{"id":83534,"date":"2025-04-14T17:12:32","date_gmt":"2025-04-14T15:12:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=83534"},"modified":"2025-04-14T17:12:32","modified_gmt":"2025-04-14T15:12:32","slug":"kam-s-nim-iii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/kam-s-nim-iii\/","title":{"rendered":"Kam s n\u00edm? III."},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

V na\u0161em seri\u00e1lu o odpadech a udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u010distoty ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru se dost\u00e1v\u00e1me do obdob\u00ed prvn\u00ed republiky. Tehdy sehr\u00e1vala v t\u00e9to oblasti na\u0161e \u010dtvr\u0165 pom\u011brn\u011b v\u00fdznamnou roli, a to p\u0159esto, \u017ee jeden z v\u00fdznamn\u00fdch projekt\u016f, kter\u00fd m\u011bl vzniknout pr\u00e1v\u011b u n\u00e1s, se nakonec p\u0159esunul do Vyso\u010dan.
\r\n
\r\n[\/perex]<\/p>\r\n

P\u0159ed novou republikou i jej\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem le\u017eela po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky cel\u00e1 \u0159ada \u00fakol\u016f. Prvn\u00ed m\u011bs\u00edce po v\u00e1lce musel nov\u00fd st\u00e1t doslova bojovat o holou existenci \u2013
\r\nzejm\u00e9na udr\u017eet celistvost zem\u011b, kterou ohro\u017eovaly p\u0159edev\u0161\u00edm odst\u0159ediv\u00e9 tendence n\u011bmeck\u00e9 a\u00a0ma\u010farsk\u00e9 men\u0161iny. Na bedra m\u011bst, Prahu samoz\u0159ejm\u011b nevyj\u00edmaje, pak padla t\u00edha \u0159e\u0161en\u00ed soci\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f obyvatel nebo nap\u0159\u00edklad katastrof\u00e1ln\u00edho nedostatku byt\u016f. Pozvoln\u00e1 konsolidace za\u010dala a\u017e v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 20. let, kdy se zlep\u0161ila celkov\u00e1 ekonomick\u00e1 situace. Stranou t\u00e9to konjuktury nez\u016fstala pochopiteln\u011b ani Praha. Z\u00e1sadn\u00edm krokem pro \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f hlavn\u00edho m\u011bsta bylo p\u0159edev\u0161\u00edm vytvo\u0159en\u00ed Velk\u00e9 Prahy k\u00a01. lednu 1922. Letit\u00e9 a\u00a0slo\u017eit\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159edstaviteli samostatn\u00fdch p\u0159edm\u011bst\u00ed o\u00a0p\u0159ipojen\u00ed p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou nakonec vy\u0159e\u0161il jedin\u00fd z\u00e1kon p\u0159ijat\u00fd parlamentem.<\/p>\r\n

K\u00a0\u00fakol\u016fm m\u011bsta samoz\u0159ejm\u011b pat\u0159ilo i\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed po\u0159\u00e1dku, respektive \u00faklidu ulic a\u00a0ve\u0159ejn\u00fdch prostor. Na po\u010d\u00e1tku 20. let \u010dinily v\u00fddaje za \u00faklid m\u011bsta cca 28 milion\u016f tehdej\u0161\u00edch korun, tedy zhruba 6 % celkov\u00e9ho rozpo\u010dtu m\u011bsta.<\/p>\r\n

Jede kukav\u016fz
\r\n<\/strong>Po vzniku Velk\u00e9 Prahy p\u0159e\u0161la agenda pod stavebn\u00ed \u00fa\u0159ad m\u011bsta, respektive jemu pod\u0159\u00edzen\u00fd speci\u00e1ln\u00ed odbor pro \u010di\u0161t\u011bn\u00ed m\u011bsta. Dvac\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta se v oblasti \u00faklidu ulic jednozna\u010dn\u011b nesla v duchu motorizace. V roce 1922 je\u0161t\u011b pracovalo v pra\u017esk\u00fdch ulic\u00edch 160 p\u00e1r\u016f kon\u00ed, kte\u0159\u00ed sv\u00e1\u017eeli domovn\u00ed odpad, ale tak\u00e9 slou\u017eili p\u0159i zamet\u00e1n\u00ed ulic. O \u0161est let pozd\u011bji jich bylo pouh\u00fdch 36. Tento \u201ev\u00fdpadek\u201c pln\u011b nahradily motorov\u00e9 vozy, kter\u00e9 zastaly mnohem v\u00edce pr\u00e1ce ne\u017e neboh\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Strategie hlavn\u00edho m\u011bsta spo\u010d\u00edvala v nakoupen\u00ed vozidel, respektive technologi\u00ed v cizin\u011b, n\u00e1sledn\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed s dom\u00e1c\u00edmi v\u00fdrobci s c\u00edlem, aby i oni byli schopni vyrobit podobn\u00e9 stroje. V p\u0159\u00edpad\u011b zametac\u00edch stroj\u016f tak byla nejprve po\u0159\u00edzena p\u011btice t\u0159\u00edkolov\u00fdch voz\u016f n\u011bmeck\u00e9 provenience od firmy Krupp, sedm od francouzsk\u00e9 firmy Laffy a p\u011bt tuzemsk\u00fdch od spole\u010dnosti Breitfeld a Dan\u011bk. Tehdy \u017ehavou novinkou byl anglick\u00fd v\u016fz Katrrier dopln\u011bn\u00fd dv\u011bma vozy z tov\u00e1rny \u010cKD, o jejich\u017e mo\u017enostech nad\u0161en\u011b referoval den\u00edk Venkov: \u201eTyto t\u0159i vozy jsou nejnov\u011bj\u0161\u00ed vymo\u017eenost\u00ed v tomto oboru, nebo\u0165 znamenaj\u00ed dal\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdkonnosti a u\u0161et\u0159en\u00ed mnoha sil. Dosud bylo nutno, aby za zametac\u00edm strojem p\u0159i\u0161li d\u011bln\u00edci, kte\u0159\u00ed musili smet\u00ed nalo\u017eiti na v\u016fz, a ten je dopravil na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Automobil zametac\u00ed a sb\u011brac\u00ed vykon\u00e1 v\u0161echnu tuto pr\u00e1ci s\u00e1m. Tedy nejen\u017ee mete ulice, ale v\u0161echno, co smete, si sou\u010dasn\u011b transport\u00e9rem nalo\u017e\u00ed do vozu, tak\u017ee ulice je pak \u010dist\u00e1. Dnes se prov\u00e1d\u00ed \u010di\u0161t\u011bn\u00ed ulic tak, \u017ee norm\u00e1ln\u00ed zametac\u00ed stroje shrnou smet\u00ed z ulic k okraji chodn\u00edku \u2013 asi na vzd\u00e1lenost 1 metru \u2013 za nimi pak jede n\u011bkter\u00fd z uveden\u00fdch voz\u016f a ten toto smet\u00ed si nakl\u00e1d\u00e1 do karoserie a v\u0161e pak rychle odveze.\u201c<\/p>\r\n

Dal\u0161\u00edmi pomocn\u00edky byla dvac\u00edtka benzinov\u00fdch kropic\u00edch voz\u016f, v\u011bt\u0161ina z nich poch\u00e1zela z firmy \u0160koda. N\u011bkter\u00e9 z nich u\u017e tehdy pou\u017e\u00edvaly metodu vysokotlak\u00e9ho \u010di\u0161t\u011bn\u00ed vodou, kter\u00e1 umo\u017enila efektivn\u011b um\u00fdvat i tehdy modern\u00ed novinku, asfaltov\u00fd povrch ulic. V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch se ve m\u011bst\u011b nekropilo, ov\u0161em ani tehdy tyto vozy nezah\u00e1lely \u2013 sta\u010dilo namontovat na p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st velk\u00e9 hrablo a automobily mohly slou\u017eit jako pluhy k odkl\u00edzen\u00ed sn\u011bhu.<\/p>\r\n

Po\u010detn\u011b nejsiln\u011bji byly ve flotile voz\u016f zastoupeny automobily na sv\u00e1\u017een\u00ed popela a odpadk\u016f. Jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, t\u011bsn\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou se prosadil syst\u00e9m v\u00fdm\u011bny n\u00e1dob na odpad. Odpov\u011bdn\u00ed zam\u011bstnanci m\u011bsta vyzvedli ze dvor\u016f pln\u00e9 popelnice, kter\u00e9 vym\u011bnili za pr\u00e1zdn\u00e9. K manipulaci s n\u00e1dobami na odpad se pou\u017e\u00edvalo celkem 36 voz\u016f, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti se jednalo o n\u00e1kla\u010f\u00e1ky na parn\u00ed pohon \u0160koda Sentinel. N\u011bkte\u0159\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 milovn\u00edci star\u0161\u00ed \u010de\u0161tiny mo\u017en\u00e1 znaj\u00ed dobov\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed \u201efun\u00ed jako sentinel\u201c, jeho\u017e p\u016fvod lze odvodit pr\u00e1v\u011b ze zvukov\u00fdch projev\u016f tohoto vozu.<\/p>\r\n

V roce 1935 zakoupil pra\u017esk\u00fd magistr\u00e1t 35 modern\u00edch voz\u016f na svoz odpadu Praga \u2013 Kuka. Vozidlo vyu\u017e\u00edvalo patentu n\u011bmeck\u00e9 firmy Kuka (Keller und Knappich Augsburg), kter\u00fd byl p\u0159edstaven v roce 1927. Tyto vozy fungovaly na stejn\u00e9m principu jako dne\u0161n\u00ed \u2013 tedy odpad se sypal do uzav\u0159en\u00e9ho n\u00e1kladov\u00e9ho prostoru a odv\u00e1\u017eel. Uvnit\u0159 n\u00e1kladov\u00e9ho prostoru byl instalov\u00e1n mechanismus, kter\u00fd posouval odpadky d\u00e1l a nav\u00edc je dok\u00e1zal m\u00edrn\u011b stla\u010dit. I dnes se lze setkat s ozna\u010den\u00edm popel\u00e1\u0159sk\u00e9ho vozu term\u00ednem \u201ekukav\u016fz\u201c, tato p\u0159ezd\u00edvka vych\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z n\u00e1zvu n\u011bmeck\u00e9 firmy, kter\u00e1 vyvinula tento syst\u00e9m.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nPohled do are\u00e1lu obecn\u00edho dvora v Hole\u0161ovic\u00edch, kter\u00fd vznikl v b\u00fdval\u00e9 Bondyho tov\u00e1rn\u011b v Bubensk\u00e9 ulici<\/em><\/span><\/p>\r\n


\r\nCentr\u00e1la pro \u010di\u0161t\u011bn\u00ed m\u011bsta<\/strong>
\r\nPo vzniku Velk\u00e9 Prahy bylo tak\u00e9 pot\u0159eba komplexn\u011b \u0159e\u0161it, co se sebran\u00fdm odpadem a popelem d\u011blat. Pon\u011bkud zastaral\u00fd syst\u00e9m jednotliv\u00fdch obecn\u00edch dvor\u016f u\u017e nedosta\u010doval, hledalo se tedy m\u00edsto, kam by mohl b\u00fdt odpad sv\u00e1\u017een centr\u00e1ln\u011b. Na po\u010d\u00e1tku roku 1925 se pra\u017esk\u00e9 obci naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost po\u0159\u00eddit pozemek, respektive are\u00e1l vhodn\u00fd pro tyto \u00fa\u010dely. Po smrti pr\u016fmysln\u00edka Leona Bondyho zakoupila b\u00fdvalou Bondyho stroj\u00edrnu v Bubensk\u00e9 ulici v Hole\u0161ovic\u00edch (zhruba v m\u00edstech nad dne\u0161n\u00ed stanic\u00ed metra a tramvajov\u00e9ho uzlu Vltavsk\u00e1). V\u00fdhodou tohoto are\u00e1lu byla p\u0159edev\u0161\u00edm bl\u00edzkost \u017eeleznice, po kter\u00e9 se mohl odpad odv\u00e1\u017eet ven z Prahy. V roce 1925 bylo tak\u00e9 v Jen\u010di na Kladensku z\u0159\u00edzeno Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dru\u017estvo pro zu\u017eitkov\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00fdch odpadk\u016f, z n\u011bho\u017e se stal na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch let hlavn\u00ed odb\u011bratel pra\u017esk\u00e9ho odpadu. Z hole\u0161ovick\u00e9 centr\u00e1ly ho sem bylo denn\u011b odv\u00e1\u017eeno n\u011bkolik des\u00edtek vagon\u016f. Dru\u017estvo odpad d\u00e1le prod\u00e1valo jako zav\u00e1\u017eku nebo zem\u011bd\u011blc\u016fm jako hnojivo.<\/p>\r\n

Existence centr\u00e1ln\u00edho p\u0159ekladi\u0161t\u011b odpadu umo\u017enila zlikvidovat v\u011bt\u0161inu z jednadvaceti skl\u00e1dek na pra\u017esk\u00fdch p\u0159edm\u011bst\u00edch, kter\u00e9 se vyu\u017e\u00edvaly je\u0161t\u011b po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Zanikla tak\u00e9 v\u011bt\u0161ina ze sedmn\u00e1cti obecn\u00edch dvor\u016f, je\u017e fungovaly je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku 20. let.<\/p>\r\n

V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch se z hole\u0161ovick\u00e9ho dvora stalo st\u0159edisko boje se sn\u011bhov\u00fdmi kalamitami, kter\u00e9 postihovaly m\u011bsto podstatn\u011b \u010dast\u011bji ne\u017e dnes. Do are\u00e1lu se sv\u00e1\u017eela \u010d\u00e1st sn\u011bhu, kter\u00fd byl odklizen z pra\u017esk\u00fdch ulic, zde vysyp\u00e1v\u00e1n do ob\u0159\u00ed zah\u0159\u00edvan\u00e9 n\u00e1dr\u017ee a voda z n\u011bj byla vypou\u0161t\u011bna do kanalizace. V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch bylo zpravidla v pohotovosti v\u0161ech patn\u00e1ct stovek zam\u011bstnanc\u016f odboru pro \u010di\u0161t\u011bn\u00ed m\u011bsta.<\/p>\r\n

U\u017e v dob\u011b, kdy se p\u0159ipravoval syst\u00e9m odvozu pra\u017esk\u00fdch odpadk\u016f do Jen\u010de, prob\u00edhala paraleln\u011b jedn\u00e1n\u00ed o v\u00fdstavb\u011b tehdy vysoce modern\u00edho provozu k likvidaci odpadu \u2013 spalovny. I zde m\u011bly dle p\u016fvodn\u00edho pl\u00e1nu sehr\u00e1t hlavn\u00ed roli Hole\u0161ovice. Pr\u00e1v\u011b zde toti\u017e m\u011bla spalovna vzniknout, a to na m\u00edst\u011b hole\u0161ovick\u00e9 plyn\u00e1rny. Tato druhdy nejv\u011bt\u0161\u00ed plyn\u00e1rna v \u010cech\u00e1ch, jej\u00ed\u017e ro\u010dn\u00ed produkce dosahovala a\u017e 12 milion\u016f m3 plynu, byla uzav\u0159ena v roce 1927. V\u00fdhodou tohoto \u0159e\u0161en\u00ed, jak je prezentovalo veden\u00ed m\u011bsta, m\u011bla b\u00fdt zejm\u00e9na poloha v \u0161ir\u0161\u00edm centru m\u011bsta, co\u017e sni\u017eovalo n\u00e1klady na transport odpadu. V\u00fdznamnou roli tak\u00e9 sehr\u00e1l fakt, \u017ee plyn\u00e1rna byla m\u011bstsk\u00fdm podnikem, tud\u00ed\u017e nebylo t\u0159eba draze po\u0159izovat pozemek na stavbu provozu. T\u0159et\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm argumentem bylo vyu\u017eit\u00ed tepla ze spalovan\u00e9ho odpadu pro m\u011bstskou elektr\u00e1rnu (nach\u00e1zela se v tehdej\u0161\u00ed Palack\u00e9ho, dnes Partyz\u00e1nsk\u00e9 ulici), relativn\u00ed bl\u00edzkost spalovny a elektr\u00e1rny tedy tak\u00e9 hovo\u0159ila pro um\u00edst\u011bn\u00ed v Hole\u0161ovic\u00edch.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nV\u016fz na parn\u00ed pohon \u0160koda Sentinel, v\u00fdznamn\u00e1 sou\u010d\u00e1st vozov\u00e9ho parku vyu\u017e\u00edvan\u00e9ho pra\u017esk\u00fdmi komun\u00e1ln\u00edmi slu\u017ebami<\/em><\/span>
\r\n\u00a0<\/p>\r\n

Do nov\u00e9ho are\u00e1lu m\u011bla b\u00fdt p\u0159esunuta i centr\u00e1la odboru pro \u010di\u0161t\u011bn\u00ed m\u011bsta. Proti tomuto z\u00e1m\u011bru se vcelku pochopiteln\u011b postavila \u0159ada organizac\u00ed z Prahy 7. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b to byli z\u00e1stupci zdej\u0161\u00edho v\u00fdznamn\u00e9ho spolku Ob\u010dansk\u00e1 beseda v Praze VII, ale tak\u00e9 \u010dlenov\u00e9 Spolku majitel\u016f dom\u016f v Praze VII nebo \u010dlenov\u00e9 zdej\u0161\u00ed bu\u0148ky N\u00e1rodn\u011b demokratick\u00e9 strany. M\u011bstsk\u00e9 rad\u011b zaslala tato \u201ealiance\u201c otev\u0159en\u00fd dopis, ve kter\u00e9m protestovala proti z\u00e1m\u011bru postavit v Hole\u0161ovic\u00edch spalovnu. Z dne\u0161n\u00edho pohledu je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee prim tehdy nehr\u00e1ly zdravotn\u00ed, respektive hygienick\u00e9 d\u016fvody, ale nespokojenci poukazovali p\u0159edev\u0161\u00edm na mimo\u0159\u00e1dnou cenu hole\u0161ovick\u00e9ho pozemku, na kter\u00e9m podle nich sp\u00ed\u0161e ne\u017e spalovna m\u011bly vyr\u016fst obytn\u00e9 domy. Zast\u00e1nci stavby tento argument odm\u00edtali s t\u00edm, \u017ee z celkov\u00e9 plochy b\u00fdval\u00e9 plyn\u00e1rny, tedy 62 000 m2, m\u00e1 b\u00fdt pro pot\u0159eby spalovny vyu\u017eito jen cca 20 000 m2. Na m\u00edst\u011b m\u011bly vzniknout tak\u00e9 velk\u00e9 lidov\u00e9 l\u00e1zn\u011b, ob\u0159\u00ed podzemn\u00ed z\u00e1sobn\u00edky plynu m\u011bly slou\u017eit po \u00faprav\u011b jako podzemn\u00ed gar\u00e1\u017ee apod. Struska vznikl\u00e1 spalov\u00e1n\u00edm m\u011bla b\u00fdt vyu\u017e\u00edv\u00e1na na v\u00fdrobu kvalitn\u00edch cihel v po\u010dtu a\u017e 40 000 kus\u016f denn\u011b.<\/p>\r\n

V\u0161echny protesty se nakonec uk\u00e1zaly jako marn\u00e9, v kv\u011btnu 1928 byl projekt zd\u00e1nliv\u011b definitivn\u011b schv\u00e1len \u2013 zak\u00e1zka na dod\u00e1n\u00ed technologie byla sv\u011b\u0159ena firm\u011b \u0160koda, kter\u00e1 m\u011bla pro konstrukci spalovac\u00edch pec\u00ed pou\u017e\u00edt n\u011bmeck\u00e9ho syst\u00e9mu Mussag. Firma dostala cel\u00e9 \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce na vypracov\u00e1n\u00ed projektu, sou\u010dasn\u011b byly zah\u00e1jeny demoli\u010dn\u00ed pr\u00e1ce v are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9 plyn\u00e1rny. Stavba samotn\u00e1 m\u011bla b\u00fdt zah\u00e1jena na po\u010d\u00e1tku roku 1929.<\/p>\r\n

I kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee projekt dojde uskute\u010dn\u011bn\u00ed, nakonec bylo v\u0161e jinak. Po schv\u00e1len\u00ed projektu se z\u00e1stupci pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu vypravili do Kol\u00edna nad R\u00fdnem, kde byla pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b dokon\u010dena spalovna stejn\u00e9ho typu, jak\u00fd se chystal pro Prahu. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to inspekce vyvstal po\u017eadavek cel\u00fd projekt p\u0159epracovat a vylep\u0161it, mimo jin\u00e9 bylo tak\u00e9 rozhodnuto nav\u00fd\u0161it p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novanou kapacitu spalovny. Vybran\u00e9 m\u00edsto v Hole\u0161ovic\u00edch tak nakonec svou rozlohou nedosta\u010dovalo. Vytipov\u00e1na byla jin\u00e1 parcela ve Vyso\u010danech, kter\u00e1 spl\u0148ovala z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednky pro realizaci projektu. Zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1klady na stavbu vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch zm\u011bn cht\u011bl magistr\u00e1t uhradit z v\u00fdnosu prodeje pozemku v Hole\u0161ovic\u00edch. Ten, by\u0165 byl zhruba dvaap\u016flkr\u00e1t men\u0161\u00ed, m\u011bl t\u0159ikr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed cenu ne\u017e ten vyso\u010dansk\u00fd. Po letech p\u0159\u00edprav a diskuz\u00ed tak na zased\u00e1n\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva 28. \u010dervna 1929 do\u0161lo k obratu o pov\u011bstn\u00fdch 180 stup\u0148\u016f a cel\u00fd projekt se p\u0159est\u011bhoval do Vyso\u010dan. Zde nakonec skute\u010dn\u011b v letech 1931\u20131933 vznikl are\u00e1l spalovny dle n\u00e1vrhu architekta Franti\u0161ka Roitha.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] V na\u0161em seri\u00e1lu o odpadech a udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u010distoty ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru se dost\u00e1v\u00e1me do obdob\u00ed prvn\u00ed republiky. Tehdy sehr\u00e1vala v t\u00e9to oblasti na\u0161e \u010dtvr\u0165 pom\u011brn\u011b v\u00fdznamnou roli, a to p\u0159esto, \u017ee jeden z v\u00fdznamn\u00fdch projekt\u016f, kter\u00fd m\u011bl vzniknout pr\u00e1v\u011b u n\u00e1s, se nakonec p\u0159esunul do Vyso\u010dan. [\/perex] P\u0159ed novou republikou i jej\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem le\u017eela po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky cel\u00e1 […]","protected":false},"author":292,"featured_media":83535,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/83534"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=83534"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/83534\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":83538,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/83534\/revisions\/83538"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/83535"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=83534"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=83534"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=83534"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}