Výstavnictví a veletrhy mají v Praze dlouhou tradici, která je od konce 19. století spojena především s Prahou 7. Vybudování výstaviště v Královské oboře a uspořádání velkých celonárodních výstav v letech 1891, 1895, 1898 a 1908 přineslo rozhodující impulz i pro celou řadu dalších veletržních akcí v hlavním městě.

Bubenečské výstaviště hostilo mnoho akcí i po velkých výstavách konce 19. století, jeho činnost v tomto směru přerušila až první světová válka. Potenciál pro pořádání výstav a veletrhů zde však existoval i nadále, proto se téměř ihned po vzniku Československa objevily snahy zřídit v Praze společnost, která by organizování veletržních akcí zastřešovala. Skutečně již v dubnu 1920 dala vláda městu mandát, aby „zřídilo k opětnému vybudování a zvelebení hospodářského života ústav pro pražské vzorkové veletrhy“. Vznikl tak podnik Pražské vzorkové veletrhy (PVV), jakási příspěvková organizace hlavního města, se základním kapitálem dva miliony korun. Začátky PVV i pražského výstavnictví obecně si však nelze představit bez osobnosti PhMr. Václava Boháče. Právě s jeho angažmá je spojena zlatá éra pražských veletrhů a do značné míry i jejich úpadek. 

 

Pan Veletrh

Václav Boháč se narodil v červnu 1874 v Hradci Králové, kde absolvoval gymnázium. K výstavnictví přičichl během svých studií farmacie v Praze v polovině 90. let 19. století v době konání Národopisné výstavy. Později sám vzpomínal: „Po této výstavě odebral jsem se pěšky z Roudnice do Lipska, kde poprvé jsem studoval organizaci Lipského veletrhu a věnoval jsem se i studiu hansovních měst říšskoněmeckých. Tu již jsem myslil na to, založiti, resp. obnoviti, veletrh, který by překonal veletrh ze slavné éry Přemyslovců.“

Boháč začal své vize naplňovat už v roce 1908 jako člen výstavního výboru při poslední velké akci na výstavišti – Výstavě obchodní a živnostenské komory pražské. Aktivní byl ale i ve své původní profesi, farmacii, na počátku století vydal několik odborných spisů a vedl také redakci časopisu Lékárnické rozhledy. Cizí nebylo Boháčovi ani angažmá v politice, naopak se mu v uskutečňování jeho záměrů velice hodilo. V již vzpomínaném roce 1908 byl členem městské rady, do pražského zastupitelstva byl zvolen i v prvních poválečných volbách v roce 1919. Není tedy divu, že se jako hlavní iniciátor stal jedním ze zástupců města v PVV a jako předseda správní rady jejich faktickým šéfem.

První Pražský vzorkový veletrh se i díky entuziasmu PhMr. Boháče a jeho spolupracovníků uskutečnil uprostřed vnitřních i mezinárodních politických turbulencí v září 1920 v areálu výstaviště ve Stromovce. Během slavnostního zahájení pronesli projevy například primátor Prahy dr. Karel Baxa nebo tehdejší premiér Vlastimil Tusar. První veletrh, jakkoli úspěšný z hlediska uzavřených kontraktů i výdělku pro PVV, byl však veřejností přijat poněkud rozporuplně. Pražané nebyli na tento typ výstavy zvyklí, domnívali se, že zde bude možné nakoupit maloobchodní zboží. Výstava ovšem byla určena především pro uzavírání velkých obchodů mezi výrobci zboží a obchodníky. Po prvním veletrhu bylo rozhodnuto, že další se budou konat vždy dvakrát ročně – na jaře a na podzim.

Finanční úspěchy prvních veletrhů byly bezesporu pozitivní, na druhou stranu se již tehdy začalo vedení PVV potýkat s některými problematickými projekty – velmi prodělečný byl například veletržní vlak, který propagoval veletrhy v jižní Evropě, sporný byl i nákup luxusních automobilů pro potřeby PVV. Podnik byl také kritizován za nadměrný počet zaměstnanců.

 

Obchodní City

Již od počátku dvacátých let lobboval Václav Boháč za pořízení vlastní výstavní budovy a zázemí pro PVV. Nejprve se pokoušel získat pozemky v centru města – mezi Jindřišskou ulicí a Příkopy nebo na místě dnešního obchodního domu Kotva. Nakonec vzal zavděk pozemky na obou stranách dnešní Veletržní ulice nad křížením s Bělského třídou (dnes  Dukelských hrdinů), kde tehdy stály objekty zrušené továrny na hospodářské stroje F. Melichara-Umratha. Pro výstavbu objektu vznikla zvláštní organizace s názvem Stavební družstvo pro výstavbu obchodních domů v Praze. Příznačné bylo, že nákup pozemků za téměř sedm milionů korun nebyl tehdy projednán ve vrcholných orgánech družstva, které navíc zaplatilo v hotovosti pouze cca 30 procent z ceny.

Václav Boháč byl velice ambiciózní a tomu odpovídal i koncept areálu pražské „obchodní City“. Kromě stálých výstavních budov zde měly vyrůst i stálé vzorkovny, skladiště, exportní kanceláře firem, hotel s restaurací, pošta, byty pro zaměstnance a podobně. Čtyři hlavní budovy komplexu byly označeny písmeny A–D, přičemž celkový plánovaný rozpočet činil 190 milionů korun.     

Následně bylo rozhodnuto, že první stavbou celého komplexu bude takzvaný I. veletržní palác, označovaný v plánu jako budova A, který měl být dokončen nejpozději pro podzimní veletrh v roce 1927. Stavba začala výkopovými pracemi 19. března 1925. V tomto roce nechala PVV také upravit prostor na protější straně ulice (v místech, kde dnes stojí Parkhotel a policejní prezidium) a vybudovala zde patnáct menších pavilonů takzvaného Nového výstaviště, pro které se ovšem záhy vžil název Radiotrh podle typu zboží, jež zde bylo převážně nabízeno, a to i mimo pravidelné výstavní akce.

V průběhu roku 1925 pokračovala stavba paláce, problémy ovšem způsobovalo geologické podloží. Jako velice problematické se záhy ukázalo i financování stavby. Již od počátku byly investice do objektu hrazeny z úvěrů, které se ovšem dařilo získávat čím dál tím obtížněji. Už v roce 1926 tak několikrát došlo k pozastavení stavebních prací právě kvůli nedostatku finančních prostředků. Nakonec se podařilo vyjednat hypoteční úvěr ve výši 36 milionů Kč u Pražské městské spořitelny a 14 milionů u Legiobanky, za které osobně ručil PhMr. Boháč. Začínalo být zřejmé, že neúměrné náklady na výstavbu paláce se dříve nebo později stanou obrovským problémem.

Navenek se ale zdá být vše v nejlepším pořádku. Výstavba paláce (byť už „ve skluzu“) probíhá a pravidelné vzorkové veletrhy na starém i novém výstavišti končívají mírným ziskem. Budoucnost však nevypadá růžově. 


1 Nákres ambiciózního projektu

„pražské obchodní City“, vlevo nové výstaviště s dvěma veletržními paláci

a dalšímu budovami, vpravo areál starého výstaviště.

 

2 Reklamní plakát zvoucí na

9. podzimní veletrh v roce 1925.

 

3 Boháč se angažoval již při Výstavě obchodní a živnostenské komory pražské v roce 1908. Na obrázku titulní list výstavního katalogu, který sestavoval právě Boháč.

 

4 Rozestavěný I. veletržní palác

v roce 1928.   

 

5 Pohled na Nové výstaviště,

tzv. Radiotrh, z rozestavěného Veletržního paláce.  

 

6 PhMr. Václav Boháč (1874–1935), hlavní organizátor pražského veletržního života, v prvních desetiletích 20. století.


Dokončení příště.