{"id":51465,"date":"2021-10-04T17:34:14","date_gmt":"2021-10-04T15:34:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=51465"},"modified":"2021-10-04T17:34:15","modified_gmt":"2021-10-04T15:34:15","slug":"s-kazdym-nadechem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/s-kazdym-nadechem\/","title":{"rendered":"S\u00a0ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem"},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

M\u00e1loco je pro n\u00e1s tak samoz\u0159ejm\u00e9 jako d\u00fdch\u00e1n\u00ed. V\u011bt\u0161inou o\u00a0n\u011bm nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme, aspo\u0148 tedy pokud zrovna ne\u010dteme n\u011bkter\u00fd z\u00a0mnoh\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f, kter\u00e9 l\u00ed\u010d\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed jako univerz\u00e1ln\u00ed v\u0161el\u00e9k a\u00a0recept na dlouhov\u011bkost. Na tom, co d\u00fdch\u00e1me, by n\u00e1m v\u0161ak z\u00e1le\u017eet m\u011blo. V\u00fdzkumy nazna\u010duj\u00ed, \u017ee vliv kvality ovzdu\u0161\u00ed na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed, pota\u017emo ekonomiku, je o\u00a0to v\u011bt\u0161\u00ed, o\u00a0co h\u016f\u0159 se kvantifikuje a\u00a0hodnot\u00ed. Vzduch si v\u0161ak \u010dlov\u011bk v\u011bt\u0161inou nevyb\u00edr\u00e1: \u017e\u00edt v\u00a0indick\u00e9m Dill\u00ed m\u00e1 na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed \u00fadajn\u011b stejn\u00fd dopad jako vykou\u0159it 6 cigaret denn\u011b. \u010cistota ovzdu\u0161\u00ed je tedy t\u00e9ma, kter\u00e9 si svoji pozornost zaslou\u017e\u00ed.<\/p>\r\n

[\/perex]
\r\n
\r\nV\u0161ichni si nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b ze \u0161koly pamatujeme, \u017ee k\u00a0d\u00fdch\u00e1n\u00ed pot\u0159ebujeme kysl\u00edk, kter\u00e9ho je v\u00a0atmosf\u00e9\u0159e asi 21 %. P\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st vzduchu tvo\u0159\u00ed dus\u00edk (78 %). Zbyl\u00e9 procento d\u00e1vaj\u00ed dohromady vz\u00e1cn\u00e9 plyny a\u00a0tak\u00e9 ozon, metan a\u00a0oxid uhli\u010dit\u00fd. Tyto tzv. sklen\u00edkov\u00e9 plyny se nach\u00e1zej\u00ed ve vzduchu jen ve stopov\u00e9m mno\u017estv\u00ed, to v\u0161ak od dob industrializace rychle stoup\u00e1. N\u00e1r\u016fst mno\u017estv\u00ed plyn\u016f pohlcuj\u00edc\u00edch teplo oh\u0159\u00edv\u00e1 planetu a\u00a0rozehr\u00e1v\u00e1 \u0159et\u011bzovou reakci s\u00a0dalekos\u00e1hl\u00fdmi d\u016fsledky, kterou ozna\u010dujeme jako zm\u011bnu klimatu.<\/p>\r\n

Krom\u011b toho je ve vzduchu obsa\u017eena v\u00a0r\u016fzn\u00e9m mno\u017estv\u00ed vodn\u00ed p\u00e1ra a\u00a0tak\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00e9 pevn\u00e9 nebo kapaln\u00e9 \u010d\u00e1stice, kter\u00fdm se \u0159\u00edk\u00e1 aerosol. Pr\u00e1v\u011b aerosoly jsou spolu s\u00a0n\u011bkter\u00fdmi chemick\u00fdmi l\u00e1tkami hlavn\u00edm zdrojem zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed. Rozpt\u00fdlen\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky prachu a\u00a0organick\u00fdch nebo \u010dlov\u011bkem vyroben\u00fdch l\u00e1tek, kter\u00e9 jsou tak malink\u00e9, \u017ee neklesaj\u00ed vlivem gravitace k\u00a0zemi, ve vzduchu odr\u00e1\u017eej\u00ed slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed, a\u00a0zemsk\u00fd povrch naopak ochlazuj\u00ed.<\/p>\r\n

Co je je\u0161t\u011b ve vzduchu?<\/strong>
\r\nZhruba od 90. let se \u010distota ovzdu\u0161\u00ed na Zemi obecn\u011b zlep\u0161uje, co\u017e je rozhodn\u011b dob\u0159e nejen pro lidsk\u00e9 zdrav\u00ed. Co v\u0161echno se tedy ve vzduchu vzn\u00e1\u0161\u00ed? O\u00a0aerosolu se v\u00a0posledn\u00ed dob\u011b mluvilo hlavn\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a0pandemi\u00ed koronaviru, p\u0159i kter\u00e9 se virus p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed kap\u00e9nkami.
\r\nCo se t\u00fd\u010de \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed, podstatn\u011bj\u0161\u00ed jsou ale pevn\u00e9 \u010d\u00e1stice\u00a0\u2013\u00a0prach, kou\u0159, pyl a\u00a0dal\u0161\u00ed l\u00e1tky. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st aerosol\u016f m\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed p\u016fvod. M\u016f\u017ee za n\u011b v\u011btrn\u00e1 eroze, po\u017e\u00e1r nebo t\u0159eba sope\u010dn\u00fd v\u00fdbuch. Lidmi zp\u016fsoben\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed pak poch\u00e1z\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0dopravy, t\u011b\u017eby, pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby a\u00a0vyt\u00e1p\u011bn\u00ed.<\/p>\r\n

Pol\u00e9tav\u00fd prach neboli pevn\u00e9 \u010d\u00e1stice (PM\u00a0\u2013 particulate matter) jsou t\u00edm zr\u00e1dn\u011bj\u0161\u00ed, \u010d\u00edm jsou men\u0161\u00ed. Ty nejmen\u0161\u00ed toti\u017e proniknou nejhloub\u011bji do d\u00fdchac\u00edho \u00fastroj\u00ed. Jejich limity se proto m\u011b\u0159\u00ed v\u00a0tak mal\u00fdch jednotk\u00e1ch, jako je mikrometr (\u03bcm). Dovedete si jeho velikost v\u016fbec p\u0159edstavit? Jeden\u00a0\u03bcm\u00a0je tis\u00edckr\u00e1t men\u0161\u00ed ne\u017e milimetr. \u010c\u00e1stice men\u0161\u00ed ne\u017e 10\u00a0\u03bcm, ozna\u010dovan\u00e9 jako PM10, se p\u0159i vdechnut\u00ed dostane a\u017e do pr\u016fdu\u0161ek.<\/p>\r\n

\"\"<\/a><\/p>\r\n

P\u0159ekra\u010dov\u00e1n\u00ed limit\u016f<\/strong>
\r\nKrom\u011b pevn\u00fdch \u010d\u00e1stic se m\u011b\u0159\u00ed tak\u00e9 koncentrace chemick\u00fdch l\u00e1tek, kter\u00e9 jsou pro \u010dlov\u011bka nebezpe\u010dn\u00e9 \u010di \u0161kodliv\u00e9. Je to zejm\u00e9na oxid si\u0159i\u010dit\u00fd a\u00a0uhelnat\u00fd, oxidy dus\u00edku nebo ozon. Limity koncentrac\u00ed t\u011bchto l\u00e1tek jsou stanoveny v\u017edy pro ur\u010dit\u00e9 \u010dasov\u00e9 obdob\u00ed. Kdy\u017e jsou p\u0159ekra\u010dov\u00e1ny, zhor\u0161uj\u00ed funk\u010dnost plic, zp\u016fsobuj\u00ed chronick\u00e1 d\u00fdchac\u00ed onemocn\u011bn\u00ed, zvy\u0161uj\u00ed riziko infarktu nebo rakoviny a\u00a0zkracuj\u00ed \u017eivot. Kdyby byl vzduch \u010dist\u0161\u00ed, podle ned\u00e1vn\u00e9 studie by lid\u00e9 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b mohli \u017e\u00edt v\u00a0pr\u016fm\u011bru o\u00a02 roky d\u00e9le. V\u00a0Evrop\u011b ub\u00edr\u00e1 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed vzduchu pr\u016fm\u011brn\u011b jeden rok \u017eivota. Evropsk\u00e1 agentura pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v\u00a0lo\u0148sk\u00e9 zpr\u00e1v\u011b o\u00a0kvalit\u011b ovzdu\u0161\u00ed uvedla, \u017ee d\u00fdch\u00e1n\u00ed \u0161kodlivin a\u00a0mikroskopick\u00e9ho prachu m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed asi 400 tis\u00edc p\u0159ed\u010dasn\u00fdch \u00famrt\u00ed ro\u010dn\u011b.<\/p>\r\n

V\u00a0obdob\u00ed p\u0159ed covidem Sv\u011btov\u00e1 zdravotnick\u00e1 organizace odhadovala, \u017ee 90 % sv\u011btov\u00e9 populace je vystaveno p\u0159ekra\u010dovan\u00fdm limit\u016fm \u010distoty vzduchu. A\u017e pandemie, kter\u00e1 na chv\u00edli utlumila dopravu a\u00a0zastavila v\u00fdrobu, p\u0159inesla obyvatel\u016fm\u00a0n\u011bkter\u00fdch (hlavn\u011b asijsk\u00fdch) m\u011bst poprv\u00e9 po des\u00edtk\u00e1ch let pohled na modr\u00e9 nebe. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak Evropsk\u00e1 kardiologick\u00e1 spole\u010dnost propo\u010d\u00edtala, \u017ee a\u017e 15 % \u00famrt\u00ed s\u00a0onemocn\u011bn\u00edm COVID-19 se d\u00e1 p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo spojit s\u00a0n\u00e1sledky dlouhodob\u00e9ho vystaven\u00ed \u0161kodlivin\u00e1m ve vzduchu.<\/p>\r\n

Jak se d\u00fdch\u00e1 v\u00a0Evrop\u011b<\/strong>
\r\nNejlep\u0161\u00ed kvalitu ovzdu\u0161\u00ed z\u00a0evropsk\u00fdch m\u011bst maj\u00ed ta skandin\u00e1vsk\u00e1. Vypl\u00fdv\u00e1 to z\u00a0leto\u0161n\u00edho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Evropsk\u00e9 agentury pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed, sestaven\u00e9ho na z\u00e1klad\u011b pr\u016fm\u011brn\u00fdch koncentrac\u00ed jemn\u00fdch prachov\u00fdch \u010d\u00e1stic ve 323 evropsk\u00fdch m\u011bstech v\u00a0minul\u00fdch dvou kalend\u00e1\u0159n\u00edch letech. Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee nej\u010dist\u0161\u00ed vzduch d\u00fdchaj\u00ed obyvatel\u00e9 seversk\u00fdch m\u011bst, ale tak\u00e9 n\u011bkter\u00fdch jihoevropsk\u00fdch \u010di z\u00e1padoevropsk\u00fdch. V\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st Evropsk\u00e9 unie je na tom h\u016f\u0159e, na konci\u00a0\u017eeb\u0159\u00ed\u010dku\u00a0je mnoho m\u011bst polsk\u00fdch, ale tak\u00e9 severoitalsk\u00fdch. V\u0161echna sledovan\u00e1 \u010desk\u00e1 m\u011bsta se um\u00edstila ve druh\u00e9 polovin\u011b \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, nap\u0159\u00edklad Praha je na 203. p\u0159\u00ed\u010dce. Nejl\u00e9pe z\u00a0hodnocen\u00ed vy\u0161ly Plze\u0148 (162. p\u0159\u00ed\u010dka), \u00dast\u00ed nad Labem (167.) a\u00a0Kladno (184.), nejh\u016f\u0159e pak Ostrava (279.) a\u00a0Karvin\u00e1 (296.).<\/p>\r\n

Pro \u010ceskou republiku obecn\u011b plat\u00ed, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm zne\u010di\u0161\u0165ovatelem ovzdu\u0161\u00ed jsou lok\u00e1ln\u00ed topeni\u0161t\u011b\u00a0\u2013 kamna a\u00a0krby, kde se top\u00ed uhl\u00edm nebo d\u0159evem. Spalov\u00e1n\u00ed uhl\u00ed ve star\u00fdch kotl\u00edch produkuje nejen velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed prachu a\u00a0saz\u00ed (asi 57 % pol\u00e9tav\u00e9ho prachu PM10\u2013 \u00fadaje pro rok 2018), ale tak\u00e9 karcinogenn\u00edch l\u00e1tek. Velk\u00fdmi zne\u010di\u0161\u0165ovateli jsou tak\u00e9 uheln\u00e9 elektr\u00e1rny a\u00a0tepl\u00e1rny\u00a0\u2013 od leto\u0161n\u00edho roku pro n\u011b plat\u00ed mnohem p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed emisn\u00ed limity, kter\u00e9 v\u0161ak elektr\u00e1rny obch\u00e1zej\u00ed \u017e\u00e1d\u00e1n\u00edm o\u00a0v\u00fdjimky, je\u017e povolen\u00e9 mno\u017estv\u00ed vypou\u0161t\u011bn\u00fdch \u0161kodlivin (nap\u0159\u00edklad rtuti) p\u0159ekra\u010duj\u00ed i\u00a0n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b. M\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed limity u\u017e plat\u00ed u\u00a011 z\u00a0celkem 18 elektr\u00e1ren, n\u011bkde dosud b\u011b\u017e\u00ed odvolac\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\r\n

Pro velk\u00e1 m\u011bsta je pak hlavn\u00edm zdrojem emis\u00ed doprava. V\u00a0Praze je to zcela p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed zdroj pol\u00e9tav\u00e9ho prachu (88 % pro rok 2018) a\u00a0oxid\u016f dus\u00edku (72 %). Emise z\u00a0dopravy v\u00a0Praze je mo\u017en\u00e9 si zobrazit v\u00a0Atlasu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v\u00a0mapov\u00fdch podkladech Institutu pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a\u00a0rozvoje hl. m\u011bsta Prahy. Na \u00fazem\u00ed Sedmi\u010dky dosahovaly nejvy\u0161\u0161\u00edch nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed (2019) dopravn\u011b nejfrekventovan\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta\u00a0\u2013 Hl\u00e1vk\u016fv most, Bubensk\u00e9 n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed, Argentinsk\u00e1 a\u00a0most Barik\u00e1dn\u00edk\u016f. Jedn\u00edm z\u00a0nejv\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fdch m\u00edst v\u00a0Praze je dlouhodob\u011b tak\u00e9 navazuj\u00edc\u00ed \u00fasek V\u00a0Hole\u0161ovi\u010dk\u00e1ch. Pro zaj\u00edmavost, podle materi\u00e1l\u016f The European Respiratory Society se d\u00e1 \u017eivot v\u00a0bl\u00edzkosti frekventovan\u00e9 ulice p\u0159irovnat k\u00a0bydlen\u00ed s\u00a0ku\u0159\u00e1kem, kter\u00fd zvl\u00e1dne 10 cigaret denn\u011b.<\/p>\r\n

\"\"<\/a><\/p>\r\n

M\u011b\u0159en\u00ed na Sedmi\u010dce<\/strong>
\r\nPraha 7 podnikla minul\u00fd rok ve spolupr\u00e1ci s\u00a0P\u0159\u00edrodov\u011bdnou fakultou Univerzity Karlovy m\u011b\u0159en\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo za c\u00edl identifikovat m\u00edsta, kde doch\u00e1z\u00ed k\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edmu zne\u010dis\u0165ov\u00e1n\u00ed vzduchu. Hodnoty PM10\u00a0byly m\u011b\u0159eny b\u011bhem 10 dn\u016f na celkem 174 obch\u016fzk\u00e1ch. Potvrdila se obecn\u00e1 tvrzen\u00ed\u00a0\u2013 v\u00a0zim\u011b byly nam\u011b\u0159en\u00e9 koncentrace v\u00a0pr\u016fm\u011bru \u010dty\u0159ikr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e na ja\u0159e, o\u00a0v\u00edkendu pak ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e ve v\u0161edn\u00ed dny.<\/p>\r\n

Dvaceti\u010dty\u0159hodinov\u00fdm limitem pro koncentraci PM10\u00a0je 50 mikrogram\u016f na metr krychlov\u00fd (\u03bcg\/m3). Pozitivn\u00ed je, \u017ee v\u00a0na\u0161ich ulic\u00edch v\u00fdzkumn\u00edci nena\u0161li jedin\u00e9 m\u00edsto, kde by dlouhodob\u011b doch\u00e1zelo k\u00a0p\u0159ekra\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00e9to koncentrace. V\u0161echny nadlimitn\u00ed hodnoty byly nam\u011b\u0159eny v\u00a0souvislosti s\u00a0konkr\u00e9tn\u00edm jevem\u00a0\u2013 a\u0165 u\u017e to byla kamna u\u00a0ob\u010derstven\u00ed u\u00a0skateparku na \u0160tvanici, pr\u016fjezd star\u00e9 cisterny nebo t\u0159eba prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00fdstavba. Ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed mno\u017estv\u00ed prachu v\u00a0ovzdu\u0161\u00ed p\u0159isp\u00edvaj\u00ed parky, kter\u00fdch zde m\u00e1me na\u0161t\u011bst\u00ed dostatek.<\/p>\r\n

Praze 7 se letos poda\u0159ilo vyjednat s\u00a0\u010cesk\u00fdm hydrometeorologick\u00fdm \u00fastavem (\u010cHM\u00da) um\u00edst\u011bn\u00ed stanice m\u011b\u0159\u00edc\u00ed kvalitu ovzdu\u0161\u00ed na Sedmi\u010dce. Instalov\u00e1na byla v\u00a0ulici Argentinsk\u00e1 nedaleko budovy Obvodn\u00edho \u0159editelstv\u00ed m\u011bstsk\u00e9 policie Praha\u00a07. Nam\u011b\u0159en\u00e1 data jsou dostupn\u00e1 na port\u00e1le \u010cHM\u00da. Je to dal\u0161\u00ed krok vedouc\u00ed ke zmapov\u00e1n\u00ed stavu kvality ovzdu\u0161\u00ed. \u201eVzhledem k\u00a0tomu, \u017ee u\u00a0n\u00e1s v\u00a0posledn\u00edch letech ofici\u00e1ln\u00ed m\u011b\u0159ic\u00ed stanice nebyla, chceme v\u011bd\u011bt, jak na tom na\u0161e m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st je. Data p\u0159itom nebudeme \u010derpat pouze z\u00a0jednoho m\u00edsta. Instalace dal\u0161\u00edch \u010didel prob\u011bhla tak\u00e9 v\u00a0bl\u00edzkosti \u0161kol a\u00a0d\u011btsk\u00fdch h\u0159i\u0161\u0165 d\u00edky spolupr\u00e1ci s\u00a0\u010cesk\u00fdm vysok\u00fdm u\u010den\u00edm technick\u00fdm. Vzduch v\u00a0t\u011bchto m\u00edstech \u010dasto trp\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00fdm rann\u00edm dopravn\u00edm provozem, kdy\u017e rodi\u010de voz\u00ed d\u011bti do \u0161koly autem. A\u017e 70 % imis\u00ed se p\u0159itom dostane i\u00a0dovnit\u0159 budov, kde je pak \u017e\u00e1ci a\u00a0\u017e\u00e1kyn\u011b d\u00fdchaj\u00ed. Praha 7 chce t\u011bmito kroky z\u00edskat cenn\u00e1 data, kter\u00e1 umo\u017en\u00ed chr\u00e1nit zdrav\u00ed d\u011bt\u00ed a\u00a0v\u00fdhledov\u011b l\u00e9pe \u0159e\u0161it dopravu v\u00a0okol\u00ed \u0161kol. K\u00a0tomu pot\u0159ebujeme data za del\u0161\u00ed \u010dasov\u00fd horizont, proto\u017ee ta sou\u010dasn\u00e1 jsou zkreslen\u00e1 uzav\u0159en\u00edm \u0161kol v\u00a0dob\u011b pandemie,\u201c dod\u00e1v\u00e1 radn\u00ed Prahy\u00a07 pro oblast \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a\u00a0p\u00e9\u010de o\u00a0ve\u0159ejn\u00fd prostor Ji\u0159\u00ed Knitl.<\/p>\r\n

Jednou z\u00a0v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1me v\u0161ichni na Zemi spole\u010dn\u00e9, je pr\u00e1vo na \u010dist\u00fd vzduch. Ne ka\u017ed\u00e9mu se bohu\u017eel dost\u00e1v\u00e1, p\u0159itom v\u0161ichni v\u00edme, \u017ee zhor\u0161en\u00e1 kvalita ovzdu\u0161\u00ed m\u00e1 v\u00fdznamn\u00e9 dopady na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed, \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a\u00a0klima. Tis\u00edce lid\u00ed um\u00edraj\u00ed v\u00a0d\u016fsledku zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9ho ovzdu\u0161\u00ed a\u00a0n\u00e1klady na zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di \u0161plhaj\u00ed do astronomick\u00fdch hodnot. U\u017e jako d\u011bti se nau\u010d\u00edme, \u017ee kysl\u00edk je z\u00e1kladn\u00ed \u017eivotn\u00ed pot\u0159ebou. M\u016f\u017eeme p\u0159e\u017e\u00edt t\u00fddny bez j\u00eddla, n\u011bkolik dn\u00ed bez vody, ale bez vzduchu jen n\u011bkolik minut. Jsme tvorov\u00e9 aerobn\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee k\u00a0\u017eivotu pot\u0159ebujeme vzduch, a\u00a0k\u00a0dobr\u00e9mu zdrav\u00ed dokonce \u010dist\u00fd, \u010derstv\u00fd vzduch. V\u00a0mnoha regionech, a\u00a0Praha nen\u00ed v\u00fdjimkou, se d\u00edky omezen\u00ed dopravy a\u00a0zbrzd\u011bn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby v\u00a0d\u016fsledku pandemie uk\u00e1zalo, \u017ee cesta k\u00a0\u010dist\u0161\u00edmu vzduchu existuje, ale je vykoupena nabaluj\u00edc\u00edm se dluhem v\u00a0u\u017e tak dost pr\u00e1zdn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed kase. Mnoh\u00e9 studie nyn\u00ed dokazuj\u00ed, \u017ee zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed nejciteln\u011bji pokleslo ve velk\u00fdch m\u011bstech a\u00a0pr\u016fmyslov\u00fdch oblastech a\u00a0\u017ee na poklesu se nejv\u00edce pod\u00edlelo sn\u00ed\u017een\u00ed emis\u00ed ze silni\u010dn\u00ed a\u00a0leteck\u00e9 dopravy. Te\u010f se ale sv\u011bt zase postupn\u011b vrac\u00ed do vyjet\u00fdch asfaltov\u00fdch kolej\u00ed.<\/p>\r\n

Z\u00e1jem o\u00a0kvalitu prost\u0159ed\u00ed, v\u00a0n\u011bm\u017e \u017eijeme, je prvn\u00edm krokem na cest\u011b ke zlep\u0161en\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b ovzdu\u0161\u00ed to znamen\u00e1 m\u00edt dostate\u010dn\u011b hustou s\u00ed\u0165 m\u011b\u0159\u00edc\u00edch stanic a\u00a0otev\u0159en\u00e1, v\u0161em p\u0159\u00edstupn\u00e1 data z\u00a0nich, spolu s\u00a0nav\u00e1zan\u00fdmi aplikacemi, kter\u00e9 n\u00e1s budou upozor\u0148ovat na \u0161patn\u00fd stav. Pak m\u016f\u017eeme sami hledat cesty, kter\u00e9 vedou k\u00a0\u010dist\u0161\u00edmu vzduchu – pro n\u00e1s Pra\u017eany to znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm zamyslet se, jak se pohybujeme po m\u011bst\u011b, a\u00a0po\u017eadovat po sv\u00fdch volen\u00fdch z\u00e1stupc\u00edch lep\u0161\u00ed podm\u00ednky pro ty zp\u016fsoby, kter\u00e9 nepot\u0159ebuj\u00ed spalovac\u00ed motor. Prosp\u011bjeme tak nejen sv\u00e9mu zdrav\u00ed, ale v\u00a0d\u016fsledku i\u00a0cel\u00e9 planet\u011b.\u00a0
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a><\/p>\r\n

\r\n

P\u0159enastaven\u00ed energetiky<\/strong>
\r\n\u0160patn\u00e1 kvalita ovzdu\u0161\u00ed je st\u00e1le jedn\u00edm z\u00a0hlavn\u00edch zdravotn\u00edch rizik a\u00a0m\u00e1 i\u00a0z\u00e1sadn\u00ed ekonomick\u00e9 dopady, je\u017e m\u016f\u017eeme vy\u010d\u00edslit jako n\u00e1klady na zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di. V\u011bt\u0161ina \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e1 situaci skute\u010dn\u011b mohou zlep\u0161it, le\u017e\u00ed na \u00farovni st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a\u00a0t\u00fdk\u00e1 se celkov\u00e9ho p\u0159enastaven\u00ed energetiky, je\u017e n\u00e1s koneckonc\u016f kv\u016fli omezenosti p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f stejn\u011b jednou \u010dek\u00e1. Konec spalov\u00e1n\u00ed uhl\u00ed v\u00a0dom\u00e1cnostech i\u00a0elektr\u00e1rn\u00e1ch bude m\u00edt z\u00e1sadn\u00ed dopad nejen na emise CO2, ale tak\u00e9 na \u010distotu vzduchu. St\u00e1t by tak m\u011bl l\u00e9pe dohl\u00ed\u017eet na d\u016fsledn\u00e9 dodr\u017eov\u00e1n\u00ed emisn\u00edch limit\u016f u\u00a0elektr\u00e1ren a\u00a0tepl\u00e1ren a\u00a0neud\u011blovat v\u00fdjimky ohledn\u011b povolen\u00e9ho mno\u017estv\u00ed vypou\u0161t\u011bn\u00fdch \u0161kodlivin.<\/p>\r\n

\r\n

Emise, nebo imise?<\/strong>
\r\nEmise jsou l\u00e1tky, kter\u00e9 uniknou do vzduchu z\u00a0n\u011bjak\u00e9ho zdroje\u00a0\u2013 jako kou\u0159 z\u00a0kom\u00edna nebo zplodiny z\u00a0v\u00fdfuku. O\u00a0emis\u00edch mluv\u00edme i\u00a0p\u0159i spalov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 uvol\u0148uje CO2. Emise v\u00a0ovzdu\u0161\u00ed reaguj\u00ed s\u00a0dal\u0161\u00edmi prvky a\u00a0chovaj\u00ed se r\u016fzn\u011b vlivem po\u010das\u00ed a\u00a0rozptylov\u00fdch podm\u00ednek. Imise jsou pak v\u00fdsledn\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 d\u00fdch\u00e1me. \u010cidla m\u011b\u0159\u00ed, jestli nebyly p\u0159ekro\u010deny imisn\u00ed limity\u00a0\u2013 koncentrace ur\u010dit\u00fdch l\u00e1tek v\u00a0ovzdu\u0161\u00ed.<\/p>\r\n

V\u00a0Praze v\u00a0roce 2018 byly imisn\u00ed limity p\u0159ekro\u010deny na 97 % \u00fazem\u00ed m\u011bsta. Mohla za to p\u0159edev\u0161\u00edm koncentrace p\u0159\u00edzemn\u00edho ozonu, kter\u00fd na rozd\u00edl od toho stratosf\u00e9rick\u00e9ho lidem \u0161kod\u00ed. V\u00a0roce 2020 se kvalita pra\u017esk\u00e9ho ovzdu\u0161\u00ed podstatn\u011b zlep\u0161ila. Za tyto mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky m\u016f\u017ee nejen nouzov\u00fd stav a\u00a0celkov\u00e9 zklidn\u011bn\u00ed, ale tak\u00e9 p\u0159\u00edzniv\u00e9 meteorologick\u00e9 podm\u00ednky: m\u00edrn\u00e1 zima, kdy se m\u00e9n\u011b topilo, z\u00e1rove\u0148 chladn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e9to s\u00a0dostatkem sr\u00e1\u017eek. Ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed a\u00a0aktu\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed m\u00e1 toti\u017e na koncentrace \u0161kodlivin z\u00e1sadn\u00ed vliv, nap\u0159\u00edklad horka koncentraci p\u0159\u00edzemn\u00edho ozonu zvy\u0161uj\u00ed.<\/p>\r\n

\r\n

Auta a\u00a0emise<\/strong>
\r\nEmise z\u00a0motorov\u00fdch vozidel pat\u0159\u00ed k\u00a0hlavn\u00edm zne\u010di\u0161\u0165ovatel\u016fm ovzdu\u0161\u00ed ve m\u011bstech. Nejde p\u0159itom jen o\u00a0v\u00fdfukov\u00e9 plyny (oxidy dus\u00edku a\u00a0oxid uhelnat\u00fd), ale p\u0159edev\u0161\u00edm o\u00a0pevn\u00e9 \u010d\u00e1stice vznikl\u00e9 ot\u011brem pneumatik a\u00a0brzdov\u00fdch desti\u010dek (podle n\u011bkter\u00fdch \u00fadaj\u016f tvo\u0159\u00ed a\u017e 70 % zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed). Jeho zdrojem je tak\u00e9 prach, kter\u00fd doprava znovu rozv\u00ed\u0159\u00ed.<\/p>\r\n

Na emise \u0161kodlivin z\u00a0v\u00fdfuku m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vliv st\u00e1\u0159\u00ed motoru. Star\u00e9 diesely bez katalyz\u00e1toru p\u0159edstavuj\u00ed jeden z\u00a0nejhor\u0161\u00edch zdroj\u016f zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v\u016fbec, zat\u00edmco n\u011bkter\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 modely nevypou\u0161t\u011bj\u00ed \u0161kodliviny t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9, i\u00a0kdy\u017e maj\u00ed spalovac\u00ed motor. Motorov\u00e1 doprava je v\u0161ak tak\u00e9 zdrojem emis\u00ed CO2. Zde maj\u00ed elektroauta a\u00a0auta na stla\u010den\u00fd zemn\u00ed plyn (CNG) rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed bilanci ne\u017e spalovac\u00ed motory. Ani elektroauta, nap\u00e1jen\u00e1 v\u00a0sou\u010dasnosti elekt\u0159inou z\u00a0uheln\u00fdch elektr\u00e1ren, v\u0161ak nelze pova\u017eovat za bezemisn\u00ed.<\/p>\r\n

Srovn\u00e1n\u00ed emis\u00ed PM10\u00a0u\u00a0konkr\u00e9tn\u00edch zdroj\u016f:<\/p>\r\n