[perex]<\/p>\r\n
Vystupuji z tramvaje na zast\u00e1vce Tusarova. S architektem Josefem Pleskotem se setk\u00e1v\u00e1m v jeho ateli\u00e9ru. Ten s\u00eddl\u00ed spolu s model\u00e1\u0159skou d\u00edlnou a kop\u00edrkou v b\u00fdval\u00e9 tov\u00e1rn\u011b na vodom\u011bry, kterou tady jeho p\u0159edkov\u00e9 zalo\u017eili v roce 1884, tedy p\u0159esn\u011b p\u0159ed 140 lety. A proto\u017ee se Josef Pleskot letos stal \u010destn\u00fdm ob\u010danem Prahy 7, pt\u00e1m se ho, co podle n\u011bj znamen\u00e1 b\u00fdt obyvatelem n\u011bjak\u00e9ho m\u00edsta. I kdy\u017e se p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011bnujeme jeho realizac\u00edm, mezi n\u011b\u017e pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad pr\u016fchod v Jelen\u00edm p\u0159\u00edkop\u011b na Hrad\u011b, l\u00e1vka v P\u00edsku nebo prom\u011bna are\u00e1lu V\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ostrav\u011b, jeho odpov\u011bdi formuje celo\u017eivotn\u00ed zku\u0161enost s hmotou stavby, sd\u00edlen\u00fdm prostorem m\u011bsta i krajinou, kter\u00e1 se otev\u00edr\u00e1 k obzoru.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
Co d\u011bl\u00e1 z \u010dlov\u011bka dobr\u00e9ho obyvatele, \u010destn\u00e9ho ob\u010dana?<\/strong> Pro\u010d pr\u00e1v\u011b tady?<\/strong> P\u0159ed revoluc\u00ed to ale byla jin\u00e1 historie.<\/strong> Jak\u00e9?<\/strong> V Hole\u0161ovic\u00edch nebydl\u00edte, ale tr\u00e1v\u00edte tady dost \u010dasu, proto\u017ee tu pracujete. Kdy\u017e se \u0159ekne slovo obyvatel, p\u0159edstav\u00edm si, \u017ee se to vztahuje k m\u00edstu, kde bydl\u00edm. Ale ono asi jde ob\u00fdvat m\u00edsto r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby. \u010clov\u011bk tam nemus\u00ed sp\u00e1t.<\/strong> To, \u017ee \u010dlov\u011bk obydlel m\u00edsto smyslupln\u011b, se pozn\u00e1 podle toho, \u017ee tomu m\u00edstu rozum\u00ed, \u017ee mu n\u011bco vrac\u00ed a\u00a0n\u011bco si z\u00a0n\u011bj bere?<\/strong> Jak\u00fdm sm\u011brem se odtud r\u00e1d d\u00edv\u00e1te? M\u00e1te n\u011bjak\u00fd obl\u00edben\u00fd pr\u016fhled?<\/strong> Takov\u00fd \u017di\u017eka artista. Pozoruji, jak se na Vltavsk\u00e9 stav\u00ed nov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny. Jak se na tu prom\u011bnu d\u00edv\u00e1te? Co ve v\u00e1s vyvol\u00e1v\u00e1? Je pro v\u00e1s p\u0159\u00edslibem rozvoje m\u011bsta? J\u00e1 z toho m\u00e1m tro\u0161ku \u00fazkost. M\u011bla jsem vlastn\u011b r\u00e1da to zapr\u00e1\u0161en\u00e9 polozarostl\u00e9 \u00fazem\u00ed, co tam bylo p\u0159edt\u00edm. R\u00e1da jsem se tam proch\u00e1zela. To, co se na Vltavsk\u00e9 d\u011bje te\u010f, je ot\u00e1zka na jinou, podrobn\u011bj\u0161\u00ed diskuzi. \u00dazem\u00ed bylo docela komplikovan\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1no v industri\u00e1ln\u00ed \u00e9\u0159e i v dob\u011b minul\u00e9ho re\u017eimu. My bychom te\u010f m\u011bli na ten p\u0159ekotn\u00fd p\u0159edchoz\u00ed v\u00fdvoj n\u011bjak dob\u0159e nav\u00e1zat. Dlouho si kladu ot\u00e1zku jak. Mysl\u00edm si, \u017ee se tam v\u011bci d\u011bj\u00ed st\u00e1le dost neuspo\u0159\u00e1dan\u011b, bez velk\u00e9 vize. Trochu s v\u00e1mi sd\u00edl\u00edm n\u00e1zor, \u017ee mo\u017en\u00e1 nenavazujeme \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to nakonec bude hezk\u00e9. Budete to tam m\u00edt zase r\u00e1da. Na n\u00e1dra\u017e\u00edch b\u00fdv\u00e1 specifick\u00e1 atmosf\u00e9ra. A vlastn\u011b je tam v\u017edycky taky tro\u0161ku nepo\u0159\u00e1dek.<\/p>\r\n N\u00e1dra\u017e\u00ed vlastn\u011b nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt jen \u010dist\u00e9 a dokonal\u00e9.<\/strong> Zm\u00ednili jsme n\u00e1dra\u017e\u00ed a filharmonii. Uva\u017eujete n\u011bkdy o\u00a0tom, jak\u00fd typ staveb n\u00e1m ve m\u011bst\u011b chyb\u00ed? P\u0159edstavuji si stavbu, kde by se lid\u00e9 mohli setk\u00e1vat n\u011bjak v\u00edc nebo jinak, ne\u017e jsme zvykl\u00ed\u2026<\/strong> To m\u011b nenapadlo.<\/strong> Popisujete takov\u00fd polopropustn\u00fd princip. To je vlastn\u011b takov\u00e1 prostupnost pru\u017en\u00fdch fas\u00e1d na ob\u011b strany. P\u0159edstavuji si to jako n\u011bjak\u00fd tok, v\u00fdm\u011bnu.<\/strong> To, \u017ee \u010dlov\u011bk vid\u00ed ve m\u011bst\u011b nebe, nen\u00ed samoz\u0159ejm\u00e1 kvalita. To je pravda, pak u\u017e \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee pohledem putovat.<\/strong> Kdy\u017e jste mluvil o korun\u00e1ch strom\u016f, \u0159\u00edkala jsem si, co si mysl\u00edte o tom, jak se za dobu va\u0161\u00ed architektonick\u00e9 praxe prom\u011bnil pohled na stavby z mimolidsk\u00e9 perspektivy. Zda dnes stavby nebo i v\u011bt\u0161\u00ed celky m\u011bst zohled\u0148uj\u00ed skute\u010dnost, \u017ee ve m\u011bstech ne\u017eij\u00ed jenom lid\u00e9, ale i dal\u0161\u00ed tvorov\u00e9, zv\u00ed\u0159ata, rostliny. Jde to snad citliv\u011bj\u0161\u00edm sm\u011brem. Dovedete si p\u0159edstavit, \u017ee m\u011bsto nebo m\u011bstsk\u00e1 \u010dtvr\u0165 n\u011bkdy bude popt\u00e1vat typ stavby, kter\u00fd nebude prim\u00e1rn\u011b pro \u010dlov\u011bka, ale pro n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 \u017eivo\u010dichy? N\u011bco jako kdy\u017e se dnes n\u011bkde stav\u011bj\u00ed m\u011bstsk\u00e9 holubn\u00edky\u2026 Potom je to trochu jako sd\u00edlen\u00e9 bydlen\u00ed, spole\u010dn\u00e9 ob\u00fdv\u00e1n\u00ed.<\/strong> Je n\u011bco, co byste se cht\u011bl nau\u010dit nov\u00e9ho? Nebo n\u011bco, co se pr\u00e1v\u011b u\u010d\u00edte?<\/strong> Pokud zalov\u00edte tam, kde opravdu n\u011bco neum\u00edte?<\/strong> Tak\u017ee u\u017e se jimi nemus\u00edte stresovat.<\/strong> Tak to je asi nekone\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/strong> Mysl\u00edm, \u017ee jsou r\u016fzn\u00e9 f\u00e1ze \u017eivota, kdy si \u010dlov\u011bk najde r\u016fzn\u00e9 pochybn\u00e9, ale v\u00fdrazn\u00e9 d\u016fvody, pro\u010d si myslet, \u017ee v\u0161echno v\u00ed. R\u00e1da bych se s v\u00e1mi zastavila je\u0161t\u011b u no\u010dn\u00edho m\u011bsta. P\u0159ijde v\u00e1m, \u017ee um\u00edme v na\u0161em spole\u010dn\u00e9m prostoru dob\u0159e hospoda\u0159it s um\u011bl\u00fdm sv\u011btlem?<\/strong> N\u011bkter\u00e1 m\u00edsta ve m\u011bst\u011b ale z\u00e1\u0159e sp\u00ed\u0161e pohlcuje.<\/strong> Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee jsme ochotn\u00ed se nebe ve m\u011bstech vzd\u00e1t.<\/strong> Mus\u00ed b\u00fdt \u010dlov\u011bk trochu troufal\u00fd, aby mohl navrhovat domy, kter\u00e9 se pak podle jeho n\u00e1vrh\u016f stav\u00ed? M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 mechanismy zp\u011btn\u00e9 nebo vnit\u0159n\u00ed vazby, kter\u00fdmi tuto situaci pro\u0161et\u0159ujete? M\u00e1te n\u011bjakou stavbu, kde nach\u00e1z\u00edte \u00fat\u011bchu nebo v\u00edru v to, \u017ee cel\u00fd v\u00e1\u0161 obor p\u0159esahuje s\u00e1m sebe? Nebo m\u00edsto, kam se r\u00e1d vrac\u00edte nabrat s\u00edly a inspiraci?<\/strong> J\u00e1 zrovna to m\u00edsto kolem Jind\u0159i\u0161sk\u00e9 v\u011b\u017ee nem\u00e1m moc r\u00e1da. Hlavn\u011b kdy\u017e se jde p\u0159es ten par\u010d\u00edk. Kdy\u017e jsem byla mal\u00e1, po\u0159\u00e1d tam n\u011bkdo krmil holuby. Tak se tedy na n\u011bj zkus\u00edm pod\u00edvat jinak.<\/strong> Na rozd\u00edl od t\u011bch holub\u016f\u2026 Nar\u00e1\u017e\u00edte n\u011bkdy na to, \u017ee byste se musel pot\u00fdkat s nedostupnost\u00ed tradi\u010dn\u00edch materi\u00e1l\u016f nebo s t\u00edm, \u017ee by je nem\u011bl kdo kvalitn\u011b zpracovat?<\/strong> Taky m\u011b trochu zneklid\u0148uje, kdy\u017e je n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto a\u017e moc skv\u011bl\u00e9. \u010clov\u011bk o sob\u011b taky v\u00ed, \u017ee m\u00e1 n\u011bkde n\u011bjakou vr\u00e1sku, jizvu.<\/strong> M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, stavbu, kter\u00e1 \u010dlov\u011bka vede k tomu, \u017ee na sebe dok\u00e1\u017ee zapomenout?<\/strong> To m\u00e1te pravdu. Takov\u00e9 m\u00edsto, to m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba hrobka.<\/strong> To byla druh\u00e1 \u010d\u00e1st moj\u00ed ot\u00e1zky. Jestli m\u00e1te n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 \u010dlov\u011bka naopak p\u0159ivede k sob\u011b samotn\u00e9mu. Mo\u017en\u00e1 to nen\u00ed m\u00edsto, ale krajina?<\/strong> D\u011blaj\u00ed v\u00e1m tedy dob\u0159e cesty, nebe nad hlavou\u2026<\/strong> \u2192 Josef Pleskot<\/strong> (*1952) pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 architekty. Od roku 1991 vede vlastn\u00ed architektonickou kancel\u00e1\u0159 AP atelier. Josef Pleskot je dr\u017eitelem \u0159ady ocen\u011bn\u00ed v\u010detn\u011b Grand Prix Obce architekt\u016f. V roce 2009 byl v odborn\u00e9 anket\u011b organizovan\u00e9 \u010dasopisem Reflex zvolen nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed osobnost\u00ed \u010desk\u00e9 architektury dvacetilet\u00ed 1990\u20132009. V posledn\u00edch letech je vysoce hodnocena jeho rozs\u00e1hl\u00e1 konverze are\u00e1lu V\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ostrav\u011b s multifunk\u010dn\u00ed aulou Gong, vysokou pec\u00ed Bolt Tower a Trojhal\u00edm Karolina. Za Sv\u011bt techniky z\u00edskal cenu Architekt roku 2014. Na kont\u011b m\u00e1 celou \u0159adu dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch realizac\u00ed po cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republice a je zn\u00e1m tak\u00e9 sv\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm na spole\u010denskou roli architektury.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Vystupuji z tramvaje na zast\u00e1vce Tusarova. S architektem Josefem Pleskotem se setk\u00e1v\u00e1m v jeho ateli\u00e9ru. Ten s\u00eddl\u00ed spolu s model\u00e1\u0159skou d\u00edlnou a kop\u00edrkou v b\u00fdval\u00e9 tov\u00e1rn\u011b na vodom\u011bry, kterou tady jeho p\u0159edkov\u00e9 zalo\u017eili v roce 1884, tedy p\u0159esn\u011b p\u0159ed 140 lety. A proto\u017ee se Josef Pleskot letos stal \u010destn\u00fdm ob\u010danem Prahy 7, pt\u00e1m se ho, co podle n\u011bj znamen\u00e1 b\u00fdt obyvatelem n\u011bjak\u00e9ho m\u00edsta. […]","protected":false},"author":292,"featured_media":81036,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/81035"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=81035"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/81035\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":81037,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/81035\/revisions\/81037"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/81036"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=81035"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=81035"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=81035"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\r\nAsi pocit soun\u00e1le\u017eitosti. Mysl\u00edm si, \u017ee m\u00edstn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 ob\u010danstv\u00ed je zalo\u017een\u00e9 na tom, \u017ee si \u010dlov\u011bk v m\u00edst\u011b, kde \u017eije, buduje sousedsk\u00e9 vztahy, ne\u017eije v anonymit\u011b, n\u011bjak se anga\u017euje. Souvis\u00ed to tak\u00e9 s ukotven\u00edm, zako\u0159en\u011bn\u00edm.<\/p>\r\n
\r\nTen d\u016fm, are\u00e1l, kde te\u010f jsme, byl navr\u00e1cen v restituci v roce 1990 nebo 1991 m\u00e9 tet\u011b pan\u00ed Zde\u0148ce Pleskotov\u00e9. Hned jsme se sem jako rodina vr\u00e1tili. A i kdy\u017e v Hole\u0161ovic\u00edch nebydl\u00edme, provozuju tady sv\u016fj ateli\u00e9r. Od za\u010d\u00e1tku jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee ten d\u016fm nikdy nem\u016f\u017eeme prodat a ani nebudeme od lid\u00ed, kte\u0159\u00ed u n\u00e1s maj\u00ed provozovny, vym\u00e1hat horentn\u00ed n\u00e1jmy, proto\u017ee si jich v\u00e1\u017e\u00edme a sna\u017e\u00edme se je udr\u017eet. Jejich podnik\u00e1n\u00ed souzn\u00ed s charakterem domu.<\/p>\r\n
\r\nV roce 1948 p\u0159i\u0161lo vyvlastn\u011bn\u00ed… Tak\u017ee osobn\u011b jsem k tomu objektu do roku 1990 nebo 1991 nem\u011bl vlastn\u011b v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. Rodi\u010de mi sice \u0159\u00edkali: \u201eTady to byla Pleskotovic tov\u00e1rna,\u201c m\u011b to ale tehdy moc nezaj\u00edmalo. Byla jin\u00e1 doba. Pak jsme se sem jako \u0161ir\u0161\u00ed rodina vr\u00e1tili. P\u0159\u00edslu\u0161nost na\u0161\u00ed rodiny k tomuto m\u00edstu jsem si pak siln\u011b uv\u011bdomil, kdy\u017e jsem \u0161el znovu navr\u00e1cenou tov\u00e1rnu p\u0159ihl\u00e1sit do hole\u0161ovick\u00e9 tepl\u00e1rny. Oni se m\u011b zeptali: \u201eJak se jmenujete? Kam chcete pos\u00edlat vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed?\u201c Listovali p\u0159itom v takov\u00e9 velk\u00e9 tlust\u00e9 knize. J\u00e1 jsem \u0159ekl: \u201ePleskot.\u201c A oni na to: \u201eCo chcete m\u011bnit? My to tady m\u00e1me po\u0159\u00e1d veden\u00e9 jako u Pleskot\u016f.\u201c
\r\n
\r\nTo bylo fantastick\u00e9. V t\u011bch eviden\u010dn\u00edch knih\u00e1ch jsme byli st\u00e1le my. Jako by on\u011bch \u010dty\u0159icet let komunismu nebylo. Nem\u011bli tam n\u00e1rodn\u00ed podnik Bytostav, ale u Pleskot\u016f. Zmocnila se m\u011b odpov\u011bdnost, jako by tady na\u0161e rodina byla odprad\u00e1vna. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee rodina Pleskot\u016f asi m\u011bla hezkou pov\u011bst. \u0158ekl jsem si, \u017ee ji nesm\u00edme ztratit. A v tom, \u017ee se tady m\u00e1me chovat ob\u010dansky, sousedsky, m\u011b utvrdila je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. T\u00e9 tramvajov\u00e9 zast\u00e1vce p\u0159ed n\u00e1mi se podle pam\u011btn\u00edk\u016f \u0159\u00edkalo U Pleskot\u016f. A tak jsme v tomto m\u00edst\u011b za\u010dali vytv\u00e1\u0159et p\u0159\u00edkladn\u00e9 aktivity.<\/p>\r\n
\r\nProjevuj\u00ed se nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee m\u00e1me r\u00e1di p\u0159irozenou zele\u0148 a vytv\u00e1\u0159\u00edme tady takovou o\u00e1zu. Co\u017e se v ulici Komunard\u016f podobn\u00fdm zp\u016fsobem n\u00e1sledn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zopakovalo. Tak\u00e9 zde m\u00e1me soukromou v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148, kde se do covidu odehr\u00e1lo mnoho v\u00fdstav v\u00fdznamn\u00fdch um\u011blc\u016f a pak slou\u017eila pro ubytov\u00e1n\u00ed Ukrajinc\u016f. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce hodl\u00e1me jej\u00ed v\u00fdstavn\u00ed program obnovit.<\/p>\r\n
\r\nBydlen\u00ed ve filozofick\u00e9m slova smyslu nen\u00ed tam, kde m\u00e1te adresu, ale tam, kde realizujete svoje byt\u00ed. Tak\u017ee j\u00e1 realizuji svoje byt\u00ed nejv\u00edce pr\u00e1v\u011b tady, proto\u017ee tady pracuju.<\/p>\r\n
\r\nSamoz\u0159ejm\u011b. Kdy\u017e jsme se sem vr\u00e1tili, do\u0161lo mi, \u017ee to m\u00edsto s jedine\u010dnou zapamatovatelnou viktori\u00e1nskou architekturou nesm\u00edme pokazit. \u017de mus\u00edme lidem z ulice, t\u0159eba t\u011bm, co na zast\u00e1vce \u010dekaj\u00ed na tramvaj, nab\u00edzet pohledy do dvora, kde se mohou kochat t\u0159eba t\u00edm, jak n\u00e1m na fas\u00e1d\u00e1ch z\u010dervenalo list\u00ed. Zkr\u00e1tka jsem se tady sna\u017eil tu pleskotovskou stopu n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem potvrdit a prodlou\u017eit. M\u011bl jsem v tom velkou podporu m\u00e9 tety Zde\u0148ky.<\/p>\r\n
\r\nM\u00e1m. Je tu vid\u011bt na V\u00edtkov. Kdy\u017e se d\u00edv\u00e1m odtud, \u017di\u017eka na koni nestoj\u00ed na Z\u00e1zvorkov\u011b monumentu, ale na st\u0159e\u0161e Hole\u0161ovick\u00e9 tr\u017enice.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Na Hole\u0161ovice se d\u00edv\u00e1m jako na nejpotentn\u011bj\u0161\u00ed pra\u017eskou m\u011bstskou \u010dtvr\u0165, kter\u00e1 m\u016f\u017ee p\u0159evz\u00edt mnoho z funkc\u00ed centra. D\u00edky tomu, \u017ee le\u017e\u00ed v meandru Vltavy, m\u00e1 velkou \u0161anci, aby se to stalo. Krom\u011b Star\u00e9ho M\u011bsta pra\u017esk\u00e9ho nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 \u010dtvr\u0165, kterou by Vltava obt\u00e9kala v tak \u0161irok\u00e9m oblouku jako pr\u00e1v\u011b Hole\u0161ovice. Ten hole\u0161ovick\u00fd meandr je vlastn\u011b takov\u00fd mal\u00fd Manhattan. Ale abych se vr\u00e1til k samotn\u00e9 Vltavsk\u00e9. Byl jsem propag\u00e1torem my\u0161lenky, aby nov\u00e1 filharmonie vznikla pr\u00e1v\u011b tam. P\u0159esn\u011b z toho d\u016fvodu, \u017ee tam c\u00edt\u00edm zm\u00edn\u011bn\u00e9 prodlou\u017een\u00e9 centrum m\u011bsta \u2013 vliv velk\u00e9 Prahy, kter\u00fd je prota\u017een\u00fd a\u017e do Hole\u0161ovic.<\/p>\r\n
\r\nTak\u017ee to, co tam te\u010f postr\u00e1d\u00e1te, po \u010dase v\u00a0pozm\u011bn\u011bn\u00e9 form\u011b znovu najdete. Ale nejv\u00edc s\u00a0t\u00edm v\u0161\u00edm samoz\u0159ejm\u011b pohne budova filharmonie. To pak teprve Hole\u0161ovice dostanou velk\u00fd n\u00e1boj.<\/p>\r\n
\r\nFilharmonie je tak pl\u00e1novan\u00e1. Dnes se nov\u00e9 budovy tohoto typologick\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed stav\u011bj\u00ed tak, aby se v nich lid\u00e9 potk\u00e1vali, aby sm\u011brem do budovy vznikalo n\u011bco jako prodlou\u017een\u00fd ve\u0159ejn\u00fd prostor. Ten princip sd\u00edlen\u00ed, na kter\u00fd jste se ptala, ale nemus\u00ed p\u0159in\u00e9st jen d\u016fm, nejl\u00e9pe jej m\u016f\u017ee zprost\u0159edkovat dobr\u00e1 ulice.<\/p>\r\n
\r\nKdy\u017e se projdeme po ulici Komunard\u016f, uvid\u00edte, \u017ee je tady nastolen\u00e1 atmosf\u00e9ra velk\u00e9 otev\u0159enosti dom\u016f v\u016f\u010di ve\u0159ejn\u00e9mu prostoru. Ulice je vlastn\u011b docela hezky otev\u0159en\u00fdm a \u017eit\u00fdm m\u011bstsk\u00fdm prostorem. Soukromn\u00edci, kte\u0159\u00ed tady podnikaj\u00ed, nezav\u00edraj\u00ed dve\u0159e p\u0159ed lidmi, kte\u0159\u00ed se po ulici pohybuj\u00ed. To je vlastn\u011b princip sd\u00edlen\u00e9ho prostoru, soukromn\u00edk v\u00e1s pust\u00ed k sob\u011b. Vy se pak v takov\u00e9m m\u00edst\u011b nec\u00edt\u00edte, jako \u017ee tam nepat\u0159\u00edte. Ale z\u00e1rove\u0148 je tak\u00e9 t\u0159eba, aby soukrom\u00e9 aktivity mohly skute\u010dn\u011b do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru co nejsvobodn\u011bji vstoupit.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Ano. Ulice Komunard\u016f je prostor, kter\u00fd nen\u00ed vymezen\u00fd jen fas\u00e1dami dom\u016f, ale penetruje i dovnit\u0159, za n\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee v\u00fdvoj Prahy 7, speci\u00e1ln\u011b to plat\u00ed pro doln\u00ed Hole\u0161ovice, je nastaven\u00fd skute\u010dn\u011b dob\u0159e. \u017divnostn\u00edk\u016fm, kav\u00e1rn\u00edk\u016fm, restaurat\u00e9r\u016fm a obchodn\u00edk\u016fm se tu d\u00e1vaj\u00ed mo\u017enosti, aby mohli ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u011b fungovat.<\/p>\r\n
\r\nJe to tak. Prost\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 dve\u0159e nejsou tak\u0159\u00edkaj\u00edc zam\u010den\u00e9.
\r\n
\r\nKdy\u017e jdete po ulici a m\u00e1te na to \u010das, do jak\u00fdch jej\u00edch prostorov\u00fdch pl\u00e1n\u016f se r\u00e1d d\u00edv\u00e1te? J\u00e1 si za sebe ob\u010das uv\u011bdom\u00edm, jak m\u00e1lo se d\u00edv\u00e1m nahoru.<\/strong>
\r\nOno je to dan\u00e9 rozm\u011brem \u010dlov\u011bka, jak mu o\u010di umo\u017en\u00ed d\u00edvat se nahoru. Jsou ulice, kde vid\u00edte nebe a ani nemus\u00edte zvedat hlavu, a jsou ulice, kde o nebi v\u016fbec nev\u00edte. J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d ulice, kde je vid\u011bt nebe, kde jsou dokonce vid\u011bt i horizonty. Dobr\u00fdm p\u0159\u00edkladem je zase na\u0161e ulice Komunard\u016f.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Nen\u00ed. Obvykle tak\u00e9 \u010dlov\u011bk kon\u010d\u00ed s pohledem n\u011bkde v korun\u00e1ch strom\u016f. To se mi pr\u00e1v\u011b v Hole\u0161ovic\u00edch taky l\u00edb\u00ed, \u017ee se zde zele\u0148 podporuje. Nap\u0159\u00edklad takov\u00fd park v Tusarov\u011b ulici\u2026 To jsou v\u0161echno moc hezk\u00e9 v\u011bci. Kdy\u017e nevid\u00edte nebe, tak aspo\u0148 koruny strom\u016f. A pak u\u017e ze zvl\u00e1\u0161tn\u00edho z\u00e1jmu a docela mimod\u011bk pozorujete i reli\u00e9fy a to, jak vypadaj\u00ed fas\u00e1dy dom\u016f.<\/p>\r\n
\r\nPod\u00edvejte se t\u0159eba na d\u016fm porostl\u00fd zelen\u00ed, kter\u00fd n\u00e1m tady na jednom z roh\u016f postavil kolega architekt Stanislav Fiala. Ten d\u016fm je velmi zaj\u00edmav\u00fd t\u00edm, \u017ee m\u00e1 uvoln\u011bn\u00fd roh p\u0159es dv\u011b patra. Na jeho rohu, by\u0165 je to skromn\u00fd prostor, vid\u00edte dobr\u00fd p\u0159\u00edklad toho, kdy v\u00e1s majitel domu zve na sv\u016fj pozemek, p\u016fsob\u00ed to \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u011b. Mysl\u00edm si, \u017ee v tomto duchu se maj\u00ed d\u011blat m\u011bstsk\u00e9 domy \u2013 tak aby nebyly bari\u00e9rou pro kolemjdouc\u00ed.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Prom\u011bnilo se to docela hodn\u011b. Ale v m\u00e9m my\u0161len\u00ed ne. Jsem hrd\u00fd, \u017ee jsem takto p\u0159em\u00fd\u0161lel v\u017edycky. Kdy\u017e jsme nap\u0159\u00edklad u n\u00e1s vysazovali loubince, ps\u00ed v\u00edno, tak jsem myslel na to, aby z n\u011bj pt\u00e1ci mohli ozob\u00e1vat kuli\u010dky. Myslel jsem na to, aby hmyz mohl bydlet v jeho listov\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b je tak\u00e9 t\u0159eba nezapomenout na to, \u017ee je pot\u0159eba udr\u017eovat vl\u00e1hu a p\u0159\u00edzniv\u00e9 vlhkostn\u00ed pom\u011bry. Dokonce jsem je\u0161t\u011b v 90. letech m\u011bl takov\u00fd lehk\u00fd konflikt, kdy mi tehdej\u0161\u00ed spr\u00e1vci n\u011b\u010deho veled\u016fle\u017eit\u00e9ho, co\u017e je kanalizace, na\u0159izovali, \u017ee mus\u00edm odvodnit n\u00e1\u0161 dvorek a za\u00fastit dr\u00e9n do ve\u0159ejn\u00e9 kanalizace. To byla tehdy jejich podm\u00ednka pro \u00fapravu dvore\u010dku. Ud\u011blal jsem tehdy takov\u00fd mal\u00fd podvod, na kter\u00fd jsem te\u010f docela hrd\u00fd. Nikdy jsem nic nikam neza\u00fastil, nechal jsem vodu vsakovat. Nikdy se nestalo, \u017ee by se voda nevs\u00e1kla natolik, aby vytekla na chodn\u00edk nebo zp\u016fsobila n\u011bco \u0161patn\u00e9ho. Prost\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 u n\u00e1s doma, zavla\u017euje, vypa\u0159uje se a zvlh\u010duje vzduch pro v\u0161echny kolemjdouc\u00ed. Ud\u011blal jsem tehdy takov\u00e9 podm\u00ednky, aby takto mohla slou\u017eit. Dnes u\u017e je \u017e\u00e1douc\u00ed, ba dokonce povinn\u00e9 nech\u00e1vat de\u0161\u0165ovou vodu na vlastn\u00edm pozemku vsakovat. Tenkr\u00e1t bylo povinnost\u00ed odv\u00e9st ji do \u0159eky. Abych to shrnul, za t\u011bch p\u011btadvacet nebo t\u0159icet let se v tomto ohledu zm\u011bnilo docela hodn\u011b a pozitivn\u011b.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Ur\u010dit\u011b ano. My jsme nap\u0159\u00edklad t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed dvaceti lety projektovali budovu \u010cSOB v Radlic\u00edch, kter\u00e1 m\u00e1 tot\u00e1ln\u011b zelenou st\u0159echu, vlastn\u011b je tam park na st\u0159e\u0161e. U\u017e tehdy jsme uva\u017eovali o tom, aby na st\u0159e\u0161e vyrostly stromy, v jejich\u017e korun\u00e1ch by mohli hn\u00edzdit pt\u00e1ci. Mysl\u00edm si, \u017ee dobr\u00e9 p\u0159\u00edklady t\u00e1hnou. Od t\u00e9 doby se ud\u011blalo docela hodn\u011b zelen\u00fdch st\u0159ech se stromy, kter\u00e9 host\u00ed ptactvo.<\/p>\r\n
\r\n\u010clov\u011bk pot\u0159ebuje zv\u00ed\u0159\u00e1tka. A\u00a0nakonec i\u00a0zv\u00ed\u0159\u00e1tka pot\u0159ebuj\u00ed \u010dlov\u011bka.<\/p>\r\n
\r\n\u010clov\u011bk se po\u0159\u00e1d u\u010d\u00ed.<\/p>\r\n
\r\nMohl bych si \u0159\u00edct, \u017ee bych cht\u011bl um\u011bt t\u0159i jazyky, ale to u\u017e se nenau\u010d\u00edm. Jsou v\u011bci, u\u00a0kter\u00fdch jsem si \u0159ekl: \u201eTo u\u017e nebude\u0161 um\u011bt.\u201c<\/p>\r\n
\r\nKdy\u017e se ale zastav\u00edm u\u00a0m\u00e9ho oboru, tak tam si po\u0159\u00e1d p\u0159eji, abych dok\u00e1zal b\u00fdt citliv\u00fd. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee architektura je odrazem toho, jak je spole\u010dnost vyvinut\u00e1. Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co pot\u0159ebuje, co ji sp\u00ed\u0161 posiluje a\u00a0pom\u00e1h\u00e1 j\u00ed, ne\u017e podr\u00e1\u017e\u00ed nohy. O\u00a0t\u00e9 laskavosti architektury jsme vlastn\u011b doposud mluvili. Chci se po\u0159\u00e1d u\u010dit vid\u011bt, co spole\u010dnost chce.<\/p>\r\n
\r\nAle nebezpe\u010d\u00ed je, \u017ee kdy\u017e je \u010dlov\u011bk star\u00fd, mysl\u00ed si, \u017ee u\u017e v\u0161echno v\u00ed. A\u00a0to je hodn\u011b \u0161patn\u00e9.<\/p>\r\n
\r\nJe\u0161t\u011b ne. U\u017e jsme si ale snad tro\u0161ku od\u017eili tu postsocialistickou man\u00fdru, \u017ee co nesv\u00edt\u00ed, jako by ne\u017eilo, nap\u0159\u00edklad pokud jde o nasv\u011btlov\u00e1n\u00ed fas\u00e1d. P\u0159esv\u011btlov\u00e1n\u00ed nem\u00e1m r\u00e1d. Mo\u017en\u00e1 jsem to n\u011bkdy v 70. letech obdivoval, kdy\u017e tady byla tma a na fotk\u00e1ch bylo vid\u011bt, jak z\u00e1padn\u00ed metropole z\u00e1\u0159\u00ed. Ale pak jsem m\u011bl docela \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e jsem v 90. letech pracoval ve \u0160v\u00fdcarsku pro Ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a vid\u011bl jsem, \u017ee \u0160v\u00fdcarsko n\u011bjak moc nez\u00e1\u0159\u00ed. A \u017ee tam dokonce ani nejsou billboardy. A po t\u011bch dvaceti nebo p\u011btadvaceti letech i u n\u00e1s vid\u00edm, \u017ee to je obecn\u00fd trend a \u017ee to je spr\u00e1vn\u00fd trend. Sv\u00edtit tak, aby se \u010dlov\u011bk zorientoval, aby vid\u011bl, kde je co \u2013 od hospody k hospod\u011b, od sv\u011bt\u00fdlka k sv\u011bt\u00fdlku, od lampy k lamp\u011b \u2013 po schikanederovsk\u00e9m zp\u016fsobu. To ano, ale od z\u00e1\u0159e k z\u00e1\u0159i, od sv\u011btl\u00e9ho z\u00edt\u0159ku k dal\u0161\u00edmu sv\u011btl\u00e9mu z\u00edt\u0159ku \u2013 to jsem jaksi p\u0159estal obdivovat.<\/p>\r\n
\r\nU\u010dit se hospoda\u0159it s um\u011bl\u00fdm sv\u011btlem je je\u0161t\u011b docela velk\u00fd \u00fakol. M\u011bl jsem v \u017eivot\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem potk\u00e1val lidi, kter\u00fdch jsem si v\u00e1\u017eil a kte\u0159\u00ed m\u011b v\u017edycky na n\u011bco upozornili. Na konci 90. let to byl nap\u0159\u00edklad astronom Ji\u0159\u00ed Grygar, kter\u00fd mi \u0159\u00edkal: \u201ePros\u00edm v\u00e1s, nesvi\u0165te n\u00e1m na hv\u011bzdy.\u201c Zapamatoval jsem si to a uv\u011bdomil jsem si, jak na\u0161e p\u0159esv\u011btlen\u00ed zem\u011bkoule z\u00e1\u0159\u00ed do vesm\u00edru a znemo\u017e\u0148uje vid\u011bt nebe. A vid\u011bt nebe je p\u0159ece skv\u011bl\u00e9.<\/p>\r\n
\r\nA nevid\u011bt no\u010dn\u00ed oblohu\u2026 Pou\u017e\u00edvat osv\u011btlen\u00ed je l\u00e1kav\u00e9, m\u00e1me \u00fasporn\u00e9 a v\u00fdkonn\u00e9 zdroje. Architekturu m\u016f\u017eeme nasv\u011btlovat, jak chceme. A m\u016f\u017eeme ji t\u00edm nasv\u011btlen\u00edm taky hodn\u011b zm\u011bnit. Nap\u0159\u00edklad N\u00e1rodn\u00ed muzeum v noci vypad\u00e1 daleko exkluzivn\u011bji ne\u017e ve dne. Nen\u00ed to tro\u0161ku divn\u00e9?<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Mysl\u00edm, \u017ee troufalost je sp\u00ed\u0161 a\u017e to druh\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed. Prvn\u00edm pojmenov\u00e1n\u00edm je u m\u011b umanutost. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ale tomu, co d\u011bl\u00e1te, mus\u00edte v\u011b\u0159it. V r\u016fzn\u00e9m obdob\u00ed \u017eivota v\u0161ak v\u011b\u0159\u00edte r\u016fzn\u00fdm v\u011bcem. Kdy\u017e jste mlad\u00e1, mlad\u00fd, tak si mysl\u00edte, \u017ee nad v\u00e1s nen\u00ed a \u017ee v\u0161echno, co vymysl\u00edte, je dechberouc\u00ed a spas\u00ed sv\u011bt. Pak zjist\u00edte, \u017ee to tak \u00fapln\u011b nen\u00ed, ale t\u0159eba se v\u00e1m po\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee pozn\u00e1te, \u017ee to, o co se sna\u017e\u00edte, u\u017e ned\u011bl\u00e1te jenom pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ale \u017ee to m\u00e1 mo\u017en\u00e1 smysl i pro spole\u010dnost. V tom okam\u017eiku je pak troufalost, jak jste \u0159ekla, nebo jak j\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1m umanutost, nam\u00edst\u011b. Nen\u00ed ale jednoduch\u00e9 ten okam\u017eik rozpoznat.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>To prob\u00edh\u00e1 ka\u017ed\u00fd den. R\u00e1no, kdy\u017e vst\u00e1v\u00e1m, si \u0159\u00edk\u00e1m: \u201eM\u00e1 to smysl zase j\u00edt znovu a znovu do spor\u016f, do p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed?\u201c Ona toti\u017e spole\u010dnost nen\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159ipraven\u00e1 na to, aby rozpozn\u00e1vala va\u0161e dobr\u00e9 \u00famysly, aby v\u011bd\u011bla, \u017ee to s n\u00ed mysl\u00edte dob\u0159e. Mus\u00edte vyrazit s v\u00edrou, \u017ee se nepletete.<\/p>\r\n
\r\nJ\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d m\u011bstsk\u00e9 kouty, m\u011bstsk\u00e1 z\u00e1kout\u00ed, kde je vid\u011bt jist\u00e1 kontinuita a koncentrace v\u00fdvoje. D\u00e1vaj\u00ed mi velk\u00e9 uklidn\u011bn\u00ed a pocit, \u017ee historie, kter\u00e1 je v nich sedimentovan\u00e1, po\u0159\u00e1d mluv\u00ed, \u017ee to nen\u00ed jen n\u011bjak\u00e1 form\u00e1ln\u00ed estetick\u00e1 p\u0159ipom\u00ednka dovednosti na\u0161ich p\u0159edk\u016f a prap\u0159edk\u016f. P\u0159ipom\u00ednaj\u00ed mi st\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost z\u00e1padn\u00ed humanity, lidskosti a t\u0159eba i pokroku… A \u017ee n\u011bjak\u00e9 my\u0161lenky byly d\u016fle\u017eit\u00e9 tehdy, jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 te\u010f a budou podstatn\u00e9 i pro budoucnost. Jeden takov\u00fd kout, kter\u00fd m\u00e1m r\u00e1d, je v okol\u00ed Jind\u0159i\u0161sk\u00e9 v\u011b\u017ee, kolem st\u0159edov\u011bk\u00e9ho kostela svat\u00e9ho Jind\u0159icha. Za t\u00edm st\u0159edov\u011bk\u00fdm kostelem je gymn\u00e1zium, docela nov\u00e1 stavba, pak je tam je\u0161t\u011b nov\u011bj\u0161\u00ed funkcionalistick\u00e1 Edisonova trafostanice, dnes je tam i kav\u00e1rna, kterou hezky zvelebil Ladislav L\u00e1bus… A kolem kostela je n\u00e1dhern\u00e1 hust\u00e1, syt\u00e1 zele\u0148. Zastavuj\u00ed tam tramvaje. Rozezn\u00e1v\u00e1m zde dokonce pomez\u00ed jak\u00fdchsi dvou p\u0159\u00edrodn\u00edch fenom\u00e9n\u016f. M\u00e1m to zkr\u00e1tka r\u00e1d tam, kde c\u00edt\u00edm koncentrovanost historie, sou\u010dasnosti a mo\u017en\u00e1 i p\u0159esah do budoucnosti. Nebudu te\u010f mluvit o Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, tam je tento princip tak\u00e9 nav\u00fdsost zjevn\u00fd.<\/p>\r\n
\r\nT\u00edm par\u010d\u00edkem se opravdu proch\u00e1z\u00ed v\u00a0koridorech mezi \u017eiv\u00fdmi ploty. Mal\u00e1 hol\u010di\u010dka mo\u017en\u00e1 p\u0159es n\u011b nevid\u011bla nebe.<\/p>\r\n
\r\nAle ano. Rad\u011bji ne\u017e \u201etradi\u010dn\u00ed nebo \u0159emesln\u011b kvalitn\u00ed\u201c \u0159\u00edk\u00e1m \u201e\u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed\u201c. Hled\u00e1m normalitu. To je to, co te\u010f opravdu nen\u00ed. Nen\u00ed oby\u010dejn\u00fd zedn\u00edk, kter\u00fd v\u00e1m om\u00edtne ze\u010f pe\u010dliv\u011b a s l\u00e1skou, ale malinko k\u0159iv\u011b, proto\u017ee ho vedl cit s trochou le\u017e\u00e9rnosti. Ale v\u00fdsledek je kr\u00e1sn\u00fd. Pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 \u0159emeslo u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee se vy\u017eaduje dokonal\u00e9 normativn\u00ed om\u00edtnut\u00ed. K tomu v\u0161ak je zapot\u0159eb\u00ed pou\u017e\u00edt v\u0161elijak\u00fdch zpev\u0148ovac\u00edch m\u0159\u00ed\u017eek, hran a li\u0161t. Tuhle nep\u0159irozenou dokonalost nem\u00e1m r\u00e1d, postr\u00e1d\u00e1m p\u0159irozenou nedokonalost.<\/p>\r\n
\r\nV tom je vlastn\u011b poetika m\u011bsta. Kdyby bylo v\u0161echno nat\u0159en\u00e9 dokonalou barvou, kter\u00e1 nevy\u0161isuje\u2026 Ale na\u0161t\u011bst\u00ed je p\u0159\u00edroda mocn\u011bj\u0161\u00ed, ona vy\u0161isuje v\u0161echno. Akor\u00e1t to d\u00e9le trv\u00e1, proces p\u0159irozen\u00e9ho st\u00e1rnut\u00ed se h\u016f\u0159e rozpozn\u00e1v\u00e1.<\/p>\r\n
\r\nM\u00edsta, kde bych na sebe cht\u011bl zapomenout, zrovna nevyhled\u00e1v\u00e1m. \u0158\u00edk\u00e1m si, \u017ee na to m\u00e1m je\u0161t\u011b dost \u010dasu.<\/p>\r\n
\r\nJ\u00e1 m\u00e1m sp\u00ed\u0161 r\u00e1d m\u00edsta, kter\u00e1 v\u00e1s k\u00a0n\u011b\u010demu provokuj\u00ed \u2013 sp\u00ed\u0161 se zkoumat ne\u017e na sebe zapomenout.<\/p>\r\n
\r\nM\u00e1m r\u00e1d ur\u010dit\u00e9 typy krajin, proto\u017ee jsem str\u00e1vil d\u011btstv\u00ed v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch. Tam t\u0159eba je zrovna toho nebe nad hlavou docela hodn\u011b. Kdy\u017e jsem p\u0159edt\u00edm mluvil o ulic\u00edch, kde je vid\u011bt nebe, tak to s t\u00edm mo\u017en\u00e1 souvis\u00ed. M\u00e1m r\u00e1d cesty klikat\u00edc\u00ed se v krajin\u011b, ty m\u011b provokuj\u00ed ke zpytov\u00e1n\u00ed v\u0161elijak\u00fdch zat\u00e1\u010dek, z\u00e1hyb\u016f, z\u00e1kout\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 \u010dlov\u011bk i v du\u0161i. M\u00e1m r\u00e1d cesty, kter\u00e9 se vinou loukami, lesy, \u00fadol\u00ed\u010dky. M\u00e1m r\u00e1d tady ten typ krajiny, kter\u00fd se nakonec m\u016f\u017ee nach\u00e1zet i ve m\u011bstech, v hezk\u00fdch m\u011bstech z\u016fst\u00e1v\u00e1 jak\u00e1si p\u0159\u00edrodnost. \u010clov\u011bk d\u0159\u00edv rozum\u011bl krajin\u011b ne\u017e um\u011bl\u00e9mu vystav\u011bn\u00e9mu prost\u0159ed\u00ed. Proto je tak\u00e9 Praha tak geni\u00e1ln\u00ed. Je \u010dlenit\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e9 stavby ji nep\u0159ev\u00e1lcovaly natolik, aby v n\u00ed krajina p\u0159estala b\u00fdt \u010diteln\u00e1.<\/p>\r\n
\r\nA tak\u00e9 voda a vodn\u00ed plochy. Ale hlavn\u00ed je, \u017ee se to v\u0161echno st\u0159\u00edd\u00e1 a nesm\u00ed to b\u00fdt daleko od sebe. Kdy\u017e je to daleko od sebe, tak si to nespojujete do jednoho celku.<\/p>\r\n
\r\n