archivní článek, informace již nemusí být aktuální

V ulicích plných aut popojíždějících z bodu A  do bodu B najdeme několik výjimek, které individuální dopravu obohacují o sociální rozměr. Od února je jedním z těchto aut Taxík Maxík, bílo-žlutý logy posetý automobil, jenž sedmičkové seniory starší 75 let a osoby se zhoršenou pohyblivostí doveze, kam potřebují.

Minulý rok přišel Pavel Fišar po úrazu o práci a inzerátům na nejmenované stránce příliš nadějí nedával, proto pro něj bylo velkým překvapením, když těsně před Štědrým dnem práci získal. „Byl to nejhezčí dárek, co jsem mohl dostat. Moje vedoucí Veronika Fajstavrová z holešovické Charity je skvělá žena, velmi si rozumíme. Rád bych tady pracoval až do důchodu,“ dodává se smíchem.

„První dny bylo zákazníků pomálu, ale šuškanda mezi lidmi začala brzy fungovat. I proto jsem pochopil, že se tu místní mezi sebou dobře znají. Nedávno jsem to počítal a k červnu už to bude na 150 odvezených pasažérů a devět tisíc najetých kilometrů,“ říká s úsměvem na tváři Pavel, jehož osobně najdete nejen za volantem, ale jeho hlas uslyšíte také v telefonu, když si budete chtít službu zajistit. Lidé ho zprvu mnohdy oslovovali Maxíku. Pavel vyřizuje objednávky v pondělí a ve středu od 8 do 15 hodin na čísle 775 550 847. Avšak pokud zavoláte i mimo tuto dobu, bude možné se domluvit. Pavel také vytvořil pro Taxíka Maxíka stejnojmenný profil na facebooku, kde čas od času sdílí své postřehy nebo fotografie z cest.

„Už mám i stálé zákazníky, které pravidelně vozím k doktorům nebo na rehabilitace, a u nich již třeba měsíc dopředu vím, kdy je povezu. S některými už mám vybudovaný hezký vztah.“ Většina provozních dní se naplní, a proto je nejlepší objednat si službu, jakmile víte, že budete chtít taxík využít.

Přestože Pavel bydlí na Hájích, je s naší čtvrtí již dlouhá léta propojen. Narodil se v porodnici na Štvanici a jeho maminka i strýc na Sedmičce mnoho let pracovali.

Pavel se autodopravě věnuje již řadu let. Pracoval jako dispečer dopravy nebo vedoucí dopravního střediska. S itinerářem cest si proto umí poradit a přiznává, že jej vymýšlení tras a kombinace cest baví. Stejně tak ho baví i skutečnost, že si může s lidmi jen tak povídat. „To se pak člověk dozví, že jedna paní, kterou občas vozím, pochází z krásné Šumavy, a já jí to mohu jen potvrdit, protože jsem tam rád jezdil na čundry.“ Pokud ovšem čekáte, že na následujících řádcích naleznete humorné historky z jízd, budete zklamaní. Pavel ctí soukromí svých klientů.

Mrzí jej, že zákazníci většinou jízdy využívají jen na cesty k doktorům. Služba by dle něj totiž měla vést k celkovému zpříjemnění života. Za každou jinou cestu je tak rád – ať už se jedná o zkoušky sboru, návštěvy potomků nebo cesty ke kadeřníkovi do domu s pečovatelskou službou v Tusarově ulici. „Podobná služba by měla být v každé městské části nebo městě. Pokud se stane, že musím někoho bohužel odmítnout, často se mě ptají, zda se neuvažuje o koupi dalšího auta,“ uzavírá potěšeně Pavel.