*Výstava přibližuje mimořádnou a současně téměř neznámou Šrobárovu sbírku, doposud neprávem opomíjenou část sbírky NZM. Díky tomuto souboru, vytvořenému v období první republiky za ne zcela jasných okolností, se návštěvníci mohou seznámit s unikátními malbami realisticky orientovaných malířů v časovém rozpětí od 16. do 19. stol. Součástí prezentovaných děl bude mimo jiné i kopie Rubensova obrazu Opilý Silén.*
Nejcennější část sbírky výtvarného umění Národního zemědělského muzea (NZM) představuje tzv. _Šrobárova sbírka_. Tento jedinečný soubor obrazů, který tvoří 153 děl starých mistrů a evropských malířů 19. století, je pojmenovaný po svém původním vlastníkovi, jímž byl prvorepublikový politik slovenského původu MUDr. Vavro Šrobár (1867–1950). Jak se tento významný propagátor myšlenky čechoslovakismu a představitel slovenského křídla agrární strany stal majitelem tak rozsáhlé kolekce obrazů, je doposud zahaleno velkým tajemstvím. Odpověď na tuto otázku zřejmě souvisí s jeho politickými aktivitami na Slovensku, kde v letech 1918–1920 zastával významnou funkci ministra s plnou mocí pro správu Slovenska. Podle jedné z verzí získal obrazovou sbírku od šlechtického rodu Pálffyů, který se všemi možnými způsoby snažil zmírnit dopady první pozemkové reformy na své velkostatky.
Na počátku 30. let 20. století se Vavro Šrobár a jeho společník, bratislavský advokát Gabriel Kuchta, dostali do velkých finančních potíží a cennou sbírku obrazů dali do zástavy svému věřiteli, jímž byl velkostatkář Maxmilián (Max) Egon princ z Fürstenbergu (1896–1959). Jelikož Šrobár patřil k prominentním členům Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, rozhodlo se její vedení, že mu pomůže s vyřešením této nepříjemné záležitosti. Na základě dohody z 20. prosince 1934 uhradili Šrobárův a Kuchtův dluh československý premiér Jan Malypetr (1873–1947) a poslanec Rudolf Beran (1887–1954), kteří se stali novými vlastníky Šrobárovy sbírky. Oba politici celou kolekci darovali Ústřednímu sdružení československých zemědělců, které ji zapůjčilo Československému zemědělskému muzeu (ČsZM), předchůdci současného Národního zemědělského muzea.
Podle velkolepých plánů měly být všechny obrazy vystaveny v nové budově ČsZM na pražské Letné. Tento záměr však překazila okupace českých zemí nacistickým Německem a vypuknutí druhé světové války. V roce 1950 doputovala Šrobárova sbírka na zámek Kačina, který byl přidělen zemědělskému muzeu jako náhrada za odebranou muzejní budovu na Letné. V muzejním depozitáři zůstaly vzácné obrazy bez povšimnutí až do 90. let 20. století, kdy byly některé z nich využity při výzdobě zámeckých interiérů na Kačině. Většina děl tvořících Šrobárovu sbírku však nadále zůstala skryta před zraky návštěvníků NZM. Uvedený nedostatek se alespoň z části snaží nahradit tato výstava, která zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti představuje výběr nejzajímavějších děl z této unikátní a přesto prakticky neznámé sbírky výtvarného umění.
