Helena Barrera žije na Letné skoro dvacet let. „Jednou jsem se přestěhovala na Pankrác. To byla velká chyba,“ říká se smíchem. Právě tady, v Korunovační, přednedávnem otevřela studio Malý kruh. Prostor, který sama popisuje jako vysněný – velká okna, zrenovované parkety a spousta světla. „Vzniklo to docela přirozeně. Šlo o kombinaci osobní potřeby a pocitu, že podobné místo tady chybí. Nešlo o jeden konkrétní moment, spíš o postupné dozrávání, kdy se potkaly zkušenosti, lidé i odvaha udělat krok do neznáma.“
Helena je vystudovaná tlumočnice, mluví šesti jazyky. Díky angličtině získala stipendium na studium ve Velké Británii, dostala se na tlumočnictví na Karlově univerzitě a procestovala kus světa. „Hodně mi to v životě dalo a chtěla jsem to předat dál.“ Když byla na mateřské, začala vést meditace v pronajatém sále. Pak přišla příležitost a Malý kruh byl na světě.
Podobu studia nejvíc formovalo období, kdy jako samoživitelka hledala smysluplnou aktivitu, která by ji nevylučovala jako matku. „Kurzy zaměřené na potřeby rodičů s malými dětmi buď prakticky neexistovaly, anebo byly drahé.“ Malý kruh vznikl jako odpověď na to, co sama postrádala. I proto je dnes místem, kde jsou děti přirozenou součástí dění. Dopoledne patří rodičům, odpoledne dětem a večer dospělým.
Nabídka je pestrá: italština, španělština, angličtina, jóga, meditace, posilování, tanečky. Vše ve skupinkách pěti nebo šesti lidí. „Lektor vás opravdu zná. Není to anonymní jóga pro dvacet lidí, kam chodíte půl roku a nikdo si vás nevšimne.“ Slovo kruh má dvojí smysl – kroužek jako aktivita, ale i komorní prostor sdílení. Baby friendly lekce mají svá pravidla. Pozdní příchody se tolerují, maminky kojí a přebalují, kurzy jsou vedené konverzačně. „Nechceme, aby tu měl někdo pocit, že ruší.“ Do studia chodí rodiče, prarodiče i děti, často společně.
Program stojí na třech pilířích: jazyky, pohyb a meditace. „Jazyk otevírá nové světy, pohyb vrací do těla a meditace zklidňuje mysl. Chtěla jsem nabídnout prostor, kde se dá rozvíjet bez tlaku na výkon.“ Helena u klientů pozoruje, jak jim tyto zdánlivě oddělené oblasti proměňují celý život. Vypráví o ženě, která přišla ve chvíli krize a přes posilování svalů postupně posilovala i sebevědomí. „Začala podnikat, měnila věci kolem sebe. Na první pohled posilování a to, jestli se rozhodnete začít podnikat, nesouvisí. Ale nějak to dohromady funguje.“
Helena není jen zakladatelkou, ale také každodenní součástí chodu studia. Vybírá lektory, komunikuje s návštěvníky, sama se účastní aktivit. Důležité je pro ni hlavně lidské naladění a schopnost vytvořit bezpečné prostředí. Malý kruh dnes tvoří tým dvanácti lektorů a komunita lidí, kteří se sem vracejí. „Když vidím, jak si tu lidé nacházejí své místo a jak jim to prospívá, vím, že to má smysl.“
Na otázku, co ji Malý kruh naučil, odpoví bez váhání – vážit si dobrých lidí. „Mohu mít vizi, ale bez lidí, kteří ji dokážou naplňovat, to k ničemu není.“