Již potřetí ožily během sousedských slavností Zažít město jinak podchody kolem Vltavské. Kromě pouličního akustického koncertu či výstavy zabývající se životem na ulici byl hlavním bodem programu právě křest nového orientačního systému.
„Čas od času jsme chodili do budovy bývalých Elektrických podniků, kde má sídlo hodně architektonických ateliérů, a fascinovalo nás, jak jsou podchody spletité a zanedbané a jak málo lidí tudy chodí. Přitom je tohle místo poměrně v centru a nedaleko velkého dopravního uzlu,“ popisuje začátky nápadu architektka Karolína Kripnerová, zakladatelka Architektů bez hranic. Spolek vznikl oficiálně na jaře tohoto roku, ale již od roku 2015 sdružuje desítku architektů se zájmem o veřejný prostor. Jeho členové stojí například za projektem Veřejných šatních skříní nebo Veřejných sprch, jenž dostal název Sprchomat. „Zajímá nás, jak vypadá prostředí, ve kterém žijeme, a snažíme se ho měnit k lepšímu. Nechceme jen čekat na zakázky, ale spíše být hybateli věcí a být společnosti prospěšní,“ vysvětluje motivace druhý ze zakladatelů Vojtěch Sigmund.
Hlávkův most, který u stanice metra Vltavská spojuje Florenc s Holešovicemi, byl postaven na počátku dvacátého století. Když však došlo k výraznému prosazení automobilové dopravy a začala se plánovat stavba severojižní magistrály, most již kapacitně nevyhovoval, a proto byl rozšířen. Vznikly mohutné brýle nájezdů a sjezdů bez lidského měřítka. Pohyb pěších zde měly vyřešit mimoúrovňové podchody. Systém má celkem 12 vstupů – některé po rampě, jiné schodištěm. Podchody pod Vltavskou tak byly místem, kde se v minulosti spolehlivě ztratil téměř každý odvážlivec, který se do těchto míst vůbec vydal.
„Reagovali jsme na poznámky místních, ale i lidí, kteří tudy chodí do práce. Obě skupiny přiznaly, že se drží osvědčené trasy, aby se v podchodech neztratily, nebo se místu rovnou vyhýbají,“ vysvětluje zdejší realitu Karolína Kripnerová.
Rozpletený labyrint
První nástřely orientačního systému začaly vznikat již počátkem loňského roku. Původní návrh počítal s liniemi a šipkami umístěnými na dlažbu. Tohle řešení ale narazilo na regule Technické správy komunikací, navíc jeho tvůrci při testování zjistili malou odolnost nátěrů, a tak se vymýšlela jiná varianta. „Pro celý projekt byla velmi důležitá podpora radnice Prahy 7, která projektu od jeho začátku fandila a pomohla nám jej v několika klíčových momentech udržet při životě,“ podotýká člen spolku Martin Chudíček.
Finální podoba tak sestává ze série barevných ploch, piktogramů a názvů hlavních směrů umístěných na betonových plochách: červeně stanice Vltavská, žlutě Strossmayerovo náměstí, modře nábřeží Kapitána Jaroše a zeleně Bubenské nábřeží. Základní trasy doplňuje i směr na Štvanici.
Projekt je výjimečný tím, že jej skupina Architekti bez hranic iniciovala, navrhla a provádí zcela bez nároku na honorář. Ostatně celý spolek zatím pohání právě velké nadšení a jeho členové na projektech pracují ve volném čase – každý dle svých možností. Peníze na provedení revitalizace podchodů pak našel v rozpočtu pražský magistrát a přispěla i Nadace Proměny Karla Komárka.
Jen šipky nepomůžou
Cílem Architektů bez hranic je primárně zlepšení kvality veřejného prostoru a zvýšení bezpečnosti v podchodech na Vltavské. „Co se týče místní komunity lidí bez domova, naše prvotní idea byla, že by se někteří z nich mohli podílet na přeměně podchodů – například tam uklízet. To se nám do této chvíle nepovedlo zrealizovat. Nicméně této formě spolupráce jsme stále otevřeni. Obecně se totiž přikláním k názoru, že řešení viditelných problémů spojených s bezdomovectvím tkví ve zlepšování sociálních služeb pro lidi v nouzi,“ vysvětluje Sigmund. To si myslí i radnice. „Spolupracujeme například s Armádou spásy, která se sama nabídla, že bude situaci v této oblasti pravidelně monitorovat,“ komentuje radní pro sociální oblast Prahy 7 Jakob Hurrle.
Místu by podle názoru architektů prospělo i řádné osvětlení. „Z našeho šetření vyplynulo, že špatné osvětlení je dalším důvodem, proč se lidé do podchodu bojí chodit a namísto toho radši riskují přebíháním magistrály,“ podotýká Kripnerová. Dostatek světla by mohl mít pozitivní vliv i na stav zdejšího pořádku. „Pokud by byly podchody dostatečně osvětlené, ušetřilo by se i na úklidu těchto prostor. Ačkoliv se to nezdá, úklid zde probíhá častěji než jinde, ale bohužel se také rychleji znovu znečistí. Proto je třeba podchody dostatečně osvětlit nejen v noci, ale i přes den,“ myslí si Vojtěch Sigmund. Každopádně vyřešit dostatečné osvětlení celého místa je už nad síly spolku. Tohoto úkolu se tak zhostí radnice. „V současnosti byly z magistrátu uvolněny finanční prostředky na výstavbu nových sloupů veřejného osvětlení, začneme tedy tuto otázku řešit co nejdříve,“ slibuje vedoucí odboru péče o veřejný prostor Jiří Knitl. Stejně tak se radnice snaží, aby bylo v tomto místě čisto. „Honíme Pražské služby, které zde mají úklid na starosti, aby uklízely častěji. Někdy se do úklidu zapojí i naše firma 7U,“ doplňuje Knitl.
Podchody ale nemusí fungovat jen jako spojnice z místa A do místa B a skýtají i jiný potenciál. „Z příkladů ze zahraničí je patrné, že tyto prostory mohou být úspěšně využívány jako street-artové galerie a sloužit k prezentaci umělců. Každopádně jakékoliv oživení podchodů zlepší kvalitu tohoto prostoru a zvýší jeho bezpečnost,“ podotýká Sigmund, který stejně jako jeho kolegové z Architektů bez hranic doufá, že orientační systém na Vltavské podnítí i další podobné projekty v Česku. Spolek sám má nápadů dost a v budoucnosti by se rád stal součástí celosvětově působící organizace Architectes Sans Frontières (Architekti bez hranic). Na bezhraniční nadnárodní projekty zatím ale nepomýšlejí. „Považujeme za důležité nejprve se pokusit zamést si před vlastním prahem, než se odvážíme jít dál,“ shrnuje Kripnerová.
Nová Vltavská
Orientační systém z dílny Architektů bez hranic ale není jedinou novinkou v této oblasti. Úprav a celkového oživení by se měl již brzy dočkat i kompletní prostor zastávky MHD Vltavská, kudy během všedního dne projde v průměru téměř 37 tisíc lidí. Ostatně právě v těchto místech by měla v budoucnu stát i železniční stanice Praha-Bubny na trase modernizované trati na letiště, a tak shonu v těchto místech určitě ještě přibude.
Městská část spolu s Dopravním podnikem navrhly drobné úpravy na zlepšení stávající podoby prostředí okolí metra. Ostatně některých změn jste si už mohli povšimnout. „Z bezpečnostních a estetických důvodů došlo k odstranění skleněných tabulí na zastávkách tramvaje. Dále došlo k otevření zadního vchodu horního vestibulu metra, což zrychluje přestup cestujícím z vlaku do metra a naopak a oživuje do této chvíle nevyužívaná místa v severní části horního objektu stanice metra,“ popisuje jeden z tvůrců návrhu Tomáš Richtr z Odboru rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Prahy 7.
Kompletní rekonstrukcí projde i budova stanice metra, dojde také k odstranění lávky pro pěší, která je v současné době nevyužívaná a ve špatném technickém stavu. Dopravní podnik ve spolupráci s Prahou 7 rovněž počítá s opravou přilehlého betonového „parčíku“ s dnes nefunkční fontánou. Nad Vltavskou by mohla vzniknout kavárna či sportoviště nejen pro parkouristy, kteří si tohle místo oblíbili. Přibýt by měly také nové lavičky, pítko nebo prostor pro krátkodobé kulturní akce. „Vše je ale zatím ve fázi plánů,“ upozorňuje Jiří Knitl.
www.facebook.com/architektibezhranic
www.architektibezhranic.eu
www.facebook.com/podchodyvltavska