Nenápadný prostor v ulici Janovského, hned vedle papírnictví a kavárny Kaš-mi-daš, snadno splyne s okolními domy. Když se tu ale zastavíte a zazvoníte, možná budete mít štěstí a otevře vám Jiří Fikar – brašnář, který má v přízemí domu dílnu FI-JI nesoucí název z přehozených prvních slabik jeho jména. Vznikají tu ručně šité peněženky, pásky, tašky i drobné kožené doplňky. Nečekejte ale klasický obchod s výlohou a pevnou otevírací dobou. Tohle je místo, kam se chodí především po domluvě a kde má všechno svůj čas.
Ke kůži se Jiří dostal už v mládí. Pochází z Vysočiny a řemeslo měl v rodině – jeho dědeček byl sedlář. Jiří se vyučil stejnému oboru, ale brzy zjistil, že svět koní ho neláká. Sedlařina ho naučila základům práce s materiálem, ale postupně se víc a víc přikláněl k brašnářství a menším výrobkům. Právě v Holešovicích se začala psát jeho současná profesní kapitola. Dílna v Janovského ulici vznikala postupně – od práce doma až po samostatný prostor, který dnes slouží jen řemeslu. Jiří pracuje převážně s hovězí kůží, vše šije ručně a hodně času věnuje dokončování hran a detailům, o kterých ví mnohdy hlavně on sám, protože většina laiků jim jednoduše nevěnuje pozornost. Právě trpělivost, preciznost a schopnost soustředit se na drobnosti považuje za základ své práce.
Práce s kůží je pro něj dodnes především hobby, nikoli primární zdroj obživy, přesto tráví v dílně půlku života. Dle jeho slov mu schází obchodní duch a trpí (ne)překonatelnou nechutí k marketingu, na druhou stranu se ale takto z jeho oblíbené činnosti nikdy nestane rutina a koníček se nepromění v nutnost. „Pracuji na plný úvazek v úplně jiném oboru a dílna je pro mě i způsobem, jak si odpočinout,“ vysvětluje. Netlačí na sebe s reklamou ani krátkými termíny. Zakázky přicházejí hlavně na doporučení a Jiří si může dovolit pracovat vlastním tempem. Peněženka mu zabere zhruba patnáct hodin čistého času, složitější taška klidně několik týdnů.
Sám se označuje spíš za řemeslníka než návrháře. Potřebuje jasné zadání a představu zákazníka, se kterou může pracovat. O to víc ho baví spolupráce s designéry – například s Kateřinou Handlovou, pro jejíž vázy vytváří kožené „oblečky“. Každá zakázka je jiná a právě ta různorodost Jiřího stále fascinuje. Jeho zákazníci jsou nejčastěji lidé po třicítce, kteří už nehledají věci na jednu sezonu. Jiří věří v pomalou výrobu a dlouhou životnost. „Ideální je, když se výrobek jednou dostane k dětem nebo vnukům a pořád funguje,“ říká.
Sedmička je pro něj srdeční záležitost. Jeho dílna je navíc místem, kde se přirozeně prolíná práce s osobním životem. Jiří tu tráví čas i se svými třemi dětmi. Zatímco šije nebo řeže kůži, děti si hrají poblíž a občas si i něco osahají. „Nechci je před vším chránit. Ať si zkusí, jak věci vznikají,“ směje se. Řemeslo tu není výkon ani výroba za každou cenu, ale klidná, soustředěná činnost, která má v každodenním rytmu své místo mezi rodinou a prací.