{"id":75624,"date":"2024-04-29T11:13:49","date_gmt":"2024-04-29T09:13:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=75624"},"modified":"2024-04-29T11:15:33","modified_gmt":"2024-04-29T09:15:33","slug":"pribeh-tretiho-mostu-iii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/pribeh-tretiho-mostu-iii\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh t\u0159et\u00edho mostu III."},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

Most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. m\u011bl zcela z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro rozvoj Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, proto\u017ee umo\u017enil rychl\u00e9 spojen\u00ed dynamicky se rozv\u00edjej\u00edc\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed s Prahou. Svou roli sehr\u00e1l i b\u011bhem procesu p\u0159ipojov\u00e1n\u00ed obce k metropoli a nav\u00edc jej hned na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let \u010dekala skute\u010dn\u011b velk\u00e1 zkou\u0161ka \u2013 mimo\u0159\u00e1dn\u00fd n\u00e1por n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed jej vyu\u017e\u00edvali p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy v roce 1891.<\/p>\r\n

[\/perex]<\/p>\r\n

Prakticky jedin\u00fdm z\u00e1sadn\u00edm po\u017eadavkem politick\u00e9ho veden\u00ed Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, kter\u00fdm podmi\u0148ovalo p\u0159ipojen\u00ed \u201esv\u00fdch\u201c obc\u00ed k hlavn\u00edmu m\u011bstu, byl z\u00e1vazek Prahy z\u0159\u00eddit vodovod, respektive zajistit do obou obc\u00ed dod\u00e1vky pitn\u00e9 vody. Jednou z mo\u017enost\u00ed, jak tuto podm\u00ednku splnit, se jevilo veden\u00ed vodovodu z centra Prahy. Nab\u00edzelo se tedy v\u00e9st potrub\u00ed na p\u0159edm\u011bst\u00ed po relativn\u011b nov\u00e9m most\u011b C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. Z tohoto d\u016fvodu nechala pra\u017esk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada v roce 1884, tedy 16 let po zprovozn\u011bn\u00ed mostu, zpracovat posudek, kter\u00fd m\u011bl tuto mo\u017enost posv\u011btit, respektive zjistit, zda je stavba schopna un\u00e9st dal\u0161\u00ed zat\u00ed\u017een\u00ed. V\u00fdsledky zkoum\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 provedli odborn\u00edci z v\u00edde\u0148sk\u00e9 a pra\u017esk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 techniky, byly pon\u011bkud p\u0159ekvapiv\u00e9 a nep\u0159\u00edli\u0161 pozitivn\u00ed. Uk\u00e1zalo se toti\u017e, \u017ee skute\u010dn\u00e1 pevnost \u0159et\u011bz\u016f je zhruba o t\u0159etinu ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e ud\u00e1vali angli\u010dt\u00ed konstrukt\u00e9\u0159i mostu. Byla to nejsp\u00ed\u0161 vina pou\u017eit\u00e9ho materi\u00e1lu, \u0159et\u011bzy a ukotven\u00ed byly vyrobeny z anglick\u00e9 oceli, o jej\u00ed\u017e kvalit\u011b se tehdy nepochybovalo a ani se v dob\u011b stavby neprov\u011b\u0159ovala. I p\u0159es zji\u0161t\u011bn\u00e9 nedostatky ale dostalo potrub\u00ed zelenou a na most bylo instalov\u00e1no.<\/p>\r\n

D\u016fv\u011bru ve visut\u00e9 mosty naru\u0161ila ud\u00e1lost z 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1886, kdy se v Ostrav\u011b z\u0159\u00edtil most p\u0159es \u0159eku Ostravici z roku 1851, po kter\u00e9m pr\u00e1v\u011b pochodoval odd\u00edl \u0161kadrony 17. pluku hul\u00e1n\u016f. Krom\u011b voj\u00e1k\u016f se na n\u011bm pohybovalo tak\u00e9 n\u011bkolik des\u00edtek civilist\u016f, celkem asi 60 osob, a nalo\u017een\u00e9 vozy. Bilance ne\u0161t\u011bst\u00ed byla stra\u0161n\u00e1 \u2013 zahynulo celkem \u0161est osob v\u010detn\u011b dvou d\u011bt\u00ed. Jak u\u017e to v podobn\u00fdch p\u0159\u00edpadech b\u00fdv\u00e1, tisk okam\u017eit\u011b za\u010dal \u0159e\u0161it, zda n\u011bco podobn\u00e9ho nehroz\u00ed i na dal\u0161\u00edch mostech \u2013 zejm\u00e9na na star\u00e9m pra\u017esk\u00e9m \u0159et\u011bzov\u00e9m most\u011b C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka, ale i na jeho nov\u011bj\u0161\u00edm kolegovi, most\u011b C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. Na ne\u0161t\u011bst\u00ed zareagovaly i\u00a0\u00fa\u0159ady, kdy\u017e na\u0159\u00eddily d\u016fkladnou kontrolu mostn\u00edch konstrukc\u00ed stejn\u00e9ho typu.
\r\n
\r\nUb\u00edrati se jen po prav\u00e9m chodn\u00edku<\/strong><\/span>
\r\nNa most do Bubn\u016f do\u0161lo na konci kv\u011btna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku, p\u0159i\u010dem\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed nedostatky na konstrukci objeveny nebyly, a to p\u0159esto, \u017ee od roku 1884 tudy jezdila i tramvaj (ko\u0148ka) sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do Stromovky. V\u00fdsledek \u0161et\u0159en\u00ed se odrazil v nov\u00e9m \u201ej\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1du\u201c po mostu Franti\u0161ka Josefa I., kter\u00fd byl vyd\u00e1n v srpnu t\u00e9ho\u017e roku. Obsahoval celou \u0159adu omezen\u00ed, nap\u0159\u00edklad ur\u010doval maxim\u00e1ln\u00ed hmotnost dopravovan\u00e9ho n\u00e1kladu na 10 tun. Pro povozy a jezdce na kon\u00edch byla vyhrazena lev\u00e1 strana vozovky, nesm\u011bli se p\u0159edj\u00ed\u017ed\u011bt ani na most\u011b bezd\u016fvodn\u011b zastavovat. Omezen\u00ed se ale dotkla i chodc\u016f \u2013 \u010dtvrt\u00fd bod nov\u00e9ho \u0159\u00e1du uv\u00e1d\u00ed: \u201eV\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed lid\u00ed v tlup\u00e1ch nesm\u00ed po most\u011b tom p\u0159ech\u00e1zeti, a jest tud\u00ed\u017e p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edch poh\u0159bech, proces\u00edch, pr\u016fvodech atd. dovoleno \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm p\u011b\u0161\u00edm ub\u00edrati se po most\u011b v\u017edy jen po prav\u00e9m chodn\u00edku.\u201c Toto i dal\u0161\u00ed omezen\u00ed pohybu chodc\u016f, kter\u00e1 v\u0161ak platila u\u017e p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm tohoto \u0159\u00e1du (zpravidla do\u010dasn\u011b p\u0159i o\u010dek\u00e1van\u00e9m v\u011bt\u0161\u00edm n\u00e1valu lid\u00ed), jsou samoz\u0159ejm\u011b v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b, kdy se po mostech b\u011b\u017en\u011b pohybuj\u00ed pom\u011brn\u011b velkou rychlost\u00ed n\u00e1kladn\u00ed automobily nebo mnohatunov\u00e9 tramvajov\u00e9 soupravy, t\u011b\u017eko pochopiteln\u00e9.<\/p>\r\n

Rozpt\u00fdlen\u00ed obav<\/strong><\/span>
\r\nI p\u0159esto, \u017ee se podle v\u0161eho most t\u011b\u0161il relativn\u011b dobr\u00e9 kondici, rozhodla pra\u017esk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada, \u017ee jej bude t\u0159eba rekonstruovat, aby byly rozpt\u00fdleny obavy o jeho bezpe\u010dnost. Projekt opravy a zes\u00edlen\u00ed mostn\u00ed konstrukce m\u011bli vypracovat profeso\u0159i August Salaba a Bed\u0159ich Steiner. Oba odborn\u00edci nakonec p\u0159ipravili dv\u011b varianty pro rekonstrukci, u obou p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 n\u00e1klady p\u0159es\u00e1hly 300 000 zlat\u00fdch. Ani jeden z n\u00e1vrh\u016f ov\u0161em nevyhovoval nov\u011b zaveden\u00fdm norm\u00e1m, odborn\u00edci se tedy pokusili vypracovat dal\u0161\u00ed pl\u00e1ny, av\u0161ak cel\u00e1 anab\u00e1ze nakonec vedla k rozkolu mezi nimi a prudk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 polemice, kter\u00e1 jist\u011b p\u0159isp\u011bla k odkladu cel\u00e9ho projektu. V mezi\u010dase, konkr\u00e9tn\u011b v b\u0159eznu 1889, se p\u0159es most (i d\u00edky posv\u011bcen\u00ed prof. Salaby) p\u0159epravoval nadm\u011brn\u00fd n\u00e1klad \u2013 v\u00e1lec ur\u010den\u00fd pro \u00fapravu jedn\u00e9 z hole\u0161ovick\u00fdch ulic o hmotnosti 16 tun. Most tuto zkou\u0161ku zvl\u00e1dl.<\/p>\r\n

Celkov\u00e1 rekonstrukce se tedy zadrhla, ale ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu roku 1890 se most, respektive jeho nosnost, \u0159e\u0161ila znovu. Na pra\u017esk\u00fd magistr\u00e1t se obr\u00e1tili po\u0159adatel\u00e9 tehdy p\u0159ipravovan\u00e9 Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy s dotazem na aktu\u00e1ln\u00ed stav mostu c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. Vcelku sebev\u011bdom\u011b, nicm\u00e9n\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u011b o\u010dek\u00e1vali velk\u00fd z\u00e1jem o svou akci, a tedy zv\u00fd\u0161enou z\u00e1t\u011b\u017e pro most, nejen skrze div\u00e1ctvo m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed na V\u00fdstavi\u0161t\u011b b\u011bhem akce samotn\u00e9, ale i p\u0159ed n\u00ed (a po n\u00ed) v souvislosti s dopravou stavebn\u00edho materi\u00e1lu i expon\u00e1t\u016f.<\/p>\r\n

Na apel organiz\u00e1tor\u016f v\u00fdstavy zareagovala m\u011bstsk\u00e1 rada sestaven\u00edm komise, kter\u00e1 m\u011bla navrhnout \u0159e\u0161en\u00ed vedouc\u00ed k zes\u00edlen\u00ed mostn\u00ed konstrukce. V \u010dervnu t\u00e9ho\u017e roku odborn\u00edci pra\u017esk\u00fdm radn\u00edm navrhli celkem t\u0159i varianty. Prvn\u00ed po\u010d\u00edtala s vyztu\u017een\u00edm oblouk\u016f mostu jak\u00fdmsi le\u0161en\u00edm, je\u017e by konstrukci podep\u0159elo, dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed bylo zes\u00edlen\u00ed \u0159et\u011bz\u016f dr\u00e1t\u011bn\u00fdmi lany a posledn\u00ed variantou bylo pos\u00edlen\u00ed prvn\u00ed \u010d\u00e1sti \u0159et\u011bz\u016f, kter\u00e9 vedly od mostn\u00edch v\u011b\u017e\u00ed k prvn\u00edmu \u201ezauzlen\u00ed\u201c. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u0161echny uveden\u00e9 varianty vy\u017eadovaly, respektive v sob\u011b zahrnovaly nutnost zes\u00edlen\u00ed vozovky, opravy chodn\u00edk\u016f a nat\u0159en\u00ed mostn\u00ed konstrukce. Proveden\u00ed t\u011bchto prac\u00ed bylo m\u011bstskou radou v srpnu schv\u00e1leno a na podzim t\u00e9ho\u017e roku provedeno.<\/p>\r\n

Se samotou gener\u00e1ln\u00ed opravou to ale bylo slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. A\u010dkoli radn\u00ed na zm\u00edn\u011bn\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed schv\u00e1lili projekt opravy, kter\u00fd vypracoval in\u017een\u00fdr Franti\u0161ek Pr\u00e1\u0161il, c. k. m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed jej vyhodnotilo jako nedostate\u010dn\u00fd z hlediska bezpe\u010dnosti, j\u00ed\u017e m\u011blo b\u00fdt dosa\u017eeno. T\u0159i \u010dtvrt\u011b roku p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm Jubilejn\u00ed v\u00fdstavy bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee velkou rekonstrukci u\u017e do za\u010d\u00e1tku akce nelze stihnout.<\/p>\r\n

D\u0159ev\u011bn\u00fd pomocn\u00edk<\/strong><\/span>
\r\nBylo tedy t\u0159eba celou situaci urychlen\u011b vy\u0159e\u0161it jin\u00fdm zp\u016fsobem. Nakonec a\u017e v b\u0159eznu 1891 bylo rozhodnuto, \u017ee bude vystav\u011bn provizorn\u00ed pilotov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd most, kter\u00fd pom\u016f\u017ee sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu visut\u00e9mu \u201ekolegovi\u201c zvl\u00e1dnout n\u00e1por osob i materi\u00e1lu p\u0159ed v\u00fdstavou a b\u011bhem n\u00ed. Postaven byl na n\u00e1vodn\u00ed stran\u011b mostu C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa, mezi ulic\u00ed Na Franti\u0161ku a b\u00fdvalou hav\u00edrnou pod Letnou (domek, kter\u00fd st\u00e1val nad vtokem vltavsk\u00e9 vody do Rudolfovy \u0161toly). Nosnost mostu m\u011bla b\u00fdt 12 tun, co\u017e bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 s ohledem na mo\u017enost vyb\u00edrat mostn\u00e9 z p\u0159epravovan\u00fdch n\u00e1klad\u016f, a zajistit tak, \u017ee se o\u010dek\u00e1van\u00e1 investice m\u011bstu vr\u00e1t\u00ed. Celkov\u00e1 d\u00e9lka mostu \u010dinila 195 metr\u016f, vozovka byla \u0161irok\u00e1 4,5 metru, na obou stran\u00e1ch ji lemovaly chodn\u00edky o \u0161\u00ed\u0159i 110 centimetr\u016f, v\u00fd\u0161ka stavby byla nad \u00farovn\u00ed Vltavy p\u0159i velk\u00e9 povodni v roce 1845. A\u010dkoli most m\u011bl b\u00fdt v provozu pouze b\u011bhem kon\u00e1n\u00ed v\u00fdstavy, tedy od pozdn\u00edho jara do podzimu 1891, byly jeho pil\u00ed\u0159e nakonec vybaveny ochranou proti n\u00e1poru ledov\u00fdch ker. Sice to n\u00e1klady na stavbu zv\u00fd\u0161ilo o 10 000 na celkov\u00fdch 50 000 zlat\u00fdch, uk\u00e1zalo se to ale jako proz\u00edrav\u00fd krok.<\/p>\r\n

I kdy\u017e se jednalo o relativn\u011b jednoduchou konstrukci, je skute\u010dn\u011b obdivuhodn\u00e9, jak rychle byl provizorn\u00ed most postaven. Do zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy se jej sice otev\u0159\u00edt nepoda\u0159ilo (v\u00fdstava byla zah\u00e1jena 15. kv\u011btna), ale ji\u017e 15. \u010dervna byl p\u0159ed\u00e1n k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Od rozhodnut\u00ed realizovat tuto stavbu k jej\u00edmu otev\u0159en\u00ed uplynulo pouh\u00e9ho \u010dtvrt roku. Samotn\u00e9ho \u00fa\u010delu nov\u00e9 stavby, tedy uleh\u010den\u00ed mostu C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I., bylo doc\u00edleno jednoduch\u00fdm opat\u0159en\u00edm \u2013 pro povozy m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed z centra Prahy do Bubn\u016f byla stanovena povinnost pou\u017e\u00edt nov\u00fd provizorn\u00ed most, n\u00e1klady v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru se p\u0159esunovaly p\u0159es most Franti\u0161ka Josefa I. Chodci si mohli most vybrat.<\/p>\r\n

Tu a tam se v tisku objevovaly \u010dl\u00e1nky, kter\u00e9 si braly na pa\u0161k\u00e1l nutnost placen\u00ed mostn\u00e9ho p\u0159i p\u0159echodu mostu. Nap\u0159\u00edklad v l\u00e9t\u011b 1893 bylo na Letn\u00e9 z\u0159\u00edzeno \u201erejdi\u0161t\u011b\u201c (h\u0159i\u0161t\u011b pro d\u011bti), kter\u00e9 sem l\u00e1kalo i d\u011bti z opa\u010dn\u00e9ho b\u0159ehu Vltavy. Mnoz\u00ed mal\u00ed Pra\u017ean\u00e9 ov\u0161em nem\u011bli ani onen jeden krejcar, jej\u017e bylo t\u0159eba zaplatit p\u0159i p\u0159echodu mostu C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. (stejn\u011b tak i p\u0159es \u0159et\u011bzovou l\u00e1vku u Rudolfina), a museli tak na Letnou oklikou p\u0159es Karl\u016fv most, kter\u00fd byl jedin\u00fdm mostem, jej\u017e bylo mo\u017eno p\u0159ekonat zdarma. B\u011bhem t\u011bchto dlouh\u00fdch cest d\u011bti \u010dasto promokly. Pisatel \u010dl\u00e1nku apeloval na m\u011bstskou radu, aby bylo placen\u00ed mostn\u00e9ho odpu\u0161t\u011bno alespo\u0148 d\u011btem.<\/p>\r\n

Tak jako tak, dal\u0161\u00ed zkou\u0161ka \u010dekala most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. b\u011bhem N\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstavy \u010deskoslovansk\u00e9 v roce 1895. Nutno poznamenat, \u017ee na sv\u00e9m m\u00edst\u011b tehdy z\u016fst\u00e1val i provizorn\u00ed pilotov\u00fd most, a\u010dkoli jak u\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, p\u016fvodn\u011b se pl\u00e1novalo, \u017ee bude slou\u017eit jen jeden rok. Pr\u00e1v\u011b i p\u0159ed v\u00fdstavou v roce 1895 byl upravov\u00e1n, zejm\u00e9na instalac\u00ed a podep\u0159en\u00edm ztu\u017euj\u00edc\u00edch nosn\u00edk\u016f. V t\u00e9 dob\u011b se ale u\u017e schylovalo k z\u00e1sadn\u00ed rekonstrukci mostu, kter\u00e1 prob\u011bhla v letech 1897\u20131898. Jej\u00edmi autory byli in\u017een\u00fdr pracuj\u00edc\u00ed pro magistr\u00e1tn\u00ed stavebn\u00ed \u00fa\u0159ad Ing. Ji\u0159\u00ed Soukup (nechal si postavit na Letn\u00e9 kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm Belvedere v Kamenick\u00e9 ulici \u010d. p. 675\/2) a c. k. vrchn\u00ed in\u017een\u00fdr V\u00e1clav Weing\u00e4rtner.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nPohled na most koncem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. V obdob\u00ed protektor\u00e1tu nesl most jm\u00e9no po v\u00fdznamn\u00e9m hudebn\u00edm skladateli \u2013 Jan\u00e1\u010dk\u016fv. Po v\u00e1lce se vr\u00e1tilo p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no \u0160tef\u00e1nik\u016fv, t\u011bsn\u011b p\u0159ed definitivn\u00edm z\u00e1nikem byl p\u0159ejmenov\u00e1n na \u0160verm\u016fv.<\/span><\/em><\/p>\r\n

Gener\u00e1ln\u00ed oprava<\/strong><\/span>
\r\nRekonstrukce byla zah\u00e1jena na po\u010d\u00e1tku srpna 1897, p\u0159i\u010dem\u017e gener\u00e1ln\u00ed dodavatel opravy, tedy stroj\u00edrna Ruston, m\u011bl ve smlouv\u011b zakotvenou povinnost odevzdat vylep\u0161en\u00fd most zp\u011bt m\u011bstu Praze 31. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku. Jak to tak b\u00fdv\u00e1, n\u00e1ro\u010dn\u00fd projekt prov\u00e1zely obt\u00ed\u017ee. V z\u00e1\u0159\u00ed 1897 vystoupil na jedn\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00e9ho zastupitelstva jeho \u010dlen a sou\u010dasn\u011b poslanec zemsk\u00e9ho sn\u011bmu (tak\u00e9 za volebn\u00ed obvod Hole\u0161ovice-Bubny) ing. Jan Kaftan a nutnost rekonstrukce zpochybnil. Stav mostu ozna\u010dil za bezprobl\u00e9mov\u00fd a uvedl, \u017ee lep\u0161\u00ed by bylo pen\u00edze ur\u010den\u00e9 na opravu ulo\u017eit v bance a z \u00farok\u016f z tohoto vkladu pak celou stavbu spl\u00e1cet a odpustit Pra\u017ean\u016fm nepopul\u00e1rn\u00ed mostn\u00e9. Pom\u011brn\u011b brzy bylo tak\u00e9 z\u0159ejm\u00e9, \u017ee stanoven\u00fd term\u00edn nebude dodr\u017een. Cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost se znovu dostala i na jedn\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00e9ho zastupitelstva na po\u010d\u00e1tku listopadu. Starosta Prahy dr. Jan Podlipn\u00fd kritizoval laxnost prov\u00e1d\u011bn\u00fdch prac\u00ed \u2013 v dob\u011b, kdy m\u011bla b\u00fdt rekonstrukce dokon\u010dena, \u00fadajn\u011b na stavb\u011b pracovalo jen \u0161est d\u011bln\u00edk\u016f. Podlipn\u00fd z\u00e1rove\u0148 ujistil p\u0159\u00edtomn\u00e9, \u017ee m\u011bsto bude od firmy vym\u00e1hat dohodnut\u00e9 pen\u00e1le 150 zlat\u00fdch za ka\u017ed\u00fd den prodlevy. Firma Ruston sice p\u0159isl\u00edbila, \u017ee opravu dokon\u010d\u00ed do poloviny prosince, ani tento term\u00edn ale nebyl dodr\u017een a opravy se poda\u0159ilo dokon\u010dit a\u017e na po\u010d\u00e1tku b\u0159ezna 1898.<\/p>\r\n

Co se t\u00fd\u010de vlastn\u00edch oprav, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi zm\u011bnami byly v\u00fdm\u011bny \u0159et\u011bz\u016f za lana, d\u00e1le zes\u00edlen\u00ed pod\u00e9ln\u00fdch ztu\u017euj\u00edc\u00edch nosn\u00edk\u016f a v\u00fdm\u011bna lo\u017eisek kotev. Velk\u00fd d\u016fraz byl tentokr\u00e1t kladen na zat\u011b\u017ek\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ky. Zat\u00edmco p\u0159ed prvn\u00edm otev\u0159en\u00edm mostu prob\u011bhla zkou\u0161ka vlastnost\u00ed mostu prost\u0159ednictv\u00edm dynamick\u00e9 z\u00e1t\u011b\u017ee (pohybuj\u00edc\u00ed se dobytek, respektive jezdci na kon\u00edch), tentokr\u00e1t bylo zvoleno statick\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed v podob\u011b cihel v cel\u00e9 d\u00e9lce mostu a pln\u011b nalo\u017een\u00fdch voz\u016f.<\/p>\r\n

Po dokon\u010den\u00ed prac\u00ed byl tak\u00e9 uzav\u0159en provizorn\u00ed pilotov\u00fd most. Slou\u017eil nakonec sedm let, definitivn\u011b snesen byl v roce 1900. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. pro\u0161el rekonstrukc\u00ed tak\u0159\u00edkaj\u00edc v hodin\u011b dvan\u00e1ct\u00e9. A\u010dkoli u\u017e od roku 1884 po n\u011bm jezdily tramvajov\u00e9 vozy tzv. ko\u0148ky, nedlouho pot\u00e9 tudy za\u010daly proj\u00ed\u017ed\u011bt mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed vozy tramvaje elektrick\u00e9. N\u00e1por na provoz na most\u011b ale zp\u016fsoboval i prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst po\u010dtu obyvatel Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, jeliko\u017e v prvn\u00edch letech 20. stolet\u00ed zde \u017eily u\u017e v\u00edce ne\u017e t\u0159i des\u00edtky tis\u00edc lid\u00ed. Na \u00fazem\u00ed sedm\u00e9 \u010dtvrti tak\u00e9 tehdy p\u016fsobila \u0159ada firem, kter\u00e9 most pochopiteln\u011b rovn\u011b\u017e vyu\u017e\u00edvaly k p\u0159eprav\u011b materi\u00e1lu do sv\u00fdch provoz\u016f nebo v\u00fdrobk\u016f z nich. M\u011bsto ale dbalo, aby most z\u016fstal v kondici, v roce 1905 nap\u0159\u00edklad vyb\u00edzelo z\u00e1jemce k p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed do sout\u011b\u017ee o ve\u0159ejnou zak\u00e1zku na \u00fadr\u017ebu d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u0161pal\u00ed\u010dkov\u00e9 dla\u017eby na dobu p\u011bti let. V l\u00e9t\u011b 1913 prob\u011bhla oprava mostn\u00ed vozovky, po dobu jej\u00edho trv\u00e1n\u00ed byl most otev\u0159en pouze pro p\u011b\u0161\u00ed.<\/p>\r\n

Z\u00e1sadn\u00ed \u00falevu ov\u0161em mostu p\u0159inesli nov\u00ed \u201ekolegov\u00e9\u201c, kte\u0159\u00ed kolem vyrostli na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed: provizorn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd most p\u0159es ostrov \u0160tvanice (1900), jej\u017e pozd\u011bji nahradil Hl\u00e1vk\u016fv most (1912) a most \u010cech\u016fv (1908), kter\u00fd vznikl v souvislosti s asanac\u00ed Josefova.<\/p>\r\n

Nov\u00e9 jm\u00e9no<\/strong><\/span>
\r\nForm\u00e1ln\u00ed, ale p\u0159esto d\u016fle\u017eitou zm\u011bnu p\u0159inesly n\u00e1mi sledovan\u00e9mu mostu ud\u00e1losti v roce 1918. Zcela v duchu tehdej\u0161\u00ed doby a zatracov\u00e1n\u00ed v\u0161eho, co p\u0159ipom\u00ednalo star\u00e9 Rakousko, musel most dostat nov\u00e9 jm\u00e9no. V \u00fanoru 1919 se pra\u017esk\u00e9 zastupitelstvo usneslo, \u017ee most se bude jmenovat Sokolsk\u00fd \u2013 podle nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1rodn\u00edho spolku. D\u016fvod byl nasnad\u011b, pr\u00e1v\u011b p\u0159es tento most proudily davy sokol\u016f na sleti\u0161t\u011b, kter\u00e1 byla a\u017e do roku 1920 um\u00edst\u011bna na Letensk\u00e9 pl\u00e1ni.<\/p>\r\n

Nakonec ale do situace zas\u00e1hla jin\u00e1 d\u011bjinn\u00e1 ud\u00e1lost. Na po\u010d\u00e1tku kv\u011btna 1919 zahynul p\u0159i leteck\u00e9 nehod\u011b Milan Rastislav \u0160tef\u00e1nik a u\u017e 15. kv\u011btna bylo rozhodnuto p\u0159ipomenout pam\u00e1tku tohoto mu\u017ee pr\u00e1v\u011b pojmenov\u00e1n\u00edm \u0159et\u011bzov\u00e9ho mostu.<\/p>\r\n

Prakticky hned od po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let se za\u010d\u00edn\u00e1 mluvit o pot\u0159eb\u011b \u0160tef\u00e1nik\u016fv most nahradit, a to zejm\u00e9na s (na\u0161t\u011bst\u00ed) nerealizovan\u00fdm z\u00e1m\u011brem zastav\u011bt Letenskou pl\u00e1\u0148 (zde m\u011bla st\u00e1t mj. budova parlamentu). Jeden z pl\u00e1n\u016f p\u0159edpokl\u00e1dal v\u00fdstavbu mostu, kter\u00fd by krom\u011b \u0159eky p\u0159eklenul i tehdej\u0161\u00ed B\u011blsk\u00e9ho t\u0159\u00eddu (dnes n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Kpt. Jaro\u0161e) a byl by vkl\u00edn\u011bn do letensk\u00e9 str\u00e1n\u011b v m\u00edstech, kde st\u00e1vala doln\u00ed stanice lanov\u00e9 dr\u00e1hy, respektive pohybliv\u00e9ho chodn\u00edku na Letnou. Odtud m\u011bly v\u00e9st dv\u011b serpentinov\u00e9 silnice sm\u011brem na pl\u00e1\u0148.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nUnik\u00e1tn\u00ed fotografie z dubna 1942 zobrazuj\u00edc\u00ed ob\u011b soub\u011b\u017en\u011b existuj\u00edc\u00ed
\r\nmostn\u00ed konstrukce \u2013 p\u016fvodn\u00ed most i d\u0159ev\u011bn\u00e9 provizorium.<\/span><\/em><\/p>\r\n

P\u011btiletka most\u016f<\/strong><\/span>
\r\nV roce 1928 se v tisku op\u011bt objevuje kritika mostu, kter\u00e1 poukazuje p\u0159edev\u0161\u00edm na jeho nedostate\u010dnou \u0161\u00ed\u0159i, a tedy kapacitu. Spekulovalo se, \u017ee po demont\u00e1\u017ei bude mostn\u00ed konstrukce vyu\u017eita je\u0161t\u011b v Roztok\u00e1ch u Prahy, zast\u00e1nce na\u0161el i eventu\u00e1ln\u00ed p\u0159esun nad n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-St\u0159ed (dnes Masarykovo). V roce 1934 vyhl\u00e1silo veden\u00ed Prahy \u201ep\u011btiletku most\u016f\u201c. V r\u00e1mci tohoto pl\u00e1nu dostaly prioritu dv\u011b stavby \u2013 nahrazen\u00ed \u0160tef\u00e1nikova mostu a p\u0159emost\u011bn\u00ed Nuselsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed. Zat\u00edmco druh\u00fd projekt byl realizov\u00e1n a\u017e v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech, na nov\u00e9m mostu z Revolu\u010dn\u00ed t\u0159\u00eddy pod Letnou se skute\u010dn\u011b za\u010dalo pracovat. V roce 1936 byla vyps\u00e1na sout\u011b\u017e, prvn\u00ed cena nakonec nebyla ud\u011blena, ale t\u0159i projekty, kter\u00e9 se um\u00edstily na druh\u00e9m m\u00edst\u011b, se dle dobov\u00fdch zpr\u00e1v mohly st\u00e1t z\u00e1kladem pro definitivn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed p\u0159emost\u011bn\u00ed. \u017delezobetonov\u00fd most m\u011bl m\u00edt \u0161\u00ed\u0159ku 24\u201328 metr\u016f, m\u011bl st\u00e1t 25 milion\u016f tehdej\u0161\u00edch korun, term\u00edn dokon\u010den\u00ed byl stanoven pom\u011brn\u011b ambici\u00f3zn\u011b \u2013 v roce 1941 m\u011blo b\u00fdt hotovo.<\/p>\r\n

Jak u\u017e to b\u00fdv\u00e1, do sebev\u011bdom\u00e9ho pl\u00e1nu ov\u0161em vstoupily d\u011bjinn\u00e9 ud\u00e1losti. Po okupaci v roce 1939 byla zastavena prakticky ve\u0161ker\u00e1 civiln\u00ed v\u00fdstavba, co\u017e realizaci mostu odsunulo do nejist\u00e9 budoucnosti. Na po\u010d\u00e1tku roku 1941 byla v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti mostu vystav\u011bna alespo\u0148 d\u0159ev\u011bn\u00e1 l\u00e1vka \u010di sp\u00ed\u0161e most, kam byl v prosinci t\u00e9ho\u017e roku p\u0159esunut provoz tramvaj\u00ed. \u0158et\u011bzov\u00fd most, u\u017e uzav\u0159en\u00fd, m\u011bl b\u00fdt snesen, ov\u0161em odpov\u011bdn\u00ed pracovn\u00edci pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu \u00fadajn\u011b demont\u00e1\u017e pod nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi z\u00e1minkami odkl\u00e1dali, aby materi\u00e1l z mostu nemohl b\u00fdt vyu\u017eit v r\u00e1mci n\u011bmeck\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pr\u016fmyslu. Most byl tedy definitivn\u011b odstran\u011bn a\u017e v roce 1946. Na jeho m\u00edst\u011b vyrostl v letech 1949\u20131951 \u0160verm\u016fv most, kter\u00fd nyn\u00ed op\u011bt pod jm\u00e9nem \u0160tef\u00e1nik\u016fv slou\u017e\u00ed Pra\u017ean\u016fm dodnes.<\/p>\r\n

A\u010dkoli most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. fungoval \u201ejen\u201c sedm des\u00edtek let, jeho v\u00fdznam pro Prahu a zejm\u00e9na Prahu VII byl mimo\u0159\u00e1dn\u00fd. \u00da\u010dinn\u011b toti\u017e propojil Prahu s Hole\u0161ovicemi a Bubny, a jeho existence tak p\u0159isp\u011bla k relativn\u011b bezprobl\u00e9mov\u00e9mu spojen\u00ed obou obc\u00ed. A\u010dkoli jeho konstrukce se mnohokr\u00e1t stala ter\u010dem kritiky, nikdy jej nepostihla \u017e\u00e1dn\u00e1 fat\u00e1ln\u00ed nehoda nebo probl\u00e9m a doslova unesl (by\u0165 s podporou d\u0159ev\u011bn\u00e9 l\u00e1vky) i z\u00e1t\u011b\u017e b\u011bhem celon\u00e1rodn\u00edch v\u00fdstav na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, sokolsk\u00fdch slet\u016f apod.
\r\nNav\u00edc \u2013 i nejv\u011bt\u0161\u00ed kritici mostu p\u0159izn\u00e1vali t\u00e9to stavb\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 estetick\u00e9 kvality.
\r\nByl jednodu\u0161e kr\u00e1sn\u00fd.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Most C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. m\u011bl zcela z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro rozvoj Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, proto\u017ee umo\u017enil rychl\u00e9 spojen\u00ed dynamicky se rozv\u00edjej\u00edc\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed s Prahou. Svou roli sehr\u00e1l i b\u011bhem procesu p\u0159ipojov\u00e1n\u00ed obce k metropoli a nav\u00edc jej hned na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let \u010dekala skute\u010dn\u011b velk\u00e1 zkou\u0161ka \u2013 mimo\u0159\u00e1dn\u00fd n\u00e1por n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed jej vyu\u017e\u00edvali p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy v roce 1891. […]","protected":false},"author":292,"featured_media":75632,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/75624"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=75624"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/75624\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":75638,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/75624\/revisions\/75638"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/75632"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=75624"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=75624"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=75624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}