\r\nAlice m\u011bla n\u011bkolik star\u0161\u00edch sourozenc\u016f, sama poch\u00e1zela z dvoj\u010dat, a tak si mezi nimi odmala hledala sv\u00e9 m\u00edsto. \u00dadajn\u011b poci\u0165ovala, \u017ee \u017eije ve st\u00ednu pohledn\u011bj\u0161\u00ed sestry-dvoj\u010dete Marianny, kter\u00e9 doma ne\u0159ekli jinak ne\u017e Mizzi. Hledala n\u011bco, \u010d\u00edm by zaujala, a nakonec v sob\u011b objevila cit pro hudbu.\u00a0<\/p>\r\n
Hr\u00e1t na klav\u00edr se za\u010dala u\u010dit v p\u011bti letech a brzy byla dobrou interpretkou. Jej\u00ed prvn\u00ed u\u010ditelkou klav\u00edru byla o dvan\u00e1ct let star\u0161\u00ed sestra Irma. \u201e\u010casto se u n\u00e1s ve\u010der se\u0161el i kvintet,\u201c vzpom\u00ednala Alice po letech. \u201eKa\u017ed\u00fd na n\u011bco hr\u00e1l \u2013 j\u00e1, maminka a o t\u0159i roky star\u0161\u00ed bratr Pavel jsme ovl\u00e1dali klav\u00edr, star\u0161\u00ed sestra hr\u00e1la na housle. Nej\u010dast\u011bji jsme hr\u00e1li Schumanna. To byla\u00a0moje nejlep\u0161\u00ed \u0161kola.\u201c Ji\u017e jako dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u00e1vala hodiny klav\u00edru a vystupovala na klav\u00edrn\u00edch koncertech s bohat\u00fdm reperto\u00e1rem skladeb od Bacha, Beethovena, Suka, Smetany a zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Schumanna. V \u0161estn\u00e1cti letech byla p\u0159ijata jako nejmlad\u0161\u00ed \u017e\u00e1kyn\u011b na n\u011bmeckou akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze a u\u017e b\u011bhem studi\u00ed zaujala odbornou kritiku v\u010detn\u011b Maxe Broda, kter\u00fd o n\u00ed napsal nad\u0161enou recenzi.<\/p>\r\n
Pra\u017esk\u00fd kruh<\/strong> Kdy\u017e se v srpnu 1914 po \u010dty\u0159let\u00e9 zn\u00e1mosti Alicina star\u0161\u00ed sestra Irma provdala za Felixe Weltsche (a\u017e do emigrace v b\u0159eznu 1939 \u017eili na Letn\u00e9 v ulici Socha\u0159sk\u00e1 333\/2), stali se sou\u010d\u00e1st\u00ed rodiny i dal\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9-spisovatel\u00e9, kte\u0159\u00ed pat\u0159ili k takzvan\u00e9mu Pra\u017esk\u00e9mu kruhu. Alice m\u011bla velmi bl\u00edzko k Weltschovi, jen\u017e byl v\u011bt\u0161inu \u017eivota jej\u00edm star\u0161\u00edm r\u00e1dcem. Rodinu \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval i Franz Kafka. \u201eChodili jsme s n\u00edm do Stromovky, kde m\u011b a sestru posadil na lavi\u010dku, s\u00e1m si sedl na velk\u00fd k\u00e1men a vypr\u00e1v\u011bl n\u00e1m poh\u00e1dky,\u201c vzpom\u00ednala Alice po mnoha letech v Lond\u00fdn\u011b, kdy za n\u00ed pr\u00e1v\u011b kv\u016fli Kafkovi p\u0159ijel redaktor t\u00fdden\u00edku Reflex Milan Tesa\u0159. \u201eNajednou se stal d\u00edt\u011btem, m\u011bl velk\u00e9 uhran\u010div\u00e9 o\u010di. U\u017e nev\u00edm p\u0159esn\u011b, o \u010dem ty poh\u00e1dky byly. Pamatuju si jenom, \u017ee v nich vystupovala zv\u00ed\u0159ata a \u017ee m\u011bly dobr\u00fd konec.\u201c<\/p>\r\n Vstup zak\u00e1z\u00e1n!<\/strong> A pr\u00e1v\u011b hudba ji vr\u00e1tila zase do \u017eivota. D\u00edky n\u00ed se sezn\u00e1mila i se sv\u00fdm budouc\u00edm man\u017eelem Leopoldem Sommerem. Navzdory tehdej\u0161\u00edm konvenc\u00edm to byla ona, kdo navrhl s\u0148atek, a to pouh\u00e9 dva t\u00fddny po jejich sezn\u00e1men\u00ed. Leopold souhlasil. V roce 1931 se za n\u011bj provdala a o \u0161est let pozd\u011bji se jim narodil syn. Dostal jm\u00e9no \u0160t\u011bp\u00e1n na po\u010dest mamin\u010dina u\u010ditele klav\u00edru, pozd\u011bji v Izraeli ale p\u0159ijal jm\u00e9no Raphael. \u201eOdmali\u010dka byl velmi muzik\u00e1ln\u00ed. Jednou jsme \u0161li na koncert jugosl\u00e1vsk\u00e9ho cellisty a \u0160t\u011bp\u00e1n mi \u0159ekl: Maminko, j\u00e1 se mus\u00edm u\u010dit na cello. Druh\u00fd den jsem ho odvedla k profesorovi Pravoslavu S\u00e1dlovi. T\u0159et\u00ed hodinu u\u017e hr\u00e1l Bacha,\u201c vzpom\u00ednala na d\u011btstv\u00ed sv\u00e9ho syna, jen\u017e se pozd\u011bji stal uzn\u00e1van\u00fdm violoncellistou a skladatelem.<\/p>\r\n V\u0161e se zd\u00e1lo jako poh\u00e1dka s dobr\u00fdm koncem, nebo sp\u00ed\u0161 za\u010d\u00e1tkem, jen\u017ee v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b se o konci mluvilo ve zcela jin\u00e9m smyslu. Zat\u00edmco Aliciny sestry s rodinami b\u011bhem okupace v\u010das emigrovaly z \u010ceskoslovenska do Jeruzal\u00e9ma, ona se s ohledem na nemocnou matku rozhodla v Praze z\u016fstat.<\/p>\r\n V dob\u011b nacistick\u00e9 okupace bylo Alici \u0161estat\u0159icet let a \u017eivot se j\u00ed r\u00e1zem zm\u011bnil. Ani do Letensk\u00fdch sad\u016f, kter\u00e9 za\u010d\u00ednaly kousek za domem Herzov\u00fdch, u\u017e nesm\u011bla. \u017did\u016fm vstup zak\u00e1z\u00e1n! Na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed \u2013 vstup zak\u00e1z\u00e1n! Do obchod\u016f, je\u017e lemovaly nedalekou Belcrediho t\u0159\u00eddu \u2013 vstup zak\u00e1z\u00e1n! Nacist\u00e9 jej\u00ed rodin\u011b sebrali ve\u0161ker\u00fd majetek, Alici mimo jin\u00e9 zak\u00e1zali ve\u0159ejn\u011b koncertovat i vyu\u010dovat osoby ne\u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\r\n Pianistka z Terez\u00edna<\/strong> Nacist\u00e9 povolovali v\u011bz\u0148\u016fm hudebn\u00ed a dal\u0161\u00ed aktivity v r\u00e1mci sv\u00e9 propagandy, je\u017e m\u011bla za c\u00edl p\u0159esv\u011bd\u010dit mezin\u00e1rodn\u00ed delegaci \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, \u017ee je o v\u011bzn\u011b dob\u0159e postar\u00e1no. Opravili zdi, n\u00e1m\u011bst\u00ed, dokonce otev\u0159eli obchody, kde si ov\u0161em \u017did\u00e9 mohli maxim\u00e1ln\u011b tak koupit v\u011bci lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ji\u017e byli transportov\u00e1ni do t\u00e1bor\u016f smrti. V\u0161e za terez\u00ednsk\u00e9 pen\u00edze, je\u017e nem\u011bly v podstat\u011b \u017e\u00e1dnou hodnotu. V obchod\u011b s potravinami nav\u00edc prakticky nic nebylo.<\/p>\r\n \u201eKulturn\u00ed \u010dinnost byla do jist\u00e9 m\u00edry tajn\u00e1, do jist\u00e9 m\u00edry N\u011bmci tolerovan\u00e1, proto\u017ee oni m\u011bli jednak z\u00e1jem na propagandistick\u00e9 funkci Terez\u00edna \u2013 to potom bylo zneu\u017eito k n\u011bkter\u00fdm propagandistick\u00fdm film\u016fm \u2013, jednak v\u011bd\u011bli o tom, jak\u00fd bude osud t\u011bch lid\u00ed, co jim chystaj\u00ed,\u201c up\u0159esnil \u0159editel \u017didovsk\u00e9ho muzea v Praze Leo Pavl\u00e1t.<\/p>\r\n Krom\u011b mnoha klav\u00edrn\u00edch koncert\u016f vystoupila Alice tak\u00e9 jako p\u011bvkyn\u011b v terez\u00ednsk\u00e9m nastudov\u00e1n\u00ed Verdiho Requiem, kter\u00e9 m\u011blo v\u00edce ne\u017e 15 repr\u00edz. Jej\u00ed tehdy \u0161estilet\u00fd syn Raphael zp\u00edval roli Vrab\u010d\u00e1ka v d\u011btsk\u00e9 ope\u0159e Brundib\u00e1r Hanse Kr\u00e1sy. To p\u0159edstaven\u00ed sehr\u00e1li snad pades\u00e1tkr\u00e1t. Po posledn\u00edm uveden\u00ed byly v\u0161echny d\u011bti odvezeny do Osv\u011btimi, kde zahynuly. P\u0159e\u017eila hol\u010di\u010dka, kter\u00e1 zp\u00edvala ko\u010di\u010dku, a Raphael. Raphael pozd\u011bji prohl\u00e1sil, \u017ee ho matka v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e zahrnovala takovou l\u00e1skou, a\u017e podlehl dojmu, \u017ee je v nebi, p\u0159esto\u017ee byli v pekle.<\/p>\r\n <\/p>\r\n \u201eNa t\u011bch koncertech sed\u011bli sta\u0159\u00ed lid\u00e9, zkrou\u0161en\u00ed a nemocn\u00ed, a ta hudba byla pro n\u011b stravou. Hudba byla na\u0161\u00edm j\u00eddlem. D\u00edky n\u00ed jsme z\u016fstali na\u017eivu,\u201c vzpom\u00ednala na dobu str\u00e1venou v Terez\u00edn\u011b pianistka. \u201ePokud jsme mohli hr\u00e1t, nebylo to tak hrozn\u00e9,\u201c \u0159\u00edkala.<\/p>\r\n Po jednom z koncert\u016f v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e za n\u00ed p\u0159i\u0161el mlad\u00fd nacistick\u00fd voj\u00e1k a sv\u011b\u0159il se j\u00ed, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z hudebn\u00ed rodiny a hudb\u011b rozum\u00ed. \u0158ekl, \u017ee Beethoven v jej\u00edm pod\u00e1n\u00ed vych\u00e1z\u00ed z jeho srdce a pom\u00e1h\u00e1 mu na tom stra\u0161n\u00e9m m\u00edst\u011b p\u0159e\u017e\u00edvat. Sl\u00edbil j\u00ed, \u017ee nikdy nebude za\u0159azena do deporta\u010dn\u00edch seznam\u016f. Na ty se bohu\u017eel dostal jej\u00ed man\u017eel, jen\u017e zahynul 28. b\u0159ezna 1945 v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Dachau.<\/p>\r\n Tov\u00e1rna na smrt<\/strong> Po\u010d\u00e1tkem kv\u011btna 1945 p\u0159evzal spr\u00e1vu nad t\u00e1borem \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a 8. kv\u011btna jej jako posledn\u00ed koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor osvobodila sov\u011btsk\u00e1 vojska. V t\u00e9 dob\u011b zde p\u0159e\u017e\u00edvalo bezm\u00e1la 20 tis\u00edc v\u011bz\u0148\u016f, mezi nimi i Alice Herz-Sommerov\u00e1 se synem, kte\u0159\u00ed zde str\u00e1vili t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky. Raphael byl jedn\u00edm z pouh\u00fdch 130 p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed.<\/p>\r\n Nezdoln\u00e1 optimistka<\/strong>
\r\nD\u016fm jej\u00ed rodiny byl kulturn\u00edm salonem, kde se sch\u00e1zeli spisovatel\u00e9, hudebn\u00edci, herci i v\u011bdci. Alice tak ji\u017e jako mlad\u00e1 p\u0159i\u0161la do kontaktu se spisovateli Franzem Kafkou, Felixem Weltschem nebo zm\u00edn\u011bn\u00fdm Maxem Brodem, kte\u0159\u00ed byli nejbli\u017e\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli rodiny. \u010cas od \u010dasu se u nich zastavil skladatel Gustav Mahler a jako doma v byt\u011b Herzov\u00fdch byl i Franz Carl Weiskopf, budouc\u00ed spisovatel a novin\u00e1\u0159, jeho\u017e sestra Helen byla Alicinou nerozlu\u010dnou kamar\u00e1dkou.<\/p>\r\n
\r\nV roce 1925 nastal v Alicin\u011b \u017eivot\u011b zlom, zem\u0159ela jej\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b Daisy. Dostala z\u00e1pal plic a nesehnali pro ni l\u00e9ky; bylo j\u00ed jednadvacet let. Pro k\u0159ehkou Alici to byl \u0161ok, uzav\u0159ela se do sebe.<\/p>\r\n
\r\nDo transportu nastoupila nakonec jej\u00ed dvaasedmdes\u00e1tilet\u00e1 matka Sofie a o rok pozd\u011bji, 5. \u010dervence 1943, Alice s man\u017eelem a p\u011btilet\u00fdm synem. (T\u00edmto transportem bylo deportov\u00e1no 604 lid\u00ed, z nich\u017e nakonec p\u0159e\u017eilo pouze 109 osob, zavra\u017ed\u011bno bylo 495.) Svou matku u\u017e nikdy nevid\u011bla. V t\u00e1bo\u0159e se Alice stala \u010dlenkou m\u00edstn\u00edho orchestru, kter\u00fd po\u0159\u00e1dal pro v\u011bzn\u011b hudebn\u00ed vystoupen\u00ed. T\u011bch odehr\u00e1la spoluv\u011bz\u0148\u016fm na sto pades\u00e1t, posilovala jimi, jak dokl\u00e1daj\u00ed sv\u011bdectv\u00ed, jejich v\u016fli p\u0159e\u017e\u00edt.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/01\/Plaka\u0301t-na-operu-Brundiba\u0301r-Terezi\u0301n-1944-702x1000.jpg\")
<\/a>
\r\nOperu Hanse Kr\u00e1sy Brundib\u00e1r poprv\u00e9 uvedly d\u011bti ze \u017eidovsk\u00e9ho sirot\u010dince v Praze na p\u0159elomu let 1942 a 1943. V roce 1943 se v\u011bt\u0161ina tv\u016frc\u016f se\u0161la v terez\u00ednsk\u00e9m ghettu, kde byla opera znovu nastudov\u00e1na. Stala se mimo\u0159\u00e1dn\u011b popul\u00e1rn\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 bylo p\u0159edstaven\u00ed zneu\u017eito nacistickou propagandou jako d\u016fkaz o idylick\u00e9m \u017eivot\u011b \u017did\u016f v Terez\u00edn\u011b.<\/em><\/p>\r\n
\r\nZ terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta byli \u017did\u00e9 pos\u00edl\u00e1ni do vyhlazovac\u00edch t\u00e1bor\u016f, p\u0159\u00edmo zde ale zem\u0159elo t\u00e9m\u011b\u0159 35 tis\u00edc lid\u00ed. Celkem j\u00edm pro\u0161lo asi 155 000 mu\u017e\u016f, \u017een a d\u011bt\u00ed, z toho p\u0159ibli\u017en\u011b 75 000 z \u010cech a Moravy, 40 000 z N\u011bmecka, 15 000 z Rakouska a dal\u0161\u00ed ze Slovenska, Ma\u010farska, Nizozemska, D\u00e1nska a dal\u0161\u00edch zem\u00ed.\u00a0V n\u011bkter\u00fdch obdob\u00edch se v Terez\u00edn\u011b t\u00edsnilo t\u00e9m\u011b\u0159 60 000 lid\u00ed. P\u0159epln\u011bnosti odpov\u00eddaly i velmi \u0161patn\u00e9 hygienick\u00e9, ubytovac\u00ed a stravovac\u00ed podm\u00ednky, co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek vysokou \u00famrtnost.<\/p>\r\n
\r\nPo v\u00e1lce se Alice vr\u00e1tila do Prahy, ale proto\u017ee u\u017e nikdo z jej\u00edch bl\u00edzk\u00fdch ne\u017eil, a nav\u00edc se po \u00fanorov\u00e9m p\u0159evratu 1948 moci ve st\u00e1t\u011b chopili komunist\u00e9, rozhodla se v roce 1949 odst\u011bhovat do Izraele, kter\u00fd se pro ni stal domovem na dlouh\u00fdch 37 let. U\u010dila zde na konzervato\u0159i a svou \u010dinnost\u00ed p\u0159isp\u011bla k zachov\u00e1n\u00ed hudebn\u00edho odkazu \u010desko\u017eidovsk\u00fdch skladatel\u016f Viktora Ullmanna, Pavla Haase, Gideona Kleina a Hanse Kr\u00e1sy. Znovu se tu setkala s Maxem Brodem, jen\u017e v t\u00e9 dob\u011b \u017eil v Tel Avivu. \u201eKa\u017edou ned\u011bli za n\u00e1mi jezdil do Jeruzal\u00e9ma a v\u017edycky cht\u011bl, abych mu zahr\u00e1la. I kdy\u017e byl mal\u00fd a m\u011bl hrb, stejn\u011b byl velmi \u0161armantn\u00ed.\u201c V roce 1986 se rozhodla p\u0159est\u011bhovat za sv\u00fdm jedin\u00fdm synem a jeho rodinou do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. Raphaelovou man\u017eelkou byla vynikaj\u00edc\u00ed cellistka poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Francie Genevi\u00e8ve Teuli\u00e8resov\u00e1, spole\u010dn\u011b m\u011bli dva syny, Ariela a Davida. Ani v Lond\u00fdn\u011b ale Alice naprost\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nena\u0161la. V devades\u00e1ti letech prod\u011blala rakovinu prsu a 13. listopadu 2001 zem\u0159el jej\u00ed syn Raphael v pouh\u00fdch \u010dty\u0159ia\u0161edes\u00e1ti letech FFna infarkt. Stalo se tak p\u0159i turn\u00e9 se Salomon Trio v milovan\u00e9m Izraeli. Nakonec j\u00ed z\u016fstala z cel\u00e9 rodiny jen snacha a dva vnuci. I p\u0159ese v\u0161echno se udr\u017eovala st\u00e1le v dobr\u00e9 kondici, a to fyzick\u00e9 i ment\u00e1ln\u00ed.<\/p>\r\n
![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/01\/Alice-Herz-Sommerova\u0301-se-synem-Raphaelem-586x400.jpg\")
<\/a>