rozhovoru pro letn\u00ed \u010d\u00edslo Hobuletu<\/a>, si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch.\u00a0<\/p>\r\n[\/perex]<\/p>\r\n
A u\u017e je zase vedli. Studen\u00e9 a ml\u010denliv\u00e9 obli\u010deje val\u00edc\u00ed se v houfu ulic\u00ed; jako st\u00e1do ovc\u00ed, kter\u00e9 formuj\u00ed a poh\u00e1n\u011bj\u00ed ov\u010d\u00e1\u010dt\u00ed psi v n\u011bmeck\u00fdch uniform\u00e1ch po kraj\u00edch, kte\u0159\u00ed svou autoritu skr\u00fdvaj\u00ed v leskl\u00fdch hlavn\u00edch. Jejich cesta je kr\u00e1tk\u00e1 na prvn\u00ed pohled \u2013 jen n\u011bkolik blok\u016f od RADIOTRHU na n\u00e1dra\u017e\u00ed \u2013 a p\u0159itom tak zoufale dalek\u00e1 v t\u011bch vagonech pro dobytek nacpan\u00fdch k prasknut\u00ed, kter\u00e9 zam\u00ed\u0159\u00ed kamsi na sever do m\u011bsta Terez\u00edna\u2026 a kdov\u00ed, kam d\u00e1l je\u0161t\u011b.<\/p>\r\n
Slunce pr\u00e1v\u011b vysvitlo a chystalo se na nebeskou pou\u0165, kter\u00e1 m\u011bla snad b\u00fdt t\u00e9 \u010dervnov\u00e9 soboty \u2013 den p\u0159ed slunovratem roku 1942 \u2013 jasn\u00e1 a z\u00e1\u0159iv\u00e1 a nep\u0159eru\u0161en\u00e1 tmav\u00fdmi mra\u010dny. Josef poodhrnul opatrn\u011b z\u00e1clonu, odtemnil po noci okno, a skryt\u011b pohl\u00ed\u017eel na ml\u010d\u00edc\u00ed \u0159eku pod sebou, jen \u010das od \u010dasu z\u010de\u0159enou n\u011bmeck\u00fdm \u0161t\u011bknut\u00edm. \u017dlut\u00e9 hv\u011bzdy na klop\u00e1ch kab\u00e1t\u016f odr\u00e1\u017eely prvn\u00ed rann\u00ed paprsky a vracely je nebi nazp\u011bt jako n\u011bmou prosbu o pomoc a smilov\u00e1n\u00ed. Jak jaksi odevzdan\u011b vl\u00e1\u010d\u00ed ty t\u011b\u017ek\u00e9 kufry v\u0161emo\u017en\u011b popsan\u00e9 a pomalovan\u00e9\u2026 jak ty \u0161\u00e1tky \u017een jsou sklopen\u00e9 k zemi\u2026 jak se neodva\u017euj\u00ed zdvihnout hlavu, proto\u017ee by odkryly strhan\u00e9 tv\u00e1\u0159e\u2026 jak se styd\u00ed za tu svou cestu\u2026 a jak jsou snad vlastn\u011b r\u00e1di, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fdch sv\u011bdk\u016f.<\/p>\r\n
Znechucen\u011b zase okno zakryl b\u011blostn\u00fdmi krajkami. Odvr\u00e1til se od n\u011bj a\u00a0pohl\u00e9dl na Marii, svou \u017eenu, kter\u00e1 le\u017eela na z\u00e1dech\u00a0a\u00a0ruce m\u011bla rozhozen\u00e9 tak jaksi rozko\u0161nicky, a\u017e ty b\u011blostn\u00e9 krajky v\u00a0tom pomalu se zm\u00e1haj\u00edc\u00edm rann\u00edm sv\u011btle spl\u00fdvaly v\u00a0jedn\u00e9 velik\u00e9 z\u00e1plav\u011b b\u00edl\u00e9ho sv\u011btla s\u00a0jej\u00ed b\u011blostnou k\u016f\u017e\u00ed a\u00a0b\u011blostn\u00fdmi podu\u0161kami, na nich\u017e le\u017eela\u2026 Jej\u00ed \u00fasta se i\u00a0ve sp\u00e1nku jaksi lehce sladce sm\u00e1la.<\/p>\r\n
Josef c\u00edtil, \u017ee ji\u017e znovu neusne. Svl\u00e9kl py\u017eama a\u00a0p\u0159evl\u00e9kl se. V\u0161e \u010dinil v\u00a0tichosti, aby ji pokud mo\u017eno nevzbudil. Hodinky s\u00a0ko\u017een\u00fdm \u0159em\u00ednkem na lev\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed hl\u00e1sily, \u017ee pr\u00e1v\u011b minula p\u00e1t\u00e1. Na bubensk\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed jen skoro za rohem prob\u00edh\u00e1 te\u010f jist\u011b \u010dil\u00fd ruch, aby se ta fun\u00edc\u00ed a\u00a0sy\u010d\u00edc\u00ed kolona dobyt\u010d\u00e1k\u016f nejpozd\u011bji do p\u016fl hodiny vydala do nezn\u00e1ma.<\/p>\r\n
P\u0159e\u0161el do kuchyn\u011b a\u00a0ti\u0161e za sebou zav\u0159el dve\u0159e. Sedl ke stolu a\u00a0popadl noviny \u2013 v\u010derej\u0161\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b \u2013 ale n\u011bjak v\u00a0nich nedok\u00e1zal \u010d\u00edst. Odlo\u017eil je a\u00a0hled\u011bl na \u010delo p\u0159\u00edborn\u00edku a\u00a0jemnou \u0159ezbu, kter\u00e1 tam byla ve d\u0159ev\u011b vyvedena \u2013 takov\u00fd kv\u011btinov\u00fd motiv, kter\u00fd p\u0159ech\u00e1zel v\u00a0hojnost ovoce, a\u00a0tak tam le\u017eela jablka\u00a0a\u00a0hru\u0161ky a\u00a0je\u0161t\u011b jin\u00e9 exotick\u00e9 ovoce, kter\u00e9 v\u00a0Praze nikdo nevid\u011bl nejm\u00e9n\u011b posledn\u00ed dva roky. Pln\u00fd jak\u00e9si nevysv\u011btliteln\u00e9 nervozity poklep\u00e1val prsty o\u00a0desku stolu a\u00a0pak hned zase vstal, proto\u017ee nedok\u00e1zal tak ne\u010dinn\u011b sed\u011bt.<\/p>\r\n
Rovnal chv\u00edli v\u00a0tom \u0159ezan\u00e9m p\u0159\u00edborn\u00edku no\u017ee a\u00a0vidli\u010dky \u2013 pak zase chvilku d\u011blal to a\u00a0na moment ono, ale v\u0161e to \u010dinil roztr\u017eit\u011b. Popadl odpadky, nazul si boty a\u00a0vy\u0161el na chodbu. Seb\u011bhl p\u0159es mezanin do p\u0159\u00edzem\u00ed a\u00a0chodby domu kolem n\u011bj von\u011bly tou tajemnou v\u016fn\u00ed. Na konci schodi\u0161t\u011b odbo\u010dil vlevo a\u00a0zam\u00ed\u0159il na dvorek. Chvilku \u0161\u00e1tral po kl\u00ed\u010d\u00edch, ale zase ne tak dlouho, aby jej to dok\u00e1zalo rozzlobit. St\u00e1l v\u00a0jasn\u00e9m vnitrobloku; n\u011bkolik rann\u00edch p\u011bvc\u016f se rozhodlo prolomit ml\u010den\u00ed a\u00a0zp\u00edvalo\u00a0o\u00a0kr\u00e1se tohoto sv\u011bta, v\u00a0n\u011bm\u017e rostou jablon\u011b a\u00a0hru\u0161n\u011b a\u00a0kter\u00fd je p\u0159ese v\u0161e dobr\u00fdm m\u00edstem k\u00a0\u017eivotu, a\u00a0jaksi jej to uklidnilo \u2013 \u010derstv\u00fd vzduch kolem mu dodal jistotu \u2013 u\u017e nem\u011bl pocit, \u017ee se dus\u00ed, kter\u00fd zp\u011btn\u011b tam v\u00a0byt\u011b shled\u00e1val. Plechov\u00e1 popelnice cinkla a\u00a0zvoniv\u00fd hlas jej\u00edho v\u00edka pt\u00e1ky je\u0161t\u011b povzbudil ke st\u00e1le odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm \u00e1ri\u00edm.<\/p>\r\n
Zamkl za sebou a\u00a0p\u0159i n\u00e1vratu skr\u010dil hlavu \u2013 ne snad, \u017ee by musil, nebyl tak vysok\u00fd, aby se uhodil, ale p\u0159esto v\u017edy m\u011bl ve st\u00edsn\u011bn\u00e9m prostoru t\u00e9 mal\u00e9 chodbi\u010dky tu\u0161en\u00ed, \u017ee je to od n\u011bj jaksi o\u010dek\u00e1v\u00e1no \u2013 \u017ee by se proh\u0159e\u0161il proti spole\u010densk\u00e9mu \u0159\u00e1du, kdyby ignoroval jej\u00ed moc a\u00a0kr\u00e1\u010del zp\u0159\u00edma. \u017de se mus\u00ed sehnout, i\u00a0kdy\u017e to ani nen\u00ed t\u0159eba\u2026<\/p>\r\n
M\u00edjel dve\u0159e do sklepa. Byly pootev\u0159en\u00e9 a\u00a0to by b\u00fdt nem\u011bly, proto\u017ee a\u010d nikdo nem\u011bl p\u0159esn\u00e9 tu\u0161en\u00ed, jak\u00e1 p\u0159esn\u011b hav\u011b\u0165 suter\u00e9n ob\u00fdv\u00e1, \u017eili v\u0161ichni obyvatel\u00e9 domu ve svorn\u00e9 shod\u011b, \u017ee tomu nem\u00e1 b\u00fdt umo\u017en\u011bn p\u0159\u00edstup do vy\u0161\u0161\u00edch poschod\u00ed, a\u0165 je to, co je to. Snad se tedy n\u011bkter\u00fd ze soused\u016f zapomn\u011bl, anebo m\u011bl zkr\u00e1tka ob\u011b dv\u011b ruce n\u011b\u010deho pln\u00e9 a\u00a0postr\u00e1dal tu t\u0159et\u00ed, kter\u00e1 by za n\u00edm zav\u0159ela. Naprav\u00ed rad\u011bji tuto chybu. Postoupil a\u017e k\u00a0nim\u00a0a\u00a0rad\u011bji je otev\u0159el, aby nahl\u00e9dl a\u00a0ujistil se, \u017ee je v\u0161e p\u0159eci jen v\u00a0po\u0159\u00e1dku.<\/p>\r\n
Jej\u00ed o\u010di u\u017e plakat nedovedly, proto\u017ee plakaly p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, \u017ee u\u017e se jim nedost\u00e1valo dal\u0161\u00edch slz, a\u00a0tak byly jen pokorn\u00e9 a\u00a0snad malinko skeln\u00e9, ale jej\u00ed srdce p\u0159ece \u0161tkalo. Vedl ji po schodech a\u00a0musil j\u00ed ruce kl\u00e1st na z\u00e1bradl\u00ed v\u00a0m\u00edstech, kde se m\u011bla p\u0159idr\u017eet a\u00a0s\u00a0ka\u017ed\u00fdm jedn\u00edm pohybem j\u00ed pomoci. T\u0159\u00e1sla se a\u00a0nemluvila. Chodba tajemn\u011b von\u011bla a\u00a0v\u00a0prvn\u00edm pat\u0159e st\u00e1la kv\u011btina ve velik\u00e9 v\u00e1ze, o\u00a0t\u00e9 jsem dosud nemluvil, m\u011bla oran\u017eov\u00e9 kv\u011bty a\u00a0v\u00a0nich na\u010dervenal\u00e9 \u017e\u00edh\u00e1n\u00ed,\u00a0a\u00a0tak v\u0161e vypadalo kr\u00e1sn\u011b a\u00a0upraven\u011b, jak kdyby ani \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00e1lka nebyla a\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed st\u00e1le bydlel star\u00fd pan Kadlec, co ho udali pro poslech Lond\u00fdna a\u00a0kter\u00fd pak \u0161el tak n\u011bjak hrd\u011b jako o\u00a0ned\u011bln\u00edm \u0161pac\u00edru, kdy\u017e ho vedli pry\u010d, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee si na n\u011bm jako na starci u\u017e nic nevezmou, a\u00a0tak se jim v\u00a0duchu sm\u00e1l, ale Josef to cel\u00e9 najednou nevn\u00edmal, jen ji st\u00e1le tak vedl s\u00e1m strachem nas\u00e1t\u00fd jak houba a\u00a0ka\u017ed\u00e9 kuk\u00e1tko ve dve\u0159\u00edch bylo r\u00e1zem podez\u0159el\u00e9.<\/p>\r\n
\u201eDej si,\u201c kr\u00e1jel chl\u00e9b a\u00a0mazal ten kraj\u00edc margar\u00ednem. \u201eChce\u0161 p\u00edt?\u201c Cht\u011bla, ale nedok\u00e1zala to sama \u0159\u00edci. Jen vd\u011b\u010dn\u011b ml\u010dky p\u0159ij\u00edmala dary, kter\u00e9 j\u00ed pod\u00e1val, a\u00a0on rychle str\u010dil do \u0161uplete ty v\u010derej\u0161\u00ed noviny, co v\u00a0nich n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da dob\u00fdvala st\u00e1le nov\u00e1 a\u00a0nov\u00e1 m\u011bsta\u00a0a\u00a0st\u00e1le nov\u00e9 a\u00a0nov\u00e9 k\u00f3ty a\u00a0v\u00edtala nad\u0161en\u00e9 obyvatelstvo, a\u00a0tro\u0161ku se styd\u011bl, ale ona si toho na\u0161t\u011bst\u00ed nev\u0161imla a\u00a0ohromen\u011b z\u00edrala na tal\u00ed\u0159 p\u0159ed sebou.<\/p>\r\n
Kone\u010dn\u011b za\u010dala mluvit. Jmenovala se Ester. Bylo j\u00ed \u010dtrn\u00e1ct a\u00a0m\u011bla matku a\u00a0otce a\u00a0je\u0161t\u011b dva bratry. Bydleli v\u00a0Libni a\u00a0pak je p\u0159est\u011bhovali n\u011bkam na Nov\u00e9 M\u011bsto. Do t\u011bch dve\u0159\u00ed vklouzla snad sama \u2013 vid\u011bla je z\u00a0nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu pootev\u0159en\u00e9 \u2013 se zar\u00e1\u017ekou, kter\u00e1 vytv\u00e1\u0159ela sp\u00e1snou drobnou \u0161kv\u00edru \u2013 a\u00a0tak do nich vb\u011bhla\u00a0a\u00a0nev\u011bd\u011bla v\u016fbec, co d\u011bl\u00e1 a\u00a0pro\u010d tak \u010din\u00ed \u2013 jen m\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ji nikdo v\u00a0ten moment nespat\u0159il \u2013 \u017e\u00e1dn\u00fd N\u011bmec \u2013 a\u00a0\u017ee ty dve\u0159e do sklepa, kde apaticky sed\u011bla na schodech a\u00a0m\u017eourala jako krtek do n\u00e1hl\u00e9ho p\u0159\u00edvalu sv\u011btla, otev\u0159el pr\u00e1v\u011b on.<\/p>\r\n
Je\u0161t\u011b st\u00e1le jedla, kdy\u017e se probudila Marie. Nenalezla man\u017eela vedle sebe, a tak vstr\u010dila svou b\u011blostnou hlavu, kor\u00e1b v rozbou\u0159en\u00e9m mo\u0159i ne\u010desan\u00fdch kade\u0159\u00ed, do dve\u0159\u00ed ke kuchyni a vid\u011bla jej p\u0159ed sebou a je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b m\u011bla obrys jej\u00edch zad\u2026<\/p>\r\n
\u201eKdo to\u2026?\u201c<\/p>\r\n
\u201ePst,\u201c uml\u010del ji Josef v\u00a0p\u016fli v\u011bty a\u00a0kladl si prst p\u0159ed \u00fasta tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b d\u016frazn\u011b a\u00a0o\u010di mu pl\u00e1ly, jak je je\u0161t\u011b nikdy u\u00a0n\u011bj nevid\u011bla. Ucouvla zase do lo\u017enice\u00a0a\u00a0Josef za nimi zav\u0159el.<\/p>\r\n
\u201eAle v\u017edy\u0165 to je \u0161\u00edlenstv\u00ed!\u201c Nejprve chvilku ml\u010dela, kdy\u017e j\u00ed to cel\u00e9 dovypr\u00e1v\u011bl, a\u017e pak se zmohla na tato slova. \u201eTo p\u0159eci nejde,\u201c dodala m\u00edrn\u011bji a\u00a0jaksi omluvn\u011b. Sed\u011bli v\u00a0drobn\u00fdch k\u0159es\u00edlk\u00e1ch a\u00a0t\u00e1zav\u011b na sebe hled\u011bli.<\/p>\r\n
\u201ePro\u010d by to ne\u0161lo?\u201c<\/p>\r\n
\u201eProto\u017ee n\u00e1s v\u0161echny zabije, proto. Uv\u011bdom si, jak\u00e1 je dnes doba.\u201c<\/p>\r\n
\u201eTak\u017ee v\u00a0jin\u00e9 dob\u011b\u2026?\u201c<\/p>\r\n
\u201e\u2026 by to bylo n\u011bco docela jin\u00e9ho.\u201c<\/p>\r\n
\u201eV\u00a0jin\u00e9 dob\u011b by pomoc nepot\u0159ebovala, proto\u017ee by ji nikdo nepron\u00e1sledoval.\u201c<\/p>\r\n
Chvilku ml\u010deli a\u00a0Marie t\u011bkala pohledem mezi postel\u00ed, sk\u0159\u00edn\u00ed a\u00a0oknem tu\u0161en\u00fdm za \u017ealuziemi.<\/p>\r\n
\u201eNikdo v\u00e1s nevid\u011bl?\u201c<\/p>\r\n
\u201eNe, nikdo.\u201c<\/p>\r\n
\u201eA\u00a0co te\u010f chce\u0161 d\u011blat?\u201c<\/p>\r\n
\u201eNapustit j\u00ed vanu. Kdo v\u00ed, jak dlouho se u\u017e nekoupala.\u201c<\/p>\r\n
Vstal, ale ona ho chytla za pa\u017ei a\u00a0st\u00e1hla nazp\u011bt.<\/p>\r\n
\u201eNemysl\u00edm to takhle. Mysl\u00edm, co chce\u0161 d\u011blat odpoledne, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 z\u00a0pr\u00e1ce \u2013 co chce\u0161 d\u011blat z\u00edtra a\u00a0poz\u00edt\u0159\u00ed\u2026 za t\u00fdden, za rok\u2026?\u201c<\/p>\r\n
\u201eNev\u00edm,\u201c rozhodil bezradn\u011b rukama a\u00a0zasm\u00e1l se. \u201eZkr\u00e1tka nev\u00edm. Mus\u00edm to te\u010f v\u011bd\u011bt?\u201c<\/p>\r\n
\u201eNem\u016f\u017eeme ji ukr\u00fdvat. Pochop to,\u201c nal\u00e9hala a chv\u011bla se. \u201eTe\u010f v\u00e1s t\u0159eba opravdu nikdo nevid\u011bl \u2013 m\u011bli jste zatracen\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee zrovna nikdo neodch\u00e1zel do pr\u00e1ce \u2013 ale co potom? M\u00e1me dv\u011b m\u00edstnosti, p\u0159eds\u00ed\u0148, koupelnu a komoru \u2013 sv\u011btl\u00edkem je sly\u0161et v\u0161echno \u2013 kdy\u017e se h\u00e1daj\u00ed Havrdovi a on ji bije \u2013 kdy\u017e za starou pan\u00ed Nov\u00e1kovou p\u0159ijde vnu\u010dka. Okna vedou do ulice a byty p\u0159es ni jakoby k n\u00e1m p\u0159il\u00e9haly a sta\u010dilo proj\u00edt. V\u00edme o nich v\u0161e a oni v\u011bd\u00ed v\u0161e o n\u00e1s.\u201c<\/p>\r\n
\u201eM\u016f\u017ee bydlet v\u00a0komo\u0159e,\u201c navrhl.<\/p>\r\n
\u201eTy to nech\u00e1pe\u0161 \u2013 p\u0159ijdou na ni. Najdou ji nejpozd\u011bji za m\u011bs\u00edc. U\u017e te\u010f jim jist\u011b chyb\u00ed \u2013 hledaj\u00ed ji, aby mohli odjet.\u201c<\/p>\r\n
\u201eA\u00a0co m\u00e1m podle tebe d\u011blat?\u201c rozk\u0159ikl se. \u201eCo jsem m\u011bl podle tebe ud\u011blat? Nechat ji tam sed\u011bt d\u00e1l? Kopnout ji do ulice a\u00a0zamknout za n\u00ed? M\u00e1m ji j\u00edt ohl\u00e1sit? \u201c<\/p>\r\n
Propukla v\u00a0pl\u00e1\u010d.<\/p>\r\n
\u201eNek\u0159i\u010d! Nek\u0159i\u010d! Ml\u010d! Kolem sp\u00ed lid\u00e9, probud\u00ed\u0161 je t\u00edm hlukem, anebo pr\u00e1v\u011b vst\u00e1vaj\u00ed\u00a0a\u00a0p\u0159evl\u00e9kaj\u00ed se a\u00a0nazouvaj\u00ed si hn\u011bd\u00e9 \u0161n\u011brovac\u00ed boty a\u00a0sn\u00eddaj\u00ed a\u00a0jdou do pr\u00e1ce,\u201c \u0161eptala p\u0159er\u00fdvan\u011b a\u00a0zad\u00edrala nehty do op\u011bradla. \u201eSly\u0161\u00ed t\u011b. Ur\u010dit\u011b t\u011b sly\u0161\u00ed. Nem\u016f\u017eou t\u011b nesly\u0161et, to je to. I\u00a0kdyby t\u011b necht\u011bli sly\u0161et, tak nem\u016f\u017eou, museli by zabo\u0159it hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e, do p\u00e9\u0159ov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f jako m\u00e1me my, a\u00a0v\u0161\u00ed silou si jimi zacpat u\u0161i, aby t\u011b nesly\u0161eli, jak hrozn\u011b k\u0159i\u010d\u00ed\u0161, jak nahlas a\u00a0jak\u00e9 hrozn\u00e9 v\u011bci k\u0159i\u010d\u00ed\u0161\u2026\u201c dralo se j\u00ed z\u00a0\u00fast v\u00a0neust\u00e1l\u00e9m p\u0159\u00edboji v\u00fd\u010ditek.<\/p>\r\n
\u201eCo m\u00e1m tedy ud\u011blat?\u201c zopakoval a\u00a0tentokr\u00e1t byl zcela vyrovnan\u00fd a\u00a0vid\u011bl jen fotografii sv\u00fdch rodi\u010d\u016f na n\u00edzk\u00e9m stolku\u00a0a\u00a0\u017eidli z\u00a0oh\u00fdban\u00e9ho d\u0159eva, co st\u00e1la v\u00a0kout\u011b.<\/p>\r\n
\u201eDopadneme jako pan Kadlec \u2013 udali ho a\u00a0to bylo p\u0159ed rokem. Te\u010f po v\u0161ech t\u011bch hrozn\u00fdch v\u011bcech,\u201c m\u00e1chla rukou do vzduchu, jak kdyby cht\u011bla pot\u011b\u017ekat hr\u016fzu t\u011bch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 j\u00ed zamotaly jazyk, \u201eby to bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Odvedli by ji a\u00a0n\u00e1s by poslali za n\u00ed, nebo by n\u00e1s rovnou zast\u0159elili, ano\u2026 nap\u0159\u00e1hli by pistoli a\u00a0vyst\u0159elili a\u00a0r\u00e1na by pro\u010d\u00edsla vzduch a\u00a0my bychom padli mrtv\u00ed k\u00a0zemi\u2026\u201c<\/p>\r\n
\u201eJsme lid\u00e9, jsme?\u201c mudroval bru\u010div\u011b a hlavu si dr\u017eel v dlan\u00edch. \u201eJsme proto obtiskem sv\u011bta a ten sv\u011bt je kr\u00e1sn\u00fd. Zp\u00edvaj\u00ed v n\u011bm pt\u00e1ci ve dvorc\u00edch a rostou jablon\u011b a hru\u0161n\u011b a budou v n\u011bm r\u016fst, dokud sv\u011bt bude sv\u011btem a budou na n\u00e1s upom\u00ednat\u2026 Kadlec \u0161el hrd\u011b a m\u011bl hlavu vzty\u010denou, nem\u011bli si na n\u011bm \u010deho vz\u00edt a sm\u00e1l se jim. Byl to hrdina, proto\u017ee dok\u00e1zal, \u017ee stoj\u00ed v\u00fd\u0161e ne\u017e oni. My se poni\u017eujeme, jsme proto pomocn\u00edci zla. Nem\u00e1me d\u011bti, co si na n\u00e1s vezmou? Na\u0161e \u017eivoty? To je sm\u011b\u0161n\u00e1 m\u011bna. Nep\u0159istupme jim na to \u2013 neobchodujme s nimi \u2013 nalo\u017eme se sv\u00fdmi \u017eivoty tak, jak sami chceme \u2013 aby i kdy\u017e budou t\u0159eba kr\u00e1tk\u00e9, aby m\u011bly cenu \u2013 abychom si jich mohli sami v\u00e1\u017eit a mohli si proto v\u00e1\u017eit sebe a mohli si v\u00e1\u017eit sv\u011bta\u2026\u201c<\/p>\r\n
Zdvihla uslzenou hlavu a\u00a0sp\u011b\u0161n\u011b si ot\u0159ela o\u010di a\u00a0m\u011bla je te\u010f zarudl\u00e9, ale ji\u017e such\u00e9.<\/p>\r\n
\u201eMus\u00edme to pro ni ud\u011blat!\u201c za\u0159val n\u00e1hle. \u201eMus\u00edme p\u0159estat myslet na z\u00edt\u0159ek! Mus\u00edme se nau\u010dit ud\u011blat dnes n\u011bco bez ohledu na to, co se m\u00e1 st\u00e1t z\u00edtra! Sh\u00fdb\u00e1me se i\u00a0tam, kde nemus\u00edme! Zapomn\u011bli jsme st\u00e1t zp\u0159\u00edma! Ob\u011btujeme-li se, nebude to nikdy ob\u011b\u0165 marn\u00e1! Nau\u010d\u00edme zase tu zv\u011b\u0159 okolo i\u00a0sami sebe, co to znamen\u00e1 b\u00fdt \u010dlov\u011bkem\u2026 Dne\u0161ek chce, abychom konali.\u201c<\/p>\r\n
\u201eTo p\u0159eci nejde!\u201c za\u00fap\u011bla a\u00a0svezla se k\u00a0zemi.<\/p>\r\n
V\u00a0tom se otev\u0159ely dve\u0159e. St\u00e1la v\u00a0nich Ester s\u00a0havran\u00ed k\u0161tic\u00ed; jej\u00ed \u017elut\u00e1 hv\u011bzda na klop\u011b kab\u00e1tu z\u00e1\u0159ila a\u00a0d\u011bkovala slunci, st\u00e1la zp\u0159\u00edma a\u00a0\u0159\u00edkala:<\/p>\r\n
\u201eJ\u00e1 odejdu. Nebojte se, j\u00e1 odejdu. D\u011bkuji v\u00e1m za v\u0161e, nem\u016f\u017eu po v\u00e1s cht\u00edt v\u00edc.\u201c<\/p>\r\n
N\u00e1hle Marie vstala a\u00a0zap\u0159ela se rukou o\u00a0stolek s\u00a0no\u010dn\u00ed fotografi\u00ed jeho rodi\u010d\u016f a\u00a0nat\u00e1hla p\u0159ed sebe v\u00e1hav\u011b ruku.<\/p>\r\n
\u201eNeodch\u00e1zej.\u201c D\u00edvka ruku p\u0159ijala, a\u010d byly jej\u00ed prsty tak\u00e9 pln\u00e9 b\u00e1zn\u011b. \u201eNeodch\u00e1zej. Pom\u016f\u017eu ti s koupel\u00ed. Chce\u0161 se p\u0159eci vykoupat, \u017ee? Jen poj\u010f za mnou, napust\u00edm ti vanu plnou vody a\u017e po okraj, a\u017e bude p\u0159et\u00e9kat a valit se ven a cr\u010det okolo na b\u00edl\u00e9 dla\u017edi\u010dky. Napust\u00edm ji, poj\u010f\u2026\u201c<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017ee s n\u00e1zvem \u201e\u017d\u00edt, nejen p\u0159e\u017e\u00edvat\u201c pro studenty st\u0159edn\u00edch \u0161kol, kterou v lo\u0148sk\u00e9m roce spole\u010dn\u011b vyhl\u00e1sily spolek Amelie, z. s. a agentura Impact_ s c\u00edlem vyrovnat se kreativn\u00ed formou s t\u011b\u017ek\u00fdmi situacemi a detabuizovat t\u00e9ma rakoviny, se z\u00fa\u010dastnilo \u0161edes\u00e1t p\u011bt mlad\u00fdch autor\u016f. V\u00edt\u011bzn\u00fd text Davida Seltenreicha, se kter\u00fdm jsme si pov\u00eddali v rozhovoru pro letn\u00ed \u010d\u00edslo Hobuletu, si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst […]","protected":false},"author":292,"featured_media":77434,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/77433"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=77433"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/77433\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":77443,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/77433\/revisions\/77443"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/77434"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=77433"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=77433"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=77433"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}