostali poukaz na knížky v hodnotě částky, kterou přispěli. Nechtěl jsem, aby to byl jen dar, ale musím přiznat, že moc lidí je proměnit za knížky nepřišlo. Lidé jsou hodní. Možná je čas, aby to někdo převzal místo mě, ale to se nestane, takže se tady tím budu bavit do konce života. Občas mi lidé říkají, že jsem blázen, a já jim musím dát za pravdu.“
Antikvariát sídlí v Dělnické od roku 2007. Jiří Novák začal podnikat už v 90. letech v Libni (jeden čas měl antikvariátů celkem pět). Právě v této části Prahy měl své krásné sbírky knih Karla Maye a Julesa Vernea. Při povodni v roce 2002 byl antikvariát bohužel vytopen, Jiří Novák přišel o desítky tisíc knih a rozhodl se, že do jejich sbírání už se znovu nepustí a bude se jimi těšit jen v obchodě. „Byla to moje celoživotní sbírka. Teď už si nechávám jen ty knihy, ke kterým mám citový vztah. Nehledě na to, že pokud si ty lepší knihy schováte pro sebe, nic neprodáte,“ říká se smíchem.
KNIHOBOT
Pro ty z vás, již knížky z „druhé ruky“ mají v oblibě, Knihobot nebude pojmem neznámým. Sedmičková výdejna v jednom z vnitrobloků v ulici Dukelských hrdinů v blízkosti Strossmayerova náměstí je tu s námi déle než pět let. V současnosti však Knihobot není jen internetovým obchodem, který má na skladě okolo 400 tisíc titulů a minulý rok prodal dva miliony knih. Na podzim v holešovické pobočce otevřel i výběrové knihkupectví. „První důvod k proměně výdejny v knihkupectví byl vlastně pragmatický – focení a skladování knížek jsme centralizovali ve čtyřpatrové pobočce ve Vysočanech, a vzniklo nám tak místo navíc. Zároveň máme v týmu, který pracuje na Strossu, veliký poklad, protože se kolegové a kolegyně v knihách opravdu vyznají. Vybírat tak z naší statisícové nabídky to nejzajímavější a umožnit lidem knihy přímo na místě prolistovat, a vyzkoušet si tak to ,klasické‘ knihkupčení, byl jasný další krok,“ upřesňuje Barbora Votavová z týmu Knihobotu. „Už dlouho jsme na obou pobočkách nabízeli naše ,rande na slepo‘ – knihy zabalené v papíře bez názvu a autora, jen s naznačením děje a originální ilustrací. Pak jsme přidávali menší počet knih k přímému prodeji. Na pobočce v Kolbenově ulici je stále taková miniverze výběrového knihkupectví, na Strossu jsme ale pro kurátorovaný výběr využili celou prodejnu.“ Knihy se mění z týdne na týden a vystaveno jich je kolem čtyř tisíc. Knihkupectví ale nemá být jen místem pro pokoukání a pročtení knih v pohodlných křeslech, plánují v něm pořádat i literární debaty nebo komunitní akce. O prvním dubnovém víkendu (5.–7. 4.) na vás kupříkladu čeká velký výprodej tří tisíc knih, z nichž každá bude k dostání za 10 Kč.
Knihy z ruky do ruky
Pokud se rozhodnete své knihy nabídnout dalším čtenářům přes Knihobot, máte možnost vybrat si z několika způsobů doručení: knihy můžete přinést na jednu z jejich poboček či do jakékoliv prodejny Levných knih. Pokud se vám je nechce nikam nosit, máte na výběr několik způsobů jejich odeslání zdarma: dají se poslat přes Zásilkovnu, k vašim dveřím si můžete zavolat kurýry GSL nebo Knihotaxi či můžete on-line supermarketu Rohlík při převzetí svého nákupu pravidelně dávat jednu papírovou tašku knížek. Knihobot nejen rozšiřuje svoji nabídku způsobů získávání knih, ale postupně se také sám rozšiřuje i do okolních zemí. Jednou by se rád stal první volbou pro každého, kdo v Evropě shání něco ke čtení. „Na Slovensku se pořád značné procento knih čte v češtině, takže nejsme závislí na naší nabídce knih ve slovenštině. V případě Německa a Rakouska lidé o něco více slyší nejen na příznivou cenu, ale i na udržitelnost knih z druhé ruky. Jsem přesvědčená o tom, že knih vychází moc. Ne nutně ve smyslu titulů, ale ve velikosti nákladů. Těch největších bestsellerů se u nás postupně prodají tisíce, čímž se ukazuje, že řadu knih lidé prostě přečtou a pošlou dál – a na tom není nic špatného. Kdyby knihy, které patří mezi ty rychloobrátkové, vycházely v menších nákladech, snad by nakladatelstvím zbyl prostor pro větší pestrost v edičních plánech. A pokud jde o udržitelnost v tom užším, ekologickém smyslu, čím více knih se protočí skrze nás nebo antikvariáty a čím vícekrát se jeden konkrétní kus dané knihy dostane lidem do rukou, tím lépe.“
KNIHOBUDKY
Knihobudky jsou skvělým místem pro nalezení nečekaného knižního překvapení, ale také místem, kde můžete vaše nadbytečné svazky odložit a předat do dalších rukou. Čtyři červené knižní boudy podle návrhu studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Matyáše Kočnara jsou na Sedmičce víc než šest let. Najdete je na Strossmayerově náměstí naproti Antonínovu pekařství, v ulici U Průhonu na rohu budovy A7 Office Center, na Řezáčově náměstí v blízkosti kavárny Liberál a v parčíku v Tusarově ulici u Knihkopce (i v tomto podniku se to mimochodem kvalitními knihami jen hemží a posedět si na jeho zahrádce s novou knihou, ať už zakoupenou, nebo nalezenou v knihobudce, je radost).
DALŠÍ KNIŽNÍ TRŽIŠTĚ
Knihovrátek – www.martinus.cz/knihovratek
Re-knihy – www.reknihy.cz
Trh knih – www.trhknih.cz
VÝZNAMNÉ KNIŽNÍ DNY
14. 2. Mezinárodní den darování knih
31. 8. Den nepřečtených knih
Nasát atmosféru antikvariátů přes obrazovky můžete na facebookové skupině Milujeme antikvariáty, která čítá na 4,6 tisíce členů.