    
{"id":74854,"date":"2024-03-28T10:38:38","date_gmt":"2024-03-28T09:38:38","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=74854"},"modified":"2024-03-28T10:38:39","modified_gmt":"2024-03-28T09:38:39","slug":"pribeh-tretiho-mostu-ii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/pribeh-tretiho-mostu-ii\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh t\u0159et\u00edho mostu II."},"content":{"rendered":"<p>[perex]<\/p>\r\n<p>Prosadit stavbu t\u0159et\u00edho mostu p\u0159es Vltavu bylo skute\u010dn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9. Nejv\u011bt\u0161\u00ed propag\u00e1tor t\u00e9to akce \u2013 s\u00e1m starosta hlavn\u00edho m\u011bsta V\u00e1clav B\u011blsk\u00fd \u2013 musel \u010delit odporu n\u011bkter\u00fdch sv\u00fdch koleg\u016f z&nbsp;obecn\u00edho zastupitelstva, kte\u0159\u00ed poukazovali zejm\u00e9na na vysok\u00e9 n\u00e1klady a&nbsp;podporovali jin\u00e9, podle nich pro Prahu d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed projekty. Nad\u0161en\u011b se netv\u00e1\u0159il ani dobov\u00fd tisk. A&nbsp;ani technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed stavby se nesetkalo zdaleka u\u00a0v\u0161ech odborn\u00edk\u016f s\u00a0pochopen\u00edm.<\/p>\r\n<p>[\/perex]<\/p>\r\n<p>Projekt ale nakonec dostal zelenou a\u00a0v\u00a0srpnu 1865 odstartovaly na obou b\u0159ez\u00edch Vltavy stavebn\u00ed pr\u00e1ce. Jak b\u00fdvalo tehdy zvykem, samotn\u00e9 zah\u00e1jen\u00ed stavby znamenalo uspo\u0159\u00e1dat slavnost polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene pro t\u0159et\u00ed most. Zat\u00edmco dnes se podobn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost obvykle odehr\u00e1v\u00e1 na rozbahn\u011bn\u00e9m staveni\u0161ti, kde na \u017eulov\u00fd kv\u00e1dr poklepou politici v\u00a0padnouc\u00edch oblec\u00edch a\u00a0sm\u011b\u0161n\u011b nepasuj\u00edc\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch p\u0159ilb\u00e1ch, p\u0159ed sto \u0161edes\u00e1ti lety se jednalo o\u00a0skute\u010dn\u011b slavnostn\u00ed ud\u00e1lost, kterou \u017eilo doslova cel\u00e9 m\u011bsto. Slavnost se konala ve \u010dtvrtek 19.&nbsp;\u0159\u00edjna 1865 a\u00a0mezi jej\u00edmi hosty samoz\u0159ejm\u011b nechyb\u011bli z\u00e1stupci Prahy, za v\u0161echny starosta V\u00e1clav B\u011blsk\u00fd nebo jeho n\u00e1m\u011bstek a\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stupce Franti\u0161ek Dittrich, st\u00e1tn\u00ed moc zde reprezentoval z\u00e1stupce \u010desk\u00e9ho m\u00edstodr\u017eitele Jan hrab\u011b La\u017eansk\u00fd. Slavnostn\u00ed pr\u016fvod pak tvo\u0159ili \u010dlenov\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch profesn\u00edch korporac\u00ed \u2013 \u017eivnostensk\u00fdch spole\u010denstev nebo rozli\u010dn\u00fdch z\u00e1jmov\u00fdch spolk\u016f. Nechyb\u011bli ani z\u00e1stupci kl\u00e9ru, konkr\u00e9tn\u011b pra\u017esk\u00fd kardin\u00e1l a\u00a0arcibiskup Bed\u0159ich ze Schwarzenbergu, jeho\u017e role p\u0159i slavnosti byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1, proto\u017ee m\u011bl za \u00fakol z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men m\u011bstu posv\u011btit. Jako m\u00edsto pro slavnost byl vybr\u00e1n vltavsk\u00fd b\u0159eh pod Letnou, p\u0159i\u010dem\u017e deputace z\u00a0Prahy \u0159eku v\u00a0t\u011bchto m\u00edstech p\u0159ekonala po p\u0159edem vytvo\u0159en\u00e9m \u201elodn\u00edm most\u011b\u201c. V\u00a0m\u00edstech, kam m\u011bl b\u00fdt zasazen z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men, byl postaven stan,\u00a0v\u00a0n\u011bm\u017e prob\u011bhl slavnostn\u00ed z\u00e1pis p\u0159\u00edtomn\u00fdch do pam\u011btn\u00ed knihy.<\/p>\r\n<p>Starosta B\u011blsk\u00fd pronesl kr\u00e1tkou \u0159e\u010d, ve kter\u00e9 stru\u010dn\u011b popsal anab\u00e1zi, je\u017e p\u0159edch\u00e1zela realizaci tohoto projektu. Tak\u00e9 pod\u011bkoval tehdej\u0161\u00edmu st\u00e1tn\u00edmu ministrovi (p\u0159edsedovi vl\u00e1dy) Richardovi hrab\u011bti Belcredimu za podporu stavby. Krom\u011b vzletn\u00fdch slov ale zazn\u011bla i\u00a0jedna konkr\u00e9tn\u00ed informace. B\u011blsk\u00fd sl\u00edbil, \u017ee most bude hotov\u00fd \u201eza p\u016fl t\u0159et\u00edho roku\u201c. Cel\u00e1 ud\u00e1lost m\u011bla samoz\u0159ejm\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam i\u00a0pro p\u0159edstavitele a\u00a0obyvatele Hole\u0161ovic-Bubn\u016f, kte\u0159\u00ed si slavnostn\u00ed den napl\u00e1novali n\u00e1sledovn\u011b: \u201eV\u00a08 hodin r\u00e1no vyjde pr\u016fvod z\u00a0Hole\u0161ovic a\u00a0pot\u00e1hne p\u0159es Bubna do kostel\u00ed\u010dka starobyl\u00e9ho sv. Klimenta, kde\u017e bude slou\u017eena v\u00a09 hodin m\u0161e svat\u00e1. Po t\u00e9 v\u00a0kr\u00e1sn\u00e9m po\u0159\u00e1dku ub\u00edrati se bude nejprve ml\u00e1de\u017e \u0161koly hole\u0161ovick\u00e9 se sv\u00fdm prapore\u010dkem v\u00a0\u010dele duchovenstva a\u00a0u\u010ditel\u016f, pak \u017eivnostensk\u00fd spolek se sv\u00fdm praporem p\u0159i hudb\u011b\u00a0a\u00a0posl\u00e9z star\u0161\u00ed obce a\u00a0postav\u00ed se cel\u00fd pr\u016fvod k\u00a0b\u0159ehu Vltavy na silnici Belcrediho, kde\u017e bude o\u010dek\u00e1vati p\u0159\u00edchod milovan\u00e9ho arcipast\u00fd\u0159e k\u00a0odb\u00fdvan\u00ed ob\u0159adu posv\u011bcen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene.\u201c<\/p>\r\n<p>Cel\u00e1 akce nakonec zd\u00e1rn\u011b skon\u010dila je\u0161t\u011b p\u0159ed polednem, starostovi B\u011blsk\u00e9mu ov\u0161em \u201e\u0161ichta\u201c d\u00e1l pokra\u010dovala \u2013 na odpoledne t\u00e9ho\u017e dne toti\u017e m\u011bl napl\u00e1novan\u00e9 pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed a\u00a0sv\u011bcen\u00ed je\u0161t\u011b u\u00a0dal\u0161\u00ed stavby \u2013 m\u011bstsk\u00e9 plyn\u00e1rny. Byla v\u00a0tom ur\u010dit\u00e1 (zcela jist\u011b \u00famysln\u00e1) symbolika: oba projekty, kter\u00e9 si dle mnoha sou\u010dasn\u00edk\u016f konkurovaly a\u00a0bylo mo\u017en\u00e9 uskute\u010dnit pouze jeden z\u00a0nich, starosta zah\u00e1jil v\u00a0jeden den.<\/p>\r\n<p><strong>C\u00edsa\u0159 na staveni\u0161ti<\/strong><br \/>\r\nSamotn\u00e1 stavba se rozb\u011bhla t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b. U\u017e v\u00a0srpnu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byla hotov\u00e1 v\u011bt\u0161ina kamenn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed mostu a\u00a0na staveni\u0161t\u011b se za\u010daly dov\u00e1\u017eet \u017eelezn\u00e9 sou\u010d\u00e1sti konstrukce z\u00a0tov\u00e1rny Ruston v\u00a0Karl\u00edn\u011b. Pr\u016fb\u011bh stavby dokonce nijak v\u00fdrazn\u011b nenaru\u0161ila ani okupace Prahy prusk\u00fdmi vojsky v\u00a0l\u00e9t\u011b t\u00e9ho\u017e roku. Kdy\u017e koncem \u0159\u00edjna 1866 nav\u0161t\u00edvil Prahu c\u00edsa\u0159, jednou z\u00a0jeho zast\u00e1vek p\u0159i prohl\u00eddce m\u011bsta bylo pr\u00e1v\u011b staveni\u0161t\u011b mostu nesouc\u00edho jeho jm\u00e9no. Zcela v\u00a0duchu doby muselo b\u00fdt slavnostn\u011b vyzdobeno, a\u00a0to i\u00a0p\u0159esto, \u017ee c\u00edsa\u0159 vyj\u00e1d\u0159il p\u0159\u00e1n\u00ed, aby byla v\u00fdzdoba provedena\u00a0s\u00a0co nejmen\u0161\u00edmi n\u00e1klady. Oba ji\u017e dostav\u011bn\u00e9 mostn\u00ed pil\u00ed\u0159e byly ov\u011b\u0161eny prapory v\u00a0rakousk\u00fdch a\u00a0\u010desk\u00fdch barv\u00e1ch. Itiner\u00e1\u0159 c\u00edsa\u0159ovy n\u00e1v\u0161t\u011bvy hovo\u0159il jasnou \u0159e\u010d\u00ed, panovn\u00edk zhl\u00e9dne most z\u00a0novom\u011bstsk\u00e9 strany. Organiz\u00e1to\u0159i ov\u0161em nenechali nic n\u00e1hod\u011b a\u00a0pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by si cht\u011bl Franti\u0161ek Josef prohl\u00e9dnout i\u00a0druhou stranu staveni\u0161t\u011b a\u00a0budovanou Belcrediho silnici, m\u011bli nachystanou slavnostn\u011b vyzdobenou lo\u010f. Veslovat byli p\u0159ipraveni \u010dlenov\u00e9 pra\u017esk\u00e9 paroplavebn\u00ed spole\u010dnosti. P\u0159\u00edpravy se nakonec vyplatily, panovn\u00edk se skute\u010dn\u011b p\u0159eplavil na lev\u00fd b\u0159eh a\u00a0po prohl\u00eddce t\u00e9to \u010d\u00e1sti stavby odjel sm\u011brem k\u00a0Pra\u017esk\u00e9mu hradu.<\/p>\r\n<p>I nad\u00e1le stavba prob\u00edhala hladce a&nbsp;koncem \u010dervence 1867 zaznamenal denn\u00ed tisk dal\u0161\u00ed miln\u00edk. Z&nbsp;tov\u00e1rny Ruston byl vypraven v\u016fz s&nbsp;posledn\u00ed \u017eeleznou sou\u010d\u00e1st\u00ed mostu \u2013 kusem z\u00e1bradl\u00ed. Punc n\u011b\u010deho speci\u00e1ln\u00edho mu dodala op\u011bt v\u00fdzdoba \u2013 z\u00e1bradl\u00ed bylo \u201evkusn\u011b ozdobeno chvoj\u00edm, \u010dervenob\u00edl\u00fdmi praporci a&nbsp;znakem zemsk\u00fdm\u201c. V&nbsp;listopadu 1867 byla dokon\u010dena \u017eelezn\u00e1 visut\u00e1 konstrukce a&nbsp;smontov\u00e1ny a&nbsp;napnuty \u0159et\u011bzy. Po\u010d\u00e1tek roku 1868 byl zasv\u011bcen dokon\u010dovac\u00edm prac\u00edm, aby 30.&nbsp;dubna t\u00e9ho\u017e roku mohla prob\u011bhnout zat\u011b\u017ek\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ka nov\u00e9ho p\u0159emost\u011bn\u00ed. Tento test byl proveden prost\u0159ednictv\u00edm j\u00edzdn\u00edch odd\u00edl\u016f vojska a&nbsp;skotu, kter\u00fd sem byl nahn\u00e1n. Nosnost mostu ale z\u0159ejm\u011b nebyla ov\u011b\u0159ena dostate\u010dn\u011b, proto\u017ee nakonec starosta B\u011blsk\u00fd \u00fadajn\u011b \u017e\u00e1dal, aby \u201eod dal\u0161\u00edho t\u00fdr\u00e1n\u00ed konstrukce bylo upu\u0161t\u011bno\u201c. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b i&nbsp;slavnostn\u00edho otev\u0159en\u00ed mostu, kter\u00e9 prob\u011bhlo 13.&nbsp;kv\u011btna 1868, se \u00fa\u010dastnil c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee zrovna p\u0159i t\u00e9to jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b se mu dostalo zdaleka nejchladn\u011bj\u0161\u00edho p\u0159ijet\u00ed od \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti, kter\u00e1 c\u00edsa\u0159i nemohla odpustit, \u017ee se s\u00a0na\u0161\u00edm n\u00e1rodem nevyrovnal, tak jako to u\u010dinil\u00a0s\u00a0Uhry po prohran\u00e9 v\u00e1lce s\u00a0Pruskem. Nav\u00edc se Praha chystala na pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene k\u00a0N\u00e1rodn\u00edmu divadlu o\u00a0t\u0159i dny pozd\u011bji, jemu\u017e otev\u00edr\u00e1n\u00ed mostu p\u0159i nejlep\u0161\u00ed v\u016fli nemohlo konkurovat.<\/p>\r\n<p><strong>Chce\u0161 p\u0159ej\u00edt? Zapla\u0165<\/strong><br \/>\r\nTak jako tak byl most p\u0159ed\u00e1n k\u00a0u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Na stavbu byla stanovena t\u0159\u00edlet\u00e1 z\u00e1ruka, z\u00a0tohoto d\u016fvodu slo\u017eili jeho konstrukt\u00e9\u0159i jistinu ve v\u00fd\u0161i cca 5&nbsp;% n\u00e1klad\u016f na most. Z\u00a0t\u011bchto pen\u011bz m\u011bly b\u00fdt financov\u00e1ny nutn\u00e9 opravy b\u011bhem z\u00e1ru\u010dn\u00ed doby. Od po\u010d\u00e1tku se tak\u00e9 vyb\u00edral za pou\u017eit\u00ed mostu poplatek, tzv. mostn\u00e9 (zdarma bylo v\u00a0Praze mo\u017en\u00e9 p\u0159ej\u00edt pouze Karl\u016fv most), sazby se li\u0161ily, chodci samoz\u0159ejm\u011b platili m\u00e9n\u011b ne\u017e nap\u0159\u00edklad povozy. Vyb\u00edr\u00e1n\u00ed mostn\u00e9ho, stejn\u011b jako \u00fadr\u017eba mostu byly sice v\u00a0re\u017eii m\u011bsta, ov\u0161em ji\u017e v\u00a0roce 1870 se jednalo\u00a0o\u00a0mo\u017enosti vyb\u00edr\u00e1n\u00ed poplatk\u016f propachtovat. Tento postup b\u00fdval m\u011bsty hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n \u2013 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed obecn\u00ed poplatky se za pau\u0161\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1stku naj\u00edmaly soukromn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed m\u011bli na starost jejich vyb\u00edr\u00e1n\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b mostu Franti\u0161ka Josefa I. nakonec k\u00a0pron\u00e1jmu vyb\u00edr\u00e1n\u00ed mostn\u00e9ho nedo\u0161lo, ale ve\u0159ejn\u011b prezentovan\u00e9 \u00favahy n\u00e1m umo\u017e\u0148uj\u00ed nahl\u00e9dnout do ekonomiky provozu mostu. V\u00a0pr\u016fm\u011bru se ro\u010dn\u011b na most\u011b vybrala \u010d\u00e1stka 28&nbsp;000 zlat\u00fdch, po ode\u010dten\u00ed n\u00e1klad\u016f zam\u00ed\u0159ilo do m\u011bstsk\u00e9 kasy p\u0159ibli\u017en\u011b 25 tis\u00edc. T\u00edmto tempem by se most zaplatil b\u011bhem dvou dek\u00e1d. Nen\u00ed ov\u0161em t\u0159eba zd\u016fraz\u0148ovat, \u017ee placen\u00ed mostn\u00e9ho bylo pravideln\u011b ter\u010dem kritiky \u2013 pro d\u011bln\u00edka byl i\u00a0v\u00fddaj jednoho krejcaru za p\u0159echod z\u00a0jednoho vltavsk\u00e9ho b\u0159ehu na druh\u00fd vcelku z\u00e1sadn\u00ed.<\/p>\r\n<p>U\u00a0p\u0159\u00edle\u017eitosti uplynut\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 t\u0159\u00edlet\u00e9 z\u00e1ruky prob\u011bhla v\u00a0kv\u011btnu 1871 prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed kontrola mostu, kter\u00e1 neshledala z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9my, do\u0161lo pouze k\u00a0d\u00edl\u010d\u00edm oprav\u00e1m na dla\u017eb\u011b zhotoven\u00e9 z\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00fdch \u0161pal\u00edk\u016f. Ne n\u00e1hodou byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost v\u011bnov\u00e1na stavu nosn\u00fdch \u0159et\u011bz\u016f, jejich spoj\u016f\u00a0a\u00a0ukotven\u00ed. V\u00a0t\u00e9 sam\u00e9 dob\u011b se toti\u017e za\u010daly projevovat probl\u00e9my druh\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho visut\u00e9ho \u201ekolegy\u201c \u2013 mostu C\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka (v\u00a0m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho mostu Legi\u00ed). V\u00a0roce 1870 byl vypracov\u00e1n znaleck\u00fd posudek, kter\u00fd vedl k\u00a0omezen\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed hmotnosti vozu na tomto most\u011b, nesm\u011bl zde b\u00fdt p\u0159epravov\u00e1n n\u00e1klad t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 4000&nbsp;kg.<\/p>\r\n<p>V\u00a0pr\u016fb\u011bhu 70.&nbsp;let fungoval most Franti\u0161ka Josefa I. bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f, z\u00a0relativn\u011b snadn\u00e9ho spojen\u00ed centra Prahy s\u00a0Hole\u0161ovicemi-Bubny profitovalo samoz\u0159ejm\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed. V\u00a0tisku se pouze tu a\u00a0tam objevila zpr\u00e1va\u00a0o\u00a0sebevra\u017eedn\u00e9m pokusu (bohu\u017eel v\u011bt\u0161inou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m) skokem z\u00a0mostu. Trag\u00e9die se ale koncem \u00fanora 1873 odehr\u00e1la i\u00a0ve str\u00e1\u017en\u00edm domku u\u00a0mostu. Kv\u016fli \u0161patn\u011b instalovan\u00fdm plynov\u00fdm kamn\u016fm se tu otr\u00e1vil zdej\u0161\u00ed hl\u00edda\u010d, obecn\u00ed str\u00e1\u017en\u00edk Josef \u0160r\u00e1mek spolu s\u00a0nezn\u00e1mou \u017eenou. Most, respektive jeho konstrukce a\u00a0technick\u00fd stav, p\u0159i\u0161el znovu na p\u0159et\u0159es a\u017e v\u00a0polovin\u011b 80.&nbsp;let 19.&nbsp;stolet\u00ed. O\u00a0co p\u0159esn\u011b \u0161lo, se dozv\u00edte v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm \u010d\u00edsle Hobuletu.<br \/>\r\n<br \/>\r\n<\/p>\r\n<p><a href=\"https:\/\/www.praha7.cz\/pribeh-tretiho-mostu-ii\/02_most_cisare_frantiska_i\/\" rel=\"attachment wp-att-74860\"><img loading=\"lazy\" src=\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/02_most_ci\u0301sar\u030ce_Frantis\u030cka_I.jpg\" alt=\"\" width=\"780\" height=\"557\" class=\"alignnone wp-image-74860 size-full\" srcset=\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/02_most_ci\u0301sar\u030ce_Frantis\u030cka_I.jpg 780w, https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/02_most_ci\u0301sar\u030ce_Frantis\u030cka_I-560x400.jpg 560w, https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/02_most_ci\u0301sar\u030ce_Frantis\u030cka_I-768x548.jpg 768w\" sizes=\"(max-width: 780px) 100vw, 780px\" \/><\/a><br \/>\r\n<em><br \/>\r\nMost c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. nebyl jedin\u00fdm sv\u00e9ho druhu v\u00a0Praze. Jeho star\u0161\u00ed \u201ekolega\u201c m\u011bl krom\u011b podobn\u00e9 konstrukce i\u00a0podobn\u00e9 jm\u00e9no \u2013 jmenoval se most c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. Byl vybudov\u00e1n v\u00a0letech 1839\u20131841. V\u00a0roce 1901 byl nahrazen mostem kamenn\u00fdm, kter\u00fd dnes zn\u00e1me pod jm\u00e9nem most Legi\u00ed<\/em><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Prosadit stavbu t\u0159et\u00edho mostu p\u0159es Vltavu bylo skute\u010dn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9. Nejv\u011bt\u0161\u00ed propag\u00e1tor t\u00e9to akce \u2013 s\u00e1m starosta hlavn\u00edho m\u011bsta V\u00e1clav B\u011blsk\u00fd \u2013 musel \u010delit odporu n\u011bkter\u00fdch sv\u00fdch koleg\u016f z&nbsp;obecn\u00edho zastupitelstva, kte\u0159\u00ed poukazovali zejm\u00e9na na vysok\u00e9 n\u00e1klady a&nbsp;podporovali jin\u00e9, podle nich pro Prahu d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed projekty. Nad\u0161en\u011b se netv\u00e1\u0159il ani dobov\u00fd tisk. A&nbsp;ani technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed stavby se [&hellip;]","protected":false},"author":76,"featured_media":74855,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/74854"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=74854"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/74854\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":74862,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/74854\/revisions\/74862"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/74855"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=74854"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=74854"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=74854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}