\r\n
\r\n<\/strong><\/span>16\/3 1939 Profesor z\u00a0Bubn\u016f vl\u00e1dcem Prahy<\/strong>
\r\nHned druh\u00fd den po obsazen\u00ed \u010cech n\u011bmeckou arm\u00e1dou p\u0159ijal na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b zde ji\u017e od ve\u010dera p\u0159edchoz\u00edho dne p\u0159\u00edtomn\u00fd Adolf Hitler prezidenta Emila H\u00e1chu a pra\u017esk\u00e9ho prim\u00e1tora Otakara Klapku. Z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 dosadil do funkce prim\u00e1torova n\u00e1m\u011bstka historika Josefa Pfitznera. Tento profesor historie na pra\u017esk\u00e9 univerzit\u011b pro\u0161el cestou typickou pro \u0159adu n\u011bmeck\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v prvorepublikov\u00e9m \u010ceskoslovensku \u2013 z loaj\u00e1ln\u00edho zast\u00e1nce poklidn\u00e9ho sou\u017eit\u00ed mezi \u010cechy a N\u011bmci se v pr\u016fb\u011bhu 30. let stal p\u0159\u00edznivcem n\u011bmeck\u00e9 dominance a nacistick\u00e9 ideologie. Pfitzner byl dlouhodob\u00fdm rezidentem Prahy 7 \u2013 bydlel v\u00a0byt\u011b v\u00a0dom\u011b U\u00a0Smaltovny \u010d. p. 1157, a\u00a0to a\u017e do roku 1944, kdy se p\u0159est\u011bhoval do rezidence prim\u00e1tora na Mari\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\r\n
26\/3 1939 Jezd\u00edme vpravo<\/strong> 7\/4 1939 Smrt prim\u00e1torova n\u00e1m\u011bstka<\/strong> 12\/6 1939 Hlavn\u00ed cenzor v\u00a0Molochov\u011b<\/strong> 10\/7 1939 Sedmdes\u00e1t\u00e9 narozeniny podnikatele Va\u0148ka<\/strong> 15\/8 1939 \u017did\u016fm vstup zak\u00e1z\u00e1n<\/strong> 24\/9 1939 Prvn\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed veletrh<\/strong> 1940<\/strong><\/span><\/p>\r\n 15\/3 1940 Velk\u00e1 voda v\u00a0Praze<\/strong> Ke kulminaci \u0159eky do\u0161lo 15. b\u0159ezna, odhadovan\u00fd maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016ftok v Praze \u010dinil 3245 m3\/s (pro srovn\u00e1n\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok je cca 150 m3\/s, b\u011bhem katastrof\u00e1ln\u00edch povodn\u00ed v srpnu 2002 \u010dinil 5160 m3\/s). V Praze 7 byl posti\u017een velkou vodou zdej\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstav a zejm\u00e9na ostrov \u0160tvanice, kter\u00fd se ocitl kompletn\u011b pod vodou a \u017eivel zni\u010dil celou \u0159adu zdej\u0161\u00edch staveb.<\/p>\r\n 30\/6 1940 40 let fotbalov\u00e9ho klubu Olympia VII<\/strong> 30\/8 1940 Otev\u0159en\u00ed kina Bio Oko<\/strong> 12\/9 1940 Zah\u00e1jen\u00ed sezony v\u00a0divadle Urania<\/strong> 1941<\/strong><\/span><\/p>\r\n 21\/1 1941 Vyn\u00e1lezce a\u00a0vizion\u00e1\u0159 zem\u0159el<\/strong> 11\/2 1941 Nov\u00fd kostel pro Prahu 7<\/strong> 27\/5 1941 P\u0159\u00e1tel\u00e9 N\u011bmc\u016f sch\u016fzuj\u00ed<\/strong> 1\/10 1941 Popraven gener\u00e1l V\u00e1clav \u0160\u00e1ra<\/strong> 16\/10 1941 Prvn\u00ed transport 3\/12 1941 Otev\u0159en\u00ed Jan\u00e1\u010dkov\u00fdch most\u016f<\/strong> 1942<\/strong><\/span><\/p>\r\n 11\/1 1942 Sb\u00edrka oble\u010den\u00ed<\/strong> 28\/2 1942 Otev\u0159ena v\u00fdstava Sov\u011btsk\u00fd r\u00e1j<\/strong> Jednalo se o ryze propagandistickou akci, jej\u00ed\u017e \u00fa\u010del lapid\u00e1rn\u011b okomentoval den\u00edk Venkov: \u201eV\u00fdstava jest n\u00e1zornou \u0161kolou v t\u00e9to dob\u011b pr\u00e1v\u011b pot\u0159ebnou, aby \u010desk\u00fd lid jednou prov\u017edy s\u00fa\u010dtoval s bol\u0161evick\u00fdmi svody a sv\u016fdn\u00edky.\u201c Zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy se z\u00fa\u010dastnil nap\u0159\u00edklad i \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd vedouc\u00ed ml\u00e1de\u017ee Artur Axmann nebo cel\u00e1 \u0159ada p\u0159edstavitel\u016f n\u011bmeck\u00e9 moci v protektor\u00e1tu v \u010dele se st\u00e1tn\u00edm tajemn\u00edkem Karlem Hermannem Frankem, kter\u00fd uzav\u0159el vernis\u00e1\u017e sv\u00fdm projevem.<\/p>\r\n V\u00fdstava trvala \u010dty\u0159i t\u00fddny, otev\u0159ena byla denn\u011b od 9 do 21 hodin. Krom\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch textov\u00fdch a fotografick\u00fdch expon\u00e1t\u016f zde byly k vid\u011bn\u00ed i zbran\u011b uko\u0159ist\u011bn\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b v\u010detn\u011b pades\u00e1titunov\u00e9ho panc\u00e9\u0159ov\u00e9ho vozu nebo st\u00edhac\u00edho letounu.<\/p>\r\n 9\/5 1942 Esa protinacistick\u00e9ho odboje v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch<\/strong> 24\/6 1942 Poprava odboj\u00e1\u0159e z\u00a0Letn\u00e9<\/strong> 1943<\/strong><\/span><\/p>\r\n 15\/2 1943 Ru\u0161en\u00ed tramvajov\u00fdch zast\u00e1vek 21\/2 1943 Hokejov\u00e9 utk\u00e1n\u00ed \u010cechy vs. Morava<\/strong> 4\/4 1943\u00a0Um\u00edr\u00e1\u00a0sl\u00e1dek Vendul\u00e1k<\/strong> 19\/5 1943 Houba\u0159sk\u00e1 sezona startuje<\/strong> 2\/10 1943 V\u00fdstava kr\u00e1l\u00edk\u016f ve Stromovce<\/strong> 1944<\/strong><\/span><\/p>\r\n 18\/4 1944 Zast\u0159elen\u00fd \u201e\u0161m\u00edr\u00e1k\u201c na Letn\u00e9<\/strong> 3\/5 1944 Otev\u0159en\u00ed st\u00e1l\u00e9ho cirkusu na Letn\u00e9<\/strong> 21\/6 1944 Konec vlastn\u00ed rukou<\/strong> 15\/11 1944 Prvn\u00ed bombardov\u00e1n\u00ed Prahy<\/strong> 16\/11 1944 Pra\u017ean\u00e9, \u0161et\u0159ete!<\/strong> 27\/2 1945 Na fotbal!<\/strong> 16\/3 1945 Bubensk\u00fd liber\u00e1l um\u00edr\u00e1<\/strong> 1\/4 1945 Hroz\u00ed leteck\u00e9 \u00fatoky<\/strong> 5\/5 1945 Pra\u017ean\u00e9 ve zbrani<\/strong>
\r\nJednou z prvn\u00edch viditeln\u00fdch zm\u011bn, kter\u00e9 s sebou p\u0159ineslo n\u011bmeck\u00e9 panstv\u00ed, respektive z\u0159\u00edzen\u00ed protektor\u00e1tu, bylo zaveden\u00ed j\u00edzdy vpravo. By\u0165 provoz byl ve srovn\u00e1n\u00ed s dne\u0161kem minim\u00e1ln\u00ed, opat\u0159en\u00ed, kter\u00e9 vstoupilo v platnost doslova ze dne na den, zp\u016fsobilo \u0159idi\u010d\u016fm i dal\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm provozu obt\u00ed\u017ee. Na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu bylo zavedeno ji\u017e 17. b\u0159ezna, pra\u017e\u0161t\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci silni\u010dn\u00edho provozu si na zm\u011bnu zvykali a\u017e od 26. b\u0159ezna. Dle zpr\u00e1v z dobov\u00e9ho tisku se jedno z dopravn\u011b problematick\u00fdch m\u00edst nach\u00e1zelo i v Praze 7: \u201e\u2026 bolav\u00e9 m\u00edsto je na Hl\u00e1vkov\u011b most\u011b na hole\u0161ovick\u00e9 stran\u011b. Tam je nyn\u00ed skute\u010dn\u00fd chaos, kter\u00fd zvy\u0161uj\u00ed nespr\u00e1vn\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 sign\u00e1ly. Kdo jede sm\u011brem od Belcrediho t\u0159\u00eddy na Hl\u00e1vk\u016fv most, nev\u00ed, kdy vlastn\u011b m\u00e1 dovoleno jeti. M\u00e1 jeti na \u010dervenou nebo na zelenou, jak dnes sv\u011btla sv\u00edt\u00ed. Podle na\u0161eho n\u00e1zoru m\u00e1 jeti tentokr\u00e1te, kdy je voln\u00fd sm\u011br z Bubensk\u00e9 t\u0159\u00eddy na most a opa\u010dn\u011b. Ov\u0161em vozidla, kter\u00e1 zah\u00fdbaj\u00ed do Hole\u0161ovic k jatk\u00e1m, m\u011bla by odbo\u010diti kolem \u00farazov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny do p\u0159\u00edm\u00e9ho sm\u011bru od Prahy do Hole\u0161ovic.\u201c<\/p>\r\n
\r\nV Praze um\u00edr\u00e1 dlouholet\u00fd n\u00e1m\u011bstek prim\u00e1tora Karla Baxy Ferdinand Kellner. Soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00fd politik spjat\u00fd s Prahou 7 \u2013 pr\u00e1v\u011b zde za\u010d\u00ednal svou kari\u00e9ru jako mont\u00e9r v oprav\u00e1rensk\u00fdch d\u00edln\u00e1ch na n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-Bubny. Jako politik se v\u011bnoval zejm\u00e9na soci\u00e1ln\u00ed oblasti a bytov\u00e9 v\u00fdstavb\u011b. Byl tak\u00e9 p\u0159edsedou hole\u0161ovick\u00e9ho Bytov\u00e9ho dru\u017estva z\u0159\u00edzenc\u016f a d\u011bln\u00edk\u016f \u017eelezni\u010dn\u00edch, jeho\u017e n\u00e1kladem byla za prvn\u00ed republiky postavena cel\u00e1 \u0159ada \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f v doln\u00edch Hole\u0161ovic\u00edch a tak\u00e9 komplex Domovina, ve kter\u00e9m tak\u00e9 Kellner bydlel. Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee po obdob\u00ed tzv. druh\u00e9 republiky \u010derstv\u011b protektor\u00e1tn\u00ed tisk p\u0159e\u0161el smrt v\u00fdznamn\u00e9ho komun\u00e1ln\u00edho politika ml\u010den\u00edm.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/oko_hotovo-449x400.png\")
<\/p>\r\n
\r\nV\u00a0r\u00e1mci kulturn\u011b politick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed \u00fa\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora byla z\u0159\u00edzena skupina Tisk, tedy org\u00e1n, kter\u00fd m\u011bl za \u00fakol dohl\u00ed\u017eet na sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky v\u00a0protektor\u00e1tu. Do jeho \u010dela byl jmenov\u00e1n a\u00a0de facto vrchn\u00edm cenzorem v\u00a0zemi se stal \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd N\u011bmec Wolfgang Wolfram von Wolmar (1910\u20131987). Vysok\u00fd nacistick\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk, o\u00a0jeho\u017e vyd\u00e1n\u00ed po v\u00e1lce ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u017e\u00e1dala \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da, bydlel a\u017e do konce sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed (kv\u011bten 1943) v\u00a0Praze v\u00a0dom\u011b v\u00a0Letensk\u00e9 ulici (dnes Milady Hor\u00e1kov\u00e9) \u010d. p. 862.<\/p>\r\n
\r\nSedmdes\u00e1ti let se do\u017eil komer\u010dn\u00ed a burzovn\u00ed rada a majitel semen\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1vodu Jind\u0159ich Van\u011bk (1869\u20131948). Sv\u016fj podnik zalo\u017eil v roce 1899, s\u00eddlil v pal\u00e1ci U Zlat\u00e9 husy na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, v roce 1912 ale centrum firmy p\u0159enesl do sv\u00e9ho domu v Hole\u0161ovic\u00edch na Bubensk\u00e9m n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed pobl\u00ed\u017e tehdej\u0161\u00edch jatek. V \u010dl\u00e1nku p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm Va\u0148kovo jubileum napsaly N\u00e1rodn\u00ed listy: \u201e\u2026 ale p\u0159i tom vybudoval v Hole\u0161ovic\u00edch velk\u00e9, odborn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9 obchodn\u00ed domy vybaven\u00e9 v\u0161\u00edm pot\u0159ebn\u00fdm: modern\u00ed \u010distic\u00ed semen\u00e1\u0159skou stanic\u00ed se zku\u0161ebn\u00edmi zahradami, s rozs\u00e1hl\u00fdmi prostory expedi\u010dn\u00edmi i kancel\u00e1\u0159sk\u00fdmi, kde po cel\u00fd rok je pln\u011b zam\u011bstn\u00e1no p\u0159es sto odborn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f.\u201c<\/p>\r\n
\r\nPra\u017esk\u00e9 policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed vydalo vyhl\u00e1\u0161ku, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b byl \u017did\u016fm zak\u00e1z\u00e1n vstup do vybran\u00fdch restaura\u010dn\u00edch podnik\u016f. V Praze 7 se tento z\u00e1kaz t\u00fdkal Hanavsk\u00e9ho pavilonu v Letensk\u00fdch sadech a \u0160lechtovy restaurace ve Stromovce. O necel\u00fd rok pozd\u011bji \u2013 10. kv\u011btna 1940 \u2013 byl pro \u017didy zaveden i z\u00e1kaz vstupu do cel\u00e9ho parku.<\/p>\r\n
\r\nNa nov\u00e9m i star\u00e9m v\u00fdstavi\u0161ti a v prostor\u00e1ch Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce byl zah\u00e1jen (o t\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji, ne\u017e bylo p\u016fvodn\u011b pl\u00e1nov\u00e1no) Pra\u017esk\u00fd vzorkov\u00fd veletrh, tradi\u010dn\u00ed v\u00fdstavn\u011b-obchodn\u00ed akce, kter\u00e1 m\u011bla podpo\u0159it \u010desk\u00fd pr\u016fmysl, nyn\u00ed u\u017e funguj\u00edc\u00ed v r\u00e1mci protektor\u00e1tu, respektive \u0158\u00ed\u0161e. Slavnostn\u00edho zah\u00e1jen\u00ed se z\u00fa\u010dastnila \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed, mezi kter\u00fdmi nechyb\u011bl st\u00e1tn\u00ed prezident Emil H\u00e1cha, \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd protektor Konstantin von Neurath nebo pra\u017esk\u00fd prim\u00e1tor Otakar Klapka. Tisk hodnotil veletrh jako velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, protektor\u00e1tn\u00edm firm\u00e1m se na n\u011bm \u00fadajn\u011b poda\u0159ilo uzav\u0159\u00edt mnoho obchodn\u00edch kontrakt\u016f. Pra\u017esk\u00e9 vzorkov\u00e9 veletrhy se konaly v\u017edy dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b (jarn\u00ed a podzimn\u00ed) i p\u0159es \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed orientaci protektor\u00e1tn\u00edho pr\u016fmyslu na zbrojn\u00ed v\u00fdrobu a\u017e do podzimu 1943.<\/p>\r\n
\r\n
\r\nNa p\u0159elomu zimy a jara 1940 zas\u00e1hla Prahu povode\u0148. Komplikace zp\u016fsobilo prudk\u00e9 oteplen\u00ed a pom\u011brn\u011b rychl\u00e9 t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu v povod\u00ed \u0159eky a tak\u00e9 uvoln\u011bn\u00e9 ledov\u00e9 kry na tehdy je\u0161t\u011b zamrzaj\u00edc\u00ed Vltav\u011b, kter\u00e9 hrozily vytvo\u0159it v kombinaci s mosty nebo jin\u00fdmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami p\u0159ehrady. Uvoln\u011bn\u00e9 ledov\u00e9 kry tak\u00e9 kv\u016fli sv\u00e9 zna\u010dn\u00e9 kinetick\u00e9 energii ni\u010dily v\u0161e, co jim st\u00e1lo v cest\u011b.<\/p>\r\n
\r\nPosledn\u00ed \u010dervnov\u00fd den roku 1940 se ve starobyl\u00e9m hostinci U Zaradi\u010dk\u016f pobl\u00ed\u017e Hole\u0161ovick\u00e9ho n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed konala slavnost p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed 40. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed hole\u0161ovick\u00e9ho fotbalov\u00e9ho klubu SK Olympia VII. Tento klub se v roce 1900 odd\u011blil od SK Praha VII (k jeho\u017e odkazu se dnes hl\u00e1s\u00ed Loko Praha), co\u017e posl\u00e9ze dalo vzniknout obrovsk\u00e9 rivalit\u011b mezi ob\u011bma t\u00fdmy. Klubov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b se nach\u00e1zelo pod\u00e9l tehdej\u0161\u00ed Palack\u00e9ho t\u0159\u00eddy na dohled od p\u016fvodn\u00edho Trojsk\u00e9ho mostu (dnes most Barik\u00e1dn\u00edk\u016f). A\u010d Olympia nikdy nedos\u00e1hla v\u011bhlasu ani \u00fasp\u011bch\u016f klub\u016f z Letn\u00e9, tedy Slavie, Sparty nebo DFC, pr\u00e1v\u011b v nich pokra\u010dovali ve sv\u00fdch sportovn\u00edch kari\u00e9r\u00e1ch nejtalentovan\u011bj\u0161\u00ed \u201eolympionici\u201c. Pravd\u011bpodobn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm odchovancem Olympie VII byl Karel Podrazil (1905\u20131973), kter\u00fd v letech 1926\u20131931 odehr\u00e1l 17 utk\u00e1n\u00ed za n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm \u010ceskoslovenska, v nich\u017e vst\u0159elil p\u011bt branek.<\/p>\r\n
\r\nPosledn\u00ed srpnov\u00fd den roku 1940 bylo v Praze VII otev\u0159eno modern\u00ed kino Bio Oko, a to projekc\u00ed tehdej\u0161\u00edho filmov\u00e9ho hitu Kristi\u00e1n s Old\u0159ichem Nov\u00fdm v hlavn\u00ed roli. Biograf byl (a dodnes je) sou\u010d\u00e1st\u00ed komplexu dom\u016f zasahuj\u00edc\u00edho do ulice Belcrediho (dnes Milady Hor\u00e1kov\u00e9) a Vina\u0159sk\u00e1 (dnes Franti\u0161ka K\u0159\u00ed\u017eka), jeho\u017e investorem byl Penzijn\u00ed fond zam\u011bstnanc\u016f N\u00e1rodn\u00ed banky \u010deskoslovensk\u00e9. Kapacita kina p\u0159es\u00e1hla 700 div\u00e1k\u016f, s\u00e1l byl opat\u0159en klimatizac\u00ed, prom\u00edtalo se prost\u0159ednictv\u00edm projektor\u016f zna\u010dky Philips. Od \u010dervna 1943 se kino ofici\u00e1ln\u011b jmenovalo Orion, k p\u016fvodn\u00edmu a dodnes u\u017e\u00edvan\u00e9mu n\u00e1zvu se vr\u00e1tilo v \u010dervnu 1945.<\/p>\r\n
\r\nPremi\u00e9rov\u00fdm p\u0159edstaven\u00edm komedie Nah\u00fd v trn\u00ed od dramatika Edmonda Konr\u00e1da zapo\u010dala dal\u0161\u00ed sezona hole\u0161ovick\u00e9ho lidov\u00e9ho divadla Urania. Po\u010d\u00ednaje podzimem 1940 se veden\u00ed divadla ujala (jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, tak pr\u00e1v\u011b jen na tuto jednu sezonu) jako \u0159editelka here\u010dka, dcera legendy \u010desk\u00e9ho herectv\u00ed Vendel\u00edna Budila Anna Steimarov\u00e1 (1889\u20131962). Dal\u0161\u00ed premi\u00e9rou bylo hned \u010dty\u0159i dny pot\u00e9 nov\u00e9 nastudov\u00e1n\u00ed hry Princezna Pampeli\u0161ka z pera Jaroslava Kvapila z roku 1897. \u010clenem hereck\u00e9ho ans\u00e1mblu byl nap\u0159\u00edklad tehdy st\u00e1le je\u0161t\u011b za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed herec Franti\u0161ek Filipovsk\u00fd.
\r\n
\r\n12\/12 1940 Zimn\u00ed radov\u00e1nky povoleny<\/strong>
\r\nPra\u017esk\u00e9 policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed vydalo seznam ulic a\u00a0ve\u0159ejn\u00fdch prostranstv\u00ed, na kter\u00fdch je povoleno v\u00a0zimn\u00ed sezon\u011b 1940\/1941 s\u00e1\u0148kovat. V\u00a0Praze 7\u00a0se jednalo pouze o\u00a0Gerstnerovu ulici.<\/p>\r\n
\r\n
\r\nNa sv\u00e9m s\u00eddle ve St\u00e1dlci u T\u00e1bora zem\u0159el ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 94 let \u010desk\u00fd vyn\u00e1lezce a podnikatel Franti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk. \u201e\u010cesk\u00fd Edison\u201c, jak b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1n, zanechal v\u00fdznamn\u00e9 stopy i v Praze 7. Provozoval prvn\u00ed tramvaj poh\u00e1n\u011bnou elekt\u0159inou na lince z Letensk\u00fdch sad\u016f ke Stromovce. Pod\u00edlel se na organizaci Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy, instaloval zde elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed i sv\u011btelnou font\u00e1nu. Pravd\u011bpodobn\u011b v obdob\u00ed po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u017eil n\u011bjakou dobu v dom\u011b v Korunova\u010dn\u00ed ulici \u010d. p. 103, kter\u00fd se dnes naz\u00fdv\u00e1 \u201eK\u0159i\u017e\u00edk\u016fv d\u016fm\u201c a je zde i pam\u011btn\u00ed deska.<\/p>\r\n
\r\nV denn\u00edm tisku se objevila zpr\u00e1va informuj\u00edc\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e o pl\u00e1nu vybudovat nov\u00fd katolick\u00fd svatost\u00e1nek v doln\u00edch Hole\u0161ovic\u00edch. D\u016fvodem m\u011bl b\u00fdt velk\u00fd po\u010det v\u011b\u0159\u00edc\u00edch v Praze 7, kter\u00fdm slou\u017e\u00ed jedin\u00fd chr\u00e1m \u2013 kostel sv. Anton\u00edna na Strossmayerov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Zat\u00edmco m\u00edsto budouc\u00edho kostela je ozna\u010deno pon\u011bkud \u0161iroce, m\u011bl toti\u017e vzniknout \u201ena Manin\u00e1ch\u201c, jasn\u00e9 u\u017e bylo, \u017ee bude zasv\u011bcen Pann\u011b Marii. M\u011bl b\u00fdt tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed cel\u00e9ho duchovn\u00edho komplexu \u2013 vedle kostela m\u011bla vyr\u016fst je\u0161t\u011b kaple sv. Josefa, orato\u0159 a u\u010d\u0148ovsk\u00fd domov. Po vzniku nov\u00e9ho kostela m\u011bla b\u00fdt tak\u00e9 st\u00e1vaj\u00edc\u00ed farnost Hole\u0161ovice-Bubny rozd\u011blena na dv\u011b samostatn\u00e9. Samotn\u00fd z\u00e1m\u011br v\u00fdstavby nov\u00e9ho kostela nebyl ni\u010d\u00edm nov\u00fdm \u2013 pl\u00e1ny na vznik chr\u00e1mu pro Hole\u0161ovice se objevovaly u\u017e za prvn\u00ed republiky. V\u00e1le\u010dn\u00e1 a nakonec ani pov\u00e1le\u010dn\u00e1 doba ov\u0161em podobn\u00fdm projekt\u016fm nep\u0159\u00e1ly, proto cel\u00fd komplex z\u016fstal pouze na pap\u00ed\u0159e.<\/p>\r\n
\r\nV s\u00e1lu hotelu Belvedere na Letn\u00e9 se konala prvn\u00ed informativn\u00ed sch\u016fze m\u00edstn\u00edho okrsku tehdy nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 organizace \u010cesk\u00e9ho svazu pro spolupr\u00e1ci s N\u011bmci. Publikum v zapln\u011bn\u00e9m s\u00e1le si vyslechlo n\u011bkolik \u0159e\u010dn\u00edk\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e architekt Franti\u0161ek Havlena st. p\u0159ednesl projev Z\u00e1kladn\u00ed my\u0161lenky \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 spolupr\u00e1ce, ve kter\u00e9m zhodnotil pozitiva, je\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed idea sou\u010dinnosti \u010desk\u00e9mu n\u00e1rodu v t\u00e9to d\u011bjinn\u00e9 etap\u011b.<\/p>\r\n
\r\n1. \u0159\u00edjna 1941 byl v ruzy\u0148sk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch popraven divizn\u00ed gener\u00e1l V\u00e1clav \u0160\u00e1ra. Rod\u00e1k ze Struha\u0159 na ji\u017en\u00edm Plze\u0148sku z\u00edskal v\u00e1le\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, zejm\u00e9na v uniform\u011b rusk\u00e9ho legion\u00e1\u0159e. D\u00edky sv\u00e9 odvaze zde dostal p\u0159ezd\u00edvku \u201e\u010dern\u00fd \u010f\u00e1bel\u201c. Z v\u00e1lky se vr\u00e1til v hodnosti kapit\u00e1na a pokra\u010doval ve slu\u017eb\u011b v \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Absolvoval n\u00e1sledn\u00e9 studium a stal se odborn\u00edkem na d\u011blost\u0159electv\u00ed. V letech 1934\u20131936 p\u016fsobil jako vojensk\u00fd p\u0159id\u011blenec v SSSR. Po roce 1939 za\u010dal pracovat v odboji jako jeden z velitel\u016f Obrany n\u00e1roda. Koncem z\u00e1\u0159\u00ed 1941 byl nacisty zat\u010den, podroben brut\u00e1ln\u00edm v\u00fdslech\u016fm a popraven. Ve 30. letech bydlel s man\u017eelkou v dom\u011b v ulici Franti\u0161ka K\u0159\u00ed\u017eka (tehdy Vina\u0159sk\u00e1) \u010d. p. 402, na kter\u00e9m je um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Ze sb\u011brn\u00e9ho t\u00e1bora v tzv. Radiotrhu (prostor mezi ulicemi Veletr\u017en\u00ed, Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f a Strojnick\u00e1 na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho Parkhotelu\/Mama Shelter Prague a policejn\u00edho prezidia), respektive bl\u00edzk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-Bubny byl vypraven prvn\u00ed transport \u017eidovsk\u00fdch obyvatel Prahy a okol\u00ed. Jeho c\u00edlem bylo ghetto v polsk\u00e9 Lod\u017ei. Internovan\u00ed \u010dekali n\u011bkolik dn\u00ed ve velmi \u0161patn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch na odjezd. Prvn\u00ed transport do Terez\u00edna se uskute\u010dnil 24. listopadu 1941. Tvo\u0159ili jej mu\u017ei, kte\u0159\u00ed m\u011bli za \u00fakol p\u0159ipravit tam\u011bj\u0161\u00ed kas\u00e1rna a dal\u0161\u00ed objekty pro budouc\u00ed ghetto. Celkem odsud bylo vypraveno 65 transport\u016f a dle dostupn\u00fdch \u00fadaj\u016f tudy pro\u0161lo 45 513 osob, z nich\u017e 37 667 se nedo\u017eilo konce v\u00e1lky. T\u00e1bor v Bubnech fungoval a\u017e do \u010dervence 1943, kdy are\u00e1l p\u0159evzala organizace Treuhandstelle, kter\u00e1 m\u011bla na starosti spr\u00e1vu majetku ukraden\u00e9ho \u017did\u016fm, a z\u0159\u00eddila zde skladi\u0161t\u011b. Na m\u00edst\u011b je dnes pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed ob\u011bti zr\u016fdn\u00e9 nacistick\u00e9 politiky v\u016f\u010di \u017eidovsk\u00fdm obyvatel\u016fm.<\/p>\r\n
\r\nDo u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed byl p\u0159ed\u00e1n provizorn\u00ed Jan\u00e1\u010dk\u016fv most, kter\u00fd spojoval Dlouhou t\u0159\u00eddu, respektive n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky, se silnic\u00ed pod Letnou. Provizorn\u00ed most byl vystav\u011bn pod\u00e9l star\u00e9ho \u0159et\u011bzov\u00e9ho mostu Franti\u0161ka Josefa I. ze 60. let 19. stolet\u00ed, jeho\u017e stav u\u017e byl zcela nevyhovuj\u00edc\u00ed. Autorem do\u010dasn\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho mostu byl architekt Jan \u0160im\u00e1\u010dek, jeho stavba trvala rok a vy\u017e\u00e1dal si n\u00e1klad 8 milion\u016f protektor\u00e1tn\u00edch korun. \u010casem m\u011bl b\u00fdt nahrazen definitivn\u00ed konstrukc\u00ed, a to po snesen\u00ed star\u00e9ho \u0159et\u011bzov\u00e9ho mostu. K tomu ale nakonec do\u0161lo a\u017e po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, kdy byl vystav\u011bn nov\u00fd \u0160tef\u00e1nik\u016fv most. Slavnostn\u00edho otev\u0159en\u00ed provizorn\u00edho mostu se z\u00fa\u010dastnil pra\u017esk\u00fd prim\u00e1tor Alois \u0158\u00edha i jeho n\u00e1m\u011bstek a faktick\u00fd vl\u00e1dce m\u011bsta dr. Josef Pfitzner, kter\u00fd uvedl, \u017ee most je dokladem spolupr\u00e1ce mezi \u010cechy a N\u011bmci a \u201eje znamen\u00edm k dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci na tv\u00e1\u0159nosti m\u011bsta\u201c.<\/p>\r\n
\r\n
\r\nDruhou lednovou ned\u011bli za\u010d\u00edn\u00e1 v Praze sb\u00edrka zimn\u00edho oble\u010den\u00ed a dal\u0161\u00edho vybaven\u00ed pro n\u011bmeck\u00e9 voj\u00e1ky bojuj\u00edc\u00ed na front\u011b. Impulzem pro tuto akci byl projev st\u00e1tn\u00edho prezidenta Emila H\u00e1chy z 27. prosince 1941, ve kter\u00e9m apeloval na \u010cechy, aby si uv\u011bdomili, \u017ee oni nepro\u017e\u00edvaj\u00ed p\u0159\u00edmo \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fatrapy, a prost\u0159ednictv\u00edm dar\u016f n\u011bmeck\u00fdm voj\u00e1k\u016fm maj\u00ed vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj vd\u011bk za tento stav. Organizaci sb\u00edrky zajistily protektor\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady. Ve\u0161ker\u00e9 dary posb\u00edran\u00e9 na \u00fazem\u00ed Velk\u00e9 Prahy byly soust\u0159ed\u011bny ve Veletr\u017en\u00edm pal\u00e1ci v Praze 7. Podobn\u00e9 sb\u00edrky se konaly i v dal\u0161\u00edch letech.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/kluzis\u2560ite\u2560i_s\u2560itvanice_hotovo-478x400.png\")
<\/p>\r\n
\r\nPosledn\u00ed \u00fanorov\u00fd den byla na bubene\u010dsk\u00e9m v\u00fdstavi\u0161ti otev\u0159ena v\u00fdstava Sov\u011btsk\u00fd r\u00e1j. Z iniciativy \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora zde byla instalov\u00e1na expozice, je\u017e m\u011bla uk\u00e1zat b\u00eddu a probl\u00e9my, kter\u00e9 p\u0159inesl do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu bol\u0161evismus. D\u016fraz byl kladen na popis neblah\u00fdch d\u016fsledk\u016f kolektivizace zem\u011bd\u011blstv\u00ed a na p\u0159edimenzovan\u00fd sov\u011btsk\u00fd zbrojn\u00ed pr\u016fmysl. Nechyb\u011blo ani l\u00ed\u010den\u00ed role \u017did\u016f v sov\u011btsk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\r\n
\r\nDle vzpom\u00ednek Vladim\u00edra Krajiny se tento v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk odboje pr\u00e1v\u011b v onen kv\u011btnov\u00fd den se\u0161el a proch\u00e1zel no\u010dn\u00edmi ulicemi Hole\u0161ovic s dal\u0161\u00edmi odboj\u00e1\u0159i \u2013 \u010dleny v\u00fdsadku Anthropoid Josefem Gab\u010d\u00edkem a Janem Kubi\u0161em, Krajinov\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edkem Jaroslavem Valentou a velitelem dal\u0161\u00edho v\u00fdsadku Silver A Alfr\u00e9dem Barto\u0161em. Krajina se \u00fadajn\u011b pokou\u0161el v\u00fdsadk\u00e1\u0159\u016fm rozmluvit jejich z\u00e1m\u011br zlikvidovat \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha. To se mu ov\u0161em nepoda\u0159ilo, v\u00fdsadk\u00e1\u0159i byli voj\u00e1ci, a byli tedy rozhodnuti \u0159\u00eddit se rozkazy, kter\u00e9 obdr\u017eeli p\u0159ed vysazen\u00edm v protektor\u00e1tu. Vladim\u00edr Krajina ze sch\u016fzky ode\u0161el do sv\u00e9ho tehdej\u0161\u00edho \u00fakrytu \u2013 bytu man\u017eel\u016f Dra\u0161nerov\u00fdch v dom\u011b \u010d. p. 1234 v ulici V H\u00e1ji. Man\u017eel\u00e9 Dra\u0161nerovi poskytovali \u00fato\u010di\u0161t\u011b cel\u00e9 \u0159ad\u011b odboj\u00e1\u0159\u016f, i s\u00e1m Krajina zde p\u0159e\u010dkal razii po atent\u00e1tu na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora ukryt\u00fd na \u0159\u00edmse domu. Tato odvaha se v\u0161ak Dra\u0161nerov\u00fdm stala osudnou \u2013 Franti\u0161ek, jeho \u017eena Vilem\u00edna i jejich syn Franti\u0161ek ml. byli zat\u010deni 20. srpna 1942. Cel\u00e1 rodina spolu s dal\u0161\u00edmi odboj\u00e1\u0159i stanula p\u0159ed tzv. stann\u00fdm soudem (z\u0159\u00edzen\u00fdm po atent\u00e1tu) v posledn\u00ed den jeho existence, tedy 5. \u0159\u00edjna, a v\u0161ichni byli odsouzeni k trest\u016fm smrti. Rozsudek byl vykon\u00e1n 24. \u0159\u00edjna 1942 v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Mauthausen. Rodinu Dra\u0161nerov\u00fdch p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed hned dv\u011b pam\u011btn\u00ed desky na jejich dom\u011b v ulici V H\u00e1ji.<\/p>\r\n
\r\nTeror, kter\u00fd rozpoutali n\u011bme\u010dt\u00ed okupanti po likvidaci \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora, si lze dnes jen t\u011b\u017eko p\u0159edstavit. Na popravi\u0161ti skon\u010dily tis\u00edce lid\u00ed nejen za podporu str\u016fjc\u016f Heydrichova odstran\u011bn\u00ed, ale nap\u0159\u00edklad i za \u010dasto jen domn\u011bl\u00e9 schvalov\u00e1n\u00ed tohoto \u010dinu. Jednou z ob\u011bt\u00ed heydrichi\u00e1dy byl i Jan Lan\u00edk, \u00fa\u0159edn\u00edk St\u00e1tn\u00edho \u00fa\u0159adu statistick\u00e9ho (s\u00eddlil v budov\u011b \u010d. p. 1000 na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed pod Strossmayerov\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm), bytem ve Skuhersk\u00e9ho ulici \u010d. p. 980. Dev\u011btadvacetilet\u00fd Lan\u00edk byl b\u00fdval\u00fd d\u016fstojn\u00edk \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy, p\u0159i\u010dem\u017e v dob\u011b jej\u00ed likvidace dos\u00e1hl hodnosti rotmistra. Popraven byl 24. \u010dervna 1942 za \u00fadajn\u00e9 dr\u017een\u00ed zbran\u00ed a spolupr\u00e1ci s brn\u011bnskou odbojovou skupinou kolem \u0160t\u011bp\u00e1na Bouzara.<\/p>\r\n
\r\n
\r\n<\/strong>Po\u010d\u00ednaje pond\u011bl\u00edm 15. \u00fanora 1943 do\u0161lo k pom\u011brn\u011b z\u00e1sadn\u00ed redukci po\u010dtu tramvajov\u00fdch zast\u00e1vek v obvodu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. Toto jist\u011b nemil\u00e9 opat\u0159en\u00ed bylo zd\u016fvodn\u011bno velk\u00fdm po\u010dtem cestuj\u00edc\u00edch, a tedy p\u0159epln\u011bn\u00fdmi vozy, kter\u00e9 nejv\u00edce trp\u00ed a opot\u0159ebov\u00e1vaj\u00ed se (stejn\u011b jako koleje) p\u0159i brzd\u011bn\u00ed a rozj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed. Z celkov\u00e9ho po\u010dtu 271 stanic jich m\u011blo b\u00fdt zru\u0161eno 30 a pochopiteln\u011b se toto ru\u0161en\u00ed t\u00fdkalo i zast\u00e1vek na \u00fazem\u00ed Prahy 7 \u2013 konkr\u00e9tn\u011b m\u011bli cestuj\u00edc\u00ed p\u0159ij\u00edt o\u00a0zast\u00e1vky u\u00a0stadionu Sparty na Letn\u00e9, Jan\u00e1\u010dk\u016fv most (viz heslo v\u00fd\u0161e), Jate\u010dn\u00ed v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch, \u0160tvanice na Hl\u00e1vkov\u011b most\u011b a\u00a0tak\u00e9 o\u00a0zast\u00e1vku Trojsk\u00fd most.<\/p>\r\n
\r\nV sobotu 20. \u00fanora 1943 se na zimn\u00edm stadionu \u0160tvanice uskute\u010dnilo mezizemsk\u00e9 utk\u00e1n\u00ed v ledn\u00edm hokeji mezi dru\u017estvy \u010cech a Moravy. T\u00fdm \u010cech nakonec drtiv\u011b zv\u00edt\u011bzil v pom\u011bru 10:1, p\u0159i\u010dem\u017e za n\u011bj sk\u00f3rovaly, a to hned dvakr\u00e1t, i legendy tohoto sportu \u2013 Vladim\u00edr Z\u00e1brodsk\u00fd, Stanislav Konop\u00e1sek nebo Jaroslav Drobn\u00fd. Z\u00e1pasu p\u0159ihl\u00ed\u017eelo dev\u011bt tis\u00edcovek div\u00e1k\u016f, mezi kter\u00fdmi nechyb\u011bli ani pra\u017esk\u00fd policejn\u00ed prezident SS Oberf\u00fchrer Willy Weidermann nebo prim\u00e1tor Alois \u0158\u00edha.<\/p>\r\n
\r\nVe v\u011bku 83 let zem\u0159el v Praze nestor pra\u017esk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed, sl\u00e1dek Karel Vendul\u00e1k. Poch\u00e1zel ze star\u00e9 pivovarnick\u00e9 rodiny, provozoval star\u00fd pivovar v dom\u011b U Medv\u00eddk\u016f na Pern\u0161t\u00fdn\u011b. V roce 1895 spoluzakl\u00e1dal Prvn\u00ed pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar v Praze-Hole\u0161ovic\u00edch. Stal se prvn\u00edm \u0159editelem tohoto modern\u00edho pivovarsk\u00e9ho provozu, pozd\u011bji byl p\u0159edsedou spr\u00e1vn\u00ed rady. P\u016fsobil tak\u00e9 ve veden\u00ed dru\u017estva, kter\u00e9 m\u011blo na starosti provoz Lidov\u00e9ho divadla Urania, je\u017e st\u00e1valo pr\u00e1v\u011b v zahrad\u011b hole\u0161ovick\u00e9ho pivovaru. Byl rovn\u011b\u017e aktivn\u00edm \u010dlenem mnoha spolk\u016f a korporac\u00ed \u2013 M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 besedy nebo akademick\u00e9ho domu. P\u016fsobil i jako tzv. cenzor (kontrolor finan\u010dn\u00edch a \u00fa\u010detn\u00edch operac\u00ed) N\u00e1rodn\u00ed banky.<\/p>\r\n
\r\nDen\u00edk Venkov uve\u0159ejnil kr\u00e1tkou noticku o po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed houba\u0159sk\u00e9 sezon\u011b: \u201eJak ji\u017e doch\u00e1zej\u00ed do na\u0161\u00ed redakce zpr\u00e1vy z r\u016fzn\u00fdch kraj\u016f, je letos neoby\u010dejn\u00e1 \u00faroda v\u0161ech letn\u00edch hub. Nejen v\u0161ak na venkov\u011b, n\u00fdbr\u017e i v samotn\u00e9 Praze ji\u017e rostou houby. Prozat\u00edm v Kr\u00e1lovsk\u00e9 obo\u0159e, kde vedle m\u00e1jovek a \u017eampion\u016f se objevily i prvn\u00ed letn\u00ed h\u0159\u00edbky. Pra\u017esk\u00e9 houba\u0159e v\u0161ak upozor\u0148ujeme, \u017ee na n\u011b chodit nemohou \u2013 je to trest\u00e1no pokutou.\u201c<\/p>\r\n
\r\nV zahrad\u011b Va\u0148hova restaurantu ve Stromovce se o prvn\u00edm \u0159\u00edjnov\u00e9m v\u00edkendu konala pod z\u00e1\u0161titou protektor\u00e1tn\u00edho ministra zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed Adolfa Hrub\u00e9ho velk\u00e1 v\u00fdstava kr\u00e1l\u00edk\u016f spojen\u00e1 se sout\u011b\u017e\u00ed o nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159e. V\u00fdstavu obeslalo celkem 42 kr\u00e1l\u00edk\u00e1\u0159sk\u00fdch spolk\u016f, vystaveno bylo t\u00e9m\u011b\u0159 sedm stovek zv\u00ed\u0159at. Sou\u010d\u00e1st\u00ed akce byl i prodejn\u00ed trh. Chov kr\u00e1l\u00edk\u016f byl za v\u00e1lky velmi obl\u00edben\u00fd, a to i ve velk\u00fdch m\u011bstech v\u010detn\u011b Prahy, zejm\u00e9na z toho d\u016fvodu, \u017ee na rozd\u00edl od jin\u00fdch zv\u00ed\u0159at nebylo t\u0159eba kr\u00e1l\u00edky nikde registrovat, respektive nab\u00edzet jejich maso p\u0159ednostn\u011b na trh formou tzv. povinn\u00e9 dod\u00e1vky. To se zm\u011bnilo v listopadu t\u00e9ho\u017e roku, kdy byl vyd\u00e1n z\u00e1kaz zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed nov\u00fdch chov\u016f a st\u00e1vaj\u00edc\u00ed byly omezeny po\u010dtem deseti zv\u00ed\u0159at.<\/p>\r\n
\r\n
\r\nV k\u0159ov\u00ed nedaleko tenisov\u00fdch kurt\u016f v Letensk\u00fdch sadech byla nalezena mrtvola mu\u017ee. Jednalo se o \u010dty\u0159icetilet\u00e9ho protektor\u00e1tn\u00edho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka Jaroslava Voh\u00e1\u0148ku. Po ohled\u00e1n\u00ed mrtvoly se zjistilo, \u017ee byl zast\u0159elen pistol\u00ed r\u00e1\u017ee 9 mm. Vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 se v prvn\u00ed chv\u00edli domn\u00edvali, \u017ee se muselo jednat o \u201ene\u0161\u0165astnou n\u00e1hodu\u201c, policie ov\u0161em z\u0159ejm\u011b velice rychle zjistila n\u011bkter\u00e9 okolnosti p\u0159\u00edpadu a vyz\u00fdvala st\u0159elce, aby se p\u0159ihl\u00e1sil s t\u00edm, \u017ee se pravd\u011bpodobn\u011b jen br\u00e1nil. Nutno poznamenat, \u017ee kdysi b\u00fdvaly pr\u00e1v\u011b Letensk\u00e9 sady m\u00edstem, kde se sch\u00e1zely p\u00e1ry (nejen) ke sch\u016fzk\u00e1m. Dva t\u00fddny po \u010dinu se v tisku objevila zpr\u00e1va, \u017ee Voh\u00e1\u0148ka z k\u0159ov\u00ed sledoval mileneck\u00e9 p\u00e1ry a v onen osudn\u00fd ve\u010der uchopil \u017eenu sed\u00edc\u00ed na lavi\u010dce za nohu, na co\u017e reagoval jej\u00ed vedle sed\u00edc\u00ed partner st\u0159elbou. O st\u0159elci se \u010dten\u00e1\u0159i nedozv\u011bd\u011bli nic, ale je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se jednalo o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka n\u011bmeck\u00e9 brann\u00e9 moci, proto\u017ee pouh\u00e9 dr\u017een\u00ed zbran\u011b \u010desk\u00fdm civilistou bylo v obdob\u00ed protektor\u00e1tu doslova vstupenkou na \u0161ibenici.<\/p>\r\n
\r\nOd po\u010d\u00e1tku roku 1944 vyr\u016fstala na Letensk\u00e9 pl\u00e1ni budova prvn\u00edho st\u00e1l\u00e9ho cirkusu v\u00a0Praze. \u010clenit\u00e1 budova s\u00a0velkou kupol\u00ed m\u011bla kapacitu 2800 div\u00e1k\u016f, kter\u00fdm nab\u00edzela ve\u0161ker\u00fd komfort v\u010detn\u011b vyt\u00e1p\u011bn\u00ed v\u00a0zimn\u00edm obdob\u00ed. M\u00edsto pro jej\u00ed stavbu bylo vybr\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00a0ohledem na snadnou dopravn\u00ed dostupnost. Soubor tvo\u0159ili \u010dlenov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9ho cirkusu Apollo veden\u00e9ho princip\u00e1lem Emilem Wackerem. Otev\u00edrac\u00ed p\u0159edstaven\u00ed konan\u00e9 prvn\u00ed kv\u011btnovou st\u0159edu nab\u00eddlo div\u00e1k\u016fm pro tehdej\u0161\u00ed cirkus typickou kombinaci drez\u00fary zv\u011b\u0159e (kon\u011b,\u00a0beng\u00e1l\u0161t\u00ed\u00a0tyg\u0159i) a\u00a0vystoupen\u00ed akrobat\u016f. Mezi hv\u011bzdy \u00favodn\u00edho i\u00a0dal\u0161\u00edch p\u0159edstaven\u00ed pat\u0159il \u010desk\u00fd krotitel Vojt\u011bch Trubka.<\/p>\r\n
\r\nV Tou\u017eet\u00edn\u011b nedaleko Loun ukon\u010dil vlastn\u00ed rukou sv\u016fj \u017eivot levicov\u00fd odboj\u00e1\u0159, \u010dlen III. Ileg\u00e1ln\u00edho \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c Karel Aksamit (*1897). U\u017e za prvn\u00ed republiky byl aktivn\u00ed v komunistick\u00e9 stran\u011b, pat\u0159il k p\u0159\u00edznivc\u016fm bol\u0161evick\u00e9ho k\u0159\u00eddla strany pod veden\u00edm Klementa Gottwalda. Ve 20. letech pracoval v mezin\u00e1rodn\u00edm d\u011blnick\u00e9m, respektive komunistick\u00e9m sportovn\u00edm hnut\u00ed. Organizoval dokonce sportovn\u00ed hry b\u011bhem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky ve \u0160pan\u011blsku. V b\u0159eznu 1939 byl preventivn\u011b zat\u010den v r\u00e1mci akce Gitter, po propu\u0161t\u011bn\u00ed ode\u0161el do ilegality. V roce 1943 se stal \u010dlenem neju\u017e\u0161\u00edho ileg\u00e1ln\u00edho veden\u00ed KS\u010c, nakonec byl i s man\u017eelkou dosti\u017een Gestapem, oba zvolili m\u00edsto zat\u010den\u00ed dobrovolnou smrt. Ve 30. letech \u017eil Aksamit v dom\u011b \u010d. p. 1126 v ulici Komunard\u016f, na kter\u00e9m je tak\u00e9 um\u00edst\u011bna jeho pam\u011btn\u00ed deska i s bustou. Jm\u00e9no Karla Aksamita a p\u0159ezd\u00edvku \u201eAksami\u0165\u00e1k\u201c tak\u00e9 nesl sportovn\u00ed are\u00e1l v ulici U Pr\u016fhonu (dnes Loko Praha).<\/p>\r\n
\r\nV tento den byla poprv\u00e9 bombardov\u00e1na Praha, by\u0165 se s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed jednalo o omyl, respektive nouzov\u00e9 odhozen\u00ed bomb z jedin\u00e9ho americk\u00e9ho letounu B-24 Liberator 15. Stroj pat\u0159il k 15. americk\u00e9 leteck\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kter\u00e1 t\u00e9ho\u017e dne provedla \u00fatok proti Innsbrucku a Linci. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b pumy zas\u00e1hly Hole\u0161ovice, konkr\u00e9tn\u011b oblast v tzv. Z\u00e1tor\u00e1ch mezi ulicemi Za Elektr\u00e1rnou, Palack\u00e9ho (dnes Partyz\u00e1nsk\u00e1) a hole\u0161ovick\u00fdm n\u00e1b\u0159e\u017e\u00edm. N\u00e1hodn\u00fd \u00fatok si vy\u017e\u00e1dal t\u0159i mrtv\u00e9, dvan\u00e1ct t\u011b\u017ece a \u0161edes\u00e1t lehce zran\u011bn\u00fdch osob, zcela zni\u010dil osm zdej\u0161\u00edch dom\u016f a dal\u0161\u00ed dv\u011b des\u00edtky jich po\u0161kodil. P\u0159ed \u00fatokem byl sice vyhl\u00e1\u0161en poplach, by\u0165 pom\u011brn\u011b pozd\u011b, ov\u0161em Pra\u017een\u00e9 jej (podobn\u011b jako v mnoha p\u0159edchoz\u00edch p\u0159\u00edpadech) ignorovali. Podobn\u00e1 bohorovnost p\u0159isp\u011bla i k relativn\u011b velk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed ob\u011bt\u00ed p\u0159i dal\u0161\u00edm leteck\u00e9m \u00fatoku na Prahu v \u00fanoru 1945.<\/p>\r\n
\r\nTo, \u017ee se n\u011bmeck\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 ma\u0161inerie \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce zadrh\u00e1v\u00e1, bylo patrn\u00e9 i v protektor\u00e1tu \u2013 v\u00e1zlo z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, doch\u00e1zelo k omezov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch slu\u017eeb (nap\u0159\u00edklad hromadn\u00e9 dopravy) a panoval v\u0161eobecn\u00fd nedostatek surovin, co\u017e se na podzim 1944 projevilo i v Praze. Obecn\u00ed firma M\u011bstsk\u00e9 podniky pra\u017esk\u00e9 sdru\u017euj\u00edc\u00ed nap\u0159\u00edklad pra\u017esk\u00e9 elektr\u00e1rny \u010di plyn\u00e1rny byla nucena vydat na\u0159\u00edzen\u00ed, ve kter\u00e9m striktn\u011b stanovila maxim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed plynu, je\u017e mohly odeb\u00edrat nejen pra\u017esk\u00e9 firmy, ale i dom\u00e1cnosti. K prvn\u00edmu omezen\u00ed odb\u011bru do\u0161lo u\u017e v \u0159\u00edjnu 1942, nicm\u00e9n\u011b i p\u016fvodn\u00ed \u201epovolen\u00e9\u201c mno\u017estv\u00ed bylo zredukov\u00e1no cca o \u010dtvrtinu pro dom\u00e1cnosti a p\u011btinu pro firmy a \u017eivnostn\u00edky. Nedodr\u017een\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed spot\u0159eby s sebou pochopiteln\u011b neslo riziko p\u0159\u00edsn\u00e9ho postihu. Podobn\u00e1 situace nastala o n\u011bkolik t\u00fddn\u016f pozd\u011bji v p\u0159\u00edpad\u011b elektrick\u00e9ho proudu \u2013 zde m\u011bla b\u00fdt spot\u0159eba sn\u00ed\u017eena plo\u0161n\u011b dokonce o celou t\u0159etinu.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/apoteka_hotovo-333x400.png\")
<\/p>\r\n
\r\n1945<\/strong><\/span><\/p>\r\n
\r\nPosledn\u00ed \u00fanorovou ned\u011bli se op\u011bt rozb\u011bhly protektor\u00e1tn\u00ed fotbalov\u00e9 sout\u011b\u017ee. Fotbalov\u00fd svaz ov\u0161em u\u010dinil pom\u011brn\u011b kontroverzn\u00ed rozhodnut\u00ed \u2013 v\u0161echny z\u00e1pasy pra\u017esk\u00fdch t\u00fdm\u016f v nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei, kter\u00e1 tradi\u010dn\u011b l\u00e1kala tis\u00edce div\u00e1k\u016f, se m\u011bly uskute\u010dnit na h\u0159i\u0161ti AC Sparta na Letn\u00e9. Vzhledem k mo\u017en\u00fdm i o\u010dek\u00e1van\u00fdm leteck\u00fdm \u00fatok\u016fm by alespo\u0148 dle tisku bylo vhodn\u011bj\u0161\u00ed a zejm\u00e9na bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1t i na dal\u0161\u00edch stadionech na Slavii, Viktorii \u017di\u017ekov i jinde, \u010d\u00edm\u017e by se nebezpe\u010d\u00ed pro div\u00e1ky rozlo\u017eilo a t\u00edm i zmen\u0161ilo.<\/p>\r\n
\r\nV ghettu v Terez\u00edn\u011b zem\u0159el p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd poslanec, \u0161\u00e9fredaktor n\u011bmeck\u00e9ho liber\u00e1ln\u00edho den\u00edku Bohemia \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu Franz Bacher (*1884). Po za\u010d\u00e1tku okupace se pokusil o sebevra\u017edu, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u017e\u00e1dal o mo\u017enost vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. Bacher byl dlouhodob\u00fdm rezidentem Prahy 7, \u017eil v Bubnech v ulici U Vozovky (dnes U Smaltovny) a byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem zdej\u0161\u00ed v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed siln\u00e9 n\u011bmeck\u00e9, respektive n\u011bmecko\u017eidovsk\u00e9 komunity.<\/p>\r\n
\r\nVzhledem k mno\u017e\u00edc\u00edm se p\u0159\u00edpad\u016fm leteck\u00fdch \u00fatok\u016f tzv. hloubka\u0159\u016f vydal pra\u017esk\u00fd policejn\u00ed \u0159editel instrukce, jak se chovat p\u0159i protileteck\u00e9m poplachu. Bylo na\u0159\u00edzeno, aby v dob\u011b poplachu z\u016fstaly domovn\u00ed dve\u0159e, stejn\u011b jako vrata do dvor\u016f otev\u0159en\u00e9. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se p\u0159i vyhl\u00e1\u0161en\u00ed poplachu nal\u00e9zaj\u00ed na ulic\u00edch, mus\u00ed b\u00fdt bez podm\u00ednek p\u0159ijati do nejbli\u017e\u0161\u00edho krytu. Co se t\u00fd\u010de maxim\u00e1ln\u00ed kapacity kryt\u016f, m\u011bly by b\u00fdt zapln\u011bny tak, aby ka\u017ed\u00e1 ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se osoba m\u011bla alespo\u0148 t\u0159i metry \u201evzdu\u0161n\u00e9ho prostoru\u201c. P\u0159i vyhl\u00e1\u0161en\u00ed poplachu mus\u00ed b\u00fdt d\u016fsledn\u011b dodr\u017eov\u00e1ny p\u0159edpisy o zatemn\u011bn\u00ed \u2013 jak\u00e9koli, by\u0165 jen kr\u00e1tk\u00e9 z\u00e1blesky sv\u011btla jsou v\u00edtan\u00fdm vod\u00edtkem pro nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 letadla.<\/p>\r\n
\r\nV p\u0159edtu\u0161e bl\u00edzk\u00e9ho konce nacistick\u00e9ho teroru, pos\u00edleni zpr\u00e1vami o bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se spojeneck\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch, se v sobotu 5. kv\u011btna za\u010d\u00ednaj\u00ed Pra\u017ean\u00e9 aktivizovat \u2013 zamalov\u00e1vaj\u00ed n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1pisy, na budov\u00e1ch se po letech op\u011bt objevuj\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vlajky, formuj\u00ed se prvn\u00ed povstaleck\u00e9 jednotky. V Praze 7 se da\u0159\u00ed odzbrojit n\u011bkolik n\u011bmeck\u00fdch pos\u00e1dek a z\u00edskat jejich zbran\u011b (\u0161kola U Stud\u00e1nky, sokolovna ve Strojnick\u00e9, n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny), \u00fazem\u00ed \u010dtvrti je rozd\u011bleno na n\u011bkolik \u00fasek\u016f, je\u017e maj\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed velitele, zpravidla b\u00fdval\u00e9 d\u016fstojn\u00edky \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy, kte\u0159\u00ed vel\u00ed bojovn\u00edk\u016fm dobrovoln\u00edk\u016fm. V noci na 6. kv\u011btna vyr\u016fstaj\u00ed za p\u0159isp\u011bn\u00ed civilist\u016f v ulic\u00edch barik\u00e1dy \u2013 nakonec je jich na \u00fazem\u00ed Prahy 7 v\u00edce ne\u017e dv\u011b st\u011b pades\u00e1t. V ned\u011bli 6. kv\u011btna se oz\u00fdv\u00e1 st\u0159elba na \u0159ad\u011b m\u00edst Prahy 7 \u2013 z are\u00e1lu studentsk\u00e9 koleje na \u0160pejcharu ost\u0159eluj\u00ed N\u011bmci povstaleck\u00e9 pozice, boje se odehr\u00e1vaj\u00ed i na pomez\u00ed Prahy 7 a Prahy 6 v Buben\u010di v okol\u00ed Petschkovy vily. Symbolem ozbrojen\u00e9ho odporu Pra\u017ean\u016f, pro kter\u00fd se posl\u00e9ze v\u017eilo ozna\u010den\u00ed Pra\u017esk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, se v Praze 7 stal boj o Trojsk\u00fd most, respektive snaha jeho obr\u00e1nc\u016f zamezit vstupu n\u011bmeck\u00fdch vojsk postupuj\u00edc\u00edch ze severov\u00fdchodu do centra Prahy. Prudk\u00e9 a krvav\u00e9 boje, kter\u00e9 zde prob\u00edhaly 6. a zejm\u00e9na 7. kv\u011btna, nakonec ukon\u010dila kapitulace n\u011bmeck\u00fdch vojsk dojednan\u00e1 8. kv\u011btna odpoledne a odchod v\u011bt\u0161iny n\u011bmeck\u00fdch jednotek z Prahy t\u00e9ho\u017e dne ve\u010der. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pak do Prahy vstupuje Rud\u00e1 arm\u00e1da, na Letensk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed doch\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b 9. kv\u011btna r\u00e1no k p\u0159est\u0159elce, p\u0159i n\u00ed\u017e naprosto zbyte\u010dn\u011b zahyne n\u011bkolik des\u00edtek N\u011bmc\u016f.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] V t\u011bchto dnech si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me osmdes\u00e1t let od skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, konfliktu, kter\u00fd st\u00e1l \u017eivoty des\u00edtky milion\u016f lid\u00ed a s jeho\u017e smutn\u00fdm d\u011bdictv\u00edm se vyrovn\u00e1v\u00e1me dodnes. V\u00e1le\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti i n\u00e1sledky t\u00e9to v\u00e1lky se pochopiteln\u011b dotkly i obyvatel Prahy 7. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text si neklade za c\u00edl p\u0159in\u00e9st vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed obraz \u017eivota obyvatel na\u0161\u00ed \u010dtvrti b\u011bhem v\u00e1le\u010dn\u00fdch let. Naopak \u2013 zcela […]","protected":false},"author":292,"featured_media":84117,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/84116"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=84116"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/84116\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":84127,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/84116\/revisions\/84127"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/84117"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=84116"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=84116"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=84116"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}