>Letenská olympiáda atletek

Fotbalová utkání se zatím hrají, mnohdy ve prospěch válečných invalidů a také proto, že se při nich dá alespoň na chvíli zapomenout na boje frontové. Atletika však skomírá, ladem leží i dráha nového stadionu Sparty. Sotva půl roku po podepsání světového míru se však obě sportovní „velmoci“ Slavia a Sparta v červnu 1919 svorně podělí nejen o uspořádání historicky prvního atletického mistrovství samostatného Československa, ale i o sedmnáct titulů – až na jeden všechny zůstanou na Letné. A národních rekordů drží tou dobou sparťané třináct a slavisté jedenáct.
Mírových let si užívá Evropa i na atletických stadionech. SK Slavia je první, kdo zakládá i ženský atletický odbor. Dámy pěstují dokonce 24 nejrůznějších disciplín, mnohé z nich ovšem kuriózní: hod míčem s poutkem, čtyři kategorie vrhu koulí či šest druhů sprinterských štafet. S přibývajícími mezinárodními kontakty je stále zřejmější, že z jedné pražské pláně se stává světová atletická pevnost. V roce 1922 atleti v prvním slovanském trojutkání hostí Jugoslávce a Poláky, zatímco ženská reprezentace odcestovala do Francie. Deník Národní listy triumf dvou dvojic českých závodnic téhož příjmení zaznamenal krátkou zprávou:
„Naše dívky vyvrcholily svůj zájezd do Paříže rozhodným vítězstvím ve skvělém slohu, jenž přesvědčivě ukazuje znamenité výsledky práce pouhých tří let. V prvním ženském utkání Francie – Čechy vítězí 41 body, Francie docílila 34 bodů… V překážkovém běhu na 80 m třetí Mejzlíková (Karlín), čtvrtá Mejzlíková (Smíchov)… Ve skoku vysokém třetí Havlíčková (Union), čtvrtá Havlíčková (Slavia)…“

 

Dvě vládkyně jednoho království

Byla to kuriozita, která už se sotva bude opakovat. Podivným a šťastným vrtochem osudu se v reprezentaci ČSR i tabulkách rekordů v témže období octly dvě atletickou múzou políbené dámy téhož jména i příjmení, téhož všestranného talentu a téže slávy, jež fascinovaly svět a výrazně pomohly pozvednout název nového státu na sportovní piedestal. Marie Mejzlíková I (SK Smíchov, SK Slavia), sprinterka, koulařka a oštěpařka, překonala právě tento rok dva světové rekordy (200 m a 4x 100 m), zatímco Marie Mejzlíková II (SK Úředníků Karlín), sprinterka a dálkařka, jich držela dokonce jedenáct. Dvakrát svými výkony fascinovaly Paříž: poprvé v květnu při zmíněném mezistátním utkání, podruhé v srpnu v rámci Ženských světových her (ŽSH). Na nich Marie II překonala čtyři dosud platné časy dokonce v rámci pouhého jediného běhu na 100 y (s mezičasy na 50, 60 a 80 m), pátý přidala ve štafetě. Dalšími čtyřmi rekordy po návratu potěšila i Prahu.
Tři dráhy na pláni (bývalé sparťanské hřiště u kolotoče si pronajal SK Smíchov) a dvě v jejím stínu (Vysokoškolský sport v zahradě Strakovy akademie a SK Úředníků na Štvanici) jsou zárukou tvrdé konkurence, z níž krystalizuje zvláště ženská kvalita. Letná se pravidelně zapisuje do rubriky světových rekordů: jako první v hodu oštěpem Božena Šrámková o jeden centimetr překonala vzdálenost pětadvaceti metrů, následovala Marie Vidláková s výkonem 31,15 m v hodu diskem a Ludmila Fliedrová poslala v kuriózní a oblíbené disciplíně vrh koulí obouruč (zvlášť levou i pravou rukou) své nářadí v součtu do vzdálenosti 24,08 m.
Mezitím udivovaly atletický svět navíc výkony obou Marií Mejzlíkových, a tak bilance prvního poválečného desetiletí byla neuvěřitelná: československé lehké atletky ho ozdobily celkem 35 světovými rekordy. Právě tyto záznamy plus výkony na II. ŽSH v Paříži vedly Mezinárodní federaci ženských sportů k rozhodnutí pověřit pořádáním třetího ročníku právě Prahu.

Svět se sjel na Letnou

Od roku 1922 byl nejen sportovní dominantou pláně obří klusácký stadion. Nyní je však již minulostí, areál s klopenou cyklistickou dráhou, v posledních letech prodělečný, přikázal pražský magistrát srovnat se zemí a upravit na stadion Československé amatérské atletické unie (ČsAAU), reprezentativní pro setkání světových atletek. Byla to vrcholná událost ženského sportu, protože olympijských her se ženy zúčastňují až od roku 1936. Začátkem září 1930 tedy prožívá Praha další velký sportovní svátek, když tři dny hostí III. ženské světové hry za účasti reprezentantek sedmnácti zemí. Pokaždé přišlo na Letnou na 50 000 diváků, jenže tentokráte se žádných poct pro domácí nedočkali.
V tomto desetiletí se naopak začíná víc hovořit a psát o mužích. Přitom srovnání tehdejších výkonů s dnešními vůbec nemusí svádět ke shovívavému pousmání. Například v roce 1931 padly na mistrovství ČsAAU mužů hned tři vynikající rekordy: sprinter Engel běžel 100 a 200 metrů v časech 10,8 a 21,8 s, čtvrtkař Fischer se přidal časem
49,4 s. Tyto výsledky, dosažené na škvárové dráze, by se
ani dnes neztratily v bojích atletické ligy. Postupně se přidávali i další, například koulař Douda světovým rekordem 16,04 metru; poté, ač zraněný, přivezl bronzovou medaili z olympiády v Los Angeles.
Letná nadále vábila. Když v roce 1933 pořádala již
III. Masarykovy hry, přijeli se s domácími měřit atleti jedenácti evropských zemí. A pravidelně sem zavítali i ti nejlepší světoví: Argentinec Zabala přijel speciálně do Prahy pokořit světový rekord legendárního Fina Nurmiho v běhu hodinovém a neméně dalekou cestu podnikl i výkvět běžců USA: sprinter Metcalfe, čtvrtkař Fuqua i půlkař Cunning-
ham ve svých disciplínách dominovali, domácí elita jim vzdorovala odhodlaně, leč marně.
V následujících letech však začala sláva letenské atletiky pohasínat, nejprve ve stínu hákového kříže a poté i srpu a kladiva. Během nacistické okupace se smělo sportovat pouze pod křídly Kuratoria pro výchovu mládeže, a když se totality vystřídaly, k válkou zničené pláni přidali komunisté násilné sjednocení tělovýchovy. Atletika se musela s plání rozloučit. Na mezistátní utkání se začalo chodit na Strahov, zatímco za světovými rekordy Zátopka, Jungwirtha a dalších do Houštky u Staré Boleslavi. ○


1 Atletický mítink na Spartě v květnu 1912.

2 Z atletických závodů
AC Sparta v roce 1914.

3 Letná jako vyhlášená sportovní adresa přitahovala i atletické hvězdy. V roce 1921 předvedl na Slavii svůj legendární skok do
pásky světový rekordman a olympijský vítěz Američan Charles Paddock.

4 Všestranná Marie Mejzlíková I zvítězila v hodu diskem i na závodech v Bruselu.

5 Atletický mítink na Spartě v květnu 1912.

6 Otakar Jandera vládl překážkám téměř celé meziválečné období.