[perex]<\/p>\r\n
Na pond\u011bl\u00ed 2. srpna 2021 p\u0159ipad\u00e1 smutn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed 77 let od tragick\u00e9 noci, kdy z 2. na 3. 8. 1944 nacist\u00e9 zlikvidovali tzv. cik\u00e1nsk\u00fd rodinn\u00fd t\u00e1bor v Osv\u011btimi-B\u0159ezince. Zavra\u017ed\u011bno bylo a\u017e 4200 mu\u017e\u016f, \u017een a d\u011bt\u00ed. Na radnici Sedmi\u010dky proto v tento den vlaje romsk\u00e1 vlajka a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tak Pam\u00e1tn\u00fd den romsk\u00e9ho holocaustu.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
Jako Den p\u0159ipom\u00ednky vyhlazen\u00ed Rom\u016f a Sint\u016f ustanovil 2. srpen polsk\u00fd sejm v roce 2011. V roce 2015 Evropsk\u00fd parlament uznal toto datum jako Evropsk\u00fd pam\u00e1tn\u00fd den holokaustu Sint\u016f a Rom\u016f.<\/p>\r\n
Pam\u00e1tn\u00fd den v\u0161ak nemusel p\u0159ipadnout pr\u00e1v\u011b na 2.srpna \u2013 nacist\u00e9 se o vyhlazen\u00ed tzv. cik\u00e1nsk\u00e9ho t\u00e1bora v Osv\u011btimi pokusili ji\u017e d\u0159\u00edve, zabr\u00e1nila jim v tom vzpoura romsk\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f. Doposud se p\u0159edpokl\u00e1dalo,\u00a0\u017ee vzpoura prob\u011bhla 16. kv\u011btna 1944, tento den b\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 ozna\u010dov\u00e1n za Den romsk\u00e9ho odboje, nejnov\u011bj\u0161\u00ed studie v\u0161ak uv\u00e1d\u00ed, \u017ee k n\u00ed do\u0161lo ji\u017e za\u010d\u00e1tkem dubna t\u00e9ho\u017e roku.<\/p>\r\n
Nav\u00edc studie zve\u0159ejn\u011bn\u00e1 Osv\u011btimsk\u00fdm pam\u00e1tn\u00edkem a muzeem uv\u00e1d\u00ed, \u017ee se Romov\u00e9 aktivn\u011b br\u00e1nili i v srpnu 1944. „D\u00edky nov\u00e9 re\u0161er\u0161i dnes v\u00edme, \u017ee pasivn\u00ed odpor v\u00a0romsk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e v\u00a0B\u0159ezince se odehr\u00e1l nikoli 16. kv\u011btna, n\u00fdbr\u017e na za\u010d\u00e1tku dubna roku 1944. Aktivn\u00ed odpor prob\u011bhl b\u011bhem likvidace tohoto sektoru v\u00a0srpnu, kdy bylo zavra\u017ed\u011bno v\u00edce ne\u017e 4200 Rom\u016f,“\u00a0uv\u00e1d\u00ed studie<\/a>.<\/p>\r\n B\u011bhem 17 m\u011bs\u00edc\u016f existence tzv. cik\u00e1nsk\u00e9ho rodinn\u00e9ho t\u00e1bora (od \u00fanora 1943 do \u010dervence 1944)\u00a0 v n\u011bm bylo v\u011bzn\u011bno na 23 tis\u00edc \u017een, mu\u017e\u016f a d\u011bt\u00ed. P\u0159ibli\u017en\u011b 21 tis\u00edc romsk\u00fdch a sintsk\u00fdch v\u011bze\u0148ky\u0148 a v\u011bz\u0148\u016f v t\u00e1bo\u0159e zahynulo. Dal\u0161\u00ed Romov\u00e9 byli zavra\u017ed\u011bni v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech p\u0159edev\u0161\u00edm v Che\u0142mnu, Treblince, Majdanku, Sobib\u00f3ru a Be\u0142\u017ccu. Jin\u00ed, jejich\u017e po\u010det se jen t\u011b\u017eko odhaduje, byli post\u0159\u00edleni a poh\u0159beni do masov\u00fdch hrob\u016f v lese. Vyhlazovac\u00ed politika nacistick\u00e9ho N\u011bmecka vedla podle odhad\u016f ke smrti a\u017e 0,5 mili\u00f3nu Rom\u016f a Sint\u016f z cel\u00e9 Evropy. N\u011bkter\u00e9 odhady uv\u00e1d\u011bj\u00ed a\u017e 800 tis\u00edc ob\u011bt\u00ed, co\u017e \u010din\u00ed asi \u010dtvrtinu a\u017e polovinu romsk\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 populace.<\/p>\r\n