\r\nPrvn\u00ed fabrika v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch<\/strong>
\r\nV roce 1832 je z\u0159\u00edzen prvn\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd z\u00e1vod na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Prahy 7 \u2013 kartounka, kterou zalo\u017eil podnikatel Leopold Dormitzer. Tov\u00e1rna se zab\u00fdvala v\u00fdrobu kartounu \u2013 hrub\u00e9 tkaniny s potiskem. Pro tuto v\u00fdrobu bylo pot\u0159eba velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody, \u010demu\u017e odpov\u00eddala i poloha tov\u00e1rny \u2013 are\u00e1l se rozkl\u00e1dal v oblasti Z\u00e1tor pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00ed Partyz\u00e1nsk\u00e9 ulice. V roce 1844 m\u011bla kartounka u\u017e 500 zam\u011bstnanc\u016f, v t\u00e9to dob\u011b tak\u00e9 do firmy vstupuje jako spole\u010dn\u00edk Bed\u0159ich Kubinzky (1814\u20131888), kter\u00fd se pozd\u011bji stal jedin\u00fdm majitelem. Dlouh\u00e1 existence tov\u00e1rny skon\u010dila a\u017e v roce 1975, kdy byla, u\u017e jako sou\u010d\u00e1st st\u00e1tn\u00edho podniku Tiba, uzav\u0159ena.<\/p>\r\n
1838<\/strong><\/span> 1850<\/strong><\/span> 1863<\/strong><\/span> 1868<\/strong><\/span> Dokon\u010den\u00ed mostu c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I.<\/strong> 1872<\/strong><\/span> 1883<\/strong><\/span> 1884<\/strong><\/span> Prvn\u00ed modern\u00ed \u0161kola v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech<\/strong> P\u0159ipojen\u00ed Hole\u0161ovic-Bubn\u016f k\u00a0Praze a\u00a0vznik Prahy 7<\/strong> 1888<\/strong><\/span> 1890<\/strong><\/span> 1891<\/strong><\/span> 1895<\/strong><\/span> 1898<\/strong><\/span> 1901<\/strong><\/span> 1902<\/strong><\/span> 1906<\/strong><\/span> 1907<\/strong><\/span> 1908<\/strong><\/span> Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v n\u011bkter\u00e9m z p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch \u010d\u00edsel.<\/em><\/strong><\/span><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Pr\u00e1v\u011b tento m\u011bs\u00edc uplyne 140 let od p\u0159ipojen\u00ed spojen\u00fdch obc\u00ed Hole\u0161ovice-Bubny k Praze a faktick\u00e9ho vzniku Prahy 7. Pr\u00e1v\u011b p\u0159ijet\u00edm zemsk\u00e9ho z\u00e1kona 18. listopadu 1884 se uzav\u0159el n\u011bkolik let trvaj\u00edc\u00ed proces vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed mezi ob\u011bma subjekty, jeho\u017e v\u00fdsledkem byla v\u011bt\u0161\u00ed, siln\u011bj\u0161\u00ed a k dal\u0161\u00edmu rozvoji v\u00edce disponovan\u00e1 Praha \u2013 hlavn\u00ed m\u011bsto tehdej\u0161\u00edho Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky popisuj\u00ed vybran\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 […]","protected":false},"author":292,"featured_media":80119,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80118"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=80118"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80118\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":80122,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80118\/revisions\/80122"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/80119"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=80118"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=80118"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=80118"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\r\nBubny a\u00a0Letn\u00e1 pro Richtera<\/strong>
\r\nStatek Bubny a pozemky na Letn\u00e9 kupuje v roce 1838 od d\u011bdic\u016f p\u0159edchoz\u00edho majitele Jakuba Wimmera c. k. zemsk\u00fd rada Karel Emanuel Richter. O dv\u011b des\u00edtky let pozd\u011bji prod\u00e1v\u00e1 Richter \u010d\u00e1st sv\u00e9ho zdej\u0161\u00edho majetku pra\u017esk\u00e9 obci, jedn\u00e1 se zejm\u00e9na o pozemky, na kter\u00fdch b\u00fdvaly kdysi vinice a pozd\u011bji sady, dnes zn\u00e1m\u00e9 jako Letensk\u00e9. I v dob\u011b, kdy u\u017e bubensk\u00fd statek d\u00e1vno neexistoval, n\u011bkter\u00e9 zdej\u0161\u00ed pozemky st\u00e1le vlastnila rodina Richterov\u00fdch. Pr\u00e1v\u011b jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 tak\u00e9 darovali \u010d\u00e1st pozemk\u016f nutn\u00fdch pro stavbu kostela sv. Anton\u00edna.<\/p>\r\n
\r\nP\u0159\u00edjezd \u017eelezn\u00e9ho o\u0159e<\/strong>
\r\nV roce 1850 byl poprv\u00e9 na \u00fazem\u00ed budouc\u00ed Prahy 7 k vid\u011bn\u00ed jedouc\u00ed vlak. Po dobudov\u00e1n\u00ed Negrelliho viaduktu sem vedly koleje Severn\u00ed st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy \u2013 trasy z Olomouce p\u0159es Prahu do D\u011b\u010d\u00edna. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam pro budouc\u00ed \u010dtvr\u0165 m\u011blo vybudov\u00e1n\u00ed bubensk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed v roce 1868, kdy byla nav\u00edc dostav\u011bna spojka Bu\u0161t\u011bhradsk\u00e9 dr\u00e1hy na n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-st\u0159ed (dnes Masarykovo) vedouc\u00ed pr\u00e1v\u011b p\u0159es Bubny. \u017deleznice a zdej\u0161\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed m\u011bla obrovsk\u00fd vliv na rozvoj pr\u016fmyslu, pr\u00e1v\u011b odsud vedly vle\u010dky do hole\u0161ovick\u00e9 plyn\u00e1rny, jatek \u010di p\u0159\u00edstavu. S \u017eeleznic\u00ed souvisela i existence velk\u00e9 tov\u00e1rny na v\u00fdrobu voz\u016f \u2013 vagonky, kter\u00e1 fungovala v Bubensk\u00e9 ulici, nebo \u017eelezni\u010dn\u00edch d\u00edlen v are\u00e1lu bubensk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/p>\r\n
\r\nVybudov\u00e1n\u00ed Letensk\u00e9ho z\u00e1me\u010dku<\/strong>
\r\nV roce 1863 nechala pra\u017esk\u00e1 obec postavit v sadech na Letn\u00e9 (pozd\u011bji pojmenovan\u00fdch sady Korunn\u00edho prince Rudolfa) podle n\u00e1vrhu architekta Vojt\u011bcha Ign\u00e1ce Ullmanna v\u00fdletn\u00ed restauraci inspirovanou st\u0159edomo\u0159sk\u00fdmi novorenesan\u010dn\u00edmi vilami. Restauraci se zahradou pak magistr\u00e1t pronaj\u00edmal r\u016fzn\u00fdm provozovatel\u016fm. N\u00e1zev Letensk\u00fd z\u00e1me\u010dek se za\u010dal pou\u017e\u00edvat a\u017e po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Za socialismu byla restaurace, podobn\u011b jako dnes, pova\u017eov\u00e1na za lep\u0161\u00ed podnik, \u010demu\u017e odpov\u00eddalo i za\u0159azen\u00ed do II. cenov\u00e9 skupiny (zahrada pak do III. skupiny). Pr\u016fvodce pra\u017esk\u00fdm pohostinstv\u00edm z roku 1982 uv\u00e1d\u00ed jako speciality podniku moskevskou ro\u0161t\u011bnou a \u0159\u00edzek \u201eTereza\u201c.<\/p>\r\n
\r\nZalo\u017een\u00ed spolku Ob\u010dansk\u00e1 beseda<\/strong>
\r\nLiberalizace rakousk\u00e9 spole\u010dnosti po vyd\u00e1n\u00ed \u0159\u00edjnov\u00e9ho diplomu v roce 1860 se projevila mimo jin\u00e9 vznikem spolk\u016f s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm. Praha 7 samoz\u0159ejm\u011b nez\u016fstala pozadu, jedn\u00edm z prvn\u00edch spolk\u016f byla pr\u00e1v\u011b Ob\u010dansk\u00e1 beseda, zalo\u017een\u00e1 v roce 1868. Nejprve byl tento spolek zam\u011b\u0159en sp\u00ed\u0161e na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a osv\u011btu, v roce 1887 se jeho stanovy zm\u011bnily a stal se spolkem politick\u00fdm a de facto suploval roli politick\u00e9 strany. V\u00edce ne\u017e t\u0159i des\u00edtky let (1894\u20131930) st\u00e1l v jeho \u010dele hole\u0161ovick\u00fd stavitel a v\u00fdznamn\u00fd komun\u00e1ln\u00ed politik Jan Seifert, kter\u00fd dokonce na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed zast\u00e1val funkci n\u00e1m\u011bstka pra\u017esk\u00e9ho prim\u00e1tora.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/ilu_bra\u2560una-512x400.png\")
<\/p>\r\n
\r\nD\u016fle\u017eit\u00fdm impulzem pro rozvoj Prahy 7 bylo spojen\u00ed s Prahou prost\u0159ednictv\u00edm mostu C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I., kter\u00fd byl uveden do provozu v roce 1868. Inici\u00e1torem stavby tohoto p\u0159emost\u011bn\u00ed byl prim\u00e1tor V\u00e1clav B\u011blsk\u00fd, kter\u00fd jej prosadil i p\u0159es odpor mnoha \u010dlen\u016f veden\u00ed Prahy i odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti. Kontroverze vzbuzovalo zejm\u00e9na technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed mostu, toti\u017e visut\u00e1 konstrukce, kterou nav\u00edc navrhli nep\u0159\u00edli\u0161 zku\u0161en\u00ed angli\u010dt\u00ed architekti. Most pro\u0161el b\u011bhem sv\u00e9 existence n\u011bkolika gener\u00e1ln\u00edmi opravami a definitivn\u011b byl odstran\u011bn a\u017e po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a nahrazen novou konstrukc\u00ed \u2013 dodnes pou\u017e\u00edvan\u00fdm \u0160tef\u00e1nikov\u00fdm mostem.<\/p>\r\n
\r\nVznik tov\u00e1rny Umrath<\/strong>
\r\nV Bubnech na rohu ulic Rudolfova a B\u011blsk\u00e9ho zalo\u017eil n\u011bmeck\u00fd podnikatel, rod\u00e1k z Hausachu v B\u00e1densku Karel Umrath firmu na v\u00fdrobu zem\u011bd\u011blsk\u00fdch stroj\u016f. Do Prahy p\u0159i\u0161el Umrath s rodi\u010di jako desetilet\u00fd v roce 1856, u\u017e ve dvaceti letech byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm obchodn\u00edkem s hnojivy. Stroj\u00edrn\u011b, zalo\u017een\u00e9 v roce 1872, se da\u0159ilo a are\u00e1l spole\u010dnosti se postupn\u011b roz\u0161i\u0159oval. Zakladatel firmy Karel Umrath zem\u0159el v b\u0159eznu 1895, firmu zd\u011bdil jeho jedin\u00fd syn Vil\u00e9m. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce firma f\u00fazovala se spole\u010dnost\u00ed Melichar z Brand\u00fdsa nad Labem. Tov\u00e1rn\u00ed are\u00e1l nakonec na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let koupila firma Pra\u017esk\u00e9 vzorkov\u00e9 veletrhy, kter\u00e1 zde z\u0159\u00eddila tzv. Nov\u00e9 v\u00fdstavi\u0161t\u011b, n\u011bkdy tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00e9 Radiotrh.<\/p>\r\n
\r\nVyj\u00e1d\u0159ete se!<\/strong>
\r\nU\u017e od konce sedmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed prob\u00edhala mezi p\u0159edstaviteli Prahy a Hole\u0161ovic-Bubn\u016f jedn\u00e1n\u00ed o mo\u017en\u00e9m spojen\u00ed obou obc\u00ed. Vyjednava\u010di postupn\u011b narazili na n\u011bkolik problematick\u00fdch bod\u016f, nap\u0159\u00edklad v\u00fd\u0161i n\u011bkter\u00fdch dan\u00ed \u2013 \u010din\u017eovn\u00ed nebo potravn\u00ed (tzv. akc\u00edz). Nakonec do\u0161lo k rozhodnut\u00ed uspo\u0159\u00e1dat v Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech o ot\u00e1zce p\u0159ipojen\u00ed referendum. Podle tehdej\u0161\u00edch regul\u00ed m\u011bla volebn\u00ed pr\u00e1vo, pota\u017emo pr\u00e1vo vyj\u00e1d\u0159it se v referendu, pouh\u00e1 cca desetina obyvatel Hole\u0161ovic-Bubn\u016f. Plebiscit byla napl\u00e1nov\u00e1n na 23. \u010dervna 1883, zast\u00e1nci p\u0159ipojen\u00ed jasn\u011b dominovali, ov\u0161em kv\u016fli n\u00edzk\u00e9 \u00fa\u010dasti nebyl v\u00fdsledek hlasov\u00e1n\u00ed z\u00e1vazn\u00fd.<\/p>\r\n
\r\nTramvaj\u00ed do Stromovky<\/strong>
\r\nV l\u00e9t\u011b 1884 byly polo\u017eeny prvn\u00ed tramvajov\u00e9 koleje na \u00fazem\u00ed Prahy 7. Tramvaj, tehdy je\u0161t\u011b poh\u00e1n\u011bn\u00e1 zv\u00ed\u0159ec\u00ed, tedy ko\u0148skou silou, jezdila z tehdej\u0161\u00edho Josefsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed (dnes n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky) p\u0159es most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. k bubensk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b Martinka (st\u00e1vala na rohu ulic Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f a Veletr\u017en\u00ed). Trasa samoz\u0159ejm\u011b nebyla zvolena n\u00e1hodn\u011b, soukrom\u00fd provozovatel trati o\u010dek\u00e1val z\u00e1jem cestuj\u00edc\u00edch m\u00ed\u0159\u00edc\u00edch do obl\u00edben\u00e9ho v\u00fdletn\u00edho m\u00edsta \u2013 Stromovky. Prvn\u00ed elektrickou tramvaj v Praze 7 p\u0159edstavil Franti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk v roce 1891. Jej\u00ed trasa vedla z Letensk\u00fdch sad\u016f ke vchodu do Stromovky, tato tra\u0165 m\u011bla sp\u00ed\u0161e propaga\u010dn\u00ed charakter, z hlediska p\u0159epravy osob byl jej\u00ed v\u00fdznam margin\u00e1ln\u00ed a nen\u00ed divu, \u017ee u\u017e v roce 1901 zanikla. Uveden\u00fd prvn\u00ed \u00fasek z centra m\u011bsta ke Kr\u00e1lovsk\u00e9 obo\u0159e byl elektrifikov\u00e1n u\u017e v re\u017eii hlavn\u00edho m\u011bsta v roce 1898.<\/p>\r\n
\r\nV z\u00e1\u0159\u00ed 1884 \u010dekala na hole\u0161ovick\u00e9 d\u011bti zbrusu nov\u00e1 \u0161koln\u00ed budova, konkr\u00e9tn\u011b v Jablonsk\u00e9ho ulici. Modern\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u00fastav pot\u0159ebovalo pra\u017esk\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed jako s\u016fl, vzhledem k nedosta\u010duj\u00edc\u00edm a hlavn\u011b nevyhovuj\u00edc\u00edm prostor\u00e1m, kde se do t\u00e9 doby zdej\u0161\u00ed d\u011bti u\u010dily. Budova rozd\u011blen\u00e1 na chlapeckou a d\u00edv\u010d\u00ed \u010d\u00e1st m\u011bla pojmout dohromady a\u017e 1300 d\u011bt\u00ed. Autorem n\u00e1vrhu budovy byl architekt Josef Srd\u00ednko, stavbu provedla firma sm\u00edchovsk\u00e9ho starosty Aloise Elhenick\u00e9ho. Stavba \u0161koly byla posledn\u00ed velkou investic\u00ed samostatn\u00e9 obce Hole\u0161ovice-Bubny.<\/p>\r\n
\r\nUd\u00e1lostmi nabit\u00fd rok 1884 vyvrcholil 18. listopadu, kdy byl vyd\u00e1n a c\u00edsa\u0159em podeps\u00e1n zemsk\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fdm se spojen\u00e9 obce Hole\u0161ovice-Bubny staly sou\u010d\u00e1st\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9ho hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy jako jeho sedm\u00e1 \u010d\u00e1st. Byl tak zavr\u0161en pom\u011brn\u011b komplikovan\u00fd, n\u011bkolik let trvaj\u00edc\u00ed proces vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed mezi Prahou a p\u0159ipojovan\u00fdmi obcemi. Podm\u00ednky p\u0159ipojen\u00ed upravovala smlouva uzav\u0159en\u00e1 mezi ob\u011bma subjekty \u2013 stanovila nap\u0159\u00edklad, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 aktiva i pasiva spojen\u00fdch obc\u00ed p\u0159ejdou do portfolia Prahy, a tak\u00e9 garantovala obyvatel\u016fm Hole\u0161ovic-Bubn\u016f stejn\u00e1 pr\u00e1va a rovn\u00fd p\u0159\u00edstup ke slu\u017eb\u00e1m poskytovan\u00fdm m\u011bstem.<\/p>\r\n
\r\nPlyn pro Prahu<\/strong>
\r\nPrvn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm projektem realizovan\u00fdm pra\u017eskou samospr\u00e1vou v\u00a0nov\u011b p\u0159ipojen\u00e9 \u010dtvrti byla obecn\u00ed plyn\u00e1rna zkolaudovan\u00e1 koncem roku 1888. Rozs\u00e1hl\u00fd are\u00e1l vyrostl pod\u00e9l Jeron\u00fdmovy ulice (dnes Argentinsk\u00e1). Poloha pobl\u00ed\u017e n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny umo\u017e\u0148ovala prost\u0159ednictv\u00edm vle\u010dky dopravu uhl\u00ed, tedy z\u00e1kladn\u00ed suroviny pro v\u00fdrobu plynu. Kapacita provozu byla 12 milion\u016f m3\u00a0ro\u010dn\u011b, do otev\u0159en\u00ed nov\u00e9 plyn\u00e1rny v\u00a0Michli se jednalo o\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed plyn\u00e1rnu v\u00a0Praze. Po \u00faplnost nutno dodat, \u017ee \u0161lo v\u00a0po\u0159ad\u00ed ji\u017e o\u00a0druhou plyn\u00e1rnu v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch, prvn\u00ed, podstatn\u011b men\u0161\u00ed otev\u0159ela samostatn\u00e1 obec Hole\u0161ovice-Bubny ji\u017e v\u00a0roce 1873 mezi dne\u0161n\u00edmi ulicemi U\u00a0V\u00fdstavi\u0161t\u011b a\u00a0Za Elektr\u00e1rnou.<\/p>\r\n
\r\nZaplaven\u00e1 Praha<\/strong>
\r\n\u0158eka Vltava sice p\u0159in\u00e1\u0161ela Pra\u017ean\u016fm od nepam\u011bti u\u017eitek, ov\u0161em tu a tam jim uk\u00e1zala i svou m\u00e9n\u011b vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159, zejm\u00e9na v podob\u011b povodn\u00ed. Jednou z nich byla i velk\u00e1 voda, kter\u00e1 m\u011bsto postihla na po\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed 1890. Symbolem t\u011bchto z\u00e1plav se stal pobo\u0159en\u00fd Karl\u016fv most, dva z jeho pil\u00ed\u0159\u016f nevydr\u017eely n\u00e1por vody a z\u0159\u00edtily se do rozbou\u0159en\u00e9 \u0159eky. Velk\u00e1 voda samoz\u0159ejm\u011b zas\u00e1hla i Prahu 7 \u2013 v ohro\u017een\u00ed se ocitly domky chudiny na ostrov\u011b \u0160tvanice nebo oblast Z\u00e1tor. Zaplavena byla i Stromovka, poni\u010deno bylo tehdy budovan\u00e9 V\u00fdstavi\u0161t\u011b. Pro p\u0159edstavu \u2013 b\u011bhem povodn\u011b v roce 1890 \u0159eka kulminovala na pr\u016ftoku 3970 m3\/s, v roce 2002 bylo maximum pr\u016ftoku 5170 m3\/s.<\/p>\r\n
\r\nJubilejn\u00ed v\u00fdstava<\/strong>
\r\nV polovin\u011b kv\u011btna 1891 se otev\u0159ely br\u00e1ny Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy, kter\u00e1 se konala na nov\u011b vybudovan\u00e9m V\u00fdstavi\u0161ti v Kr\u00e1lovsk\u00e9 obo\u0159e. Mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 akce m\u011bla za c\u00edl prezentovat vysokou \u00farove\u0148 \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda ve v\u0161ech oblastech lidsk\u00e9 \u010dinnosti \u2013 pr\u016fmyslu, kultu\u0159e, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00edch. Do poloviny \u0159\u00edjna si na V\u00fdstavi\u0161t\u011b na\u0161lo cestu v\u00edce ne\u017e dva a p\u016fl milionu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f z cel\u00fdch \u010cech i ciziny a v\u00fdstavou \u017eila doslova cel\u00e1 zem\u011b. Jej\u00ed \u00fasp\u011bch tak\u00e9 otev\u0159el cestu ke kon\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch celon\u00e1rodn\u00edch v\u00fdstav na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, v letech 1895 (N\u00e1rodopisn\u00e1 v\u00fdstava), 1898 (V\u00fdstava architektury a in\u017een\u00fdrstv\u00ed) a 1908 (Jubilejn\u00ed v\u00fdstava architektury a in\u017een\u00fdrstv\u00ed). Pam\u00e1tkou na kon\u00e1n\u00ed v\u00fdstavy je tak\u00e9 jedna z dominant Prahy 7 \u2013 Pr\u016fmyslov\u00fd pal\u00e1c.<\/p>\r\n
\r\nTov\u00e1rna na maso<\/strong>
\r\nDal\u0161\u00edm velk\u00fdm projektem celopra\u017esk\u00e9ho v\u00fdznamu na \u00fazem\u00ed Prahy 7 byla \u00dast\u0159edn\u00ed jatka hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, kter\u00e1 byla uvedena do provozu 1. \u010dervence 1895. Idea p\u0159edstavitel\u016f m\u011bsta vystav\u011bt a provozovat modern\u00ed, hygienicky nez\u00e1vadnou por\u00e1\u017eku dobytka a tak\u00e9 dostat pod kontrolu zpracov\u00e1n\u00ed masa byla mnohem star\u0161\u00ed. Pozemky na stavbu jatek m\u011bsto Praha zakoupilo ji\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed. Z mnoha d\u016fvod\u016f se ke stavb\u011b rozlehl\u00e9ho are\u00e1lu podle n\u00e1vrhu m\u011bstsk\u00e9ho architekta Josefa Srd\u00ednka p\u0159istoupilo a\u017e v roce 1893. Are\u00e1l i provoz jatek pro\u0161el n\u011bkolikr\u00e1t rekonstrukc\u00ed, oproti p\u016fvodn\u00edm pl\u00e1n\u016fm fungoval mnohem d\u00e9le \u2013 a\u017e do po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed.<\/p>\r\n
\r\nV\u00fdstava architektury a\u00a0in\u017een\u00fdrstv\u00ed<\/strong>
\r\nV\u00fdstava konan\u00e1 v l\u00e9t\u011b 1898 byla sice div\u00e1cky mnohem m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 ne\u017e p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed akce na V\u00fdstavi\u0161ti, tedy Jubilejn\u00ed (1891) a N\u00e1rodopisn\u00e1 v\u00fdstava (1895), p\u0159esto se zapsala do d\u011bjin (nejen) Prahy 7. Pr\u00e1v\u011b pro tuto v\u00fdstavu vytvo\u0159il talentovan\u00fd mal\u00ed\u0159 Lud\u011bk Marold s kolegy panorama bitvy u Lipan. Toto mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 d\u00edlo si lze na V\u00fdstavi\u0161ti (by\u0165 u\u017e ne v p\u016fvodn\u00edm pavilonu) prohl\u00e9dnout st\u00e1le. Na V\u00fdstavi\u0161ti st\u00e1l i pom\u011brn\u011b skromn\u00fd pavilon nazvan\u00fd \u010cesk\u00fd kinematograf, ve kter\u00e9m prom\u00edtal \u201epohybliv\u00e9 obrazy\u201c pr\u016fkopn\u00edk \u010desk\u00e9ho filmu Jan K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd. N\u011bkter\u00e9 z uv\u00e1d\u011bn\u00fdch sn\u00edmk\u016f \u2013 nap\u0159\u00edklad grotesku a jeden z prvn\u00edch \u010desk\u00fdch hran\u00fdch film\u016f V\u00fdstavn\u00ed p\u00e1rka\u0159 a lepi\u010d plak\u00e1t\u016f \u2013 nato\u010dil K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd p\u0159\u00edmo na V\u00fdstavi\u0161ti.<\/p>\r\n
\r\nN\u00e1v\u0161t\u011bva c\u00edsa\u0159e v\u00a0Praze 7<\/strong>
\r\nV \u010dervnu 1901 poctil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou \u010deskou metropoli c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. \u010c\u00e1st sv\u00e9ho programu str\u00e1vil na \u00fazem\u00ed Prahy 7. Odpoledne 14. \u010dervna se panovn\u00edk vydal na n\u00e1v\u0161t\u011bvu tehdy nov\u00e9 hole\u0161ovick\u00e9 elektr\u00e1rny, vybudovan\u00e9 v letech 1897\u20131900. Trasu c\u00edsa\u0159ova p\u0159esunu z Buben\u010de p\u0159es Stromovku do elektr\u00e1rny lemovaly z\u00e1stupy lid\u00ed, fas\u00e1dy dom\u016f byly slavnostn\u011b dekorov\u00e1ny. V elektr\u00e1rn\u011b c\u00edsa\u0159e zaujaly p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdkonn\u00e9 stroje v centr\u00e1ln\u00ed hale. Exkurzi zakon\u010dil podpisem do pam\u011btn\u00ed knihy. Program n\u00e1v\u0161t\u011bvy pak pokra\u010doval prohl\u00eddkou kanaliza\u010dn\u00ed stoky pod Letnou n\u00e1sledovanou setk\u00e1n\u00edm s vybran\u00fdmi osobnostmi v akademii hrab\u011bte Straky (dnes s\u00eddlo \u00da\u0159adu vl\u00e1dy). Tato n\u00e1v\u0161t\u011bva nebyla prvn\u00ed \u0161anc\u00ed pro obyvatele Prahy 7 vid\u011bt sv\u00e9ho vl\u00e1dce \u2013 c\u00edsa\u0159 se zde objevil nap\u0159\u00edklad ji\u017e v roce 1866, kdy si prohl\u00ed\u017eel rozestav\u011bn\u00fd most nesouc\u00ed pozd\u011bji jeho jm\u00e9no, nebo v roce 1891, kdy zhl\u00e9dl expozice Jubilejn\u00ed v\u00fdstavy.<\/p>\r\n
\r\nZa divadlem do Hole\u0161ovic<\/strong>
\r\nHrou V\u00e1clava \u0160t\u011bcha T\u0159et\u00ed zvon\u011bn\u00ed byl 12. \u010dervna 1902 slavnostn\u011b zah\u00e1jen provoz prvn\u00ed st\u00e1l\u00e9 divadeln\u00ed sc\u00e9ny v Praze 7 \u2013 divadla Urania. Divadlo se nach\u00e1zelo v rozlehl\u00e9 zahrad\u011b Prvn\u00edho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru a budova sem byla p\u0159esunuta z bubene\u010dsk\u00e9ho V\u00fdstavi\u0161t\u011b, kde byla postavena podle n\u00e1vrhu architekta Osvalda Pol\u00edvky pro V\u00fdstavu architektury a in\u017een\u00fdrstv\u00ed v roce 1902. Divadlo neslo p\u0159\u00eddomek \u201elidov\u00e9\u201c, \u010demu\u017e odpov\u00eddal i reperto\u00e1r \u2013 uv\u00e1d\u011bly se zde zejm\u00e9na komedie a operety, tedy leh\u010d\u00ed, komer\u010dn\u00ed \u017e\u00e1nry. Divadlo fungovalo a\u017e do roku 1946, kdy rukou \u017eh\u00e1\u0159e vyho\u0159elo.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/ilu_seifert-308x400.png\")
<\/p>\r\n
\r\n1905<\/strong><\/span>
\r\nSymbol Hole\u0161ovic odch\u00e1z\u00ed<\/strong>
\r\nDne 10. \u0159\u00edjna 1905 um\u00edr\u00e1 ve sv\u00e9m dom\u011b v Hole\u0161ovic\u00edch \u010dlen mnoha zdej\u0161\u00edch spolk\u016f, nestor zdej\u0161\u00ed komun\u00e1ln\u00ed politiky, dlouholet\u00fd a z\u00e1rove\u0148 posledn\u00ed starosta spojen\u00fdch obc\u00ed Hole\u0161ovice-Bubny Josef Bukovsk\u00fd (1817\u20131905). Poch\u00e1zel z rozv\u011btven\u00e9 rodiny Bukovsk\u00fdch, kter\u00e1 je dolo\u017eena v Hole\u0161ovic\u00edch u\u017e v 17. stolet\u00ed. V\u00fdraznou m\u011brou se zasadil o spojen\u00ed Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, inicioval vznik regula\u010dn\u00edho pl\u00e1nu pro oblast doln\u00edch Hole\u0161ovic, prosadil stavbu prvn\u00ed modern\u00ed \u0161koly na p\u0159edm\u011bst\u00ed apod. V t\u00e9to souvislosti je nutn\u00e9 zm\u00ednit i dal\u0161\u00ed, d\u00e1vno zapomenut\u00e9 osobnosti hole\u0161ovicko bubensk\u00e9 komun\u00e1ln\u00ed politiky, kter\u00e9 se zaslou\u017eily nejen o rozvoj obou obc\u00ed, ale i o relativn\u011b hladk\u00fd proces p\u0159ipojen\u00ed k Praze \u2013 za v\u0161echny nap\u0159\u00edklad Anton\u00edna Hoffmanna (1846\u20131913) nebo \u010ce\u0148ka Bure\u0161e (1833\u20131916).<\/p>\r\n
\r\nTu\u017eme se!<\/strong>
\r\nV z\u00e1\u0159\u00ed 1906 zavr\u0161ili hole\u0161ovi\u010dt\u00ed sokolov\u00e9 dv\u011b dek\u00e1dy trvaj\u00edc\u00ed \u00fasil\u00ed o d\u016fstojn\u00e9 m\u00edsto pro sv\u00e9 aktivity, ve Strojnick\u00e9 ulici toti\u017e slavnostn\u011b otev\u0159eli svou vlastn\u00ed sokolovnu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch miln\u00edk\u016f v d\u011bjin\u00e1ch jednoty zalo\u017een\u00e9 ji\u017e v roce 1884. Krom\u011b vlastn\u00edho t\u011blocvi\u010dn\u00e9ho s\u00e1lu se v budov\u011b nach\u00e1zely i p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 a zasedac\u00ed m\u00edstnost, v suter\u00e9nu pak hostinec. Budovu navrhl a vystav\u011bl hole\u0161ovick\u00fd stavitel Josef Va\u0148ha, jinak t\u00e9\u017e \u010dlen zdej\u0161\u00ed sokolsk\u00e9 jednoty.<\/p>\r\n
\r\nPrvn\u00ed derby pra\u017esk\u00fdch \u201eS\u201c na Letn\u00e9<\/strong>
\r\nHistoricky druh\u00e9 a prvn\u00ed derby velk\u00fdch rival\u016f SK Slavia a AC Sparta na Letn\u00e9 se odehr\u00e1lo 13. \u0159\u00edjna 1907 na sl\u00e1vistick\u00e9m stadionu na Letensk\u00e9 pl\u00e1ni. Oba rivalov\u00e9 se roze\u0161li sm\u00edrn\u011b 2:2, o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji odehr\u00e1li odvetu, ve kter\u00e9 sl\u00e1vist\u00e9 doslova rozdrtili spar\u0165any v pom\u011bru 9:1. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v t\u00e9to dob\u011b u\u017e byla Letn\u00e1 skute\u010dnou mekkou \u010desk\u00e9ho sportu. Hr\u00e1l se zde fotbal (krom\u011b obou \u201eS\u201c zde m\u011bl h\u0159i\u0161t\u011b i klub pra\u017esk\u00fdch N\u011bmc\u016f DFC), tenis, konaly se zde atletick\u00e9 z\u00e1vody. Slavia nakonec Letnou po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vym\u011bnila za Vr\u0161ovice, proto je dnes jako letensk\u00fd klub vn\u00edm\u00e1na pouze Sparta.<\/p>\r\n
\r\nRod\u00ed se nov\u00fd chr\u00e1m<\/strong>
\r\nKoncem \u0159\u00edjna 1908 prob\u011bhlo slavnostn\u00ed sv\u011bcen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene nov\u00e9ho kostela v Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech za \u00fa\u010dasti tehdej\u0161\u00edho m\u00edstodr\u017eitele Karla hrab\u011bte Coudenhove nebo arcibiskupa Lva Skrbensk\u00e9ho z H\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Stavba nov\u00e9ho kostela v Praze 7 byla t\u00e9matem ji\u017e od osmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed, kdy bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee mal\u00fd kostel\u00edk sv. Klimenta u\u017e nedosta\u010duje po\u010dtu v\u011b\u0159\u00edc\u00edch v bou\u0159liv\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed \u010dtvrti. U\u017e v roce 1886 je zalo\u017een Spolek pro vystav\u011bn\u00ed jubilejn\u00edho chr\u00e1mu v Hole\u0161ovic\u00edch, kter\u00fd m\u00e1 za c\u00edl nashrom\u00e1\u017edit dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed financ\u00ed na stavbu svatost\u00e1nku. Po mnoh\u00fdch peripeti\u00edch, zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00fdch zejm\u00e9na pr\u00e1v\u011b nedostatkem pen\u011bz, byl kostel dokon\u010den a vysv\u011bcen v l\u00e9t\u011b 1914.<\/p>\r\n