{"id":62199,"date":"2022-11-25T14:42:00","date_gmt":"2022-11-25T13:42:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=62199"},"modified":"2022-11-25T15:27:51","modified_gmt":"2022-11-25T14:27:51","slug":"jeviste-jako-obraz","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/jeviste-jako-obraz\/","title":{"rendered":"Jevi\u0161t\u011b jako obraz"},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

Sto let letos uplynulo od narozen\u00ed osobit\u00e9ho divadeln\u00edho v\u00fdtvarn\u00edka Marcela Pokorn\u00e9ho, jeho\u017e kr\u00e1tk\u00fd, av\u0161ak intenzivn\u00ed \u017eivot je spojov\u00e1n se Zlatou kapli\u010dkou, se z\u00e1klady \u010deskoslovensk\u00e9 sc\u00e9nografie a\u00a0tak\u00e9 se Sedmi\u010dkou. P\u0159ipome\u0148me si um\u011blce, kter\u00e9mu u\u010darovala tvorba kost\u00fdm\u016f pro opern\u00ed a\u00a0baletn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed.<\/p>\r\n

[\/perex]<\/p>\r\n

Marcel Pokorn\u00fd<\/strong> se narodil 12. b\u0159ezna 1922 v\u00a0Ko\u0161ic\u00edch. Po p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do Prahy studoval v\u00a0letech 1939\u20131941 na Rottrov\u011b reklamn\u00ed \u0161kole, d\u00e1le pak na Vysok\u00e9 \u0161kole um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 u\u00a0profesora Franti\u0161ka Muziky. T\u00edhl ke kost\u00fdmn\u00edmu n\u00e1vrhu ji\u017e od\u00a0po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 pr\u00e1ce, kterou zah\u00e1jil v\u00a0posledn\u00edch letech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Vedle reklamn\u00ed grafiky navrhl \u0159adu ma\u0161karn\u00edch kost\u00fdm\u016f a\u00a0t\u00e9\u017e se uplatnil jako m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159. A\u00a0pr\u00e1v\u011b tato profese jej p\u0159ivedla ke spolupr\u00e1ci s\u00a0divadlem. Nejprve s\u00a0Nov\u00fdm divadlem (NoD), kter\u00e9 bylo vybudov\u00e1no v\u00a0roce 1934 ze suter\u00e9nn\u00edho skladi\u0161t\u011b St\u00fdblova pal\u00e1ce na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed 28. Od b\u0159ezna 1936 byl koncesion\u00e1\u0159em divadla herec Old\u0159ich Nov\u00fd a\u00a0zapo\u010dal novou etapu NoDu, do kter\u00e9 se propsal i\u00a0Marcel Pokorn\u00fd \u2013 sv\u00e9 prvn\u00ed divadeln\u00ed\u00a0kost\u00fdmy navrhl pro hudebn\u00ed komedii Komediant (text Franti\u0161ek Ko\u017e\u00edk, hudba Julius Kala\u0161), je\u017e se zde do\u010dkala \u00factyhodn\u00fdch t\u0159\u00ed set repr\u00edz. N\u00e1sledovala \u0159ada podobn\u00fdch zak\u00e1zek a\u00a0tak\u00e9 kost\u00fdmn\u00edch n\u00e1vrh\u016f kabaretn\u00edho charakteru.<\/p>\r\n

Pr\u00e1ci na ka\u017ed\u00e9 h\u0159e za\u010d\u00ednal Pokorn\u00fd kreslen\u00edm takzvan\u00fdch blech: \u201eByly to miniaturn\u00ed skici kost\u00fdm\u016f \u010di sp\u00ed\u0161e postav. D\u00e1valy p\u0159edstavu o\u00a0jednotliv\u00fdch figur\u00e1ch, o\u00a0barevn\u00e9 kombinaci, o\u00a0celkov\u00e9 koncepci. Kreslil jsem je na prou\u017eky pap\u00edru vedle sebe v\u00a0nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch seskupen\u00edch, jak se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu hry potk\u00e1valy a\u00a0objevovaly na jevi\u0161ti. A\u00a0pak jsem si p\u0159ehr\u00e1val prou\u017eek za prou\u017ekem, v\u00fdstup za v\u00fdstupem, cel\u00fd kus. Hr\u00e1l jsem si j\u00e1, hr\u00e1l si re\u017eis\u00e9r i\u00a0v\u00fdtvarn\u00edk\u2026 M\u011bl jsem v\u016fbec r\u00e1d to ble\u0161\u00ed stadium, hled\u00e1n\u00ed pr\u016fse\u010d\u00edk\u016f psychologick\u00e9ho a\u00a0v\u00fdtvarn\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed postav, jejich vztah\u016f, akc\u00ed, brou\u0161en\u00ed stylu a\u00a0ujas\u0148ov\u00e1n\u00ed koncepce.\u201c
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"\u00a0
\r\nVladimir V. \u0160\u010derba\u010dev: Tab\u00e1kov\u00fd kapit\u00e1n, St\u00e1tn\u00ed divadlo v\u00a0Karl\u00edn\u011b Praha, premi\u00e9ra 10. 11. 1960, re\u017eie Hanu\u0161 Thein<\/em><\/p>\r\n

\r\n

\u0160kola u\u00a0E. F. Buriana
\r\n<\/strong>Hned po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byl Marcel Pokorn\u00fd postaven p\u0159ed velk\u00fd \u00fakol p\u0159i spolupr\u00e1ci na inscenaci Shakespearova Romea a\u00a0Julie v\u00a0pra\u017esk\u00e9m divadle D46. E. F. Burian, re\u017eis\u00e9r tohoto p\u0159edstaven\u00ed, se stal Pokorn\u00e9ho u\u010ditelem a\u00a0usm\u011br\u0148oval jej ve spletitostech probl\u00e9m\u016f inscena\u010dn\u00edho v\u00fdkladu textu. Pr\u00e1ce na Snu jednoho v\u011bzn\u011b \u2013 tak zn\u011bl podtitul zn\u00e1m\u00e9 trag\u00e9die \u2013 se mu stala jedinou a\u00a0dosta\u010duj\u00edc\u00ed divadeln\u00ed \u0161kolou. Vytvo\u0159il kost\u00fdm polociviln\u00ed, polohistorick\u00fd, prostou kompozici z\u00e1kladn\u00edch prvk\u016f, spojen\u00fdch v\u00a0tvar \u010dist\u011b divadeln\u00ed, naturalistick\u00fd a\u00a0v\u00fdrazn\u011b emotivn\u00ed. Tento pracovn\u00ed \u00fakol otev\u0159el Pokorn\u00e9mu cestu k\u00a0dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci pro divadlo. V\u00a0pades\u00e1t\u00fdch letech spolupracoval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na inscenac\u00edch, pro n\u011b\u017e v\u00fdpravy navrhoval Josef Svoboda. \u00dazk\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed sep\u011bt\u00ed u\u00a0t\u011bchto um\u011blc\u016f utv\u00e1\u0159elo vn\u00edm\u00e1n\u00ed obou v\u00fdtvarn\u00fdch funkc\u00ed v\u00a0divadle \u2013 kost\u00fdmu a\u00a0sc\u00e9ny.<\/p>\r\n

Pokorn\u00fd si s\u00e1m \u017e\u00e1nrov\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed nevyb\u00edral, jeho d\u00edlo je v\u0161ak soust\u0159ed\u011bno p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na tvorbu pro hudebn\u00ed divadlo. Nicm\u00e9n\u011b v\u00a0t\u00e9to etap\u011b sv\u00e9 pr\u00e1ce vytvo\u0159il vedle oper (L. van Beethoven: Fidelio, W. A. Mozart: Kouzeln\u00e1 fl\u00e9tna, St\u00e1tn\u00ed divadlo, Ostrava, 1951) a\u00a0baletu (S. Prokofjev: Romeo a\u00a0Julie, Divadlo J. K. Tyla, Plze\u0148, 1952) i\u00a0n\u011bkolik \u010dinohern\u00edch inscenac\u00ed. \u201e\u010cinohra m\u011b p\u0159itahovala propracovanou psychologi\u00ed postav. Bohu\u017eel, spolupracoval jsem jen asi na p\u011bti \u010dinohern\u00edch inscenac\u00edch: na Jir\u00e1skov\u011b Lucern\u011b, Gribojedovov\u011b Ho\u0159i z\u00a0rozumu, Shakespearov\u011b Kupci ben\u00e1tsk\u00e9m a\u00a0Snu noci svatoj\u00e1nsk\u00e9 a\u00a0na na\u0161\u00ed prvn\u00ed science-fiction, Nezvalov\u011b h\u0159e Dnes je\u0161t\u011b zapad\u00e1 slunce nad Atlantidou. \u0160koda, hlavn\u011b Shakespeare m\u011b l\u00e1kal. Hrajeme ho u\u017e n\u011bkolik stolet\u00ed, ale m\u00e1m pocit, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b jsme z\u00a0n\u011bj v\u0161echno nevy\u010detli.\u201c<\/p>\r\n

Pracovn\u00ed postupy Marcela Pokorn\u00e9ho z\u016fstaly stejn\u00e9. V\u00a0prvn\u00edm obdob\u00ed jeho tvorby byl v\u0161ak tvar jeho kost\u00fdmu bohat\u0161\u00ed, \u010dlenit\u011bj\u0161\u00ed, zdobn\u011bj\u0161\u00ed. Historick\u00fd kost\u00fdm nesl \u0159adu dobov\u00fdch detail\u016f i\u00a0ozdob, uplat\u0148oval svou ok\u00e1zalou n\u00e1dheru. V\u00a0roce 1959 se Pokorn\u00fd z\u00fa\u010dastnil p\u0159ehl\u00eddky \u010deskoslovensk\u00e9 sc\u00e9nografie v\u00a0r\u00e1mci Bien\u00e1le v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v\u00a0brazilsk\u00e9m S\u00e3o Paulu. \u00dasp\u011bch na\u0161ich v\u00fdtvarn\u00edk\u016f dal vzniknout my\u0161lence Pra\u017esk\u00e9ho quadriennale, o\u00a0n\u00ed\u017e si m\u016f\u017eete v\u00edc p\u0159e\u010d\u00edst v\u00a0\u010d\u00e1sti Z\u00a0Braz\u00edlie do \u010cech.<\/p>\r\n

Posedlost hudbou
\r\n<\/strong>Spojen\u00ed hudby s\u00a0v\u00fdtvarnou kr\u00e1sou pohybu m\u011blo pro v\u00fdtvarn\u00edka usazen\u00e9ho v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch velk\u00e9 kouzlo. Po celou svou tv\u016fr\u010d\u00ed \u00e9ru se \u0159\u00eddil kr\u00e9dem, \u017ee tane\u010dn\u00edkovi nesm\u00ed kost\u00fdm br\u00e1nit v\u00a0pohybu a\u00a0p\u0159itom mus\u00ed odhalovat a\u00a0zv\u00fdraz\u0148ovat linii pohybu. Krom\u011b baletu vzplanul kost\u00fdmn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159 tak\u00e9 pro operu. Jak s\u00e1m \u0159\u00edkal: \u201eJednou se mi poda\u0159il Rigoletto a\u00a0od t\u00e9 doby jsem byl odsouzen k\u00a0ope\u0159e.\u201c V\u00a0n\u00ed mohl v\u00edce ne\u017e kde jinde uplatnit velkou m\u00edru stylizace, smysl pro barevnou harmonii celku a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm svoji posedlost hudbou. \u201eZ\u00a0hudby jsem \u010detl barvy, koncepci, v\u00fdpov\u011b\u010f \u2013 p\u0159ehr\u00e1val jsem si opery po\u0159\u00e1d dokola, kdy\u017e jsem kreslil n\u00e1vrhy kost\u00fdm\u016f\u2026 Opern\u00ed libreto je d\u016fle\u017eit\u00e9 vod\u00edtko, ale spolehne-li se \u010dlov\u011bk jen na n\u011b, snadno sejde z\u00a0cesty. Nem\u016f\u017ee nikdy vyj\u00e1d\u0159it cel\u00e9 bohatstv\u00ed my\u0161lenek, kter\u00e9 je v\u00a0hudb\u011b obsa\u017eeno. Vych\u00e1zel jsem ze stanoviska, \u017ee div\u00e1k mus\u00ed hudbu zn\u00e1t, \u017ee je na n\u00e1s, abychom objevili v\u0161e, co je v\u00a0n\u00ed ulo\u017eeno, a\u00a0zprost\u0159edkovali mu jej\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f.\u201c<\/p>\r\n

V\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed etap\u011b mizela Pokorn\u00e9ho v\u00e1zanost na Svobodovy v\u00fdpravy, roz\u0161i\u0159oval se okruh re\u017eis\u00e9r\u016f i\u00a0divadel, s\u00a0nimi\u017e spolupracoval. Byla to p\u0159edev\u0161\u00edm divadla hudebn\u00ed, od pra\u017esk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho divadla a\u017e po Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed divadlo v\u00a0Bratislav\u011b. Do poloviny \u0161edes\u00e1t\u00fdch let vytvo\u0159il Pokorn\u00fd stovky prac\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e spolupracoval p\u0159edev\u0161\u00edm se dv\u011bma re\u017eis\u00e9ry \u2013 Hanu\u0161em Theinem a\u00a0Ladislavem \u0160trosem. Z\u00a0mnoha m\u016f\u017eeme jmenovat alespo\u0148 kost\u00fdmn\u00ed v\u00fdpravy Jan\u00e1\u010dkov\u00fdch oper K\u00e1\u0165a Kabanov\u00e1 a\u00a0Z\u00a0mrtv\u00e9ho domu, lidov\u00fdch kroj\u016f pro v\u00e1no\u010dn\u00ed mysteria Bohuslava Martin\u016f Hry o\u00a0Marii nebo renesan\u010dn\u00ed kost\u00fdmy pro v\u00fdpravnou inscenaci Benvenuto Cellini novoromantick\u00e9ho francouzsk\u00e9ho skladatele Hectora Berlioze (v\u0161echny hry byly v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech uvedeny na sc\u00e9n\u011b pra\u017esk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho divadla).
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nLeo\u0161 Jan\u00e1\u010dek \u2013 Alexandr N. Ostrovskij: K\u00e1\u0165a Kabanov\u00e1, N\u00e1rodn\u00ed divadlo Praha, premi\u00e9ra 3. 6. 1964, re\u017eie Hanu\u0161 Thei\u00a0<\/em><\/p>\r\n

\r\n

Jak navrhnout sen
\r\n<\/strong>V\u00a0zahrani\u010d\u00ed se Pokorn\u00fd nejv\u00edce proslavil d\u00edky spolupr\u00e1ci s\u00a0n\u011bkolika opern\u00edmi divadly v\u00a0N\u011bmecku \u2013 v\u00a0Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem pracoval na Verdiho ope\u0159e Trubad\u00far nebo na Mozartov\u011b \u00danosu ze serailu (Stadttheater, 1965, respektive 1966). V\u00a0sedmdes\u00e1t\u00fdch letech stihl je\u0161t\u011b realizovat n\u011bkolik vrcholn\u00fdch prac\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm pro N\u00e1rodn\u00ed divadlo Praha (Otakar Jeremi\u00e1\u0161: Brat\u0159i Karamazovi, 1973, nebo Richard Wagner: Zlato R\u00fdna, 1975), pot\u00e9 se u\u00a0n\u011bj projevila t\u011b\u017ek\u00e1 o\u010dn\u00ed choroba, kter\u00e1 jeho tvorbu p\u0159ed\u010dasn\u011b utnula.<\/p>\r\n

Jak Marcel Pokorn\u00fd uva\u017eoval o\u00a0divadeln\u00edm kost\u00fdmu, dokresluj\u00ed jeho slova: \u201eJevi\u0161t\u011b je pro mne velk\u00fd obraz, velk\u00e1 d\u011blen\u00e1 plocha, kter\u00e1 se po\u0159\u00e1d jako kaleidoskop m\u011bn\u00ed. M\u011bn\u00ed se kost\u00fdmem \u010di pohybem, akc\u00ed herce, kter\u00fd ten kost\u00fdm nese. Jinak \u0159e\u010deno: divadeln\u00ed kost\u00fdm je pro mne v\u00fdtvarn\u00e1 forma, kterou do pohybu uv\u00e1d\u00ed herec. Divadeln\u00ed kost\u00fdm dokresluje a\u00a0svou zkratkou zd\u016fraz\u0148uje p\u0159edstavu re\u017eis\u00e9ra, spoluvytv\u00e1\u0159\u00ed, dramatizuje postavu v\u00fdtvarn\u00fdmi prost\u0159edky \u2013 barvou, tvarem \u2013 a\u00a0napom\u00e1h\u00e1 srozumitelnosti postavy a\u00a0jej\u00edch akc\u00ed pro div\u00e1ka.\u201c<\/p>\r\n

Barevn\u00fd sv\u011bt
\r\n<\/strong>V\u00fdznamnou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota pro\u017eil Marcel Pokorn\u00fd v\u00a0dom\u011b na Strossmayerov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed 10. Ze\u010f tohoto n\u00e1ro\u017en\u00edho domu nyn\u00ed zdob\u00ed pam\u011btn\u00ed\u00a0deska, je\u017e p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee zde \u017eil a\u00a0pracoval v\u00fdtvarn\u00edk N\u00e1rodn\u00edho divadla a\u00a0v\u00fdznamn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 osobnost na\u0161ich d\u011bjin. Honosn\u00e9 n\u00e1ro\u017e\u00ed \u010din\u017eovn\u00edho domu pout\u00e1 pozornost nejenom\u00a0d\u00edky osobnosti, kter\u00e1 v\u00a0n\u011bm pro\u017eila sv\u00e1 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e9ta, ale tak\u00e9 p\u0159itahuje obdivn\u00e9 i\u00a0zatracuj\u00edc\u00ed pohledy milovn\u00edk\u016f architektury. Stavba je d\u00edlem podivuhodn\u00e9 postavy \u010desk\u00e9 architektury, pra\u017esk\u00e9ho rod\u00e1ka Richarda Klenky ryt\u00ed\u0159e z\u00a0Vlastimilu. Nekonven\u010dn\u00ed architekt s\u00a0osobit\u00fdm rukopisem se rozhodl vybo\u010dit z\u00a0dobov\u00fdch k\u00e1non\u016f, o \u010dem\u017e\u00a0se v\u00edce dozv\u00edte v\u00a0textu Ryt\u00ed\u0159 na kole.<\/p>\r\n

Vlastn\u00ed cestou
\r\n<\/strong>Kost\u00fdmn\u00ed tvorba zaujala v\u00a0mnohostrann\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 \u010dinnosti Marcela Pokorn\u00e9ho v\u00fdzna\u010dn\u00e9 m\u00edsto. Tvo\u0159it za\u010dal v\u00a0ru\u0161n\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b, kdy se rodila nov\u00e1 \u00e9ra na\u0161eho divadla. Po slavn\u00fdch osobnostech, jak\u00fdmi byli K. H. Hilar nebo Ji\u0159\u00ed Frejka, p\u0159i\u0161la generace, kter\u00e1 si musela sv\u016fj styl teprve naj\u00edt. \u201eUct\u00edvali jsme je a\u00a0z\u00e1rove\u0148 jsme se sna\u017eili vymanit z\u00a0jejich vlivu,\u201c \u0159ekl Pokorn\u00fd. Svoj\u00ed tvorbou vybudoval z\u00e1klady, je\u017e nasm\u011brovaly dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj \u010deskoslovensk\u00e9 sc\u00e9nografie.<\/p>\r\n

Rok p\u0159ed smrt\u00ed Marcela Pokorn\u00e9ho prob\u011bhla v\u00a0Divadle na Vinohradech souborn\u00e1 v\u00fdstava jeho kost\u00fdmn\u00ed tvorby. Nav\u017edy n\u00e1s tento jedine\u010dn\u00fd v\u00fdtvarn\u00edk opustil 13. kv\u011btna 1977.<\/p>\r\n

O\u00a0jeho poz\u016fstalost se star\u00e1 archiv N\u00e1rodn\u00edho divadla, kter\u00fd ji z\u00edskal p\u0159ed mnoha lety od rodiny Bernarda Michela, emeritn\u00edho profesora na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Universit\u00e9 I, kde zalo\u017eil a\u00a0\u0159\u00eddil \u00dastav studi\u00ed soudob\u00fdch d\u011bjin st\u0159edn\u00ed Evropy. Michelova man\u017eelka byla \u010ce\u0161ka z\u00a0rodiny Marcela Pokorn\u00e9ho. Poz\u016fstalost se sest\u00e1v\u00e1 z\u00a0velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed kost\u00fdmn\u00edch n\u00e1vrh\u016f a\u00a0korespondence. Rodina Michelov\u00fdch m\u011bla ohledn\u011b Pokorn\u00e9ho odkazu jedin\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed \u2013 aby N\u00e1rodn\u00ed divadlo um\u00edstilo pam\u011btn\u00ed desku na dom\u011b na Strossmayerov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. To se nakonec poda\u0159ilo a\u00a0desku s\u00a0n\u00e1pisem \u201eV\u00a0tomto dom\u011b \u017eil a\u00a0pracoval Marcel Pokorn\u00fd. 1922\u20131977. V\u00fdznamn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 osobnost. V\u00fdtvarn\u00edk N\u00e1rodn\u00edho divadla\u201c odhalil v\u00a0roce 2008 tehdej\u0161\u00ed \u0159editel ND Ond\u0159ej \u010cern\u00fd.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"
\r\nLeo\u0161 Jan\u00e1\u010dek: Jej\u00ed pastorky\u0148a, Netherlands Opera Amsterdam, premi\u00e9ra: 1. 1. 1960, re\u017eie Hanu\u0161 Thein <\/em><\/p>\r\n

\r\n

Z\u00a0BRAZ\u00cdLIE DO \u010cECH
\r\n<\/strong>Ko\u0159eny Pra\u017esk\u00e9ho quadriennale (PQ) sahaj\u00ed k\u00a0roku 1959, kdy \u010deskoslovensk\u00e1 v\u00fdprava na Bien\u00e1le v\u00a0S\u00e3o Paulu uspo\u0159\u00e1dala speci\u00e1ln\u00ed v\u00fdstavu navr\u017eenou divadeln\u00edm sc\u00e9nografem Franti\u0161kem Tr\u00f6sterem, kter\u00e1 ilustrovala v\u00fdvoj \u010desk\u00e9ho a\u00a0slovensk\u00e9ho sc\u00e9nick\u00e9ho v\u00fdtvarnictv\u00ed v\u00a0letech 1914\u20131959. \u010ceskoslovensko za tuto expozici z\u00edskalo zlatou medaili. Podobn\u00e9 v\u00fdstavy pak p\u0159ipravilo i\u00a0pro dal\u0161\u00ed t\u0159i ro\u010dn\u00edky Bien\u00e1le v\u00a0S\u00e3o Paulu. Tyto aktivity podn\u00edtily apel mezin\u00e1rodn\u00ed komunity, aby \u010ceskoslovensko v\u00a0Praze uspo\u0159\u00e1dalo pravidelnou mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstavu zam\u011b\u0159enou na sc\u00e9nick\u00fd design. Prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk se uskute\u010dnil v\u00a0roce 1967 a\u00a0do \u010desk\u00e9 metropole p\u0159il\u00e1kal 327 sc\u00e9nograf\u016f z\u00a020 zem\u00ed. Pro dal\u0161\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed byl zvolen \u010dty\u0159let\u00fd cyklus, proto n\u00e1zev Pra\u017esk\u00e9 quadriennale. Pro p\u0159edstavu, kam se PQ za svoji bohatou historii posunulo: v\u00a0roce 2019 se p\u0159ehl\u00eddky z\u00fa\u010dastnilo ji\u017e v\u00edce ne\u017e 800 um\u011blc\u016f z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta, PQ p\u0159edstavilo expozice ze 79 zem\u00ed a\u00a0p\u0159es 600 performanc\u00ed, workshop\u016f a\u00a0p\u0159edn\u00e1\u0161ek. Patn\u00e1ct\u00fd ro\u010dn\u00edk p\u0159ehl\u00eddky prob\u011bhne od 8. do 18. \u010dervna 2023 a\u00a0jej\u00edm centrem se stane Pra\u017esk\u00e1 tr\u017enice.<\/p>\r\n

\r\n

RYT\u00cd\u0158 NA KOLE
\r\n<\/strong>Richard ryt\u00ed\u0159 Klenka se narodil 7. \u010dervence 1876 do \u0161lechtick\u00e9 rodiny. Architekturu studoval na pra\u017esk\u00e9 technice, ale tak\u00e9 v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei. Nekonven\u010dn\u00ed osobnosti s\u00a0v\u00fdrazn\u00fdm rukopisem se od souputn\u00edk\u016f ob\u010das dost\u00e1valo posm\u011bchu nebo p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00ed. Dnes je jeho jm\u00e9no t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenuto, p\u0159itom zejm\u00e9na v\u00a0Praze po n\u011bm z\u016fstalo n\u011bkolik v\u00fdrazn\u00fdch staveb ve stylu sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 secese. Ve sv\u00e9 dob\u011b pozdvi\u017een\u00ed a\u00a0odpor modernist\u016f vyvolala trojice Klenkov\u00fdch n\u00e1ro\u017en\u00edch dom\u016f s\u00a0prvky historismu a\u00a0secese, kter\u00e9 dodnes stoj\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 ulici 17, na Strossmayerov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed 10 a\u00a0Jan\u00e1\u010dkov\u011b n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed 5. V\u00a0dal\u0161\u00ed tvorb\u011b Klenka sv\u016fj styl p\u0159eci jen zjednodu\u0161il, p\u0159esto nad\u00e1le stav\u011bl domy \u201ejin\u00e9\u201c. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee z\u0159ejm\u011b ji\u017e v\u00a0roce 1908 podnikal Klenka dlouh\u00e9 cesty do evropsk\u00fdch zem\u00ed na sv\u00e9m velocipedu, a\u00a0m\u016f\u017eeme jej tak pova\u017eovat za jednoho z\u00a0prvn\u00edch propag\u00e1tor\u016f cykloturistiky u\u00a0n\u00e1s. Aktivn\u00edm cyklistou z\u016fstal i\u00a0ve vy\u0161\u0161\u00edm v\u011bku. V\u00a0jeho korespondenci se dochovalo doporu\u010den\u00ed koleg\u016fm jezdit na kole v\u00a0l\u00e9t\u011b do \u0160pan\u011blska, jak to \u010dinil ka\u017edoro\u010dn\u011b on s\u00e1m. Ryt\u00ed\u0159 Klenka zem\u0159el v\u00a0roce 1954.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Sto let letos uplynulo od narozen\u00ed osobit\u00e9ho divadeln\u00edho v\u00fdtvarn\u00edka Marcela Pokorn\u00e9ho, jeho\u017e kr\u00e1tk\u00fd, av\u0161ak intenzivn\u00ed \u017eivot je spojov\u00e1n se Zlatou kapli\u010dkou, se z\u00e1klady \u010deskoslovensk\u00e9 sc\u00e9nografie a\u00a0tak\u00e9 se Sedmi\u010dkou. P\u0159ipome\u0148me si um\u011blce, kter\u00e9mu u\u010darovala tvorba kost\u00fdm\u016f pro opern\u00ed a\u00a0baletn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. [\/perex] Marcel Pokorn\u00fd se narodil 12. b\u0159ezna 1922 v\u00a0Ko\u0161ic\u00edch. Po p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do Prahy studoval v\u00a0letech 1939\u20131941 […]","protected":false},"author":292,"featured_media":62200,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/62199"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/292"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=62199"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/62199\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":62220,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/62199\/revisions\/62220"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/62200"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=62199"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=62199"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=62199"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}