archivní článek, informace již nemusí být aktuální

Letná a Holešovice se nacházejí často v obležení filmových štábů. Vznikají tu celovečerní filmy, seriály i reklamy. „V každé ulici dokážeme natočit jiné město,“ pochvalují si filmaři, zatímco místní skřípají zuby nad zabranými ulicemi. I proto chce radnice začít filmaře omezovat.

Pamatujete na ikonickou fotografii ruského vojáka, který vztyčuje sovětskou vlajku nad dobytým Reichstagem? Byl to Lev Děmidov, sirotek, který se shodou okolností dostal do soukolí světových dějin. Po válce se mu podařilo udělat slušnou kariéru v tajných službách a svým způsobem i u filmu. Jeho příběh vypráví historický snímek Dítě 44, ve kterém britský herec Tom Hardy alias Děmidov pátrá po válce v zasněžené Moskvě po sériovém vrahovi malých chlapců. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ve skutečnosti místo Moskvy nešlo o Letohradskou ulici na Letné a sníh v ní nenapadl uprostřed parného léta.
Je to tak, filmaři mají Prahu 7 rádi – za minulý rok tu točili více než stodvacetkrát a díky filmovým a televizním štábům čtvrť loni zbohatla o 1 027 510 korun. Letná a Holešovice si v minulosti zahrály například v Samotářích, Protektorovi, koprodukčním filmu Anthropoid, ve Ztraceni v Mnichově, v seriálech Případy 1. oddělení, Mamon, Terapie nebo Na vodě. Známá je také scéna z jednoho dílu Sanitky z poloviny osmdesátých let, kdy z garáží u Strossmayerova náměstí vyjíždí nekonečná řada sanitek k hromadné nehodě. A Svatý Antonín si zase zahrál v česko-polském snímku Já, Olga Hepnarová, i když jenom nepřímo. Životopisný film o poslední popravené ženě v Československu vznikal částečně v Polsku, proto se scéna s bourajícím nákladním autem natočila před zeleným pozadím a tramvajová zastávka na Milady Horákové s kostelem v pozadí se naklíčovala až ex post. Ale nejde jen o historická dramata, Praha 7 účinkovala také v reklamách na Metaxu, Google, McDonald’s nebo francouzskou sázkovou kancelář.

Pařížské byty v Praze

„Praha 7 v sobě spojuje dva velmi dobře historicky zakonzervované styly – jednak nahoře krásné secesní činžáky, které mohou klidně hrát Vídeň nebo Paříž, jednak dělnickou část dole,“ popisuje důvody, které sem filmaře lákají, filmový kritik časopisu Týden Vojtěch Rynda. Původně bydlel ve Veverkově ulici pod kinem Oko, než se přestěhoval o několik bloků výš do Šmeralovy. „Navíc tu není moc rušivých elementů, které by vadily v záběru. Výhoda je také to, že se čtvrť příliš nemění.“
To potvrzuje i lokační manažer Robert Mehrle, jehož si pro natáčení v Praze najímají české i zahraniční štáby. „Vezměte si například Oveneckou ulici. Standardně přeplněná ulice se bez aut změní na široký bulvár. Domy na Letné jsou použitelné jak pro exteriérové záběry, tak pro interiéry, které hravě zastoupí rozlehlé pařížské byty,“ líčí Mehrle. Díky tomu tu mohl pracovat na snímku Marguerite francouzského režiséra Xaviera Giannoliho, filmu Personal Shopper Oliviera Assayase nebo na americkém seriálu Legends. „V každé ulici dokážeme natočit jiné město,“ dodává.

Nádech československé moderny

Filmové lokace ale potřebují více parametrů než jen to, aby vypadaly podle režisérových představ. „Například možnost parkování, příjezdy, odjezdy nebo přísun proudu,“ vypočítá scenárista Ondřej Štindl. Za thriller Pouta získal Českého lva, bydlí nedaleko Malého Berlína a zároveň o filmu píše do internetového deníku Echo24.cz. Praha 7 má podle něj oproti jiným čtvrtím tu výhodu, že nevypadá úplně pražsky. Tím pádem se tu dá natočit skoro každé evropské město dvacátých a třicátých let. Samozřejmě se tu dá vytvořit i samotná Praha – dobrým příkladem je už zmíněný válečný Protektor Marka Najbrta. Praha 7 v sobě také nese nádech československé moderny, která je v něčem univerzální.
A je tu ještě jedna zdánlivě banální věc, která sem režiséry, kameramany, osvětlovače a skriptky láká – ulice zakončené křižovatkami ve tvaru T. Ty totiž nemají průhledy na novější části města, které by se musely ve střižně retušovat. „Stačí dobově upravit výlohy a může se točit,“ říká radní Hana Třeštíková, která stála jako producentka za snímky Zkáza krásou, Šmejdi nebo Občan K. Za nárůstem natáčecích dní na Sedmičce může podle ní i to, že v posledních letech zažívá filmařský boom celá Praha a štáby se kromě historického centra začínají rozhlížet po jiných městských částech.

Za retroseriál šachové stolky

Oblíbené je tak například okolí Malého Berlína, které se kvůli patině často objevuje ve filmech ze socialismu. Nedávno se tu třeba točil německý seriál Back to Back, jenž se odehrává v sedmdesátých letech v Berlíně.
Natáčení zajišťovala společnost MIA Film, která se na závěr rozhodla Praze 7 věnovat kromě klasického nájmu za zabrané ulice také 230 tisíc korun coby dar na zvelebení holešovických ulic, kde se štáb pohyboval. Za tyto peníze pak radnice pořídila veřejné šachové stolky na Řezáčovo náměstí a do parku v Tusarově ulici a chystá se opravit chodníky. Přes ulice polepené falešnými východoněmeckými cedulemi v té době totiž chodil do práce radní Kamil Vavřinec Mareš. Na jednom domě si všiml, že dekorace zakrývají i nebytové prostory, které tenkrát radnice nabízela k pronájmu. Chtěl tedy po filmařích, aby si místo do konce natáčení pronajali, ale protože to nebylo papírově možné zařídit ze dne na den, nabídl MIA Film radnici na oplátku dar. „Jsme rádi, že peníze šly na něco konkrétního, ať už to jsou šachy nebo třeba bezpečnostní sloupky pro chodce,“ vysvětluje za MIA Film František Novotný.
Podobně postupují i další lokační skauti. „Historicky mě mrzí, že zrovna na Letné není na každém zeleném sloupku bránícím v parkování na chodníku napsané jméno filmaře, který jej nechal vybudovat, stejně tak tomu je s lavičkami v parcích nebo jinými drobnostmi, kterých si běžný občan nevšímá a považuje je za samozřejmé. Ale právě i takovéto ,malé‘ věci zaplatili filmaři,“ líčí Mehrle. Další 100 tisíc korun Sedmička získala například od společnosti Wilma – Film za to, že si tvůrci pro snímek Berlín 1 pronajali vyklizený dům v Dobrovského 19. „Pokud filmaři doloží všechny podklady k žádosti stanovené zákonem, nemáme důvod je odmítnout,“ říká Irena Kratochvílová z Odboru dopravy Prahy 7. Zvláštní zřetel se ale bere na rezidenty, aby je natáčení omezovalo co nejméně.
Filmový průmysl se i tak stává jednou z položek v rozpočtu řady pražských městských částí. Zatímco před pěti lety si městská pokladna polepšila o 430 340 korun, loni přinesli filmaři Praze 7 už 1 027 510 korun. A nejde jen o peníze utracené za pronájmy ulic – filmové štáby tu bydlí, jedí, cestují a využívají služeb místních živnostníků. Ti pak zase díky vyšším příjmům mohou rozvíjet své firmy, lépe se starat o okolí a přímo tak přispět k většímu blahobytu ve čtvrti. Proto před několika lety vznikl takzvaný účet kultury, skrze který se ministerstvo kultury rozhodlo propočítat všechny podobné přínosy kreativních průmyslů v Česku. „Poslední dobou odešlo hodně štábů do Maďarska a Rumunska, protože tam zavedli filmové pobídky dřív než v Česku. Teď se k nám ale filmaři vrací, z čehož profituje i Praha 7. Když se tu natáčel například koprodukční Anthropoid, měli zisk z téhle britské, francouzské a české produkce všichni,“ míní Třeštíková.

Jak předejít třenicím

Nic ale není jen růžové. Vedlejším efektem každého natáčení je velký problém s parkováním. „Drzost filmařů se posunula na ještě vyšší úroveň – dnes obsadili část modré zóny ve Strojnické mezi Dukelských Hrdinů a Janovského – a protože vědí, jak ‚tolerantní a přívětivá‘ MČ Praha 7 je, tak se ani neobtěžovali na zábor upozornit jakoukoliv značkou,“ rozčiloval se před časem na diskusním fóru Prahy 7 Jaroslav Burda. A Dana Řeháková zase naráží na dvojí ceny: „Pokud si budu chtít postavit reklamní stojku na území naší městské části, zaplatím sto korun za den. Tato reklamní stojka určitě nezabere víc než metr čtvereční a filmaři platí pouze deset korun za metr. Proč?“
Podobným třenicím se snaží radnice Prahy 7 předcházet několika pravidly – každý, kdo o zábor požádá, musí zároveň rezidentům nabídnout náhradní parking. Jeho adresa a mobilní telefon na odpovědného člověka jsou vždy uvedeny na zadní straně přenosných dopravních značek označujících uzavřené ulice. „Také chceme, aby zábor komunikovali sami filmaři. Radnice také vymýšlí další pravidla, aby byl dopad na starousedlíky co nejmenší,“ vysvětluje radní Třeštíková.

Blade Runner na Vltavské

Přes všechny potíže zůstává Praha 7 pro filmaře „in“. Je to i proto, že se řada z nich na Sedmičku přestěhovala a mají k ní osobní vztah. Kromě Ondřeje Štindla tu bydlí třeba Jan Hřebejk, Petr Zelenka, Helena Třeštíková, Tomáš Baldýnský, Olga Sommerová, Anna Geislerová, Martha Issová nebo Jakub Kohák. A pomalu spřádají plány do budoucnosti. Zatímco Petra Zelenku láká nový Trojský most, takže pro něj vymýšlí jednu ze scén v nadcházejícím filmu Modelář, Ondřej Štindl by chtěl na plátno dostat Vltavskou nebo Hlávkův most. „Tam by se mohl točit nějaký postkomunistický Blade Runner,“ říká. Silný genius loci má podle něj i Národní technické muzeum a vůbec celý kopec pod letenským kyvadlem včetně katakomb pod Stalinem. Ty Štindl zažil v devadesátých letech jako DJ začínajícího Radia 1.
Vojtěch Rynda by zase rád, aby se na stříbrném plátně objevil příběh poslední osvětimské knihovnice Dity Krausové, jež vyrůstala v Malém Berlíně, chodila na Základní školu U Studánky, zažila židovské seřadiště vedle Parkhotelu i deportaci z nádraží Bubny. „Fascinuje mě, jak se tenkrát míchala univerzální dětská zkušenost, kdy holky chodily jako ostatní děti do školy a hrály si, s tou velmi specifickou, kdy pak nesměly jezdit tramvajemi a na rande musely chodit na hřbitov, protože se nikde jinde nesměly procházet. Prostě téma třináctiletého židovského dítěte před válkou a za války v Holešovicích a na Letné,“ dodává. ○


Kde najít náhradní parkování?

Pokud se ve vaší ulici natáčí, podívejte se na zadní stranu přenosných dopravních značek. Najdete tam takzvané rozhodnutí, kde je uvedena adresa náhradního parkoviště, mobilní telefon na člena filmového štábu, který má parking na starosti, název filmové společnosti, co se točí, kterých lokalit se natáčení týká a odkdy dokdy bude ulice uzavřená.


Kolik Praha 7 získá

Filmové a televizní štáby platí za zábor ulic deset korun za metr čtvereční denně, což je pevně dáno vyhláškou velké Prahy. Žádná městská část nesmí vybírat víc. Filmové štáby ale často nad rámec těchto poplatků nabízejí jednotlivým čtvrtím finanční dary na zlepšení života v místech, kde točí.

Příjmy od filmových štábů za posledních pět let

2011 — 430 340 Kč
2012 — 274 980 Kč
2013 — 449 640 Kč
2014 — 456 957 Kč
2015 —1 027 510 Kč


Výběr toho nejzajímavějšího, co se v Praze 7 za poslední rok natočilo (řazeno chronologicky)

Filmy

Den opričnika (Dukelských hrdinů)
Berlín 1 (Dobrovského)
Dvojníci (Ostrov Štvanice)
Anthropoid (Sládkova, Havanská, Čechova, Kamenická)
Jak se zbavit nevěsty (Strojnická)
Decibely lásky (Dělnická, Osadní)
Urban-Jungle (Jankovcova)
Borchert (Přístavní, Komunardů)
Allmen (Jankovcova)

Seriály

Crossing Lines 3 (Dobrovského, Železničářů
Mamon (ostrov Štvanice, Komunardů, Dělnická a další)
Případy 1. oddělení (Jankovcova, Přístavní)
V.I.P. vraždy (V Háji)
Legends (Heřmanova, Farského, Pplk. Sochora a další)
Back to Back (Veverkova, Pplk. Sochora, Dělnická a další)
Na vodě (Pplk. Sochora)
Mrtvá nevěsta (Partyzánská)
Feathers (Železničářů, U Papírny)
Spravedlnost (Františka Křížka, Heřmanova a Strojnická)
Terapie (pavilon Expo 58)

Reklamy

Schweppes (Bubenská)
Philips (U Papírny)
James Patterson (Železničářů a Přístavní)
Škoda (Dukelských hrdinů, Janovského, Milady Horákové a další)
Kofila (Přístavní)
McDonald’s (Šmeralova)
O2 (Bubenská, Kostelní)
Metaxa (Štefánikův most, Trojský most)
Aguila (Přístavní)
Smirnoff (U Papírny, Železničářů)
Adidas (ostrov Štvanice)
ČSOB (Čechova)
Garnier (Tusarova, U Garáží)
Google (Letohradská, Ovenecká, Heřmanova a další)

Videoklipy

Noname (Veverkova)