archivní článek, informace již nemusí být aktuální

Mlčením se násilí nezastaví. Jeden ze sloganů velkoplošné nástěnné malby, kterou nově najdete na fasádě domu v Argentinské ulici u křížení s Plynární. 20 metrů vysoký a 16 metrů široký mural s podobiznou ženy, jejíž obličej je pokryt texty, vyjadřuje podporu obětem domácího násilí. Dílo česko-kanadského vizuálního umělce Davida Strauzze je součástí dlouhodobého projektu proti domácímu násilí a samotná malba odkazuje i na nový web probezpecnydomov.cz, který se věnuje legislativním změnám pro lepší právní ochranu obětí domácího násilí.

S Davidem jsem se potkala den po odhalení malby, za kterou stojí nábytkářský obchod IKEA, jenž zmíněný projekt dlouhodobě podporuje. Hned v prvních větách rozhovoru padlo, že Davidovi se po dokončení malby velmi ulevilo. Nejen z důvodu fyzického vyčerpání, které se dostavilo po realizaci, jež probíhala v mínusových teplotách s občasným sněžením, ale i kvůli tomu, že pro Davida bylo toto téma osobní, protože sám vyrůstal v prostředí, kde k domácímu násilí docházelo. „Když jsem maloval na plošině, která se při poryvech větru mírně hýbala, byl to divný pocit a měl jsem trochu strach. Pak jsem si ale uvědomil, že to opravdový strach není. Nešlo mi o život. Věděl jsem, že za chvilku budu dole, na zemi, a půjdu domů, kde je bezpečí. Každý domov by měl být bezpečným místem.“

Pro tuto malbu David nesáhl tradičně po barvě ve spreji, ale použil speciální barvy z minerálních látek, které fungují na principu fotokatalýzy. Kontaktem se slunečním zářením dochází k chemickému rozkladu škodlivých látek na bezpečné molekuly soli a budova pak dýchá jako les. „Organické barvy vnímám jako zlepšení své karmy. Barvy ve spreji používám už od 16 let a mám takový dojem, že malinká část ozonové díry je ode mě,“ dodává s úsměvem. David s ekologickými barvami, jež čistí vzduch, pracoval na Sedmičce již před dvěma lety, konkrétně na budově bývalého podniku Tesla Holešovice. Tento jeho mural sice už zakryla reklamní plocha, ale další Davidovu práci stále můžete vidět na dveřích obchodu Samurai shot v Partyzánské ulici.

Jednou by prý rád zrealizoval malbu Milady Horákové na její sedmičkové ulici. „Přitom ale obecně nechci malovat známé tváře. Nebaví mě to. Často říkám, že maluji lidské příběhy. Buďto mi jsou předlohou kamarádi, nebo lidi, které potkám v metru a přijdou mi zajímaví.“ Pokud svolí, David si je vyfotí, mnohdy mu ale stačí odejít do ateliéru s určitým pocitem. Rád pracuje s odpadovým materiálem, ať už se jedná o kusy látek nebo staré plakáty, a to nejen proto, že již v sobě mají určitý příběh. „Úkolem současných umělců by měla být snaha zamyslet se nad materiálem, který používáme, a nezatěžovat planetu víc, než je nutné, ale naopak ji chránit.“ Pokud si budete chtít prohlédnout Davidovu tvorbu i mimo ulice, v květnu se můžete přijít podívat na jeho výstavu v uměleckém centru Pragovka ve Vysočanech, kde má David i svůj ateliér.