archivní článek, informace již nemusí být aktuální

Venca Šáša, Shashik Uashik nebo třeba Jeho Urosená Nevehemence Řitíř Šáša Pařdál – to jsou jedna z řady uměleckých jmen, pod kterými se skrývá milovník Holešovic, klaun, akrobat a dokumentarista Václav Hanuš. Narodil se dvěma lidem, kteří s cirkusem nemají nic společného. Z kočárku pravidelně a s jistotou sobě vlastní padal přímo na hlavu. Později se ukázalo, že jde o jeho klíčovou životní dovednost, takže dnes v 39 letech je samá jizva, šrám a boule. Žonglování s ohněm objevil během dospívání, trénink neflákal ani během popíjení, a tak si na školním výletě přivodil zápal plic vdechnutím petroleje.

Za svůj život vyzkoušel rozličné disciplíny, třeba žonglování na vysoké jednokolce nebo skákání přes hořící švihadlo. Když přišla první placená nabídka na představení, začal naplno vystupovat. A to nejen z autobusu! Za sebou má angažmá v Divadle Continuo, vidět jej můžete v Czech Cabaret Show v klubu Royal na Vinohradech, celý červenec pak bude spolu s dalšími novocirkusovými umělci rozhýbávat představení Da Vinci v Českém Krumlově. Momentálně ho nejvíc baví cyrwheel, tedy akrobacie v obří obruči. „Je to sen o kolotoči pro dospělé. Mám rád absurdní humor, proto vystupuji i ve čtyřicetikilovém rytířském brnění, které vyluzuje neuvěřitelné zvuky.“

Na jednu věc však přece jen odvahu nenašel. „Odjakživa jsem chtěl vrhat noži. Ovšem čím jsem starší, tím víc se přiznávám nejen ke klaunství, ale i večírkaření. Vlastně nechci a ani mě nevzrušuje ohrožovat kohokoliv na životě, a tak vznikl nápad vrhat bimbásky s přísavkou. Délku i váhu mají stejnou jako nože a navíc je to tak absurdní, že nevím, čím jiným bych měl zrovna já vrhat,“ směje se Vašek, autor nového olympyjského sportu, ano, zatím s tvrdým y. „Hru jsme pojmenovali Ding Dong, jde o bodovaný vrh bimbásků na terč. Pravidla jsou někde mezi pétanquem, šipkami a šachy a je to velká zábava, která je mým životním motorem. Podstatou jsem klaun a pro legraci udělám všechno.“

Projekt Bimbárium, na kterém pracuje se svou přítelkyní Ančés, si ale klade vyšší cíle.
„Je to platforma pro vědomou práci s naším studem, který je všudypřítomný. Plete se do života a brzdí nejen naše vztahy. Rádi bychom napravili vztah celé společnosti k bimbáskům, vždyť ho má přirostlého skoro každý druhý člověk na světě! Zaměřujeme se i na osvětu, jak ho mít rád a jak o něj pečovat, aby zůstal dlouho zdravý.“

A jaké má s projektem ambice? „Míříme na urologický kongres a sympozium sexuologů, trochu jim to tam rozvíříme. Skvělé by bylo stát se doplňkem k občansko-sexuální výchově na středních školách. Zábavnou formou odbourávat stud a začít se s mladými lidmi bavit o intimních věcech trochu víc přirozeně. Pamatuji si na svoji sexuální výchovu, která byla jen o strachu z různých nemocí či otěhotnění, což mi ve věku, kdy jsem ve vztazích tápal, moc nepomohlo. Cítím ve vzduchu, že se v tomto ohledu bimbá na lepší časy…“