Jan Gehl<\/a> je celosv\u011btov\u011b proslul\u00fd sv\u00fdmi odv\u00e1\u017en\u00fdmi n\u00e1zory na p\u0159estavbu (velko)m\u011bst. Cel\u00fd sv\u016fj profesn\u00ed \u017eivot se v\u011bnuje zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed kvality \u017eivota ve m\u011bstech a \u00faprav\u011b prostor\u016f pro p\u011b\u0161\u00ed a cyklisty. Jsou jeho n\u00e1zory slu\u010diteln\u00e9 i\u00a0s\u00a0Prahou a\u00a0Sedmi\u010dkou? Jak souvis\u00ed l\u00e1ska k\u00a0aut\u016fm se socialistickou minulost\u00ed? A\u00a0m\u016f\u017eeme se na m\u011bsta za\u010d\u00edt d\u00edvat nov\u00fdma o\u010dima?<\/p>\r\n[\/perex]<\/p>\r\n
Va\u0161e studio vypracovalo n\u00e1vrh na p\u0159estavbu pra\u017esk\u00e9 magistr\u00e1ly, kter\u00e1 kon\u010d\u00ed ve \u010dtvrti Praha 7. Jak na v\u00e1s sou\u010dasn\u00e1 podoba magistr\u00e1ly p\u016fsob\u00ed?
\r\n<\/strong>N\u011bkolikr\u00e1t jsem v t\u00e9to souvislosti Prahu nav\u0161t\u00edvil a o na\u0161em projektu hovo\u0159il. O magistr\u00e1le si mysl\u00edm, \u017ee je to ne\u0161\u0165astn\u00fd sov\u011btsk\u00fd projekt, kter\u00e9ho se Praha dr\u017e\u00ed, a \u017ee by bylo velmi \u017e\u00e1douc\u00ed ji p\u0159estav\u011bt tak, aby byla soudob\u00e1, \u010desk\u00e1. N\u00e1\u0161 projekt se sna\u017eil z d\u00e1lnice ud\u011blat poklidnou m\u011bstskou t\u0159\u00eddu s alej\u00ed.<\/p>\r\nJedn\u00e1 se o kr\u00e1snou, ov\u0161em o n\u00e1ro\u010dnou p\u0159estavbu. Nar\u00e1\u017e\u00edte p\u0159i podobn\u00fdch n\u00e1vrz\u00edch hodn\u011b na odpor? Setk\u00e1v\u00e1te se s t\u00edm, \u017ee va\u0161e n\u00e1vrhy na p\u0159estavbu t\u0159eba socialistick\u00fdch dopravn\u00edch tepen na lid\u0161t\u011bj\u0161\u00ed komunikace nejsou realizovateln\u00e9?<\/strong>
\r\nMy v\u0161ude sl\u00fdch\u00e1me, \u017ee lok\u00e1ln\u00ed dopravn\u00ed struktura je dan\u00e1 a\u00a0nelze ji zm\u011bnit. Jen\u017ee pravda je takov\u00e1, \u017ee v\u00a0t\u011bch 200 m\u011bstech, kter\u00fdmi jsem se zab\u00fdval, jsem si vyslechl, \u017ee se tyhle zm\u011bny nikdy realizovat nebudou, \u017ee to nelze. Na\u010de\u017e se do p\u0159em\u011bny pustili a\u00a0byli za ni velmi r\u00e1di.<\/p>\r\nV\u00fdraznou zm\u011bnu jste navrhoval t\u0159eba i\u00a0v\u00a0New Yorku.
\r\n<\/strong>Kdy\u017e jsem pracoval pro New York, m\u011bli jsme v t\u00fdmu dopravn\u00edho in\u017een\u00fdra z Kodan\u011b. A ten mi \u0159ekl zaj\u00edmavou v\u011bc: Ka\u017ed\u00e9 m\u011bsto m\u00e1 arbitr\u00e1rn\u00ed, nahodilou dopravn\u00ed s\u00ed\u0165 v z\u00e1vislosti na tom, kolik ulic v dan\u00e9m m\u011bst\u011b je. Kdyby v New Yorku m\u011bli o dv\u011b avenue v\u00edc, pot\u00fdkali by se s dopravou o 20 % v\u011bt\u0161\u00ed a v\u0161ichni by \u0159\u00edkali, \u017ee to je hotov\u00e1 v\u011bc, \u017ee s t\u00edm se nehne. Pokud by m\u011bl New York o dv\u011b avenue m\u00e9n\u011b, dopravy by tam bylo o 20 % m\u00e9n\u011b a servis by tomu odpov\u00eddal a lidi by taky \u0159\u00edkali: To je dan\u00e9, s t\u00edm nehneme.<\/p>\r\nJak to prob\u00edhalo v\u00a0San Francisku, kde se zm\u011bna zda\u0159ila?<\/strong>
\r\nTam m\u011bli d\u00e1lnici, kter\u00e1 vedla p\u0159\u00edmo do centra m\u011bsta, byla to hlavn\u00ed dopravn\u00ed tepna m\u011bsta. V roce 1989 ov\u0161em p\u0159i\u0161lo velk\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed a d\u00e1lnice popraskala, tak\u017ee po n\u00ed nebylo mo\u017en\u00e9 d\u00e1l jezdit \u2013 ze dne na den. Zazn\u00edvaly hlasy, \u017ee te\u010f San Francisco krv\u00e1c\u00ed, proto\u017ee mu praskla hlavn\u00ed tepna. A tak zde honem ustanovili komisi, kter\u00e1 m\u011bla za \u00fakol p\u0159ij\u00edt s n\u00e1vrhem nov\u00e9 magistr\u00e1ly, jak ji rekonstruovat a pos\u00edlit. A neub\u011bhly ani t\u0159i m\u011bs\u00edce a komise p\u0159i\u0161la s t\u00edm, \u017ee nen\u00ed probl\u00e9m, proto\u017ee doprava bleskov\u011b na\u0161la nov\u00e9 vzorce a p\u0159izp\u016fsobila se nov\u00e9 situaci. Mnoz\u00ed jist\u011b tak\u00e9 p\u0159estali jezdit autem nebo se svezli s kamar\u00e1dy. San Francisco tak d\u00edky z\u00e1sahu sh\u016fry z\u00edskalo novou \u00farove\u0148 obsluhy m\u011bsta. A magistr\u00e1lu zde mohli p\u0159etvo\u0159it na bulv\u00e1r s tramvajemi. Byli za to dokonce natolik r\u00e1di, \u017ee se rozhodli odstranit i dv\u011b jin\u00e9 d\u00e1lnice, kter\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed nepo\u0161kodilo, proto\u017ee usoudili, \u017ee je mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 nepot\u0159ebuj\u00ed.<\/p>\r\nExistuje souvislost mezi hustotou silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a\u00a0po\u010dtem aut?
\r\n<\/strong>V\u00edme zcela p\u0159esn\u011b, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc silnic vybudujeme, t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed bude doprava. A taky v\u00edme, \u017ee kdysi d\u00e1vno, kdy\u017e Henry Ford za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt auta, poslal sv\u00e9 zam\u011bstnance dom\u016f s t\u00edm, aby ka\u017ed\u00fd ve sv\u00e9 obci po\u017e\u00e1dal o vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch silnic, aby se prod\u00e1valo v\u00edc ford\u016f. Tak\u00e9 v\u00edme, \u017ee \u0159idi\u010di uva\u017euj\u00ed tak, \u017ee p\u0159ece mohou jezdit v\u00edc ne\u017e dosud, t\u0159eba tak\u00e9 odpoledne a ve\u010der. Mo\u017en\u00e1 jsou to jedna a ta sam\u00e1 auta, jen se v\u00edce pou\u017e\u00edvaj\u00ed.<\/p>\r\nJak vn\u00edm\u00e1te situaci v\u00a0Praze?<\/strong>
\r\nV Praze jste s auty ne\u0161et\u0159ili, v Praze je pr\u00fd na jednoho obyvatele dvojn\u00e1sob aut, ne\u017e m\u00e1me my v Kodani. V d\u016fsledku socialismu jste toti\u017e s auty nav\u00e1zali milostn\u00fd vztah v\u00fdrazn\u011b pozd\u011bji. Auta jste mohli za\u010d\u00edt milovat a po\u0159izovat si ta, kter\u00e1 jste cht\u011bli, a\u017e po p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi. Po\u0159\u00eddili jste si jich tehdy ale p\u0159\u00edli\u0161 mnoho a omezit jejich po\u010det je stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. V Kodani si m\u016f\u017ee auto dovolit jen ka\u017ed\u00e1 t\u0159et\u00ed dom\u00e1cnost, v n\u011bkter\u00fdch oblastech dokonce jen ka\u017ed\u00e1 des\u00e1t\u00e1. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee nejlep\u0161\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 hromadn\u00e1 doprava funguje tam, kde je nejm\u00e9n\u011b aut a kde se za\u010dalo hl\u00e1sat, \u017ee pokud se chcete s autem dostat a\u017e p\u0159ed vlastn\u00ed dve\u0159e, budete za to muset adekv\u00e1tn\u011b zaplatit. Nap\u0159\u00edklad ve \u010dtvrti \u00d8restad m\u00e1 k autu p\u0159\u00edstup jen ka\u017ed\u00e1 des\u00e1t\u00e1 dom\u00e1cnost, proto\u017ee se tam nelze vykut\u00e1let z postele rovnou za volant, mus\u00edte a\u017e sto pades\u00e1t metr\u016f do parkovac\u00edho domu a platit 800 d\u00e1nsk\u00fdch korun m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b za st\u00e1n\u00ed. Proto si mnoz\u00ed rozmysl\u00ed, jestli si auto po\u0159\u00edd\u00ed.<\/p>\r\nNa druhou stranu v\u00edme, \u017ee je to hodn\u011b flexibiln\u00ed, ale z\u00e1sadn\u00ed je zp\u016fsob uva\u017eov\u00e1n\u00ed. V Kodani jsme po mnoho let lidi mas\u00edrovali my\u0161lenkou, \u017ee je p\u011bkn\u00e9 chodit p\u011b\u0161ky a jezdit na kole a \u017ee stejn\u011b tak je d\u016fle\u017eit\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 doprava. To znamen\u00e1, \u017ee jsme si osvojili n\u00e1hled, kter\u00fd v\u011bci usnad\u0148uje. Centrum Kodan\u011b nyn\u00ed opou\u0161t\u011bj\u00ed posledn\u00ed auta \u2013 na to pr\u00e1v\u011b te\u010f vznikaj\u00ed podklady. Samoz\u0159ejm\u011b se proti tomu n\u011bkte\u0159\u00ed i bou\u0159\u00ed, ale spousta lid\u00ed vid\u00ed, \u017ee m\u011bsto bude hez\u010d\u00ed a lep\u0161\u00ed bez aut.<\/p>\r\n
Oz\u00fdvaj\u00ed se i\u00a0politici, kte\u0159\u00ed jsou proti budov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch cyklostezek v\u00a0Kodani nebo kte\u0159\u00ed hl\u00e1saj\u00ed, \u017ee necht\u011bj\u00ed nadvl\u00e1du kol\u00a0a\u00a0chodc\u016f, \u017ee cht\u011bj\u00ed m\u00edt pr\u00e1vo a\u00a0svobodu vyu\u017e\u00edvat ve m\u011bst\u011b auto?<\/strong>
\r\nAno, samoz\u0159ejm\u011b takov\u00ed jsou, d\u011bl\u00ed se to podle politick\u00e9 orientace. Pravice a konzervativci tvrd\u00ed, \u017ee je pot\u0159eba v\u00edc aut a maj\u00ed jezdit rychleji. A soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 a levice si mysl\u00ed, \u017ee je pot\u0159eba v\u00edc prostoru pro cyklisty a chodce a pro star\u00e9 lidi a ve\u0159ejnou dopravu atd. A auto m\u00e1 jen ka\u017ed\u00e1 t\u0159et\u00ed dom\u00e1cnost. Pro obyvatelstvo ud\u011bl\u00e1te v\u00edc, pokud podporujete pr\u00e1v\u011b chodce, cyklisty a ve\u0159ejnou dopravu.<\/p>\r\nNar\u00e1\u017e\u00edte na koncept 15minutov\u00e9ho m\u011bsta, tedy dosa\u017eitelnosti c\u00edl\u016f do 15 minut ch\u016fze?<\/strong>
\r\nK tomu doporu\u010duji v\u00fdbornou knihu 15minutov\u00e9 m\u011bsto od Carlose Morena. Moreno je velmi zn\u00e1m\u00fd, proto\u017ee je hodn\u011b \u0161ikovn\u00fd urbanista a v Bogot\u011b u\u010dinil z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bny. V Bogot\u011b m\u011blo auto jen 20 % obyvatelstva, tedy 80 % bylo nemotorizovan\u00fdch. Moreno tedy uva\u017eoval, pro\u010d by m\u011bly j\u00edt takov\u00e9 investice do 20 % a tak m\u00e1lo nebo \u017e\u00e1dn\u00e9 investice do zbyl\u00fdch 80 % obyvatelstva. Tak\u017ee v dob\u011b, kdy byl starostou, proudily ve\u0161ker\u00e9 investice do t\u011bch 80 %. Kdy\u017e nech\u00e1val budovat nov\u00e9 oblasti, vytvo\u0159il tam p\u011bkn\u00e9 cyklostezky a p\u011b\u0161\u00ed z\u00f3ny a povrch silnic nechal pokryt\u00fd \u0161t\u011brkem a bl\u00e1tem, tvrdil, \u017ee nemaj\u00ed prost\u0159edky na asfalt. Uva\u017eoval toti\u017e tak, \u017ee pokud se m\u00e1 Bogota hospod\u00e1\u0159sky zvednout, je pot\u0159eba chud\u00fdm obyvatel\u016fm umo\u017enit dobrou orientaci ve m\u011bst\u011b, aby mohli hledat pr\u00e1ci i v jin\u00fdch \u010dtvrt\u00edch. P\u016fvodn\u011b v\u0161ichni chud\u00ed byli odk\u00e1z\u00e1ni jen na svou \u010dtvr\u0165, pracovali tud\u00ed\u017e jen jeden pro druh\u00e9ho a z toho \u017e\u00e1dn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd vzestup vyplynout nemohl. Proto starosta usoudil, \u017ee v\u0161ichni, kdo cht\u011bj\u00ed pracovat, mus\u00ed m\u00edt mo\u017enost se po m\u011bst\u011b pohybovat na kole, p\u011b\u0161ky nebo ve\u0159ejnou dopravou. Zalo\u017eili tam tedy nov\u00fd zp\u016fsob dopravy, kter\u00fd je te\u010f velmi obl\u00edben\u00fd, \u0159\u00edk\u00e1 se mu BRT neboli Bus Rapid Transit, rychl\u00e1 autobusov\u00e1 p\u0159eprava.<\/p>\r\nMohl byste n\u00e1m koncept BRT p\u0159ibl\u00ed\u017eit?<\/strong>
\r\nBus Rapid Transit se lidov\u011b ozna\u010duje jako metro na pneumatik\u00e1ch \u010di metrobus. Z\u00e1sadn\u00ed my\u0161lenkou je fakt, \u017ee vybudovat metro je velmi n\u00e1kladn\u00e9, stejn\u011b jako povrchov\u00e9 metro \u010di lehkou \u017eeleznici nebo nov\u00e9 silnice. Nejlevn\u011bj\u0161\u00ed je vybudovat trasu pro autobus, kter\u00fd by jezdil ve vlastn\u00edm pruhu, a na semaforu mu automaticky padala zelen\u00e1. Metrobusy jsou navr\u017een\u00e9 tak, \u017ee lidi nastoup\u00ed i vystoup\u00ed bleskov\u011b, \u010d\u00edm\u017e se \u010das na zast\u00e1vce redukuje o 80 %. Pr\u016fm\u011brn\u011b jezd\u00ed metrobusy m\u011bstem v rychlosti 50\u201360 km\/h. Nav\u00edc vyjdou velmi levn\u011b a jde o efektivn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed dopravy, vyu\u017e\u00edvaj\u00ed se proto tak\u00e9 v mnoha dal\u0161\u00edch m\u00edstech po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, i v rozvojov\u00fdch zem\u00edch. Ned\u00e1vno je zavedli rovn\u011b\u017e v d\u00e1nsk\u00e9m Aalborgu, kde p\u016fvodn\u011b cht\u011bli vybudovat povrchov\u00e9 metro, ale nakonec se rozhodli pro BRT.<\/p>\r\nA\u00a0na co BRT jezd\u00ed?<\/strong>
\r\nSamoz\u0159ejm\u011b na elekt\u0159inu. Na benz\u00edn u\u017e nejezd\u00ed skoro nikdo. Mysl\u00edm, \u017ee benz\u00ednov\u00e1 auta se p\u0159estanou prod\u00e1vat do roku 2035, to se odhlasovalo v\u00a0Evropsk\u00e9m parlamentu.<\/p>\r\nMohla by BRT ulevit i\u00a0pra\u017esk\u00e9 magistr\u00e1le, pota\u017emo Praze 7?<\/strong>
\r\nSamoz\u0159ejm\u011b. Je pot\u0159eba zm\u011bnit zp\u016fsob uva\u017eov\u00e1n\u00ed, odpoutat se od \u00favah star\u00fdch 20 let, kdy na\u0161i rodi\u010de cht\u011bli v\u00edc silnic pro v\u00edc aut, a te\u010f se bou\u0159\u00ed, jakmile zazn\u00ed, \u017ee je pot\u0159eba silnice omezit. \u0158adu let u\u017e urbanist\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee pot\u0159ebujeme lep\u0161\u00ed mobilitu. To poch\u00e1z\u00ed z doby, kdy se m\u011blo za to, \u017ee je dobr\u00e9 funkce ve m\u011bst\u011b rozm\u00edstit, tedy bydlet v jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti, pracovat v jin\u00e9, pro rekreaci jet zase do jin\u00e9 a za p\u0159\u00edrodou do \u00fapln\u011b jin\u00e9 \u010dtvrti. K tomu byla skute\u010dn\u011b zapot\u0159eb\u00ed rozs\u00e1hl\u00e1 doprava, aby se \u010dlov\u011bk mohl mezi sv\u00fdmi c\u00edli ve m\u011bst\u011b pohybovat. To se ale zav\u00e1d\u011blo ve 30. letech, v obdob\u00ed modernismu, funkcionalismu, a od t\u00e9 doby n\u00e1s mobilita fascinovala a rozv\u00edjeli jsme ji. Jen\u017ee mobilita je samoz\u0159ejm\u011b drah\u00e1 a nav\u00edc opravdu neprosp\u00edv\u00e1 \u017eivotn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc m\u011bsta roztahujeme do \u0161\u00ed\u0159ky, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mobilitu budeme pot\u0159ebovat. Proto te\u010f vzniklo siln\u00e9 hnut\u00ed pro 15minutov\u00e1 m\u011bsta.<\/p>\r\nCo to vlastn\u011b znamen\u00e1?<\/strong>
\r\nTen koncept vyvinuli za covidu v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Tehdy lid\u00e9 nemohli jezdit do pr\u00e1ce metrem a museli si n\u011bjak poradit. Vznikla my\u0161lenka, \u017ee by bylo dobr\u00e9 funkce ve m\u011bst\u011b prom\u00edsit, nejezdit za prac\u00ed \u010di rekreac\u00ed na druh\u00fd konec m\u011bsta, tedy \u017ee by bylo dobr\u00e9 se do c\u00edle dostat do 15 minut. To je rozloha o jednom kilometru \u010dtvere\u010dn\u00edm p\u011b\u0161ky, pomalou j\u00edzdou na kole dva kilometry \u010dtvere\u010dn\u00ed. S t\u00edmhle konceptem te\u010f pracuje hodn\u011b m\u011bst, proto\u017ee je nesmysl stav\u011bt ve m\u011bstech tak, aby bylo zapot\u0159eb\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc dopravy. M\u011bli bychom stav\u011bt m\u011bsta prom\u00edchan\u011bji a taky vz\u00edt v potaz, \u017ee \u010dtvrtinu obyvatel tvo\u0159\u00ed sta\u0159\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed t\u0159eba nejezd\u00ed auty, ale chod\u00ed p\u011b\u0161ky, co\u017e je nav\u00edc velmi prosp\u011b\u0161n\u00e9 pro zdrav\u00ed.<\/p>\r\nDle l\u00e9ka\u0159\u016f by m\u011bl ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk chodit p\u011b\u0161ky hodinu denn\u011b.<\/strong>
\r\nMoje dcera je prim\u00e1\u0159ka, \u0159\u00edkala mi, \u017ee dnes populaci ni\u010d\u00ed t\u011b\u017ek\u00e1 nemoc, kter\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1 syndrom sedav\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stylu. Probl\u00e9m je, \u017ee u\u017e dlouh\u00e9 roky formujeme m\u011bsta tak, aby lid\u00e9 nemuseli chodit. M\u00e1me restaurace drive in, autokina a podobn\u011b, kam si z domova pohodln\u011b dojedeme autem. Jen\u017ee l\u00e9ka\u0159i tvrd\u00ed, \u017ee bychom m\u011bli chodit nejm\u00e9n\u011b dvakr\u00e1t p\u016fl hodiny denn\u011b. Jinak bude p\u0159\u00edli\u0161 lid\u00ed hospitalizov\u00e1no a zdravotnictv\u00ed n\u00e1s vyjde p\u0159\u00edli\u0161 draho. Proto je pot\u0159eba zam\u011b\u0159it se na zlep\u0161en\u00ed mo\u017enost\u00ed lid\u00ed, kter\u00fdm se tolik neda\u0159\u00ed, vytv\u00e1\u0159et ve spole\u010dnosti rovnost, rovn\u00e9 mo\u017enosti a p\u0159\u00edle\u017eitosti. A lid\u00e9 kolem konceptu 15minutov\u00fdch m\u011bst tvrd\u00ed, \u017ee je pot\u0159eba v\u00edc chodit, v\u00edc jezdit na kole, zlep\u0161it ve\u0159ejnou dopravu a zvyknout si na ni a budovat m\u00e9n\u011b silnic pro auta, nestav\u011bt ve m\u011bst\u011b parkovac\u00ed domy a tak d\u00e1le. J\u00e1 v\u017edy zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee kdo bydl\u00ed v centru m\u011bsta, nem\u011bl by m\u00edt n\u00e1rok na parkovac\u00ed st\u00e1n\u00ed. Pokud ho pot\u0159ebuje, a\u0165 se p\u0159est\u011bhuje na p\u0159edm\u011bst\u00ed, tam se jich vejde hodn\u011b. Pokud v centru pot\u0159ebujete auto, m\u016f\u017ee se zav\u00e9st, \u017ee na sto rodin bude t\u0159eba 20 sd\u00edlen\u00fdch aut, kter\u00e1 se t\u00edm p\u00e1dem tak\u00e9 budou vyu\u017e\u00edvat v\u00fdrazn\u011b efektivn\u011bji. Auto pr\u016fm\u011brn\u011b \u010dek\u00e1 na vyu\u017eit\u00ed a zab\u00edr\u00e1 m\u00edsto 95 % sv\u00e9 existence. V Americe jsou m\u011bsta, v nich\u017e m\u00e1 ka\u017ed\u00e9 auto 13 parkovac\u00edch m\u00edst. Jedno u domova, dal\u0161\u00ed na pracovi\u0161ti, u obchodu, u knihovny, u \u0161koly, u policejn\u00ed stanice atd. Vypo\u010d\u00edtali tam, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 parkovac\u00ed st\u00e1n\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech dohromady zab\u00edraj\u00ed plochu o rozloze st\u00e1t\u016f Delaware a Rhode Island. Takov\u00fd prostor se vyu\u017e\u00edv\u00e1 k parkov\u00e1n\u00ed aut, kter\u00e1 nic nevytv\u00e1\u0159ej\u00ed. Proto bychom m\u011bli mnohem v\u00edce ne\u017e o autech mluvit o kvalit\u011b \u017eivota, o tom, \u017ee by m\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti m\u011bli b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u00e9, \u00fatuln\u00e9, aby se v nich hezky pob\u00fdvalo, aby se v nich dob\u0159e st\u00e1rlo. P\u0159edstava, \u017ee by auto m\u011bl m\u00edt ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk na planet\u011b, je zcela nerealistick\u00e1. Na Z\u00e1pad\u011b jich u\u017e roky m\u00e1me p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, na jihu zase m\u00e1lo. Ov\u0161em nelze vz\u00edt z\u00e1padn\u00ed standard a cht\u00edt ho pro v\u0161echny. U\u017e te\u010f nen\u00ed pro v\u00edc aut prostor. Proto mus\u00edme i ve vysp\u011bl\u00fdch zem\u00edch p\u0159ivykat tomu, \u017ee postupn\u011b budeme vyu\u017e\u00edvat jin\u00e9 formy transportu. Je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se plnou parou \u0159\u00edt\u00edme pry\u010d od star\u00e9ho n\u00e1hledu na v\u011bc, tedy n\u00e1zoru, \u017ee bez ohledu na to, kde ve m\u011bst\u011b bydl\u00edte, m\u00e1te m\u00edt n\u00e1rok na parkovac\u00ed m\u00edsto ve sklep\u011b nebo za rohem nebo dole na ulici. Pr\u00e1v\u011b v hust\u011b obydlen\u00fdch \u010dtvrt\u00edch lze vybudovat dostupnou ve\u0159ejnou dopravu, lze zkr\u00e1tit intervaly spoj\u016f a zv\u00fd\u0161it jej\u00ed kvalitu. Jsme zvykl\u00ed, \u017ee autobusy jsou hlu\u010dn\u00e9 a drn\u010d\u00ed a rachot\u00ed a jsou opot\u0159ebovan\u00e9 a tak d\u00e1le. Ale klidn\u011b by se daly zav\u00e9st autobusy v \u00farovni bussiness class. Nebo BRT, kter\u00fd doopravdy vn\u00edm\u00e1m jako dopravn\u00ed prost\u0159edek s obrovsk\u00fdm potenci\u00e1lem, nebo\u0165 finan\u010dn\u011b vyjde na \u010dtvrtinu ceny metra. Takovou va\u0161i magistr\u00e1lu by profr\u010del jako nic.<\/p>\r\nKolem Prahy 7 se st\u00e1\u010d\u00ed \u0159eka, jak vn\u00edm\u00e1te jej\u00ed potenci\u00e1l? V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli se jej\u00ed b\u0159ehy v\u00a0Praze 7 bohu\u017eel nevyu\u017e\u00edvaj\u00ed k\u00a0rekreaci.<\/strong>
\r\nProbl\u00e9m s Vltavou je ten, \u017ee jej\u00ed hladina kol\u00eds\u00e1, doch\u00e1z\u00ed u v\u00e1s k z\u00e1plav\u00e1m. To situaci komplikuje, proto\u017ee se jedn\u00e1 o velkou oblast, kam se \u0159eka m\u016f\u017ee rozl\u00edt, z\u00e1rove\u0148 v dob\u011b n\u00edzk\u00e9ho stavu je \u0159eka daleko. Ov\u0161em pr\u00e1v\u011b tyto oblasti, kde se \u0159eka zved\u00e1 a jindy zase kles\u00e1, lze vyu\u017e\u00edvat rekrea\u010dn\u011b. Koda\u0148an\u00e9 vynalo\u017eili neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby p\u0159\u00edstav prom\u011bnili v rekrea\u010dn\u00ed m\u00edsto, kde se dnes d\u00e1 koupat a opalovat se a plout na motorov\u00fdch \u010dlunech. Voda se obvykle pova\u017euje za obrovskou mo\u017enost rekreace. V\u00fdhled na vodu a parky pod\u00e9l vody najdeme po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. P\u0159\u00edkladem je Tem\u017ee a Seina a dal\u0161\u00ed, ale to jsou \u0159eky, kter\u00e9 jsou trochu stabiln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e je Vltava. Vy m\u00e1te divo\u010dej\u0161\u00ed \u0159eku a ta zas umo\u017e\u0148uje jin\u00e9 v\u011bci. Naopak v Kodani bych zru\u0161il p\u0159\u00edstav pro zaoce\u00e1nsk\u00e9 lodi.<\/p>\r\nV\u00a0Praze 7 je tak\u00e9 velk\u00fdm t\u00e9matem zele\u0148. Pr\u00e1v\u011b se tu \u0159e\u0161\u00ed probl\u00e9m s\u00a0nov\u011b vys\u00e1zen\u00fdmi stromy v\u00a0ulic\u00edch, kter\u00e9 kdosi po\u0161kodil a\u00a0p\u0159ipsal k\u00a0nim, \u017ee je v\u00a0ulici nechce\u2026<\/strong>
\r\nVybrat spr\u00e1vnou zele\u0148 na spr\u00e1vn\u00e1 m\u00edsta nen\u00ed snadn\u00e9 a m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee n\u011bkomu stromy t\u0159eba st\u00edn\u00ed. Obecn\u011b ov\u0161em panuje z\u00e1jem o v\u00edce zelen\u011b ve m\u011bstech. V modern\u00edm urbanismu se objevila nov\u00e1 tendence, \u017ee k zeleni m\u00e1 m\u00edt p\u0159\u00edstup ka\u017ed\u00fd. Zele\u0148 je p\u0159\u00ednosn\u00e1 pro ovzdu\u0161\u00ed, pohlcuje vodu, ale tak\u00e9 lid\u00e9 zele\u0148 miluj\u00ed, a kdybychom zru\u0161ili parkovac\u00ed st\u00e1n\u00ed a m\u00edsto nich zasadili stromy, bude to celkov\u011b spole\u010densky prosp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed. Takov\u00fd zelen\u00fd bulv\u00e1r je mnohem hez\u010d\u00ed a zdrav\u011bj\u0161\u00ed pro \u017eivot ne\u017e \u0161ediv\u00e1 d\u00e1lnice. Politik v\u017edy z\u00edsk\u00e1 plusov\u00e9 body, pokud p\u0159isl\u00edb\u00ed v\u00edc zelen\u011b. O tom se hovo\u0159\u00ed st\u00e1le v\u00edc. A patrn\u00e9 je to i d\u00edky covidu, proto\u017ee se uk\u00e1zalo, \u017ee lid\u00e9 nemaj\u00ed dostatek park\u016f, kam by se mohli uch\u00fdlit, obklopuje je m\u00e1lo zelen\u011b, m\u00e1lo p\u0159\u00edrody. Nyn\u00ed je tedy trendem budovat 15minutov\u00e1 m\u011bsta se spoustou zelen\u011b. Nav\u00edc tento koncept pom\u016f\u017ee lidem s ni\u017e\u0161\u00edmi p\u0159\u00edjmy ke kvalitn\u011bj\u0161\u00edmu \u017eivotu, co\u017e n\u011bkter\u00fdm p\u0159ipad\u00e1 dobr\u00e9, jin\u00ed to nepova\u017euj\u00ed za d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\r\nZd\u00e1 se, \u017ee v\u00a0Kodani je o\u00a0zele\u0148 doopravdy velk\u00fd z\u00e1jem a\u00a0dokonce tam vznikla tzv. Klimatick\u00e1 \u010dtvr\u0165. Co to p\u0159esn\u011b je?<\/strong>
\r\nTahle \u010d\u00e1st m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed ve \u010dtvrti \u00d8sterbro. N\u011bkdy tu v D\u00e1nsku m\u00edv\u00e1me pr\u016ftr\u017e mra\u010den a pak spadne velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed sr\u00e1\u017eek, voda pronik\u00e1 lidem do sklep\u016f, \u0161kody vyjdou na velk\u00e9 pen\u00edze. A pr\u00e1v\u011b tahle Klimatick\u00e1 \u010dtvr\u0165 t\u00edm b\u00fdvala zasa\u017een\u00e1 opravdu hodn\u011b. Rozhodli se ji tedy p\u0159estav\u011bt tak, \u017ee zafunguje jako ob\u0159\u00ed houba, vodu nasaje. Vysadili zde mno\u017estv\u00ed strom\u016f a ke\u0159\u016f, zele\u0148 najdeme nejen v ulic\u00edch a na n\u00e1m\u011bst\u00edch, ale i na st\u0159ech\u00e1ch. Z\u00e1sadn\u00ed je tak\u00e9 povrch parkovac\u00edch st\u00e1n\u00ed, nejsou vyasfaltovan\u00e1, ale jsou z materi\u00e1lu, kter\u00fd vodu pohlt\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 je d\u016fle\u017eit\u00e9 vodu neodv\u00e1d\u011bt do kanalizace, vodu pot\u0159ebujeme udr\u017eet v p\u016fd\u011b a vracet ji do ob\u011bhu.<\/p>\r\nA\u00a0kdy\u017e mluv\u00edme o\u00a0povrchu ulic, co si mysl\u00edte\u00a0o\u00a0chodn\u00edc\u00edch? Dla\u017eba ur\u010dit\u011b l\u00e9pe nas\u00e1v\u00e1 vodu, ale zase asfalt je jednodu\u0161\u00ed pro pohyb lid\u00ed se zhor\u0161enou mobilitou a\u00a0tla\u010den\u00ed ko\u010d\u00e1rk\u016f\u2026<\/strong>
\r\nSamoz\u0159ejm\u011b je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby byly chodn\u00edky hladk\u00e9. D\u0159\u00edve se hodn\u011b pou\u017e\u00edvala dla\u017eba, kter\u00e1 je sice hezk\u00e1 na pohled, ale t\u011b\u017eko se po n\u00ed chod\u00ed d\u011btem i senior\u016fm a \u0161patn\u011b se po n\u00ed jede s ko\u010d\u00e1rkem nebo v invalidn\u00edm voz\u00edku. Historici dla\u017ebu zbo\u017e\u0148uj\u00ed, nav\u00edc tak\u00e9 l\u00e9pe vsakuje vodu do p\u016fdy. V Kodani m\u00e1me cosi, \u010demu \u0159\u00edk\u00e1me koda\u0148sk\u00fd chodn\u00edk, jde o kombinaci dla\u017eby, kter\u00e1 je po okraj\u00edch chodn\u00edk\u016f, a uprost\u0159ed, kde se lidi pohybuj\u00ed, jsou betonov\u00e9 dla\u017edice, po nich\u017e se pohybuje snadn\u011bji.<\/p>\r\nM\u00e1te n\u011bjak\u00e9 hlavn\u00ed motto pro svou pr\u00e1ci a\u00a0pohled na rozvoj m\u011bst?<\/strong>
\r\nM\u00fdm hlavn\u00edm mottem je, \u017ee p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed m\u011bsta je pot\u0159eba hled\u011bt vp\u0159ed, a nikoli zp\u011bt. Je nutn\u00e9 se pod\u00edvat, jak se m\u011bn\u00ed demografick\u00e1 k\u0159ivka, po sv\u011bt\u011b chod\u00ed m\u00e9n\u011b d\u011bt\u00ed a v\u00edce star\u00fdch lid\u00ed a v\u00edce lid\u00ed \u017eije samo. Tak\u00e9 bychom m\u011bli br\u00e1t v potaz, \u017ee l\u00e9ka\u0159i doporu\u010duj\u00ed v\u00edce jezdit na kole a chodit p\u011b\u0161ky, abychom se vyhnuli obezit\u011b a nemuseli podstupovat n\u00e1kladnou l\u00e9\u010dbu. Je pot\u0159eba se pohybovat 30 60 minut denn\u011b a je pot\u0159eba se rozlou\u010dit s my\u0161lenkou maxim\u00e1ln\u00ed mobility p\u0159es cel\u00e9 m\u011bsto, ale naopak zkr\u00e1\u0161lit a vymazlit si \u010dtvrti tak, aby bylo mo\u017en\u00e9 v nich dosp\u00edvat i st\u00e1rnout a z\u00e1rove\u0148 na v\u011bt\u0161inu m\u00edst, kter\u00e1 pot\u0159ebujeme pro \u017eivot, dorazit b\u011bhem \u010dtvrthodiny p\u011b\u0161ky. Samoz\u0159ejm\u011b nelze v ka\u017ed\u00e9 \u010dtvrti vybudovat univerzitu, tak\u017ee jsou c\u00edle, za nimi\u017e je pot\u0159eba jet, a proto je tak\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed rozvinout ve\u0159ejnou dopravu. Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b vid\u00edme jej\u00ed markantn\u00ed rozvoj a z\u00e1jem o BRT, sd\u00edlen\u00e1 auta a podobn\u011b. M\u011bn\u00ed se n\u00e1hled na dopravu, a proto je d\u016fle\u017eit\u00e9 hled\u011bt o deset dvacet let vp\u0159ed, a ne se orientovat podle toho, po \u010dem tou\u017eili na\u0161i d\u011bdov\u00e9.<\/p>\r\nSpat\u0159ujete rozd\u00edl mezi zem\u011bmi, kde v\u00fdrazn\u00e1 v\u00fdstavba komunikac\u00ed prob\u00edhala v\u00a0dob\u011b Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, a\u00a0svobodn\u00fdmi z\u00e1padn\u00edmi zem\u011bmi?<\/strong>
\r\nMo\u017en\u00e1 obzvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00edch postsocialistick\u00fdch zem\u00edch je patrn\u00e9, \u017ee obyvatel\u00e9 vis\u00ed na dob\u011b po p\u00e1du komunismu, na on\u00e9 svobod\u011b, nad\u0161en\u00ed z\u00a0toho, \u017ee m\u016f\u017eeme m\u00edt auta a\u00a0kamkoli si zajet. Jen\u017ee ta doba skon\u010dila.<\/p>\r\nUr\u010dit\u00fdm pozitivem, ov\u0161em taky probl\u00e9mem je i\u00a0fakt, \u017ee Praha je velmi hojn\u011b turisticky nav\u0161t\u011bvovan\u00e9 m\u011bsto.<\/strong>
\r\nMo\u017en\u00e1 a\u017e moc. Mysl\u00edm, \u017ee do budoucna bude nutn\u00e9 omezit masov\u00fd turismus, proto\u017ee zab\u00edj\u00ed ve\u0161ker\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti. Cel\u00fd sv\u011bt se m\u011bn\u00ed v Disneyland a Las Vegas a to nikam nevede. V Barcelon\u011b i v Ben\u00e1tk\u00e1ch a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech se zav\u00e1d\u00ed turistick\u00e1 da\u0148. Mysl\u00edm, \u017ee u Prahy plat\u00ed tot\u00e9\u017e co pro Ben\u00e1tky \u2013 je dobr\u00e9 odej\u00edt z hlavn\u00edch turistick\u00fdch m\u00edst a naj\u00edt si p\u0159\u00edjemn\u00e1 z\u00e1kout\u00ed. Pokud ov\u0161em p\u0159\u00edliv turist\u016f do Prahy neustane, zmiz\u00ed i posledn\u00ed m\u00edsta s p\u016fvodn\u00ed atmosf\u00e9rou, vytla\u010d\u00ed je toti\u017e fastfoodov\u00e1 ob\u010derstven\u00ed a suven\u00fdry. P\u0159eji Praze hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed v pr\u00e1ci na je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bst\u011b!<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] D\u00e1nsk\u00fd architekt Jan Gehl je celosv\u011btov\u011b proslul\u00fd sv\u00fdmi odv\u00e1\u017en\u00fdmi n\u00e1zory na p\u0159estavbu (velko)m\u011bst. Cel\u00fd sv\u016fj profesn\u00ed \u017eivot se v\u011bnuje zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed kvality \u017eivota ve m\u011bstech a \u00faprav\u011b prostor\u016f pro p\u011b\u0161\u00ed a cyklisty. Jsou jeho n\u00e1zory slu\u010diteln\u00e9 i\u00a0s\u00a0Prahou a\u00a0Sedmi\u010dkou? Jak souvis\u00ed l\u00e1ska k\u00a0aut\u016fm se socialistickou minulost\u00ed? A\u00a0m\u016f\u017eeme se na m\u011bsta za\u010d\u00edt d\u00edvat nov\u00fdma o\u010dima? [\/perex] Va\u0161e studio vypracovalo […]","protected":false},"author":292,"featured_media":80099,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80097"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=80097"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80097\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":80100,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/80097\/revisions\/80100"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/80099"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=80097"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=80097"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=80097"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}