Odpadky povalující se kolem kontejneru na tříděný odpad, mozaika nedopalků hned za zastávkou tramvaje či všeobecně obávané hromádky psích výkalů. Čistota je bezesporu nejviditelnější vizitkou každé městské části. Kdo má úklid Prahy 7 na starosti?

Příliš mnoho firem
Úklid sedmé městské části je tak trochu oříškem. Nad čistotou v naší čtvrti totiž bdí hned několik organizací. Za silnice první třídy a přilehlé krajnice zodpovídá Technická správa komunikací, které náleží i péče o ostrůvky zeleně mezi silnicemi – jako např. v ulici Kostelní. Jiné pozemky, například kolem stanice metra Vltavská, zase patří do správy Dopravního podniku hlavního města Prahy, který zodpovídá i za zdejší pořádek. Dále tu máme svoz komunálního odpadu, který pro Magistrát hlavního města Prahy zajišťuje firma Pražské služby. Ta má zároveň centrálně na starosti svoz a péči o kontejnery na tříděný odpad a velkoobjemové kontejnery včetně kontejnerů na bioodpad.

Městská část má ze zákona povinnost starat se o čistotu pouze na pozemcích, které jsou jí magistrátem svěřené do správy – což je však jen zlomek rozlohy naší čtvrti. Většina chodníků na Sedmičce patří Magistrátu hlavního města Prahy, který by se měl o jejich čistotu starat. Fakticky tak radnice přejímá zodpovědnost magistrátu a navíc jej dotuje. Za úklid ročně vydá ze svého rozpočtu téměř 22 milionů korun. To je běžná praxe i v rámci ostatních městských částí v Praze. Vedení radnice se s tím však nechce smířit. „Chystám se spojit s dalšími starosty a tuto situaci narovnat,“ slíbil starosta Jan Čižinský.

Radnice v tuto chvíli na úklidu spolupracuje se dvěma společnostmi. Většina ulic spadá do působnosti úklidové firmy CDV. Setkat se tu však můžete i s čisticími stroji Sedmé ubytovací, které se věnují sběru psích exkrementů. Současně jsou tu ještě dva velké parky. Ve Stromovce se o pořádek starají Lesy hl. města Prahy a v Letenských sadech uklízí firma Jena.

Situace je tedy dost chaotická a nepřehledná. Jen pro příklad, na Strossmayerově náměstí najdete odpadkové koše, které patří čtyřem různým organizacím. Každý vyváží jiné auto v jiné dny s jinou četností. „Vhodné by bylo, pokud by celou čtvrť do budoucna měly pod palcem třeba jen dvě společnosti a ty zajišťovaly úklid i vyvážení košů,“ komentuje současnou situaci zástupce starosty pro dopravu a životní prostředí Ondřej Mirovský. To je však v tuto chvíli hudba vzdálené budoucnosti.

Většina ulic v Praze 7 se čistí třikrát týdně, některé dokonce pětkrát, a to pomocí strojů i s využitím ručního dočišťování. Úklid na Sedmičce však komplikuje i skutečnost, že postupně dochází k nahrazování asfaltových chodníků dlážděnými. Nová dlažba si totiž žádá ruční zametání, a to alespoň po dobu dvou let. V opačném případě totiž životnost dláždění dramaticky klesá. Například aktuálně opravovaná ulice Komunardů se tak v příštích dvou letech bude muset čistit pouze ručně. Strojové čištění je přitom samozřejmě pečlivější. V tomto smyslu je dobrou zprávou grant, který z Fondu životního prostředí získala Sedmá ubytovací na nákup dvou čisticích strojů, které posílí úklid v naší čtvrti.

Koordinátor čistoty
Aby bylo zřejmé, jak kvalitně dané společnosti své služby provádí, rozdělí radnice čtvrť na několik bloků, které budou mít jednotlivé společnosti na starosti (viz přiložený plánek). Toto rozdělení by mělo přinést větší transparentnost a možnost kontroly. Do budoucna by díky tomu měl být také vytipován vhodný adept, který by případně převzal starost o čistotu na celé Sedmičce.

Úklidové firmy se totiž potýkají s velkou fluktuací zaměstnanců a často nejsou schopny dostát svým závazkům. A podle toho ulice v naší čtvrti vypadají. Zpětná kontrola je proto v případě těchto služeb naprosto klíčová. Úřad městské části Prahy 7 v této souvislosti zřídí funkci koordinátora pro čistotu. Ing. Lukáš Janů bude styčným důstojníkem zodpovědným za čistotu v naší čtvrti. Právě na něj se můžete obracet s reklamacemi a stížnostmi na stav své ulice. „Reakce občanů jsou pro nás při vyhodnocování té které firmy opravdu klíčové, proto budu moc rád, pokud si občané Prahy 7 vezmou tuto agendu alespoň částečně za svou a v této věci nám pomohou,“ vyzývá Ing. Lukáš Janů z odboru životního prostředí, kterého můžete kontaktovat jak telefonicky, tak emailem. Svou zprávu o nepořádku na ulicích či černých skládkách můžete zasílat i prostřednictvím aplikace Lepší místo. Vedení radnice zároveň zvažuje, že pro potřeby operativního dodatečného úklidu naváže spolupráci například s firmou, která zaměstnává lidi s handicapem.

Máme to ve svých rukou
Samozřejmě jsme to hlavně my, kteří svým chováním značnou měrou ovlivňujeme stav pořádku v naší čtvrti. Pokud s klidným svědomím odhodíme obal od svačiny do nejbližšího roští, protože přece platíme daně, nemůžeme se pak divit, že čistější prostředí kolem nás nebude. Na druhou stranu jsou mezi námi i tací, jimž na veřejném prostranství záleží a jsou ve svém volném čase ochotni vyjít do ulic a přiložit ruku k dílu.

Lukáš Konopka a Míša Svobodová bydlí nedaleko Technického muzea. Na můstku zeleně mezi silnicemi v Letohradské ulici rádi venčí svého psa. Všimli si, že odpadky se zde nebezpečně kumulují a že některé i přes svůj nebiologický původ dokonce začaly pouštět kořeny. Jednoho rána si proto přivstali a během půl hodinky několikaměsíční nános uklidili. „Třeba budeme někoho inspirovat, je moc příjemný zvelebovat si okolí vlastním úsilím,“ komentuje svoji aktivitu Míša Svobodová.

O něco větší akci zorganizoval nedávno i Spolek přátel Stromovky, který díky pomoci několika desítek dobrovolníků vyčistil kousek Královské obory. Akce proběhla v rámci celorepublikové iniciativy „Ukliďme Česko“, která má globální charakter – v cca 100 zemích světa se jí zúčastnilo na 9 milionů dobrovolníků. K akci se připojila i městská část, která rozšířila úklid i na další místa – Bubenské nábřeží u Holešovické tržnice, okolí nádraží Bubny a oblast železniční zastávky Praha-Holešovice. „Tahle akce jasně ukázala, že čistota ulic není našim občanům lhostejná. Velice si jejich zájmu a aktivity vážíme a určitě budeme v podobných projektech pokračovat,“ zhodnotil akci Úklid pro Prahu 7 zástupce starosty Ondřej Mirovský. MČ podpořilo více než 70 dobrovolníků, kteří nasbírali 150 pytlů odpadu.

Bezmocnost policie
Samotnou kapitolou jsou samozřejmě psí exkrementy, kterých je v ulicích Sedmičky bohužel požehnaně. I zde však jde především o zodpovědnost majitelů. Naděje, které společnost v této věci vkládá do městských strážníků, jsou bohužel liché. „Je strašně těžké pejskaři prokázat, že po svém psovi nechtěl uklidit. Nejlepší by bylo, pokud by mi o nějakém chronickém lajdákovi lidé sami řekli, to by však asi brali jako udavačství,“ komentuje situaci strážník městské policie Ondřej Hnátek. Navíc policista má pouze možnost ověřit, zdali je pes nahlášený v centrálním registru, což však automaticky neznamená, že jeho majitel poplatek za psa zaplatil. Městská část přitom vydává jen na úklid spojený se psy ročně odhadem 10,5 mil. korun. Za poplatky ze psů však inkasuje pouze něco přes 1,5 mil. ročně, z toho čtvrtinu navíc odvádí magistrátu. V Praze 7 bylo k 8. dubnu 2015 oficiálně přihlášeno k pobytu 1814 psů. V katastru Sedmičky je zhruba 1400 domů – lehkou rovnicí nám pak vychází cca 1,3 psa na dům. Realita je však dosti jiná. Úřad se i v této věci snaží nalézt účinná řešení. Chystá se také uspořádat veřejnou diskuzi s pracovním názvem Psi ve městě. Jedním z cílů je představit zkušenosti ze zahraničí – psí louky a záchodky – a ve spolupráci s veřejností načrtnout ideální model pro Prahu 7.

V neposlední řadě je tu i problém s kontejnery na tříděný odpad. Určitě patříte mezi ty, kteří svůj odpad pilně třídí. S plnou taškou papíru se pak procházíte od jednoho plného kontejneru k druhému, až nakonec rezignujete a tašku pohodíte. Natrefit na poloprázdnou popelnici je totiž opravdu někdy loterie. Svoz tříděného odpadu patří do gesce magistrátu a na starosti jej má společnost Pražské služby, se kterou magistrát nedávno prodloužil smlouvu. Smlouva je však již několik let stará, a tak je jakékoliv zvýšení četnosti svozu odpadu či umístění nových kontejnerů problematické. Každopádně na stránkách Pražských služeb naleznete mapu s informací, v jakých dnech jsou jednotlivé kontejnery vyváženy. Přestože se odpad z většiny kontejnerů sváží někdy i šestkrát týdně, často se kolem nich kupí odpad, který se do popelnice zkrátka v daný moment nevešel. Malé skládky v okolí kontejnerů však z čistě právního hlediska městská část odvézt ani nemůže, patří totiž do majetku Pražských služeb.

I v případě kontejnerů je to však opět z velké části na nás. Pohodíme igelitku s plasty u kontejneru, nebo ji přeneseme jinam? A do jaké míry vlastně umíme kapacitu kontejneru využít? Často pomůže málo, a to odpad co nejvíce rozložit. Stačí totiž pár nesložených krabic a do kontejneru se již vůbec nic nevejde. Právě to se snaží naše spoluobčany naučit jeden obyvatel z Letné, který se již několik měsíců dobrovolně stará o pořádek kolem kontejnerů na papír.

Superman kontejnerů
„Jsem přesvědčen, že přírodní zdroje jsou omezené a povinností lidstva je s nimi odpovědně hospodařit,“ vysvětluje svoji motivaci udržovatel letenského pořádku Radim, který si nepřál zveřejnit své příjmení.

Péče o kontejnery na papír je jeho příspěvkem k lepšímu městu a našemu okolí. „Vždycky když projdu kolem plného kontejneru, snažím se dát věci do pořádku – rozložím nesložené krabice a věci, které se kolem kontejneru povalují, uklidím,“ vysvětluje svoji rutinu Radim. Jeho aktivita má i výchovné ambice. „Pokud na větší nesložené krabici najdu kontakt na adresáta, tak mu zavolám a velmi slušně se snažím vysvětlit, proč je vhodné krabice roztrhnout, rozříznout. Až na výjimky reagují skvěle, někdy řeknou, že tam hned jdou, dát to do pořádku. Je tedy vidět, že existuje společenská shoda o smysluplnosti využití papíru a kontejnerů na ně,“ konstatuje s optimismem Radim.

Obecně panuje názor, že kontejnerů na tříděný odpad je s ohledem na jejich přeplněnost nedostatek. Radim je však opačného názoru. „Jsem přesvědčen, že pokud občané recyklují ve stávající úrovni, tak je kontejnerů mírný přebytek. Mohli by recyklovat i více. Uklidit jedno místo mi zabere pět až deset minut. Ušetřím tak 40 až 60 % prostoru v kontejneru. Myslím, že by bylo mrháním veřejnými prostředky pouze zvyšovat počet kontejnerů bez dalších kroků.“

Radimovým cílem je sehnat alespoň několik dalších podobných aktivistů, kteří podobně jako on věnují několik minut svého volného času úklidu. „Jsem přesvědčen, že příklady táhnou a dobré příklady zvlášť, navíc lidé jsou přizpůsobiví. Pokud dřívější znečišťovatel uvidí, že ulička je nyní čistá, za střízliva nic neodhodí. Podobně, když přijdu ke kontejneru a v něm vidím jen úsporně rozložené krabice, tak i tu svoji krabici rozložím,“ odhaduje optimisticky Radim. A snad má pravdu.

A nabízí se ještě jedna možnost, jak se vyhnout neustále přeplněným kontejnerům na ulici. Pořídit si své vlastní popelnice na tříděný odpad. Třídění se tak stane pro většinu nájemníků pohodlnější a sníží se tím i množství smíšeného komunálního odpadu, jehož svoz je podstatně dražší. Ve finále tak může váš dům i ušetřit. ○