Události konce roku 1918 neznamenaly jen konec první světové války, rozpad rakouského mocnářství a vznik ČSR, ale byly zásadním impulsem pro vznik nové národní církve – Církve československé husitské (CČSH), která se konstituovala v lednu 1920 pod vedením dr. Karla Farského a Bohumila Brodského a své místo si našla i na Sedmičce.

„Husité“ si kladli za cíl vytvořit křesťanskou církev vyznávající skutečného Ducha Ježíšova, církev svobodnou, neuzavírající se pokroku lidstva a vedoucí své příslušníky k opravdovému prožívání evangelia.

Vznik nové církve měl značný ohlas i v Praze 7 – první přednáška pro širokou veřejnost na území Sedmičky se uskutečnila již 15. července 1920 na zahradě tehdejší dívčí školy ve Vinařské ulici (dnešní ZŠ Františky Plamínkové). Jako přednášková místnost byla církvi později poskytnuta tělocvična reálky na Strossmayerově náměstí.

Husův sbor ještě bez kalichu těsně před dokončením (jaro 1937)

Následujícího roku podalo žádost o vstup do nové církve již více než 8500 obyvatel Prahy 7. Začalo se tedy přemýšlet o vzniku zdejšího společenstva, které nakonec bylo ustaveno 11. března 1923. Prvním farářem se stal Josef Sainer, který odešel z římskokatolické církve, a prvním předsedou Rady starších Bohuš Rodovský (starosta společenstva velkořezníků a pozdější poslanec Národního shromáždění).

Náboženská obec postupně získává místní farní úřad, kde se soustřeďuje veškerý církevní život. Bohoslužby a křty se konají zpočátku pod širým nebem (Zátory, ZŠ Letohradská, Letenské sady, Stromovka), a to za každého počasí. Od roku 1925, kdy má společenstvo již 12 tisíc členů, tedy 20 % obyvatel Prahy 7, se začíná nahlas mluvit o výstavbě vlastního sboru.

Pohled do modlitebny (po r. 1952). Do prostor oltáře proniká denní světlo skrz sklobetonovou apsidu a symbolizuje tím spojení člověka s nebem. Za oltářem je vztyčena socha Ježíše Krista na kříži od J.V. Myslbeka.

Na cestě k vlastnímu svatostánku
Téhož roku se ustavuje stavební družstvo CČSH v Praze 7 a je zahájena sbírka. Družstvo se usilovně snaží o získání vhodné budovy, která by se menšími adaptacemi mohla přizpůsobit potřebám církve, avšak postupně začíná být jasné, že nejvhodnějším řešením bude získat vhodný pozemek a sbor postavit.

Od města je zakoupen pozemek v sousedství dnešní ZŠ Strossmayerovo náměstí. Na tomto pozemku je symbolicky 27. května 1927 položen základní kámen sboru. Sbor však ihned žádá městskou radu o rozdělení zakoupeného pozemku na tři parcely. Poněvadž vybudování samotného kostela bylo mimo finanční možnosti společenstva a bylo by značně nerentabilní, byl ustanoven podnikatelský plán na výstavbu trojdomu s cílem získat co možná nejvyšší počet nájemních místností. V roce 1928 je stavba zadána a už v polovině roku 1929 jsou dva činžovní domy na adresách Pplk. Sochora 9 a Farského 1 dány k užívání. Oba domy jsou naprosto soběstačné a cílem je, aby co nejdříve vydělaly na stavbu nového sboru. Současně stále probíhají veřejné sbírky. V roce 1935 je pak společenstvu na stavbu sboru za velkého přispění poslance Bohuše Rodovského udělena hypotéka ve výši přes 2,5 mil. Kčs.

Vlivem nastalé hospodářské krize a následného nadbytku volných obchodů a bytů bylo družstvo nuceno v roce 1936 prodat dům č.p. 1385, a tak mu zbyl jen pozemek na stavbu sboru a dům č.p. 1387. Je vypsána soutěž na výstavbu sboru, z níž jako vítězný vyšel projekt architekta Truksy. Tento projekt se ale nemůže realizovat z důvodu vysokých nákladů na stavbu a špatné rentability, a tak se stavba nakonec provádí dle projektu architekta Kubelky. Samotná stavba sboru je svěřená firmě Ing. Františka Strnada, jenž mimo jiné stavěl i kostel sv. Antonína. Řemeslné práce jsou zadány převážně místním řemeslníkům. Se stavbou se započalo 28. dubna 1936.

 

Stavba Husova sboru
Kvůli prosakování spodních vod muselo být upuštěno od původního plánu na vybudování čtyř podzemních podlaží, ve kterých se počítalo s tělocvičnou a kluby pro mládež. Nakonec vznikla „pouze“ dvě podzemní podlaží, ve kterých se nachází dvouposchoďové kolumbárium (v podobě krypty) s kapacitou 5500 uren a menším sálem pro obřady, což z něj dělá jedno z největších v Evropě. V domě je celkem 39 samostatných bytových i nebytových jednotek a velká modlitebna přístupná z ulice se 160 místy pro sezení včetně tří samostatných lóží. Dominantou Husova sboru je čtyřmetrový měděný a pozlacený kalich umístěný na střeše. Aby byl účel budovy zřejmý i na dálku, ukončuje pohled z ulice v ose u paty věže dvojitý mohutný byzantský kříž z leštěného umělého syenitu. Až do výše 1. patra je dům obložen přírodním slezským mramorem a žulou, s cílem podtrhnout důstojnost celého sboru i bytu duchovního.

Sbor byl postaven ve funkcionalistickém stylu a na svou dobu byl velmi moderně vybavený. Vždyť která stavba v našich končinách se ve 30. letech mohla pochlubit podlahovým vytápěním, domovním telefonem, společnou prádelnou, ústředním topením, výtahem atd.? To vše přispívalo k vysokému komfortu nájemníků, kteří se díky mírné zimě a rychlému průběhu stavby mohli nastěhovat již v lednu 1937. Do května probíhaly ještě dokončovací práce v modlitebně a kolumbáriu. Slavnostní otevření sboru se za účasti několika tisíc lidí uskutečnilo 9. května 1937. Při této příležitosti se konal průvod, který vyrážel ze ZŠ Letohradská, pokračoval tehdejší Belcrediho třídou, Veletržní, Dukelských hrdinů a skončil před sborem, kde byly proneseny slavnostní projevy. Ihned poté se v nové modlitebně sloužila první bohoslužba.

 

Život ve sboru
Nově postavený sbor nesloužil pouze jako modlitebna, nýbrž i jako komunitní a vzdělávací centrum. Pořádaly se tematické výlety, konala se nedělní škola a ti nejmenší mohli zpívat v dětském sboru nebo se realizovat v divadle Radar. Velmi činný byl hlavně sociální odbor, který poučoval posluchače, jak pečovat o sebe a své bližní, a zval na přednášky odborníky z lékařského i pedagogického prostředí.

Pokojný život společenstva narušila německá okupace, kdy došlo k přejmenování církve na Církev českomoravskou. Bohoslužby ve sboru sice nadále probíhaly, avšak bylo zavřeno divadlo Radar a veškeré spolky v církvi byly silně okleštěny. Atmosféře nepomohlo ani nastěhování německých rodin do bytů ve sboru. Nacisté využili poměrně velkou výšku domu (34 m) a zřídili si na střeše pod kalichem střílny, ze kterých kontrolovali vzdušný prostor. Pozůstatek po těchto střílnách je dodnes patrný. Po válce se život ve sboru vrátil do starých kolejí a byly obnoveny všechny spolky včetně divadla Radar.

Od roku 1948 se ale do popředí společenstva i církve dostávají lidé, kteří ochotě spolupracují s komunistickým režimem a kteří se velice nepěkně zachovali k zakládajícím členům. To se stalo osudným i prvnímu a dlouholetému předsedovi Rady starších Bohuši Rodovskému, který byl na základě vykonstruovaného procesu obviněn z defraudace a odvolán z funkce.

V roce 1952 je v prostoru oltáře vytvořena freska s motivem životního příběhu prvního patriarchy církve CČSH Karla Farského ve stylu socialistického realismu.

V dobách komunismu se zde dlouhá léta konaly studentské bohoslužby. Činnost také vyvíjely všelijaké zájmové spolky, ale celkově je toto období spjato s ubýváním členů. Po roce 1989 dochází k postupné obrodě církve a společenstva, úbytek počtu členů se však nezastavuje.

 

Od současnosti do budoucna
V současné době místní husité chtějí opět navázat na prvorepublikové tradice. Vzniklo zde mateřské centrum, centrum pomoci předčasně narozeným dětem, turistický klub, klub přátel filmu, vigvam (poradna pro děti a rodiny při ztrátě blízkého) či kurzy artefiletiky. Konají se zde často koncerty a světelné projekce s improvizovanou hudbou a vokály. V plánu je ze sboru opět vytvořit kulturní a společenské centrum a zpřístupnit ho veřejnosti. Jak to ve sboru dnes vypadá, můžete zjistit každou neděli či čtvrtek při pravidelných bohoslužbách nebo v neděli 14. května od 14 hodin, kdy místní bratři a sestry pořádají slavnost u příležitosti 80. výročí otevření sboru a 90. výročí položení základního kamene sboru. Oslavu zahájí trubači, následně proběhne bohoslužba za účasti patriarchy CČSH, biskupa pražského a starosty Prahy 7. Během akce bude také odhalena pamětní deska na počest zakladatelů sboru. Seznámíte se nejenom s historií zdejší náboženské obce, ale i se životem středověkých husitů včetně ukázek historického šermu. Akce je zdarma a všichni jsou srdečně zváni.