[perex]<\/p>\r\n
Z\u00e1\u0159ijov\u00fd Sv\u011bt knihy Praha 2021<\/a> host\u00ed jako\u00a0hlavn\u00ed zemi Francii. 26. ro\u010dn\u00edk mezin\u00e1rodn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu a liter\u00e1rn\u00edho festivalu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u00a0tv\u016fr\u010d\u00ed rozmanitost francouzsk\u00e9 literatury: od beletrie p\u0159es literaturu pro d\u011bti \u010di komiks a\u017e po divadlo. Osobn\u011b o sv\u00e9m d\u00edle promluv\u00ed\u00a0Laurent Binet\u00a0\u010di\u00a0Muriel Barbery. Speci\u00e1ln\u00ed pozornost bude v\u011bnov\u00e1na z\u00e1sadn\u00ed osobnosti \u010desk\u00e9 i francouzsk\u00e9 literatury\u00a0Milanu Kunderovi. Programov\u00e1 t\u00e9mata ale zavedou \u010dten\u00e1\u0159e tak\u00e9 do\u00a0Polska\u00a0a hlas bude d\u00e1n i\u00a0B\u011blorusku. Opominuty nemohou b\u00fdt ani\u00a0ot\u00e1zky vlivu pandemie na kni\u017en\u00ed trh, jak a zda se prom\u011bnil. Sv\u011bt knihy Praha 2021, prov\u00e1zen\u00fd mottem \u201eM\u016fj domov je v jazyce\u201c, se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm otev\u0159e od 23. do 26. z\u00e1\u0159\u00ed na V\u00fdstavi\u0161ti v Hole\u0161ovic\u00edch.\u00a0<\/p>\r\n [\/perex]<\/p>\r\n Leto\u0161n\u00ed Sv\u011bt knihy Praha je p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed poznat zevrubn\u011b sou\u010dasnou francouzskou literaturu. \u201eUmo\u017en\u00ed n\u00e1m obs\u00e1hnout hlavn\u00ed individu\u00e1ln\u00ed i kolektivn\u00ed, intimn\u00ed i politick\u00e1 t\u00e9mata, kter\u00e1 se prol\u00ednaj\u00ed d\u00edly pozvan\u00fdch autor\u016f: ot\u00e1zky identity, psan\u00ed o exilu a cestov\u00e1n\u00ed, vztah literatury a historie, ot\u00e1zky feminismu<\/em>,\u201d \u0159\u00edk\u00e1 o \u00fa\u010dasti na veletrhu za organiz\u00e1tory prezentace \u010destn\u00e9ho hosta Florence Salanouve, ata\u0161\u00e9 pro spolupr\u00e1ci v liter\u00e1rn\u00ed oblasti a n\u00e1zorov\u00e9 debaty a \u0159editelka Mediat\u00e9ky Francouzsk\u00e9ho institutu v Praze.<\/p>\r\n Sklo\u0148ovat se bude zejm\u00e9na jm\u00e9no Milana Kundery<\/strong>, kter\u00fd se narodil v Brn\u011b, ale ji\u017e n\u011bkolik desetilet\u00ed \u017eije ve Francii. Jeho d\u00edlo bude v programu nahl\u00e9dnuto jak v liter\u00e1rn\u00edm, tak filozofick\u00e9m i politick\u00e9m kontextu. O Kunderovi p\u0159ijde do Prahy pohovo\u0159it nap\u0159\u00edklad v\u00fdzna\u010dn\u00fd nakladatel Antoine Gallimard<\/strong>, kter\u00fd se se spisovatelem sezn\u00e1mil nedlouho po jeho p\u0159\u00edjezdu do Pa\u0159\u00ed\u017ee v 70. letech. Osobn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed ke Kunderovi v\u00e1\u017ee tak\u00e9 dal\u0161\u00edho leto\u0161n\u00edho hosta \u2013 Beno\u00eet Duteurtre<\/strong> pouk\u00e1\u017ee na propojen\u00ed Kunderovy liter\u00e1rn\u00ed tvorby s hudbou. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed slibuje debata s Jeanem-Dominiquem Brierrem<\/strong>, autorem biografie Milan Kundera – \u017divot spisovatele. Dojde i na \u010dten\u00ed z d\u00edla Milana Kundery, jak v \u010de\u0161tin\u011b, tak ve francouz\u0161tin\u011b.<\/p>\r\n Osobn\u00ed \u00fa\u010dast na veletrhu p\u0159isl\u00edbila \u0159ada dal\u0161\u00edch osobnost\u00ed francouzsk\u00e9ho liter\u00e1rn\u00edho sv\u011bta. \u010cesk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm je u\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 jm\u00e9no Laurenta Bineta<\/strong>. Autor bestselleru HHhH, k n\u011bmu\u017e ho inspiroval atent\u00e1t na Reinharda Heydricha, tentokr\u00e1t p\u0159edstav\u00ed novinku Civilizace, v n\u00ed\u017e se pustil do konstruov\u00e1n\u00ed alternativn\u00edch d\u011bjin. Z\u00e1rove\u0148 se s tuzemskou spisovatelkou\u00a0Alenou Morn\u0161tajnovou<\/strong>, kter\u00e1 podobn\u011b fabuluje v bestselleru Listop\u00e1d, setkaj\u00ed u debaty na t\u00e9ma Spisovatel a historick\u00e1 fikce.<\/p>\r\n S \u010desk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm je propojena Lenka Hor\u0148\u00e1kov\u00e1-Civade<\/strong>, p\u016fvodem \u010ce\u0161ka, kter\u00e1 \u017eije a p\u00ed\u0161e ve Francii. V liter\u00e1rn\u00edm po\u0159adu uvede sv\u016fj posledn\u00ed rom\u00e1n Symfonie o nov\u00e9m sv\u011bt\u011b, v n\u011bm\u017e \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00ed z osud\u016f b\u00fdval\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9ho konzula v Marseille Vladim\u00edra Vocho\u010de. Do minulosti m\u00ed\u0159\u00ed i Victoria Mas<\/strong> svou prvotinou B\u00e1l \u0161\u00edlen\u00fdch \u017een, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na konci 19. stolet\u00ed v hospit\u00e1lu Salp\u00eatri\u00e8re. Osobn\u011b \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159estav\u00ed p\u0159ekladovou novinku sv\u00e9ho titulu rovn\u011b\u017e Muriel Barbery<\/strong>. Po bestselleru S eleganc\u00ed je\u017eka p\u0159iv\u00e1\u017e\u00ed rom\u00e1n R\u016f\u017ee sama, k n\u011bmu\u017e j\u00ed inspiroval dvoulet\u00fd pobyt v Japonsku.<\/p>\r\n Komiks zastupuje autorka a ilustr\u00e1torka P\u00e9n\u00e9lope Bagieu<\/strong>. P\u0159edstav\u00ed sv\u00e1 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 alba Nebojsy, tedy t\u0159icet portr\u00e9t\u016f \u017een, kter\u00e9 navzdory p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1m bojovaly za sv\u016fj c\u00edl. Program poodhal\u00ed tak\u00e9 divadeln\u00ed \u201e\u0161amanstv\u00ed\u201c Pendy Diouf<\/strong>. Francouzsk\u00e1 dramati\u010dka se senegalsk\u00fdmi ko\u0159eny p\u00ed\u0161e, o \u010dem se nemluv\u00ed. Napsala ekofeministickou hru i odhalila tabu genocidy africk\u00fdm n\u00e1rod\u016f Herer\u016f a Nam\u016f.<\/p>\r\n Podstatn\u00fd prostor je v\u011bnov\u00e1n francouzsk\u00e9 literatu\u0159e pro d\u011bti. V tematicky zam\u011b\u0159en\u00e9 diskusi se probere, jak\u00e9 knihy jsou vhodn\u00e9 pro mal\u00e9 i v\u011bt\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e. P\u0159ekladatelsk\u00e9 kl\u00e1n\u00ed porovn\u00e1 p\u0159eklady \u00faryvk\u016f z knihy Nowhere Girl od Magali Le Huche<\/strong>, kter\u00e1 je rovn\u011b\u017e jedn\u00edm z host\u016f festivalu. V autobiografick\u00e9m komiksu bylo zpracov\u00e1no t\u00e9ma fobie ze \u0161koly. Dojde i na divadlo, uvedena bude hra M\u016fj bratr, m\u00e1 princezna od Catherine Zambon, ur\u010dena je pro d\u011bti od p\u011bti let. T\u00e9matem souvis\u00ed s debatou D\u011btsk\u00e1 literatura proti p\u0159edsudk\u016fm. Ta p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 nakladatelstv\u00ed Talents Hauts<\/strong><\/em>, je\u017e vyd\u00e1van\u00fdmi tituly usiluje o rovnopr\u00e1vnost a de\u0161ifrov\u00e1n\u00ed stereotyp\u016f, zejm\u00e9na sexistick\u00fdch.<\/p>\r\n Prost\u0159ednictv\u00edm motta \u201eM\u016fj domov je v jazyce<\/strong>\u201c prozkoum\u00e1 program veletrhu ot\u00e1zky identity, jazyka a rozmanitosti nejen v \u010desk\u00e9 literatu\u0159e a literatu\u0159e \u010destn\u00e9ho hosta, d\u00e1le se bude zab\u00fdvat i probl\u00e9mem, jak definovat st\u0159edn\u00ed Evropu, a rozeb\u00edrat vztah mezi spisovatelem a jazykem. Speci\u00e1ln\u00ed pozornost si vyslou\u017eilo Polsko<\/strong>, jeho\u017e prezentace se loni vzhledem k pandemii odehr\u00e1la pouze omezen\u011b a online. \u201eT\u00e9ma podpory svobody, demokracie a lidsk\u00fdch pr\u00e1v ve sv\u011bt\u011b m\u011blo na Sv\u011bt\u011b knihy v\u017edy sv\u00e9 m\u00edsto. Rozhodli jsme se vytvo\u0159it st\u00e1lou sekci Literatura jako hlas svobody. Zam\u011b\u0159\u00ed se na zemi, kde se literatura mus\u00ed vyrovnat s politick\u00fdm tlakem. Letos je vybr\u00e1no B\u011blorusko<\/strong><\/em>,\u201c nasti\u0148uje programovou novinku dramaturg Guillaume Basset.<\/p>\r\n Vliv pandemie na kni\u017en\u00ed trh se letos stal jedn\u00edm z aktu\u00e1ln\u00edch t\u00e9mat, k n\u011bmu\u017e se v\u00e1\u017eou chystan\u00e9 debaty. Podle \u0159editele veletrhu Radovana Auera situace uplynul\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f pos\u00edlila n\u011bkter\u00e9 trendy: \u201eS covidem rostly audioknihy a o\u017eivil se z\u00e1jem o elektronick\u00e9 knihy. Ty n\u011bkolik let stagnovaly, jejich pod\u00edl na celkov\u00fdch tr\u017eb\u00e1ch nerostl, te\u010f zase zam\u00ed\u0159il vzh\u016fru<\/em>,\u201c upozor\u0148uje. V\u00edce se podle n\u011bho rozev\u00edraj\u00ed n\u016f\u017eky mezi mainstreamem a artem, jako ohro\u017een\u00e1 vn\u00edm\u00e1 mal\u00e1 knihkupectv\u00ed.<\/p>\r\n Sv\u011bt knihy Praha 2021 chce p\u0159ipomenout d\u016fle\u017eitost setk\u00e1v\u00e1n\u00ed se. \u201eTen dvoulet\u00fd distanc n\u00e1m jednozna\u010dn\u011b potvrdil, \u017ee hlavn\u00ed devizou na\u0161\u00ed akce jsou osobn\u00ed setk\u00e1n\u00ed. A to jak v r\u00e1mci oboru \u2013 nakladatel\u00e9 mezi sebou, auto\u0159i, agenti, p\u0159ekladatel\u00e9 atd. \u2013 tak jejich setk\u00e1v\u00e1n\u00ed se \u010dten\u00e1\u0159i. V\u0161echno ji\u017e dnes vy\u0159\u00edd\u00edte online, ale rukou si nepot\u0159esete. Tak\u017ee si od toho slibuji p\u0159edev\u0161\u00edm, \u017ee se lid\u00e9 od knih setkaj\u00ed. A t\u0159eba si tak\u00e9 vy\u0159\u00edkaj\u00ed n\u011bkter\u00e9 v\u011bci. A \u017ee se Sv\u011bt knihy zase vr\u00e1t\u00ed k roli inici\u00e1tora a akceler\u00e1tora r\u016fzn\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch i mimoliter\u00e1rn\u00edch aktivit. Nejeden projekt se uskute\u010dnil, nejedna kniha vy\u0161la a nejedno p\u0159\u00e1telstv\u00ed vzniklo pr\u00e1v\u011b d\u00edky Sv\u011btu knihy<\/em>,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Radovan Auer.<\/p>\r\n Sv\u011bt knihy na n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny<\/a><\/p>\r\n
\r\n
\r\n