[perex]<\/p>\r\n
Symfonick\u00e9 b\u00e1sn\u011b z cyklu M\u00e1 vlast se poprv\u00e9 prom\u011bn\u00ed v divadeln\u00ed z\u00e1\u017eitek, v n\u011bm\u017e se hudba spoj\u00ed s tancem, loutkami a vizu\u00e1ln\u00edmi obrazy. V\u00fdprava \u010deskou krajinou o\u017eije v \u010dervnu na prknech Azylu78. Divadeln\u00ed podobu j\u00ed vdechne \u010dtve\u0159ice osv\u011bd\u010den\u00fdch tv\u016frc\u016f \u2013 Mat\u011bj Forman, Marko Ivanovi\u0107, Janek Jirk\u016f a \u0160t\u011bp\u00e1n Pechar. Jak\u00fd jedine\u010dn\u00fd okam\u017eik p\u0159inese ka\u017ed\u00e9mu z nich putov\u00e1n\u00ed t\u00edmto hudebn\u00edm vypr\u00e1v\u011bn\u00edm?<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
M\u00e1 vlast Bed\u0159icha Smetany je kouzeln\u00e9 hudebn\u00ed d\u00edlo. Mnoh\u00e9 z n\u00e1s napln\u00ed u\u017e p\u0159i poslechu prvn\u00edch t\u00f3n\u016f pocit dojet\u00ed, rozpl\u00fdvav\u00e9 kr\u00e1sy a snad i n\u00e1rodn\u00ed hrdosti. Nepoznat Vltavu? To se snad \u010desk\u00e9mu rod\u00e1kovi ani nem\u016f\u017ee st\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 si vzpomenete, kdy jste tenhle hudebn\u00ed klenot sly\u0161eli poprv\u00e9. Ve \u0161kole? V r\u00e1diu? V aut\u011b? Na koncert\u011b? V divadle nejsp\u00ed\u0161e ne. Proto\u017ee v divadle je\u0161t\u011b nikdy nikdo cel\u00e9 toto d\u00edlo nezpracoval. A\u017e doposud\u2026<\/p>\r\n
Poprv\u00e9 jako divadlo<\/strong> Prost\u011b cvrnkla do nosu A stalo se. \u201eM\u011bl jsem zrovna za \u00fakol p\u0159ipravit vypr\u00e1v\u011bn\u00ed sedmilet\u00e9ho Bed\u0159icha \u2013 Fritze Smetan\u016f o jeho d\u011btstv\u00ed v Litomy\u0161li pro novou expozici v rodn\u00e9 sv\u011btni\u010dce, byl jsem zrovna na Vyso\u010din\u011b, na Kadov\u011b u kolegy skladatele Ji\u0159\u00edho Hradila, kde jsme vym\u00fd\u0161leli hudebn\u00ed podklad. N\u011bkdy kolem des\u00e1t\u00e9 ve\u010der jsem od n\u011bj z Kadova vyrazil p\u011b\u0161ky na no\u010dn\u00ed t\u00faru do Jimramova, kde je na\u0161e chalupa. Vyrazil jsem a cht\u011bl jsem si pustit do u\u0161\u00ed a do pochodu n\u011bjakou hudbu, kter\u00e1 by se hodila k t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 hv\u011bzdnat\u00e9 noci. A napadlo m\u011b, \u017ee jsem si u\u017e stra\u0161n\u011b dlouho neposlechl Mou vlast\u2026 Na\u0161el jsem si ji tedy v telefonu, pustil a vyrazil po silnici sm\u011brem ke Sn\u011b\u017en\u00e9mu. A stalo se mi to, co se asi stalo mnoho jin\u00fdm lidem na mnoh\u00fdch jin\u00fdch m\u00edstech. Jako by mne ta krajina kolem objala. Za\u010daly se p\u0159ede mnou vyno\u0159ovat obrazy z na\u0161\u00ed mytologie, z \u010desk\u00e9 historie, a\u010dkoliv jsem kr\u00e1\u010del povod\u00edm Svratky, m\u011bl jsem intenzivn\u00ed pocit, \u017ee splouv\u00e1m Vltavu. Jedna melodie za druhou m\u011b p\u0159ekvapovala svou sv\u011b\u017eest\u00ed, ale t\u00e9\u017e n\u011bkde hluboce v pam\u011bti zako\u0159en\u011bnou zn\u00e1most\u00ed.<\/p>\r\n Mysl\u00edm, \u017ee to bylo u obecn\u00ed cedule Da\u0148kovice, kdy se v m\u00fdch u\u0161\u00edch protrhla hr\u00e1z a zaplavily mne vlny \u00favodn\u00edch akord\u016f Z \u010desk\u00fdch luh\u016f a h\u00e1j\u016f a j\u00e1 se musel zastavit a neru\u0161it sv\u00fdm krokem tu barvu, s\u00edlu \u2013 omlouv\u00e1m se: \u010distou kr\u00e1su. A mo\u017en\u00e1 \u017ee rovnou tam, naprosto opil\u00fd hudbou, tedy ne \u00fapln\u011b sv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd, bez jak\u00fdchkoliv dal\u0161\u00edch my\u0161lenkov\u00fdch korekc\u00ed, jsem hned psal SMS \u0160t\u011bp\u00e1novi: Co t\u0159eba M\u00e1 vlast? V\u016fbec jsem nehodnotil, jestli je to n\u00e1pad dobr\u00fd, nebo ne, prost\u011b jsem tu SMS napsal a \u0161el jsem d\u00e1l. T\u011bch kilometr\u016f bylo tehdy 12 a po posledn\u00edch t\u00f3nech Blan\u00edku jsem poslouchal je\u0161t\u011b Smetanovo trio a kvartety, a kdy\u017e jsem do\u0161el na chalupu, odb\u00edjela p\u016flnoc a j\u00e1 se usm\u00edval, jako bych se vr\u00e1til z hospody. Mysl\u00edm, \u017ee jsem na tu zpr\u00e1vu zapomn\u011bl. A tak kdy\u017e mi druh\u00fd den p\u0159i\u0161la odpov\u011b\u010f od \u0160t\u011bp\u00e1na, musel jsem si trochu p\u0159ipomenout, co se to vlastn\u011b ve\u010der stalo\u2026 A tak d\u011bl\u00e1me Mou vlast. Prost\u011b m\u011b cvrnkla do nosu.\u201c<\/p>\r\n Za branami koncertn\u00edho s\u00e1lu<\/strong> Hudba, kter\u00e1 doj\u00edm\u00e1 i\u00a0po stalet\u00edch<\/strong> \u201eMysl\u00edm, \u017ee u n\u00e1s neexistuje muzikant, kter\u00fd by k n\u00ed nem\u011bl vztah anebo na ni nem\u011bl n\u00e1zor. Tak pro\u010d se pou\u0161t\u011bt do n\u011b\u010deho tak o\u0161emetn\u00e9ho, jako je hudebn\u00ed \u00faprava u\u017e prakticky dokonal\u00e9ho d\u00edla?\u201c pokl\u00e1d\u00e1 si s\u00e1m Ivanovi\u0107 ot\u00e1zku a rovnou na ni odpov\u00edd\u00e1: \u201eProto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee i s takto legend\u00e1rn\u00ed skladbou lze nav\u00e1zat tv\u016fr\u010d\u00ed dialog. \u017de lze uchopit Smetanovu ideu a hudebn\u00ed n\u00e1pady a pod\u00edvat se na n\u011b sou\u010dasn\u00fdma o\u010dima. Proto\u017ee se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee i ten nejkonzervativn\u011bj\u0161\u00ed poslucha\u010d se nakonec r\u00e1d nech\u00e1 pobavit a p\u0159ekvapit. Podstatou ka\u017ed\u00e9ho \u017eiv\u00e9ho um\u011bn\u00ed je toti\u017e hravost.\u201c<\/p>\r\n Ivanovi\u0107 se z\u00e1rove\u0148 vyzn\u00e1v\u00e1 z osobn\u00edho vztahu k Blan\u00edku, symfonick\u00e9 b\u00e1sni, kter\u00e1 nen\u00ed zdaleka tak zn\u00e1m\u00e1 jako Vltava. \u201eJe to trochu p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00e1 \u010d\u00e1st tohoto cyklu, kter\u00e1 je ale velmi optimistick\u00e1, idealistick\u00e1 a pro m\u011b reprezentuje p\u0159esn\u011b tu m\u00edru vlastenectv\u00ed, kter\u00e9 na \u010ce\u0161\u00edch tak obdivuji. Nav\u00edc se jedn\u00e1 o skladbu, po jej\u00edm\u017e prvn\u00edm poslechu, bylo mi tehdy \u010dtrn\u00e1ct, jsem poprv\u00e9 zatou\u017eil studovat v Praze a st\u00e1t se dirigentem.\u201c<\/p>\r\n Nejde se nezamilovat<\/strong> Hravost, pohyb a\u00a0imaginace<\/strong> Zaj\u00edmav\u00e9 na tanci je, \u017ee jedn\u00edm gestem se d\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it siln\u00e1 emoce. \u201eN\u011bkdy tohle samo sebou sta\u010d\u00ed. Jindy je t\u0159eba definovat d\u011bj nebo obsah sc\u00e9ny konkr\u00e9tn\u011bji. Hledat slovn\u00edk a zp\u016fsob pohybov\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, kter\u00fd nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 podb\u00edziv\u00fd ani prvopl\u00e1nov\u00fd, nech\u00e1v\u00e1 div\u00e1kovi prostor pro imaginaci, ale je z\u00e1rove\u0148 srozumiteln\u00fd, je st\u011b\u017eejn\u00ed. Pakli\u017ee se ztv\u00e1r\u0148uje d\u011bj, chci b\u00fdt schopen ho \u010d\u00edst. Vystihnout rovnov\u00e1hu mezi t\u011bmito dv\u011bma faktory je pro m\u011b poveden\u00fd zp\u016fsob, jak odvypr\u00e1v\u011bt d\u011bj tancem a beze slov,\u201c dod\u00e1v\u00e1 um\u011bleck\u00fd \u0161\u00e9f souboru Dekkadancers.<\/p>\r\n Divadlo obraz\u016f<\/strong> A pokra\u010duje: \u201eAby loutkov\u00e9 divadlo fungovalo, mus\u00ed to dovolit i div\u00e1k. Kdy\u017e si chce hr\u00e1t, je to v pohod\u011b. Pokud za ka\u017edou cenu hru odm\u00edt\u00e1, tak se nic nestane, nevy\u010daruje, ale to nevad\u00ed, \u201aka\u017edej jsme n\u011bjakej\u2018, a i pro takov\u00e9ho div\u00e1ka to bude ur\u010dit\u011b aspo\u0148 zaj\u00edmav\u00e1 pod\u00edvan\u00e1. Ale hravost tu nen\u00ed pro hravost, nen\u00ed to jenom pr\u00e1zdn\u00e1 z\u00e1bava \u2013 zrychluje p\u0159enos informac\u00ed, zesiluje emoce, vyost\u0159uje dramati\u010dnost.\u201c<\/p>\r\n Hrav\u00fd Smetana<\/strong> Smetana pro loutkov\u00e9 divadlo dokonce i psal. \u201eKdy\u017e byla je\u0161t\u011b na\u017eivu jeho prvorozen\u00e1 dcerka Bed\u0159i\u0161ka, pr\u00fd velice vn\u00edmav\u00e9 a inspirativn\u00ed d\u011bv\u010d\u00e1tko, kter\u00e9 zem\u0159elo ve \u010dty\u0159ech letech, po\u0159\u00eddil j\u00ed a jej\u00edm dv\u011bma men\u0161\u00edm sest\u0159i\u010dk\u00e1m loutkov\u00e9 divadlo. O ned\u011bl\u00edch Smetanovi zvali sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele a po\u0159\u00e1dali dom\u00e1c\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. Zachovaly se dv\u011b p\u0159edehry k loutkov\u00e9mu divadlu: Johanes doktor Faust a Old\u0159ich a Bo\u017eena. A zvl\u00e1\u0161t\u011b Fausta doporu\u010duji k poslechnut\u00ed. Vznikl d\u00e1vno p\u0159ed Smetanovou sl\u00e1vou, ale u\u017e jsou v t\u00e9 hudb\u011b v\u0161echna kouzla, schopnosti a s\u00edly, kter\u00fdmi Smetana vl\u00e1dl. Ta hudba je obr\u00e1zkov\u00e1. Dramatick\u00e1. Energick\u00e1. Hrav\u00e1. Prom\u011bnliv\u00e1. Nesm\u00edrn\u011b n\u00e1padit\u00e1. Chv\u00edli pimprlov\u00e1 a chv\u00edli naprosto v\u00e1\u017en\u00e1. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by Smetanu bavilo s n\u00e1mi pracovat na spole\u010dn\u00e9 v\u011bci, \u017ee to, co je bl\u00edzk\u00e9 n\u00e1m, by bylo bl\u00edzk\u00e9 i jemu. Nicm\u00e9n\u011b, br\u00e1nit se nem\u016f\u017ee, tak\u017ee my \u010dile spolupracujeme s n\u00edm,\u201c uzav\u00edr\u00e1 Jirk\u016f.<\/p>\r\n Koho na sc\u00e9n\u011b uvid\u00edte?<\/strong>
\r\nPrvn\u00ed divadeln\u00ed setk\u00e1n\u00ed s Mou vlast\u00ed, vrcholn\u00fdm d\u00edlem \u010desk\u00e9 klasick\u00e9 hudby, se odehraje v \u0161apit\u00f3 Azyl78, v prost\u0159ed\u00ed sp\u00ed\u0161e romantick\u00e9m ne\u017e koncertn\u00edm. Cyklus \u0161esti symfonick\u00fdch b\u00e1sn\u00ed Bed\u0159icha Smetany se tak po 146 letech od sv\u00e9ho vzniku prvn\u011b do\u010dk\u00e1 divadeln\u00ed podoby ur\u010den\u00e9 div\u00e1k\u016fm ji\u017e od 6 let. Premi\u00e9ra se uskute\u010dn\u00ed 12. \u010dervna a p\u0159edstaven\u00ed se bude hr\u00e1t na letn\u00ed sc\u00e9n\u011b divadla Jatka78 na V\u00fdstavi\u0161ti t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den a\u017e do 29. \u010dervna.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Knihu d\u017eungl\u00ed zhl\u00e9dlo v Azylu78 b\u011bhem t\u0159\u00ed let v\u00edce ne\u017e 33 tis\u00edc div\u00e1k\u016f. Pod t\u00edmto projektem byli podeps\u00e1ni Mat\u011bj Forman, Marko Ivanovi\u0107 a \u0160t\u011bp\u00e1n Pechar. Tv\u016fr\u010d\u00ed t\u00fdm projektu M\u00e1 vlast doplnil je\u0161t\u011b divadeln\u00ed a televizn\u00ed re\u017eis\u00e9r a \u0159editel divadla Minor Janek Jirk\u016f, kter\u00e9ho ke spolupr\u00e1ci p\u0159izval producent \u0160t\u011bp\u00e1n Kubi\u0161ta. \u201ePo \u00fasp\u011bchu Knihy d\u017eungl\u00ed se m\u011b \u0160t\u011bp\u00e1n zeptal, jestli bych do \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho t\u00fdmu nep\u0159inesl n\u011bjak\u00fd zaj\u00edmav\u00fd n\u00e1m\u011bt nebo t\u00e9ma pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed inscenaci. Moc jsem si t\u00e9 d\u016fv\u011bry cenil. Za\u010dal jsem hledat n\u011bco, co by propojovalo tanec, v\u00fdtvarn\u00e9 divadlo a filharmonii, n\u011bco, co by se hodilo do stanu\u2026 kousek od Vltavy. Hlavu se mi honily r\u016fzn\u00e9 my\u0161lenky a n\u00e1pady, ale jak u\u017e to b\u00fdv\u00e1, byl jsem v t\u00e9 dob\u011b taky zanepr\u00e1zdn\u011bn jin\u00fdmi aktu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmi \u00fakoly, tak\u017ee jsem to nechal trochu jako ve T\u0159ech o\u0159\u00ed\u0161c\u00edch pro Popelku: \u017ee m\u011b t\u0159eba n\u011bco cvrnkne do nosu,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Janek Jirk\u016f.<\/p>\r\n
\r\n\u017div\u011b v \u0161apit\u00f3 zahraje \u0161estn\u00e1ct hudebn\u00edk\u016f a hudebnic \u010cesk\u00e9 filharmonie veden\u00fdch dirigentem. \u201eSpojen\u00ed hudby, pohybu a vizu\u00e1ln\u00edch efekt\u016f v tak origin\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed, jak\u00fdm je cirkusov\u00fd stan, n\u00e1m umo\u017e\u0148uje vyj\u00edt za hranice tradi\u010dn\u00edho koncertn\u00edho s\u00e1lu a oslovit \u0161ir\u0161\u00ed publikum. Nicm\u00e9n\u011b hlavn\u00ed motivac\u00ed ka\u017ed\u00e9ho projektu jako M\u00e1 vlast je nab\u00eddnout nov\u00e9 z\u00e1\u017eitky. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se to stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b Knihy d\u017eungl\u00ed povede i tentokr\u00e1t,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 David Mare\u010dek, gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel \u010cesk\u00e9 filharmonie.<\/p>\r\n
\r\nBarevn\u00e9 hudebn\u00ed bohatstv\u00ed symfonick\u00e9ho orchestru p\u0159evede z koncertn\u00edch s\u00e1l\u016f pod st\u0159echu cirkusov\u00e9ho \u0161apit\u00f3 hudebn\u00ed skladatel a dirigent Marko Ivanovi\u0107. Smetanovu Mou vlast pova\u017euje za jedno z nejv\u00edce ikonick\u00fdch \u010desk\u00fdch symfonick\u00fdch d\u011bl. Ve \u0161kole se o n\u00ed u\u010dil t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd. Ka\u017ed\u00fd rok ji sly\u0161\u00edme v televizi p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed festivalu Pra\u017esk\u00e9 jaro.<\/p>\r\n
\r\nMat\u011bj Forman s t\u00fdmem bl\u00edzk\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f, mezi n\u011b\u017e pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad i v\u00fdtvarnice Andrea Sodomkov\u00e1, vytvo\u0159\u00ed obraz krajiny a celkov\u00fd vizu\u00e1ln\u00ed sv\u011bt M\u00e9 vlasti. Re\u017eijn\u011b se chop\u00ed n\u011bkter\u00fdch b\u00e1sn\u00ed a na cest\u011b za jejich vypr\u00e1v\u011bn\u00edm se potk\u00e1 s ostatn\u00edmi spolutv\u016frci. Nov\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed ikonick\u00e9ho hudebn\u00edho d\u00edla pova\u017euje za mo\u017enost, jak se k n\u011bmu znovu vr\u00e1tit, nechat se obklopit jeho kr\u00e1sou a naj\u00edt k n\u011bmu op\u011bt vztah: \u201eM\u00e1 vlast \u2013 to zn\u00ed hrd\u011b! Ale co to pro n\u00e1s znamen\u00e1? V t\u00fdmu spoluautor\u016f jsme si za\u010dali \u0159\u00edkat \u201avlastenci\u2018, ale v\u00fdznam toho slova a v\u016fbec vztah k vlastenectv\u00ed ka\u017ed\u00fd po sv\u00e9m mysl\u00edm teprve hled\u00e1me. Nejde se nezamilovat. Ale \u010d\u00edm to, \u017ee a\u017e nyn\u00ed? Pro\u010d ne u\u017e tenkr\u00e1t, kdy\u017e jsme ve Smetanov\u011b s\u00edni povinn\u011b se \u0161kolou naslouchali p\u0159i \u0161koln\u00edm v\u00fdchovn\u00e9m koncertu t\u00f3n\u016fm Vltavy a nech\u00e1vali se pohlavkovat pan\u00ed u\u010ditelkou za nevhodn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed? \u017de by s\u00edla a kr\u00e1sa ikonick\u00fdch d\u011bl, a\u0165 hudebn\u00edch, v\u00fdtvarn\u00fdch nebo jin\u00fdch, sl\u00e1bla ve chv\u00edli, kdy se jejich velikost st\u00e1v\u00e1 samoz\u0159ejmost\u00ed? Prolistujeme jimi jako ve \u0161kole u\u010debnic\u00ed a zalo\u017e\u00edme je do \u0161upl\u00edku jako hotov\u00fd \u00fakol. Je to velk\u00e1 \u0161koda. Tohle by se n\u00e1m nem\u011blo st\u00e1t! K \u0161esti symfonick\u00fdm b\u00e1sn\u00edm Bed\u0159icha Smetany dnes p\u0159ich\u00e1z\u00edm a skl\u00e1n\u00edm se jako k prameni, kter\u00fd u\u017e d\u00e1vno \u010dek\u00e1 na moje dlan\u011b. Na dn\u011b to v\u00ed\u0159\u00ed zlat\u00fdm p\u00edskem a v jisk\u0159iv\u00e9 hladin\u011b se odr\u00e1\u017eej\u00ed hv\u011bzdy i modr\u00e9 nebe nade mnou. Ne\u017e naberu do dlan\u00ed, mihne se v prameni jako v zrcadle i moje tv\u00e1\u0159. Kolikr\u00e1t jsme se my dotkli z\u00e1zraku, kter\u00fd um\u00ed hudba? M\u00e1 vlast jako pramenit\u00e1 voda v dlan\u00edch chlad\u00ed a v srdci ob\u010derstvuje. Tady jsme doma, tady jsme spolu, mal\u00ed i velc\u00ed, rodina,\u201c shrnuje re\u017eis\u00e9r a sc\u00e9nograf Mat\u011bj Forman.<\/p>\r\n
\r\n\u0160t\u011bp\u00e1n Pechar je hlavn\u00edm choreografem cel\u00e9ho projektu a pokus\u00ed se n\u011bkter\u00e9 zachycen\u00e9 pocity tul\u00e1ka proch\u00e1zej\u00edc\u00edho \u010deskou krajinou vyj\u00e1d\u0159it v pohybov\u00fdch b\u00e1sn\u00edch beze slov. \u201eJe to slo\u017eit\u00fd, ale ohromn\u011b z\u00e1bavn\u00fd \u00fakol. Je to jako komplikovan\u00e1 mozaika z tis\u00edce kousk\u016f a n\u00e1sledn\u00e1 hra s um\u00edst\u011bn\u00edm ka\u017ed\u00e9ho kousku tak, aby zapadl a celek d\u00e1val smysl. U \u010dinohern\u00edch p\u0159edstaven\u00ed jsou kousky mozaiky tvo\u0159eny slovy, u tance kousky mozaiky tvo\u0159\u00ed vyt\u0159\u00edben\u00fd pohybov\u00fd slovn\u00edk, kter\u00fd vznik\u00e1 v duchu dan\u00e9 inscenace,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 \u0160t\u011bp\u00e1n Pechar.<\/p>\r\n
\r\nJanek Jirk\u016f pozve div\u00e1ky na proch\u00e1zku vybran\u00fdmi b\u00e1sn\u011bmi se snahou naj\u00edt nov\u00e9 loutkov\u00e9 a v\u00fdtvarn\u00e9 cesty tam, kde pro vypr\u00e1v\u011bn\u00ed sta\u010dila doposud \u201ejen\u201c hudba. \u201eLoutkov\u00e9 divadlo, tak jak ho d\u011bl\u00e1m j\u00e1, nen\u00ed vlastn\u011b loutkov\u00e9, vych\u00e1z\u00ed z loutkov\u00fdch princip\u016f, ale je to p\u0159edev\u0161\u00edm divadlo obraz\u016f. Divadeln\u00ed obrazy nejsou ilustrace, ale souhra v\u0161ech inscena\u010dn\u00edch slo\u017eek, kdy \u010d\u00e1st obrazu nesou herci, \u010d\u00e1st sc\u00e9nografie, \u010d\u00e1st hudba a loutky nesou taky jenom ur\u010ditou \u010d\u00e1st, pokud jsou tedy v\u016fbec p\u0159\u00edtomny a nejsou jenom st\u00ednem, n\u00e1znakem, p\u0159edm\u011btem nebo znakem. To v\u0161echno dohromady funguje, pokud to vyvol\u00e1v\u00e1 jak\u00e9si nepopsateln\u00e9 kouzlo, kter\u00e9 v ka\u017ed\u00e9m jednotliv\u00e9m div\u00e1kovi vy\u010daruje jeho osobn\u00ed z\u00e1\u017eitek a emoci, radostnou nebo v\u00e1\u017enou, ale snad silnou,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Jirk\u016f.<\/p>\r\n
\r\n\u201eJ\u00e1 si ka\u017edop\u00e1dn\u011b mysl\u00edm, \u017ee ke Smetanovi se hrav\u00e9 divadlo hod\u00ed, proto\u017ee on hrav\u00fd byl. A p\u0159itom m\u011bl obrovsk\u00fd cit pro drama. I jeho symfonick\u00e9 b\u00e1sn\u011b to dokazuj\u00ed. Na velmi kr\u00e1tk\u00e9 plo\u0161e n\u00e1m p\u0159ed\u00e1v\u00e1 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed hudebn\u00edch informac\u00ed, kter\u00e9 v n\u00e1s vyvol\u00e1vaj\u00ed kr\u00e1sn\u00e9, dojemn\u00e9, vesel\u00e9 a dramatick\u00e9 pocity. To je to kouzlo,\u201c prozrazuje Jirk\u016f.<\/p>\r\n
\r\nMezi \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00edmi div\u00e1ci najdou tane\u010dn\u00edky ze souboru Dekkadancers, herce z obl\u00edben\u00e9ho improviza\u010dn\u00edho uskupen\u00ed My kluci, co spolu chod\u00edme, \u010d\u00e1st akrobatek z cirkusov\u00e9ho souboru Holektiv, tane\u010dnici Doru Sul\u017eenko Ho\u0161tovou \u010di herce Josefa Bobe\u0161e Havelku. Na jedn\u00e9 sc\u00e9n\u011b se b\u011bhem n\u011bkter\u00fdch symfonick\u00fdch b\u00e1sn\u00ed potk\u00e1 a\u017e t\u0159icet dev\u011bt interpret\u016f.<\/p>\r\n
\r\n