V neděli 13. července 2025 jsme si připomněli nedožité sté narozeniny Ivana Medka, muzikologa, novináře, disidenta a čestného občana Prahy 7 .
Narodil se v létě 1925 do rodiny významného vojáka a spisovatele Rudolfa Medka (1890–1940), který během první světové války sehrál významnou roli v československých legiích v Rusku. Ivan vyrůstal s o rok mladším bratrem, mimořádně talentovaným malířem Mikulášem (1926–1973).

Vystudoval gymnázium, dokončení dalšího vzdělání mu znemožnily represe po roce 1948. Medek pracoval jako dramaturg České filharmonie a hudební publicista v Československém rozhlase, později byl také redaktorem nakladatelství Supraphon. Po podpisu Charty 77 se ocitl pod silným tlakem režimu, v roce 1978 odešel do Vídně. V osmdesátých letech působil jako redaktor českého vysílání Hlasu Ameriky.

Po roce 1989 se Medek vrací zpět do vlasti. V roce 1993 přijal nabídku tehdejšího prezidenta Václava Havla a stal se vedoucím odboru vnitřní politiky. Na snímku s Václavem Malým na Václavském náměstí 28. října 1991. Foto: archiv Heleny Medkové

 

Od roku 1996 pracoval Ivan Medek jako kancléř prezidenta Václava Havla. Na snímku vítá Medek papeže Jana Pavla II. na ruzyňském letišti – duben 1997. Foto: archiv Heleny Medkové

Působení na Hradě ukončil Medek v roce 1998. V roce 2005 získal Ivan Medek titul čestný občan Prahy 7. Zemřel 6. ledna 2010.

 

Medkova rodina je již po generace spojena s Prahou 7, resp. Letnou. Rodina bydlela před druhou světovou válkou v ulici Nad Štolou. V Dobrovského ulici žil Medkův dědeček, slavný malíř Antonín Slavíček (na snímku).