[perex]
\r\nVyd\u00e1v\u00e1me se po stop\u00e1ch filozofa Milana Machovce, jen\u017e byl ve sv\u00e9 dob\u011b pro \u0159adu mlad\u00fdch lid\u00ed hv\u011bzdou. Obl\u00edben\u00fd u\u010ditel n\u011bkolika generac\u00ed student\u016f a\u00a0intelektu\u00e1l\u016f vystupoval jako kritik patriarch\u00e1ln\u00ed\u00a0spole\u010dnosti a\u00a0zast\u00e1nce feminismu. Jeho kr\u00e9dem byl cit\u00e1t Konrada\u00a0Lorenze: \u201eBu\u010f se ve 21. stolet\u00ed ekologick\u00e1 problematika stane z\u00e1kladem\u00a0dialogu celoplanet\u00e1rn\u00edho lidstva, nebo \u017e\u00e1dn\u00e9 22. stolet\u00ed nebude.\u201c \u0158ady dychtiv\u00fdch student\u016f si pod\u00e1valy dve\u0159e v\u00a0Machovcov\u011b hole\u0161ovick\u00e9m byt\u011b, kam chodili na zkou\u0161ky, konzultace nebo pro trochu \u00fat\u011bchy. Mezi jeho \u017e\u00e1ky pat\u0159ili filozof V\u00e1clav B\u011blohradsk\u00fd, b\u00e1sn\u00edk Egon Bondy \u010di Jan Palach.<\/p>\r\n
[\/perex]
\r\n
\r\nMilan Machovec se narodil 23. srpna 1925 v\u00a0Praze. Byl prvn\u00edm synem st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9ho u\u010ditele \u010desk\u00e9ho a\u00a0n\u011bmeck\u00e9ho jazyka Franti\u0161ka Machovce a\u00a0pokladn\u00ed \u00fa\u0159ednice Bo\u017eeny Machovcov\u00e9, rozen\u00e9 Herejkov\u00e9. Mlad\u00e1 rodina bydlela v\u00a0Nusl\u00edch, v\u00a0dom\u011b s\u00a0popisn\u00fdm \u010d\u00edslem 12 v\u00a0Jarom\u00edrov\u011b ulici,\u00a0a\u00a021. ledna 1929 se rozrostla o\u00a0druh\u00e9ho syna Du\u0161ana, jen\u017e pozd\u011bji p\u016fsobil jako univerzitn\u00ed docent v\u00a0oboru d\u011bjin antick\u00e9 filozofie.<\/p>\r\n
Podle sv\u00fdch vzpom\u00ednek byl mal\u00fd Milan pon\u011bkud \u201ejin\u00fd\u201c, ne\u017e bylo a\u00a0je zvykem. \u201eByl jsem toti\u017e ne\u0161ikovn\u00e9, nepraktick\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 nebavily hry na babu nebo na schov\u00e1vanou. V\u017edy\u0165 to je pro slabomysln\u00e9. Rodi\u010de si snad mysl\u00ed, \u017ee jsou jejich d\u011bti pitomci. Nebo kdy\u017e m\u011b vodili do d\u011btsk\u00e9ho divad\u00e9lka na Ka\u0161p\u00e1rka, tak to jsem p\u011bkn\u011b vyv\u00e1d\u011bl. Ale pak jsem kupodivu nosil ze \u0161koly dobr\u00e9 zn\u00e1mky, a\u00a0tak m\u011b doma vzali na milost: Aspo\u0148 se dob\u0159e u\u010d\u00ed. U\u017e o\u00a0V\u00e1noc\u00edch v\u00a0prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b jsem p\u0159e\u010detl Babi\u010dku, potom Star\u00e9 pov\u011bsti \u010desk\u00e9. Pak jsem za\u010dal \u010d\u00edst \u0159eck\u00e9 b\u00e1je, byl jsem nad\u0161en Achillem a\u00a0m\u016fj z\u00e1jem o\u00a0mytologii a\u00a0my\u0161len\u00ed postupn\u011b nar\u016fstal.\u201c D\u00edky h\u0159e na klav\u00edr v\u00a0sob\u011b objevil hudebn\u00ed nad\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch letech rozv\u00edjel na konzervato\u0159i. Z\u00e1jem o\u00a0hudbu jej prov\u00e1zel cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\r\n
D\u016fle\u017eit\u00fdm okam\u017eikem Machovcova \u017eivota byla, podle jeho vzpom\u00ednek, n\u00e1v\u0161t\u011bva kl\u00e1\u0161tera v\u00a0Emauz\u00edch, kam ho otec je\u0161t\u011b v\u00a0p\u0159ed\u0161koln\u00edm v\u011bku zavedl. Ohromila ho benediktinsk\u00e1 liturgie i\u00a0samotn\u00e9 m\u00edsto. Ji\u017e v\u00a0t\u00e9 dob\u011b pr\u00fd pochopil, \u017ee nejde o\u00a0n\u011bjak\u00e9 d\u011btsk\u00e9 hry, ale o\u00a0skute\u010dn\u011b velkou v\u011bc, kter\u00e9 se sna\u017eil porozum\u011bt. Cel\u00e1 l\u00e9ta sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed tam pravideln\u011b doch\u00e1zel a\u00a0toto prost\u0159ed\u00ed podn\u011bcovalo nejen jeho intelekt, ale i\u00a0budouc\u00ed z\u00e1jmy \u2013 o\u00a0n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, hudbu a\u00a0klasick\u00e9 jazyky. Jak jednou poznamenal, bez z\u00e1\u017eitku v\u00a0Emauzsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e by se mo\u017en\u00e1 filozofem nikdy nestal.<\/p>\r\n
Protektor\u00e1tn\u00ed temno<\/strong> Do tohoto obdob\u00ed pat\u0159\u00ed je\u0161t\u011b jedna Machovcova vzpom\u00ednka, kter\u00e1 odkr\u00fdv\u00e1 jeho vztah k\u00a0rodi\u010d\u016fm. \u201eOtec se mnou za dvacet let \u017eivota prohodil snad deset v\u011bt a\u00a0j\u00e1 si v\u0161echny pamatuji. Matka mluvila denn\u011b dv\u011b a\u017e t\u0159i hodiny, ale nepamatuji si v\u016fbec nic.\u201c<\/p>\r\n V\u00edra v\u00a0lep\u0161\u00ed sv\u011bt<\/strong> Ve stejn\u00e9m roce odpromoval a\u00a0n\u00e1sledn\u011b narukoval na dva roky na vojnu, kde nav\u00e1zal trval\u00e9 d\u016fv\u011brn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0Milanem Munclingerem, fl\u00e9tnov\u00fdm virtuosem a\u00a0dirigentem. V\u00a0roce 1950 nastoupil jako odborn\u00fd asistent na Vysokou \u0161kolu politick\u00fdch a\u00a0hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u011bd. Zde vyu\u010doval logiku, d\u011bjiny kultury a\u00a0d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho filozofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Pozd\u011bji p\u0159e\u0161el na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a\u00a0ji\u017e ve 28 letech byl na kated\u0159e d\u011bjin filozofie jmenov\u00e1n docentem.<\/p>\r\n Zm\u011bny nastaly i\u00a0v\u00a0Machovcov\u011b osobn\u00edm \u017eivot\u011b. Roku 1952 se sezn\u00e1mil se studentkou Mark\u00e9tou Hajnou a\u00a0ji\u017e 25. \u010dervna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byla vystrojena svatba. Pr\u00e1v\u011b s\u00a0man\u017eelkou napsal svou nejobs\u00e1hlej\u0161\u00ed knihu Utopie blouznivc\u016f a\u00a0sekt\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e1 vy\u0161la v\u00a0roce 1960. V\u00a0listopadu 1956 se man\u017eel\u016fm Machovcov\u00fdm narodil prvn\u00ed potomek Martin, jen\u017e se ji\u017e mohl t\u011b\u0161it z\u00a0nov\u00e9ho bytu v\u00a0Ko\u0161\u00ed\u0159\u00edch, kter\u00fd Machovec nedlouho p\u0159ed touto v\u00fdznamnou \u017eivotn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed z\u00edskal. Man\u017eelka Mark\u00e9ta po skon\u010den\u00ed studi\u00ed a\u00a0synov\u011b narozen\u00ed nastoupila do Filosofick\u00e9ho \u00fastavu \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd, kde pracovala v\u00a0odd\u011blen\u00ed sociologie n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1962 se Machovcov\u00fdm narodila dcera Helena. Na ot\u00e1zku, jestli d\u011bti nedoplatily na politick\u00e9 postoje sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, Machovec odpov\u011bd\u011bl: \u201eSyn Martin se dostal na vysokou \u0161kolu a\u017e se \u010dty\u0159let\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm, a\u00a0to jen proto, \u017ee m\u011bl sam\u00e9 jedni\u010dky a\u00a0\u017ee hrozil evropsk\u00fd skand\u00e1l. Nechali ho stejn\u011b studovat jenom extern\u011b a\u00a0pod podm\u00ednkou, \u017ee nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd mal\u00e9r. Nakonec \u0161kolu dokon\u010dil. Dcera Helena se nedostala nikam,\u00a0a\u00a0p\u0159itom si mysl\u00edm, \u017ee byla stejn\u011b inteligentn\u00ed jako Martin. Myslel jsem si, \u017ee lep\u0161\u00ed je m\u00edt d\u011bti s\u00a0charakterem a\u00a0bez doktor\u00e1tu, ne\u017e d\u011bti s\u00a0doktor\u00e1tem a\u00a0bez charakteru. Moje d\u011bti m\u011b maj\u00ed r\u00e1dy, p\u0159esto\u017ee m\u011bly kv\u016fli mn\u011b jenom mal\u00e9ry. A\u00a0vyrostly v\u00a0charaktern\u00ed lidi.\u201c<\/p>\r\n V\u00a0t\u00e9to dob\u011b se filozof v\u011bnoval mj. studi\u00edm o\u00a0Josefu Dobrovsk\u00e9m. D\u00edky knize Franti\u0161ek Palack\u00fd a\u00a0\u010desk\u00e1 filosofie se stal v\u00a0roce 1958 kandid\u00e1tem v\u011bd. Tiskem mu vy\u0161la tak\u00e9 publikace Husovo u\u010den\u00ed a\u00a0jeho v\u00fdznam v\u00a0tradici \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/p>\r\n Trpk\u00e1 realita<\/strong> Na konci pades\u00e1t\u00fdch let se sezn\u00e1mil s\u00a0b\u00e1sn\u00edkem, intelektu\u00e1lem a\u00a0bou\u0159liv\u00e1kem Egonem Bondym. Jejich vztah byl velmi p\u0159\u00e1telsk\u00fd. Machovec mu umo\u017enil publikov\u00e1n\u00ed prvn\u00edch spis\u016f, jako t\u0159eba \u00dat\u011bcha\u00a0z\u00a0ontologie, n\u00e1sledn\u011b zase Bondy usnadnil Machovcovi p\u016fsoben\u00ed mezi undergroundovou ml\u00e1de\u017e\u00ed. Stal se rodinn\u00fdm p\u0159\u00edtelem a\u00a0v\u00fdrazn\u011b zap\u016fsobil i\u00a0na Machovcova syna Martina, pozd\u011bji v\u00fdznamn\u00e9ho editora Bondyho d\u00edla.<\/p>\r\n Kouzeln\u00edk dialogu<\/strong> Vedle um\u011bn\u00ed strhnout poslucha\u010de byla dal\u0161\u00edm velk\u00fdm Machovcov\u00fdm darem schopnost zprost\u0159edkovat kontakt mezi r\u016fzn\u00fdmi my\u0161lenkov\u00fdmi sv\u011bty. \u201ePot\u0159ebuji dialog stejn\u011b jako vzduch, pr\u00e1ci, l\u00e1sku, p\u0159\u00edtele. Jen dialog mi d\u00e1 opravdov\u00e9ho druha, \u010dlov\u011bka ne \u201avedle mne\u2018, ale \u201ase mnou\u2018.\u201c Dok\u00e1zal p\u0159ekonat i\u00a0velmi hlubok\u00e9 propasti a\u00a0obohatit ob\u011b strany o\u00a0nov\u00e9 podn\u011bty \u2013 a\u00a0t\u00e9\u017e o\u00a0pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee \u010dasto mohou m\u00edt mnoho spole\u010dn\u00e9ho. Machovec se ve sv\u00fdch \u00favah\u00e1ch zaob\u00edral dialogem jako zp\u016fsobem hled\u00e1n\u00ed pravdy, jeho smyslem pro r\u016fst \u010dlov\u011bka \u010di jeho bezprost\u0159edn\u00edm etick\u00fdm rozm\u011brem. \u201e\u010clov\u011bk m\u016f\u017ee c\u00edtit mravn\u00ed odpov\u011bdnost i\u00a0za sv\u00e9ho odp\u016frce\u2026\u201c p\u00ed\u0161e popul\u00e1rn\u00ed filozof v\u00a0knize Smysl lidsk\u00e9ho \u017eivota. Zejm\u00e9na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola o\u00a0dialogu je cen\u011bna a\u00a0d\u00e1le p\u0159etiskov\u00e1na. \u201eDialog nesm\u00ed b\u00fdt pouze diskuz\u00ed pozice s\u00a0jinou pozic\u00ed, snahou d\u00e1t jin\u00e9mu \u201asvou pravdu\u2018, ale jde sp\u00ed\u0161e o\u00a0to, zcela se rozev\u0159\u00edt \u201aprotivn\u00edkovi\u2018, tj. nejen se sv\u00fdmi siln\u00fdmi argumenty, ale i\u00a0se sv\u00fdmi slabostmi a\u00a0obt\u00ed\u017eemi.\u201c<\/p>\r\n Na ja\u0159e roku 1968 se Machovec pod\u00edlel na zalo\u017een\u00ed Spole\u010dnosti pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Ta m\u011bla za c\u00edl propagovat V\u0161eobecnou deklaraci lidsk\u00fdch pr\u00e1v a\u00a0jin\u00e9 dokumenty o\u00a0lidsk\u00fdch pr\u00e1vech i\u00a0protestovat proti jejich poru\u0161ov\u00e1n\u00ed. Spolupracoval na manifestech, kter\u00e9 spole\u010dnost publikovala, a\u00a0posl\u00e9ze byl zvolen i\u00a0jej\u00edm p\u0159edsedou.<\/p>\r\n M\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm V\u00a0lednu 1969 se je\u0161t\u011b vydal na pozv\u00e1n\u00ed metodistick\u00e9 c\u00edrkve do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a\u00a0Kanady, kde t\u00e9m\u011b\u0159 dva m\u011bs\u00edce p\u0159edn\u00e1\u0161el. V\u00a0b\u0159eznu t\u00e9ho\u017e roku nav\u0161t\u00edvil Izrael, n\u011bkolikr\u00e1t cestoval do \u0158\u00edma. Ve stejn\u00e9m roce mu tak\u00e9 pape\u017e Pavel VI. ud\u011blil uzn\u00e1n\u00ed za jeho \u00fasil\u00ed o\u00a0dialog mezi k\u0159es\u0165anstv\u00edm a\u00a0ateismem. S\u00a0koncem platnosti sv\u00e9ho pasu 30. listopadu 1969 se rozhodl pro n\u00e1vrat, p\u0159esto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee ji\u017e nebude moct cestovat do zahrani\u010d\u00ed a\u00a0\u017ee bude propu\u0161t\u011bn z\u00a0univerzity, kdy\u017e neodvol\u00e1 sv\u016fj protest proti sov\u011btsk\u00e9 okupaci. A\u00a0skute\u010dn\u011b \u2013 pot\u00e9, co je\u0161t\u011b stihl odp\u0159edn\u00e1\u0161et etiku v\u00a0zimn\u00edm semestru 1969, byl vyb\u00eddnut, aby s\u00e1m ode\u0161el. To odm\u00edtl, a\u00a0tak byl m\u00edsta vyu\u010duj\u00edc\u00edho zbaven ofici\u00e1ln\u011b. Sv\u00fdm student\u016fm tehdy \u0159ekl, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed, a\u00a0to za dva m\u011bs\u00edce nebo za dvacet let. Jako pravdiv\u00e1 se nakonec uk\u00e1zala druh\u00e1 mo\u017enost.<\/p>\r\n Je\u017e\u00ed\u0161 pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka<\/strong> Tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 z\u00e1niku<\/strong> Strach z\u00a0ekologick\u00e9ho kolapsu civilizace se pozd\u011bji prom\u00edtl do knihy Filozofie tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 z\u00e1niku. V\u00a0t\u011bsn\u00e9 souvislosti m\u016f\u017eeme vyzdvihnout je\u0161t\u011b Machovc\u016fv z\u00e1jem o\u00a0feminismus: \u201eLidstvo nem\u016f\u017ee p\u0159e\u017e\u00edt bez prohlouben\u00ed \u017eensk\u00fdch slo\u017eek lidstv\u00ed.\u201c Ve sv\u00e9 dob\u011b a\u00a0generaci byl jeden z\u00a0m\u00e1la, kte\u0159\u00ed v\u00a0patriarch\u00e1tu spat\u0159ovali slepou uli\u010dku lidsk\u00fdch d\u011bjin. Podle jeho slov byla jednou z\u00a0p\u0159\u00ed\u010din politick\u00e9ho, mravn\u00edho i\u00a0ekologick\u00e9ho \u00fapadku jednostrann\u00e1 mu\u017eskost na\u0161\u00ed civilizace. Na sv\u016fj feminismus se p\u0159itom dok\u00e1zal d\u00edvat sebekritick\u00fdma st\u0159\u00edzliv\u00fdma o\u010dima, nebo\u0165 otev\u0159en\u011b p\u0159iznal, \u017ee i\u00a0kdy\u017e cel\u00fd \u017eivot k\u00e1zal, \u017ee mu\u017e mus\u00ed minim\u00e1ln\u011b na 40, ne-li na 50 procent p\u0159evz\u00edt d\u0159inu v\u00a0dom\u00e1cnosti a\u00a0v\u011bnovat se d\u011btem, s\u00e1m to prakticky bohu\u017eel ned\u011blal.<\/p>\r\n Bytov\u00e1 univerzita<\/strong> Roku 1977 jako jeden z\u00a0prvn\u00edch podepsal Chartu 77, kterou mu p\u0159inesl Lubo\u0161 Kohout. \u201eVzali mi telefon, a\u00a0pak mi ho zase za \u010das vr\u00e1tili, proto\u017ee zjistili, \u017ee se bez n\u011bj \u0161patn\u011b odposlouch\u00e1v\u00e1,\u201c vzpom\u00ednal s\u00a0vtipn\u00fdm nadhledem Machovec. A\u00a0dodal: \u201eO\u00a0mne se n\u011bkdy staraly i\u00a0\u010dty\u0159i skupiny tajn\u00fdch: z\u00a0vnitra, z\u00a0Bartolom\u011bjsk\u00e9, z\u00a0Prahy 7, kde bydl\u00edm, a\u00a0tak\u00e9 z\u00a0Ostravy, kde jsem m\u011bl celou \u0159adu sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f. Jen\u017ee tu byl mal\u00fd h\u00e1\u010dek: j\u00e1 u\u017e toti\u017e byl odev\u0161ad vyhozen, a\u00a0tak jsem o\u00a0nic, na \u010dem mi z\u00e1le\u017eelo, nemohl p\u0159ij\u00edt. P\u0159edn\u00e1\u0161et jsem nesm\u011bl, publikovat jsem nesm\u011bl, st\u00fdkat se s\u00a0p\u0159\u00e1teli jsem nesm\u011bl, tak co m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edt? Ano, mohli m\u011b zav\u0159\u00edt, ale co z\u00a0toho?\u201c Nakonec se tak\u00e9 trochu zlep\u0161ila jeho finan\u010dn\u00ed situace: \u201eM\u011bl jsem finan\u010dn\u00ed z\u00e1klad z\u00a0varhan, hr\u00e1l jsem na n\u011b p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch, svatb\u00e1ch \u010di poh\u0159bech, a\u00a0sou\u010dasn\u011b mi ob\u010das p\u0159i\u0161el n\u011bjak\u00fd ten honor\u00e1\u0159 z\u00a0N\u011bmecka, USA nebo Nizozemska za p\u0159eklady m\u00fdch knih, \u00favah \u010di p\u0159edn\u00e1\u0161ek. Samoz\u0159ejm\u011b nikoli po\u0161tou, proto\u017ee by mi ho zabavili, ale v\u017edycky ho n\u011bkdo p\u0159ivezl.\u201c<\/p>\r\n Koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let do\u0161lo ke smutn\u00e9 zm\u011bn\u011b v\u00a0Machovcov\u011b soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b. V\u00a0roce 1978 zem\u0159ela jeho b\u00fdval\u00e1 \u017eena Mark\u00e9ta, o\u00a0kterou se v\u00a0posledn\u00edch letech jej\u00edho \u017eivota pe\u010dliv\u011b staral a\u00a0v\u00a0jej\u00edch z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch dnech j\u00ed byl st\u00e1le nabl\u00edzku.<\/p>\r\n Smysl lidsk\u00e9ho \u017eivota<\/strong> Za\u010d\u00e1tkem roku 1990, tedy po p\u0159edpov\u011bzen\u00fdch dvaceti letech, byl op\u011bt p\u0159ijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Publikoval, p\u0159edn\u00e1\u0161el, \u00fa\u010dastnil se diskuz\u00ed a\u00a0ve sv\u00e9m mal\u00e9m hole\u0161ovick\u00e9m byt\u011b p\u0159ij\u00edmal a\u00a0zkou\u0161el studenty. V\u00a0\u010de\u0161tin\u011b mu vy\u0161la jedna z\u00a0jeho nejslavn\u011bj\u0161\u00edch knih Je\u017e\u00ed\u0161 pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka. S\u00a0p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi roky za\u010dal poci\u0165ovat zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee, kter\u00e9 omezovaly jeho v\u00fdukovou a\u00a0publika\u010dn\u00ed \u010dinnost, p\u0159esto se mu poda\u0159ilo vydat studii Indoevropan\u00e9 v\u00a0pravlasti, v\u00a0n\u00ed\u017e se zaj\u00edmal o\u00a0spole\u010dn\u00e9 ko\u0159eny indoevropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f.<\/p>\r\n Posledn\u00ed Machovc\u016fv p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fd cyklus na fakult\u011b byl sv\u00fdm n\u00e1zvem ur\u010duj\u00edc\u00ed pro jeho celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo a\u00a0\u00fasil\u00ed \u2013 nesl n\u00e1zev Smysl lidsk\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\r\n Aby chytr\u00fd \u010dlov\u011bk ne\u017eil hloup\u011b\u2026<\/strong> Mnoz\u00ed vd\u011b\u010dn\u00ed \u017e\u00e1ci a\u00a0studenti navazuj\u00ed na jeho slova v\u00a0soukrom\u00fdch \u017eivotech i\u00a0ve sv\u00fdch oborech dodnes. P\u0159edpokladem Machovcova u\u010den\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee nezv\u00edt\u011bz\u00ed vz\u00e1jemn\u00e1 lhostejnost, p\u0159ed kterou tento filozof dialogu st\u00e1le varoval.\u00a0 Dozv\u011bd\u011bt se v\u00edce
\r\nPo p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b obecn\u00e9 \u0161koly nastoupil do klasick\u00e9ho gymn\u00e1zia v\u00a0Lond\u00fdnsk\u00e9 ulici. Na konci \u0161koln\u00edho roku 1939\/1940 museli z\u00a0\u010desk\u00fdch \u0161kol odej\u00edt v\u0161ichni \u017eidov\u0161t\u00ed studenti; Machovec p\u0159i mnoha p\u0159\u00edle\u017eitostech opakoval, jak j\u00edm hluboce ot\u0159\u00e1sl osud spolu\u017ea\u010dky Evy Brumlov\u00e9, kter\u00e1 mu trag\u00e9dii \u010desk\u00fdch \u017did\u016f trpce zosob\u0148ovala. Vysoce nadan\u00e1 sedmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka zahynula v\u00a0roce 1942 v\u00a0Osv\u011btimi. \u201eTraumatizuj\u00edc\u00edho studu, \u017ee j\u00e1 \u017eiji a\u00a0ona ne, jsem se nikdy nezbavil.\u201c Nav\u00edc byl roku 1941 Emauzsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter zni\u010den nacisty a\u00a0opat kl\u00e1\u0161tera Arno\u0161t Vykoukal zem\u0159el o\u00a0rok pozd\u011bji v\u00a0koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v\u00a0Dachau. Machovec tak ztratil z\u00e1zem\u00ed pro svou v\u00edru a\u00a0jeho zaujet\u00ed pro k\u0159es\u0165anstv\u00ed za\u010dalo chladnout. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se zapsal ke studiu filozofie a\u00a0klasick\u00e9 filologie na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy.<\/p>\r\n
\r\nMladick\u00e1 touha po lep\u0161\u00ed spole\u010dnosti, podpo\u0159en\u00e1 pov\u00e1le\u010dnou atmosf\u00e9rou (a\u00a0z\u0159ejm\u011b i\u00a0vlivem Zde\u0148ka Nejedl\u00e9ho), jej v\u00a0roce 1948 dovedla do komunistick\u00e9 strany. P\u0159\u00ed\u010dila se mu my\u0161lenka fat\u00e1lnosti, nezm\u011bnitelnosti t\u0159\u00eddn\u00edho rozd\u011blen\u00ed, bohatstv\u00ed a\u00a0chudoby. Cht\u011bl doufat v\u00a0lep\u0161\u00ed sv\u011bt, v\u00a0jeho mo\u017enou realizaci. Cht\u011bl b\u00fdt optimistou v\u011b\u0159\u00edc\u00edm v\u00a0\u010dlov\u011bka a\u00a0v\u00edt\u011bzstv\u00ed jeho lep\u0161\u00ed str\u00e1nky.<\/p>\r\n
\r\nKolem roku 1956 se za\u010dal v\u00a0Milanu Machovcovi rodit pocit zklam\u00e1n\u00ed z\u00a0komunistick\u00e9ho hnut\u00ed, rozhodl se proto znovu p\u0159iklonit k\u00a0v\u00ed\u0159e a\u00a0v\u00edce se zaj\u00edmat o\u00a0n\u00e1bo\u017eenskou problematiku. Ani tak ale neodvrhoval marxismus, jen se na n\u011bj sna\u017eil pod\u00edvat znovu a\u00a0n\u011bkter\u00e9 my\u0161lenky \u0159e\u0161it zcela nov\u011b. V\u00a0roce 1957 vydal bro\u017euru O\u00a0smyslu lidsk\u00e9ho \u017eivota. Ji\u017e samotn\u00e9 t\u00e9ma bylo tehdy nezvykl\u00e9. \u201eSmysl lidsk\u00e9ho \u017eivota bylo do jist\u00e9 m\u00edry t\u00e9ma provoka\u010dn\u00ed, proto\u017ee tehdej\u0161\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed komunismus m\u011bl z\u00e1sadu: \u017dij a\u00a0u\u017eij.
\r\n\u017dij si, u\u017eij si, vyd\u011blej si a\u00a0m\u011bj se. Jenom\u017ee j\u00e1 kladl ot\u00e1zku: Pro\u010d? Prvn\u00ed moje nep\u0159\u00edjemn\u00e1 ot\u00e1zka, na kterou ti velc\u00ed komunist\u00e9 neum\u011bli odpov\u011bd\u011bt. (\u2026) Ale co te\u010f, kdy\u017e jste u\u00a0moci, v\u00a0\u010dem je te\u010f smysl \u017eivota?\u201c<\/p>\r\n
\r\nMachovcovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky m\u011bly obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch, a\u00a0to nejen v\u00a0\u010cesku, ale pozd\u011bji i\u00a0v\u00a0zahrani\u010d\u00ed. Na jeho semin\u00e1\u0159e do Prahy a\u00a0na konferenci do Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed na ja\u0159e 1967 zav\u00edtali mimo jin\u00e9 n\u011bmeck\u00fd psycholog Erich Fromm, jeden z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch teolog\u016f 20. stolet\u00ed Karl Rahner nebo francouzsk\u00fd filozof Roger Garaudy. S\u00a0dal\u0161\u00edmi osobnostmi \u2013 s\u00a0Karlem Barthem, Ernestem Blochem \u010di mlad\u00fdm Karolem Wojty\u0142ou, budouc\u00ed hlavou katolick\u00e9 c\u00edrkve \u2013 se Machovec potk\u00e1val na sv\u00fdch cest\u00e1ch po sv\u011bt\u011b, na kter\u00e9 byl \u010dasto zv\u00e1n.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong>Machovec se svou prac\u00ed l\u00e9ta sna\u017eil formovat my\u0161len\u00ed\u00a0a\u00a0postoje mlad\u00fdch generac\u00ed a\u00a0nep\u0159est\u00e1val doufat, \u017ee utopick\u00fd ide\u00e1l jeho ml\u00e1d\u00ed, propojen\u00ed demokracie a\u00a0socialismu, je je\u0161t\u011b uskute\u010dniteln\u00fd a\u00a0\u017ee drobn\u00fdmi kroky v\u00a0r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159isp\u011bt k\u00a0jeho napln\u011bn\u00ed. Teprve v\u00fdvoj v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech, kr\u00e1tk\u00e9 vzedmut\u00ed mohutn\u00e9 vlny nad\u011bje a\u00a0n\u00e1sledn\u00e1 okupace, jeho n\u00e1hled zcela zm\u011bnil. Srpnov\u00e9 dny zastihly Machovce spole\u010dn\u011b s\u00a0jeho p\u0159\u00edtelem Munclingerem na wagnerovsk\u00e9m festivalu v\u00a0Bayreuthu. Hned 22. srpna 1968 napsal ostr\u00fd protest proti okupaci, kter\u00fd byl z\u00e1hy uve\u0159ejn\u011bn v\u00a0mnoha sv\u011btov\u00fdch den\u00edc\u00edch. Ve stejnou dobu byla jeho rodina na rekreaci v\u00a0Jugosl\u00e1vii a\u00a0spole\u010dn\u011b se setkali ve V\u00eddni, kde byl Machovec jmenov\u00e1n hostuj\u00edc\u00edm profesorem. Po nelehk\u00e9m rozhodov\u00e1n\u00ed se s\u00a0man\u017eelkou vr\u00e1til v\u00a0prosinci roku 1968 zp\u011bt do Prahy.<\/p>\r\n
\r\nD\u016fle\u017eit\u00fdm mezn\u00edkem v\u00a0dialogu mezi ateismem a\u00a0k\u0159es\u0165anstv\u00edm byla Machovcova dal\u0161\u00ed kniha Je\u017e\u00ed\u0161 pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka, kter\u00e1 byla v\u00a0roce\u00a01969 p\u0159ipravena k\u00a0distribuci. Politick\u00e1 situace ale nedovolila, aby se publikace dostala ke \u010dten\u00e1\u0159\u016fm. Nav\u00edc byl Machovec vylou\u010den\u00a0z\u00a0komunistick\u00e9 strany a\u00a0zbaven \u010dlenstv\u00ed v\u00a0redak\u010dn\u00ed rad\u011b Filosofick\u00e9ho \u010dasopisu a\u00a0ve v\u0161ech ostatn\u00edch kulturn\u00edch a\u00a0v\u011bdeck\u00fdch instituc\u00edch. Zhroutil se mu i\u00a0osobn\u00ed \u017eivot. Na podzim 1969 vyvrcholila d\u00e9le trvaj\u00edc\u00ed man\u017eelsk\u00e1 krize rozvodem. Svou obt\u00ed\u017enou situaci pak s\u00a0odstupem doby shrnul n\u00e1sledovn\u011b: \u201eA\u00a0kdy\u017e m\u011b po dvaceti l\u00e9tech pr\u00e1ce na univerzit\u011b v\u00a0roce 1969 vyhodili, proto\u017ee jsem odm\u00edtl odvolat sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee srpen 1968 byl hnusnou okupac\u00ed, a\u00a0pak dlouho obt\u00ed\u017en\u011b \u017eivil sebe i\u00a0rodinu soukrom\u00fdmi hodinami, jedin\u00fd v\u016fbec, kdo m\u011bl odvahu d\u00e1t mi trvalou pr\u00e1ci, byl katolick\u00fd kn\u011bz P. Franti\u0161ek Kohl\u00ed\u010dek, tehdy far\u00e1\u0159 v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch.\u201c Na ja\u0159e 1971 se nast\u011bhoval do dvoupokojov\u00e9ho bytu v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch (U\u00a0Pr\u016fhonu 4). V\u00a0\u010ceskoslovensku byl v\u00a0t\u00e9 dob\u011b zcela vy\u0159azen z\u00a0ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Publikovat ji\u017e mohl jen v\u00a0zahrani\u010d\u00ed a\u00a0v\u00a0samizdatu, p\u0159edn\u00e1\u0161et pouze na bytov\u00fdch semin\u00e1\u0159\u00edch. Ale ve sv\u011bt\u011b se st\u00e1val st\u00e1le zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm, a\u00a0to d\u00edky n\u011bmeck\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed knihy Smysl lidsk\u00e9ho \u017eivota a\u00a0pozd\u011bji zejm\u00e9na d\u00edky knize Je\u017e\u00ed\u0161 pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka. Ta vy\u0161la ve dvaceti vyd\u00e1n\u00edch a\u00a0ve dvan\u00e1cti jazyc\u00edch.<\/p>\r\n
\r\nN\u011bkolik let se Milan Machovec \u017eivil soukrom\u00fdmi hodinami latiny, n\u011bm\u010diny a\u00a0klav\u00edru. V\u00a0roce 1973 ale p\u0159ijal lep\u0161\u00ed pr\u00e1ci, kter\u00e1 mu poskytovala v\u00edce \u010dasu na v\u011bdeck\u00e9 b\u00e1d\u00e1n\u00ed \u2013 varhanictv\u00ed v\u00a0\u0159\u00edmskokatolick\u00e9m kostele sv. Anton\u00edna v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch. Jeho z\u00e1jem se v\u00a0t\u00e9to dob\u011b obr\u00e1til k\u00a0soudob\u00fdm probl\u00e9m\u016fm. Nutnost opakovan\u011b upozor\u0148ovat na aktu\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my lidstva vn\u00edmal o\u00a0to pal\u010div\u011bji, \u017ee p\u0159es mnoh\u00e1 varov\u00e1n\u00ed velk\u00fdch osobnost\u00ed se lidstvo ocitlo v\u00a0hlubok\u00e9 krizi a\u00a0mo\u017en\u00e1 i\u00a0na pokraji z\u00e1niku. Ekologick\u00e1 hrozba se tak stala dal\u0161\u00edm velk\u00fdm t\u00e9matem Machovcovy filozofie: \u201eLidi dneska Zemi pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako materi\u00e1l. A\u0165 je to cement, \u017eelezo, d\u0159evo, je to pro n\u011b bezcenn\u00fd materi\u00e1l. Hodnotu vid\u00ed a\u017e v\u00a0tom, kdy\u017e to technicky zpracuj\u00ed, ale k\u00a0tomu materi\u00e1lu \u00factu nemaj\u00ed. Pokud nemilujeme Zemi a\u00a0p\u0159\u00edrodu, tak ji taky neuchov\u00e1v\u00e1me. A\u00a0pak tato civilizace v\u0161emi t\u011bmi \u00fasp\u011bchy ekonomie a\u00a0techniky p\u00e1ch\u00e1 pomalou sebevra\u017edu. Ni\u010d\u00edme si vzduch, zele\u0148, vodstvo, proto\u017ee tady nikdo ekonomick\u00fdm lobby nebr\u00e1n\u00ed v\u00a0tom, aby se na planetu d\u00edvaly ne jako na matku, ale aby se na ni d\u00edvaly jako na sprost\u00fd materi\u00e1l, kter\u00fd mohou pou\u017e\u00edvat.\u201c<\/p>\r\n
\r\nKolem roku 1975 za\u010dal soukrom\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161et na takzvan\u00fdch bytov\u00fdch univerzit\u00e1ch mlad\u00fdm lidem, kte\u0159\u00ed z\u00a0politick\u00fdch d\u016fvod\u016f nemohli studovat. Postupn\u011b se tak vytvo\u0159il semin\u00e1\u0159 funguj\u00edc\u00ed a\u017e do listopadu 1989. Mezi prob\u00edran\u00e1 t\u00e9mata pat\u0159ily d\u011bjiny filozofie, d\u011bjiny \u010desk\u00e9 kultury nebo d\u011bjiny sv\u011btov\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Tyto semin\u00e1\u0159e se v\u011bt\u0161inou nekonaly na jednom m\u00edst\u011b, ale z\u00a0bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f se m\u011bnily adresy byt\u016f, kde se p\u0159edn\u00e1\u0161elo \u2013 na Star\u00e9m M\u011bst\u011b, na Pet\u0159in\u00e1ch, od roku 1980 na Vinohradech (Slav\u00edkova ulice) a\u00a0od roku 1982 op\u011bt na Star\u00e9m M\u011bst\u011b (Templov\u00e1 ulice). Machovec vzpom\u00ednal: \u201eSch\u00e1zely se nejd\u0159\u00edve mal\u00e9 skupinky, kolem deseti patn\u00e1cti mlad\u00fdch lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou d\u011bti, kter\u00e9 nesm\u011bly kv\u016fli rodi\u010d\u016fm studovat. Skupiny byly dv\u011b, jednu z\u00a0undergroundu vedl Egon Bondy, j\u00e1 druhou, pak splynuly.\u201c Mezi poslucha\u010di se objevily pozd\u011bji v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti polistopadov\u00e9 politiky, nap\u0159. Jan Ruml nebo Martin Fendrych. V\u00a0roce 1987 byl Milanu Machovcovi ud\u011blen \u010destn\u00fd doktor\u00e1t evangelick\u00e9 teologick\u00e9 fakulty v\u00a0Bernu. Ob\u00e1val se v\u0161ak, \u017ee by mu byl znemo\u017en\u011bn n\u00e1vrat, a\u00a0tak p\u0159ed\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo a\u017e n\u00e1sledn\u011b na \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 ambas\u00e1d\u011b v\u00a0Praze.<\/p>\r\n
\r\nV\u00a0atmosf\u00e9\u0159e strachu lednov\u00fdch demonstrac\u00ed roku 1989 ve\u0159ejn\u011b vystoupil na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed s\u00a0projevem, v\u00a0n\u011bm\u017e hovo\u0159il nejen o\u00a0Janu Palachovi a\u00a0jeho \u010dinu, ale tak\u00e9 o\u00a0nen\u00e1siln\u00e9 cest\u011b Mah\u00e1tmy G\u00e1ndh\u00edho. Listopadovou sametovou revoluci pro\u017e\u00edval v\u00a0nad\u0161en\u00ed spolu se studenty. \u00da\u010dastnil se demonstrac\u00ed a\u00a0ve\u010dery tr\u00e1vil\u00a0v\u00a0divadlech, ve kter\u00fdch prob\u00edhaly politick\u00e9 diskuze.<\/p>\r\n
\r\nVzru\u0161en\u00fd hlas, kter\u00fdm Milan Machovec ironicky i\u00a0nal\u00e9hav\u011b oslovoval srdce sv\u00fdch poslucha\u010d\u016f, nezn\u00ed posluch\u00e1rnami filozofick\u00e9 fakulty na Palachov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed ji\u017e mnoho semestr\u016f. \u0158ady student\u016f i\u00a0lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si chodili pro trochu smyslu uprost\u0159ed ka\u017edodenn\u00ed \u0161edi na ve\u010dern\u00ed kurzy, osi\u0159ely definitivn\u011b 15. ledna 2003. V\u00a0jednom z\u00a0posledn\u00edch televizn\u00edch dokument\u016f Machovec prohl\u00e1sil: \u201eSmrti se \u010dlov\u011bk nemus\u00ed b\u00e1t, to se ka\u017ed\u00e9mu poda\u0159\u00ed hned napoprv\u00e9.\u201c Nem\u00fdlil se. Ode\u0161el hned na prvn\u00ed pokus v\u00a0nedo\u017eit\u00fdch sedmdes\u00e1ti osmi letech. Ve stra\u0161nick\u00e9m krematoriu se s\u00a0n\u00edm biskup V\u00e1clav Mal\u00fd na jeho v\u00fdslovn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed rozlou\u010dil modlitbou P\u00e1n\u011b.<\/p>\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n
\r\n
\r\n<\/strong>Jako autor zakotvil Milan Machovec v\u00a0nakladatelstv\u00ed Akropolis, pro n\u011b\u017e vedle posledn\u00edch drobn\u00fdch prac\u00ed Indoevropan\u00e9 v\u00a0pravlasti (2000) a\u00a0Achilleus (2001) z\u00e1sadn\u011b p\u0159epracoval sv\u00e9 d\u00edlo Smysl lidsk\u00e9ho \u017eivota z\u00a0roku 1965 a\u00a0vydal je pod nov\u00fdm n\u00e1zvem Smysl lidsk\u00e9 existence (2002). Po jeho smrti vy\u0161ly reedice knih Je\u017e\u00ed\u0161 pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka (2003), Josef Dobrovsk\u00fd (2004), Filosofie tv\u00e1\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159 z\u00e1niku (2006), Svat\u00fd Augustin (2011) nebo Franti\u0161ek Palack\u00fd a\u00a0\u010desk\u00e1 filosofie (2019). K\u00a0p\u0159ipom\u00ednce osmdes\u00e1ti let od jeho narozen\u00ed byl v\u00a0roce 2006 vyd\u00e1n sborn\u00edk Mistr dialogu Milan Machovec.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Vyd\u00e1v\u00e1me se po stop\u00e1ch filozofa Milana Machovce, jen\u017e byl ve sv\u00e9 dob\u011b pro \u0159adu mlad\u00fdch lid\u00ed hv\u011bzdou. Obl\u00edben\u00fd u\u010ditel n\u011bkolika generac\u00ed student\u016f a\u00a0intelektu\u00e1l\u016f vystupoval jako kritik patriarch\u00e1ln\u00ed\u00a0spole\u010dnosti a\u00a0zast\u00e1nce feminismu. Jeho kr\u00e9dem byl cit\u00e1t Konrada\u00a0Lorenze: \u201eBu\u010f se ve 21. stolet\u00ed ekologick\u00e1 problematika stane z\u00e1kladem\u00a0dialogu celoplanet\u00e1rn\u00edho lidstva, nebo \u017e\u00e1dn\u00e9 22. stolet\u00ed nebude.\u201c \u0158ady dychtiv\u00fdch student\u016f si pod\u00e1valy dve\u0159e […]","protected":false},"author":76,"featured_media":55424,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/55423"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=55423"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/55423\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":55426,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/55423\/revisions\/55426"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/55424"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=55423"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=55423"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=55423"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}