<\/p>\r\n
Jan K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd se narodil 20. b\u0159ezna 1868\u00a0jako \u010dtvrt\u00e9 d\u00edt\u011b po\u0161tovn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka Norberta\u00a0K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho a\u00a0jeho \u017eeny Johany Jind\u0159i\u0161ky, rozen\u00e9 \u0160vehlov\u00e9. Byl jedin\u00fdm ze sourozenc\u016f, jen\u017e m\u011bl v\u00a0k\u0159estn\u00edm list\u011b jako m\u00edsto narozen\u00ed uvedenou Prahu. Jeho nejstar\u0161\u00ed sestra Karolina, bratr Rudolf a\u00a0o\u00a0n\u011bco star\u0161\u00ed sestra Anetta se narodili v\u00a0dalmatsk\u00e9m Zadaru. V\u00a0revolu\u010dn\u00edm roce 1848 se toti\u017e Norbert K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd z\u00fa\u010dastnil ta\u017een\u00ed proti Ma\u010far\u016fm a\u00a0odtud se dostal do Dalm\u00e1cie, kde se sezn\u00e1mil se svou\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00ed man\u017eelkou. P\u0159ed svatbou vym\u011bnil vojenskou slu\u017ebu za po\u0161tovn\u00ed, a\u00a0kdy\u017e se mu naskytla prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0p\u0159elo\u017een\u00ed do Prahy, vyu\u017eil ji. \u010casem se propracoval k\u00a0v\u00fdznamn\u00e9\u00a0hodnosti c. k. po\u0161tovn\u00edho kontrolora. Po\u010detn\u00e1\u00a0rodina nejprve bydlela na Malostransk\u00e9m n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed \u010d. 3, posl\u00e9ze v\u00a0Je\u010dn\u00e9 ulici \u010d. 20.<\/p>\r\n
Jan, kter\u00e9mu doma ne\u0159ekli jinak ne\u017e Hansi,\u00a0nav\u0161t\u011bvoval re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium v\u00a0Je\u010dn\u00e9 ulici a\u00a0po maturit\u011b se v\u00a0roce 1889 zapsal na \u010cesk\u00e9 vysok\u00e9 u\u010den\u00ed technick\u00e9 v\u00a0Praze, kde studoval pozemn\u00ed stavitelstv\u00ed a\u00a0architekturu. Vysoko\u0161kolsk\u00e9ho titulu v\u0161ak nedos\u00e1hl. Ji\u017e b\u011bhem studi\u00ed byl zam\u011bstn\u00e1n v\u00a0kancel\u00e1\u0159i sv\u00e9ho bratra, stavitele a\u00a0architekta Rudolfa K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho. Brat\u0159i spolupracovali na \u0159ad\u011b projekt\u016f, mezi nimi na n\u00e1vrhu a\u00a0stavb\u011b novobarokn\u00ed vily tov\u00e1rn\u00edka Anton\u00edna Kunze v\u00a0Hranic\u00edch na Morav\u011b. N\u00e1sledn\u011b byl Hansi p\u0159ijat jako v\u00fdpomocn\u00fd technik do nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 v\u00fdstavn\u00ed kancel\u00e1\u0159e\u00a0m\u011bstsk\u00e9ho stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu v\u00a0Praze.<\/p>\r\n
Vlastn\u00ed cestou<\/strong> Ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed historik\u016f se \u010dasto opakuje, \u017ee Jan byl sice aktivn\u00ed, dobrosrde\u010dn\u00fd, ale sou\u010dasn\u011b mu rodi\u010de \u010dasto vyt\u00fdkali nezodpov\u011bdnost, proto\u017ee se m\u00e1lo staral o\u00a0pen\u00edze a\u00a0o\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed existence. To bylo pro rodinu c. k. po\u0161tovn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka\u00a0z\u00a0hlediska jeho spole\u010densk\u00e9ho postaven\u00ed nep\u0159\u00edpustn\u00e9. P\u0159\u00edsn\u00ed rodi\u010de nemohli Hansimu odpustit, \u017ee nedokon\u010dil vysokou \u0161kolu, a\u00a0posl\u00e9ze ani to, \u017ee se proti jejich v\u016fli o\u017eenil s\u00a0Mari\u00ed G\u00fdrovou, je\u017e jako dcera kancel\u00e1\u0159sk\u00e9ho sluhy poch\u00e1zela z\u00a0chud\u00fdch pom\u011br\u016f. P\u0159esto byl mlad\u00fd p\u00e1r sezd\u00e1n 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1898 v\u00a0kostele sv. \u0160t\u011bp\u00e1na na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b. Novoman\u017eel\u00e9 se nast\u011bhovali do t\u0159\u00edpokojov\u00e9ho bytu v\u00a0Sokolsk\u00e9 ulici \u010d. 34. Kdy\u017e pak v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch letech man\u017eelstv\u00ed ztroskotalo, vyt\u00fdkali rodi\u010de Hansimu jeho neuspo\u0159\u00e1dan\u00fd \u017eivot. Za vzor mu d\u00e1vali bratra Rudolfa, jen\u017e se \u201edob\u0159e\u201c o\u017eenil, m\u011bl sedm d\u011bt\u00ed, \u0161\u0165astn\u00e9 man\u017eelstv\u00ed a\u00a0nav\u00edc dos\u00e1hl jako architekt v\u00fdznamn\u00e9ho postaven\u00ed. Hansi si v\u0161ak zvolil vlastn\u00ed cestu. Rozhodl se v\u011bnovat tomu, co ho v\u00a0\u017eivot\u011b bavilo nejv\u00edc \u2013 fotografov\u00e1n\u00ed a\u00a0posl\u00e9ze\u00a0i\u00a0filmov\u00e1n\u00ed.<\/p>\r\n <\/p>\r\n Jan K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd jako t\u0159icetilet\u00fd. Portr\u00e9tn\u00ed fotografie podnikav\u00e9ho otce \u010desk\u00e9 kinematografie.<\/em><\/p>\r\n <\/p>\r\n Pou\u0165ov\u00e1 atrakce<\/strong> Senzace zvan\u00e1 kinematograf se za\u010dala \u0161\u00ed\u0159it po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V\u00a0\u0159\u00edjnu 1896 nav\u0161t\u00edvily Prahu hned dva kinematografick\u00e9 podniky. Ten prvn\u00ed se usadil v\u00a0hotelu U\u00a0\u010cern\u00e9ho kon\u011b (Na P\u0159\u00edkop\u011b \u010d. 28), druh\u00fd o\u00a0p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji zakotvil v\u00a0hotelu Sask\u00fd dv\u016fr na rohu ulic Hybernsk\u00e1 a\u00a0Senov\u00e1\u017en\u00e1. V\u00a0druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo p\u0159\u00edmo\u00a0o\u00a0kinematografickou spole\u010dnost brat\u0159\u00ed Lumi\u00e8r\u016f, na jejich\u017e projekc\u00edch rozpohybovan\u00fdch obr\u00e1zk\u016f byl K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd \u010dast\u00fdm hostem. Technick\u00e1 novinka ho naprosto okouzlila a\u00a0o\u00a0necel\u00e9 dva roky pozd\u011bji se k\u00a0\u0159ad\u011b pr\u016fkopn\u00edk\u016f p\u0159ipojil. Spr\u00e1vn\u011b vyc\u00edtil, \u017ee nov\u00fd vyn\u00e1lez sk\u00fdt\u00e1 netu\u0161en\u00e9 mo\u017enosti.<\/p>\r\n K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd byl zapojen do p\u0159\u00edprav V\u00fdstavy architektury a\u00a0in\u017een\u00fdrstv\u00ed na pra\u017esk\u00e9m V\u00fdstavi\u0161ti, proto za\u010dal uva\u017eovat o\u00a0koupi vlastn\u00edho kinematografick\u00e9ho p\u0159\u00edstroje, s\u00a0n\u00edm\u017e by se v\u00fdstavy z\u00fa\u010dastnil. Jako v\u00fdpomocn\u00fd technik stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu nem\u011bl dostatek pen\u011bz, \u010cesk\u00fd kinematograf<\/strong> V\u00fdstava architektury a\u00a0in\u017een\u00fdrstv\u00ed byla slavnostn\u011b otev\u0159ena 15. \u010dervna 1898 a\u00a0prvn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed kinematografu se konalo o\u00a0\u010dty\u0159i dny pozd\u011bji. \u010cesk\u00fd kinematograf hr\u00e1l denn\u011b a\u017e do 17. \u0159\u00edjna, kdy byla v\u00fdstava definitivn\u011b uzav\u0159ena. Jedno p\u0159edstaven\u00ed zahrnovalo kolem deseti n\u011bm\u00fdch film\u016f. Jejich titulky se \u00fadajn\u011b neprom\u00edtaly, ale byly ohla\u0161ov\u00e1ny \u00fastn\u011b. Obrazy na pl\u00e1tn\u011b byly asi p\u011bt metr\u016f vysok\u00e9 a\u00a0\u0161est metr\u016f dlouh\u00e9. Filmov\u00fd p\u00e1s se odv\u00edjel ru\u010dn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se muselo db\u00e1t na to, aby ruka ot\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed klikou nezast\u00ednila \u010d\u00e1st obrazu. Vstupn\u00fdm 30 nebo 20 krejcar\u016f pro dosp\u011bl\u00e9 (podle vzoru divadel byla m\u00edsta dvoj\u00edho druhu) a\u00a010 krejcar\u016f pro d\u011bti se kinematograf \u0159adil mezi levn\u011bj\u0161\u00ed, i\u00a0kdy\u017e nikoli nejlevn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1bavn\u00ed podniky na v\u00fdstav\u011b. Jen pro srovn\u00e1n\u00ed: koncerty a\u00a0p\u0159edn\u00e1\u0161ky\u00a0v\u00a0Uranii st\u00e1ly 50, 30 a\u00a020 krejcar\u016f, za vstup na Reperto\u00e1r \u010cesk\u00e9ho kinematografu tvo\u0159ily jak filmy dodan\u00e9 tov\u00e1rnou Lumi\u00e8re, tak ty nato\u010den\u00e9 K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fdm a\u00a0Pokorn\u00fdm. Za nejstar\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 filmy lze pova\u017eovat sn\u00edmky, kter\u00e9 se objevily v\u00a0programu ji\u017e v\u00a0zahajovac\u00ed den. Byly to Svatojansk\u00e1 pou\u0165 v\u00a0\u010deskoslovansk\u00e9 vesnici, Poledn\u00ed v\u00fdst\u0159el na Mari\u00e1nsk\u00fdch hradb\u00e1ch a\u00a0Purky\u0148ovo n\u00e1m\u011bst\u00ed na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech. K\u00a0nim postupn\u011b p\u0159ib\u00fdvaly dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed aktuality z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed pra\u017esk\u00e9ho \u017eivota, jako Slavnost zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed pomn\u00edku Franti\u0161ka Palack\u00e9ho\u00a0a\u00a0dal\u0161\u00ed. Nadto po\u0159\u00eddili majitel\u00e9 \u010cesk\u00e9ho kinematografu tak\u00e9 t\u0159i vesel\u00e9 hran\u00e9 o\u017eiven\u00e9 fotografie, v\u00a0nich\u017e byl hlavn\u00edm akt\u00e9rem zn\u00e1m\u00fd pra\u017esk\u00fd p\u00edsni\u010dk\u00e1\u0159 a\u00a0kabaretn\u00ed herec Josef \u0160v\u00e1b-Malostransk\u00fd. Prost\u0159ed\u00ed V\u00fdstavi\u0161t\u011b se pak stalo kulisou p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed hran\u00fdch film\u016f Dostaven\u00ed\u010dko v\u00a0ml\u00fdnici, V\u00fdstavn\u00ed p\u00e1rka\u0159 a\u00a0lepi\u010d plak\u00e1t\u016f a\u00a0Sm\u00edch a\u00a0pl\u00e1\u010d.<\/p>\r\n Pol\u00ed\u010dko z\u00a0filmu Poledn\u00ed v\u00fdst\u0159el na Mari\u00e1nsk\u00fdch hradb\u00e1ch, na n\u011bm\u017e skupina voj\u00e1k\u016f p\u0159ipravuje d\u011blo\u00a0k\u00a0v\u00fdst\u0159elu oznamuj\u00edc\u00edmu poledne. Prvn\u00ed pokus zaznamenat jej skon\u010dil fiaskem, proto\u017ee kamera byla um\u00edst\u011bna p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko d\u011blu a\u00a0po jeho v\u00fdst\u0159elu skon\u010dila na zemi. T\u00edm bylo po filmov\u00e1n\u00ed a\u00a0nezbylo ne\u017e vy\u010dkat druh\u00e9ho dne a\u00a0zkusit \u0161t\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b jednou, tentokr\u00e1t z\u00a0pon\u011bkud v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti.<\/em><\/p>\r\n <\/p>\r\n Mu\u017e s\u00a0klikou<\/strong> K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd sv\u00e9 sn\u00edmky inscenoval, nat\u00e1\u010del i\u00a0prom\u00edtal. Poda\u0159ilo se mu tak\u00e9 vylep\u0161it zakoupen\u00fd p\u0159\u00edstroj nahrazen\u00edm p\u016fvodn\u00ed filmov\u00e9 kazety kazetou vlastn\u00ed, do kter\u00e9 se ve\u0161lo mnohem v\u00edce filmov\u00e9 suroviny. D\u00edky tomu mohl nat\u00e1\u010det del\u0161\u00ed sn\u00edmky. Sv\u00e9 prvn\u00ed filmy pos\u00edlal K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd k\u00a0vyvol\u00e1n\u00ed a\u00a0ke kop\u00edrov\u00e1n\u00ed Lumi\u00e8r\u016fm do tov\u00e1rny v\u00a0Lyonu. Dal\u0161\u00ed u\u017e technicky zpracov\u00e1val s\u00e1m v\u00a0byt\u011b sv\u00fdch rodi\u010d\u016f v\u00a0Je\u010dn\u00e9 ulici. \u00dadajn\u011b je vyvol\u00e1val ve van\u011b a\u00a0su\u0161il ve v\u011btru na pavla\u010di. Sn\u00edmek Volt\u00fd\u017eov\u00e1n\u00ed j\u00edzdn\u00edho odboru Sokola pra\u017esk\u00e9ho, jen\u017e n\u00e1le\u017eel je\u0161t\u011b\u00a0k\u00a0t\u011bm laboratorn\u011b zpracov\u00e1van\u00fdm v\u00a0Lyonu, se tam\u011bj\u0161\u00edm pracovn\u00edk\u016fm natolik zal\u00edbil, \u017ee \u010desk\u00e9ho filma\u0159e po\u017e\u00e1dali o\u00a0vz\u00e1jemnou v\u00fdm\u011bnu. A\u00a0tak se K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho z\u00e1znam objevil pod francouzsk\u00fdm n\u00e1zvem Voltige \u00e0 cheval \u00e0 Prague v\u00a0katalogu brat\u0159\u00ed Lumi\u00e8r\u016f z\u00a0roku 1899, bohu\u017eel bez uveden\u00ed autora.<\/p>\r\n \u00dasp\u011bch \u010cesk\u00e9ho kinematografu na v\u00fdstav\u011b byl pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00fd. N\u00e1klady na kinematografick\u00fd p\u0159\u00edstroj, filmov\u00fd materi\u00e1l, origin\u00e1ln\u00ed francouzsk\u00e9 sn\u00edmky, stavbu d\u0159ev\u011bn\u00e9ho pavilonu, jeho vybaven\u00ed a\u00a0pron\u00e1jem v\u00fdstavn\u00edho prostoru spolu s\u00a0\u0159adou dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch v\u00fddaj\u016f dohromady \u010dinily kolem 10 tis\u00edc zlat\u00fdch. Investovan\u00e1 \u010d\u00e1stka nebyla nijak mal\u00e1, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b by se za ni dal po\u0159\u00eddit z\u00e1novn\u00ed rodinn\u00fd d\u016fm na okraji Prahy. I\u00a0tak se poda\u0159ilo \u201eproducentovi\u201c Pokorn\u00e9mu\u00a0a\u00a0filma\u0159i K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9mu dluhy splatit a\u00a0je\u0161t\u011b vyd\u011blat. Ekonomicky \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm \u010cesk\u00fdm kinematografem byly polo\u017eeny z\u00e1klady \u010desk\u00e9 kinematografie, jedn\u00e9 z\u00a0nejstar\u0161\u00edch na sv\u011bt\u011b. \u010cechy se staly teprve \u0161estou zem\u00ed, kde se d\u00edky pr\u016fkopnictv\u00ed Jana K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho za\u010dalo s\u00a0filmov\u00e1n\u00edm.<\/p>\r\n \u201ePo skon\u010den\u00ed v\u00fdstavy byl pavilon \u010cesk\u00e9ho kinematografu prod\u00e1n jako star\u00e9 d\u0159\u00edv\u00ed, rovn\u011b\u017e \u017eidli\u010dky a\u00a0jin\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed bylo levn\u011b prod\u00e1no,\u201c vzpom\u00ednal pozd\u011bji Josef Pokorn\u00fd. Ten se nakonec usadil v\u00a0Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b, v\u011bnoval se stavitelstv\u00ed a\u00a0k\u00a0filmov\u00e1n\u00ed se ji\u017e nikdy nevr\u00e1til. Na rozd\u00edl od n\u011bj pokra\u010doval K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd d\u00e1le v\u00a0prom\u00edt\u00e1n\u00ed film\u016f z\u00a0v\u00fdstavy. V\u00a0letech 1898 a\u017e 1901 p\u0159edv\u00e1d\u011bl sv\u00e9 a\u00a0zahrani\u010dn\u00ed sn\u00edmky pod zna\u010dkou The Bohemian Biograph, Americk\u00fd biograf nebo Nov\u00fd francouzsk\u00fd biograf na dal\u0161\u00edch m\u00edstech a\u00a0v\u00a0dal\u0161\u00edch s\u00e1lech v\u00a0Praze. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b se K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd vr\u00e1til i\u00a0k\u00a0nat\u00e1\u010den\u00ed, t\u0159eba kolekc\u00ed osmn\u00e1cti o\u017eiven\u00fdch obraz\u016f ze IV. sokolsk\u00e9ho sletu v\u00a0Praze na Letn\u00e9 roku 1901. Tato \u00factyhodn\u00e1 filmov\u00e1 report\u00e1\u017e byla tehdy v\u00a0prav\u00e9m slova smyslu velkofilmem. Z\u00a0dal\u0161\u00edch K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho film\u016f z\u00a0roku 1901 je zn\u00e1ma report\u00e1\u017e ze slavnosti k\u00a0vysv\u011bcen\u00ed mostu Franti\u0161ka I. (dnes most Legi\u00ed), po\u0159\u00edzen\u00e1 za \u00fa\u010dasti c\u00edsa\u0159e.<\/p>\r\n Pot\u00e9 se K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd del\u0161\u00ed dobu k\u00a0filmov\u00e1n\u00ed nevr\u00e1til. Nedovolovaly mu to jeho finan\u010dn\u00ed pom\u011bry. Ve spise adresovan\u00e9m c. k. ministerstvu vnitra ve V\u00eddni s\u00a0trpkost\u00ed poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eSnahy m\u00e9 v\u00a0t\u011bchto dob\u00e1ch prov\u00e1zeny byly sice kr\u00e1sn\u00fdmi mravn\u00edmi \u00fasp\u011bchy, av\u0161ak bohu\u017eel \u017e\u00e1dn\u00fdm ziskem, naopak ztr\u00e1tou, pro\u010de\u017e jsem p\u0159estal po\u0159\u00e1dati kinematografick\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed.\u201c Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee sv\u00fdm podnik\u00e1n\u00edm K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd nezbohatl. Prom\u00edtal jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b a\u00a0jeho snahy z\u0159\u00eddit st\u00e1l\u00fd biograf v\u00a0Praze byly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9. Mohl se sv\u00fdmi rozpohybovan\u00fdmi obr\u00e1zky ko\u010dovat, jako v\u00a0t\u00e9 dob\u011b mnoho dal\u0161\u00edch majitel\u016f kinematografick\u00fdch podnik\u016f, v\u00a0tom mu v\u0161ak br\u00e1nilo st\u00e1l\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Po t\u0159ech letech man\u017eelstv\u00ed se nav\u00edc Janovi a\u00a0Marii narodil v\u00a0roce 1901 syn Zden\u011bk, jen\u017e se pozd\u011bji po vzoru sv\u00e9ho otce v\u011bnoval profesi filmov\u00e9ho prom\u00edta\u010de. Bohu\u017eel ne p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, proto\u017ee zem\u0159el ve sv\u00fdch teprve \u0161estadvaceti letech. T\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e1 rodina se p\u0159est\u011bhovala do bytu na Rudolfov\u011b (dnes Veletr\u017en\u00ed) t\u0159\u00edd\u011b \u010d. 37 v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch a\u00a0K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd byl tou dobou p\u0159e\u0159azen z\u00a0funkce v\u00fdpomocn\u00e9ho technika na stavebn\u00edho ofici\u00e1la I. odboru m\u011bstsk\u00e9ho stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu s\u00a0platem 2200\u00a0zlat\u00fdch ro\u010dn\u011b.<\/p>\r\n Svatojansk\u00e1 pou\u0165 v\u00a0\u010deskoslovansk\u00e9 vesnici byla prom\u00edt\u00e1na v\u00a0den otev\u0159en\u00ed pavilonu \u010cesk\u00fd kinematograf, a\u00a0stala se tak jedn\u00edm z\u00a0nejstar\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch film\u016f v\u016fbec.<\/em><\/p>\r\n <\/p>\r\n Filmov\u00e9 pokusnictv\u00ed<\/strong> \u00dasp\u011bch kinematografu tentokr\u00e1t nebyl zdaleka tak velk\u00fd jako p\u0159i v\u00fdstav\u011b o\u00a0dek\u00e1du d\u0159\u00edve. N\u011bkter\u00e9 prom\u00edtan\u00e9 filmy, by\u0165 z\u00a0dne\u0161n\u00edho pohledu pozoruhodn\u00e9, mohly na publikum p\u016fsobit p\u0159eci jen u\u017e zastarale. Nejednalo se p\u0159\u00edmo o\u00a0propad\u00e1k, ale vlo\u017een\u00e9 finance se podnikavc\u016fm nevr\u00e1tily. Finan\u010dn\u00edm ne\u00fasp\u011bchem se v\u0161ak K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd od dal\u0161\u00edho filmov\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed nenechal odradit. Nad\u00e1le prom\u00edtal sv\u00e9 sn\u00edmky na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech Prahy a\u00a0pokra\u010doval i\u00a0ve filmov\u00e1n\u00ed. Nakonec to zkusil je\u0161t\u011b s\u00a0jednou v\u00fdstavou \u2013 ovocnicko-zahradnickou, je\u017e se uskute\u010dnila ve dnech 3. z\u00e1\u0159\u00ed a\u017e 15. \u0159\u00edjna 1910 op\u011bt na V\u00fdstavi\u0161ti. V\u00fdsledek byl ale snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Do dluh\u016f jej p\u0159ivedly tesa\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce, je\u017e podle soudn\u00ed exekuce spl\u00e1cel a\u017e do roku 1918. Celkov\u00e1 pohled\u00e1vka hole\u0161ovick\u00e9ho tesa\u0159e Josefa Bou\u010dka \u010dinila 5476 korun a\u00a080 hal\u00e9\u0159\u016f. T\u00edm K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho aktivn\u00ed filma\u0159sk\u00e1 dr\u00e1ha skon\u010dila. Pro p\u0159edstavu, tou dobou byl jeho ro\u010dn\u00ed plat 3600 korun, a\u00a0to jen d\u00edky tomu, \u017ee byl v\u00a0zam\u011bstn\u00e1n\u00ed pov\u00fd\u0161en do funkce vrchn\u00edho stavebn\u00edho revidenta. Nep\u0159\u00edzniv\u00e1 finan\u010dn\u00ed situace byla je\u0161t\u011b zkomplikov\u00e1na neshodami v\u00a0man\u017eelsk\u00e9m \u017eivot\u011b. Kdy\u017e v\u00a0roce 1912 od man\u017eelky Marie a\u00a0syna Zde\u0148ka ode\u0161el, nast\u011bhoval se K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd zp\u011bt ke sv\u00e9 matce do Je\u010dn\u00e9 ulice (otec byl tou dobou ji\u017e \u0161est let po smrti). Pot\u00e9 \u017eil ve spole\u010dn\u00e9 dom\u00e1cnosti s\u00a0u\u010ditelkou a\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editelkou mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly Zde\u0148kou Klejzarovou. Jejich byt se nach\u00e1zel na Mal\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d. 7 pobl\u00ed\u017e kancel\u00e1\u0159e, kde K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd pracoval. O\u00a0\u010dtrn\u00e1ct let mlad\u0161\u00ed Zde\u0148ka byla Janovou dru\u017ekou, nikoli pr\u00e1voplatnou man\u017eelkou. Tou z\u016fstala nad\u00e1le Marie G\u00fdrov\u00e1 a\u017e do rozvodu v\u00a0dubnu 1920. O\u00a0K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho soci\u00e1ln\u00ed situaci podala Zde\u0148ka v\u00fdmluvn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed, kdy\u017e vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee v\u00a0dob\u011b jejich prvn\u00edch setk\u00e1n\u00ed nem\u011bl Jan ani na nov\u00fd zimn\u00edk.<\/p>\r\n Kouzlo star\u00e9 Prahy<\/strong> A\u010d byl st\u00e1le zam\u011bstn\u00e1n na m\u011bstsk\u00e9m stavebn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b, d\u00edky sv\u00e9 kinematografick\u00e9 licenci se stal sou\u010dasn\u011b \u0159editelem a\u00a0prom\u00edta\u010dem kina Franti\u0161ka Tich\u00e9ho na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b (Louvre v\u00a0letech 1912 a\u017e 1915, pozd\u011bji prost\u011b Kino). Po jeho z\u00e1niku v\u00a0roce 1916 m\u011bl dohled nad technick\u00fdm vybaven\u00edm kina Elektra v\u00a0pal\u00e1ci \u010cesk\u00e9 banky, jeho\u017e n\u00e1zev byl v\u00a0roce 1918 zm\u011bn\u011bn na Sv\u011btozor a\u00a0toto pojmenov\u00e1n\u00ed mu slu\u0161\u00ed dodnes. K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd se stal prvn\u00edm \u0159editelem Sv\u011btozoru, ale funkci nevykon\u00e1val dlouho. Jeho zdravotn\u00ed stav se zhor\u0161il pot\u00e9, co 22. b\u0159ezna 1919 onemocn\u011bl par\u00e9zou lev\u00e9 horn\u00ed a\u00a0doln\u00ed kon\u010detiny. Prakticky nemohl chodit a\u00a0del\u0161\u00ed dobu byl upout\u00e1n na l\u016f\u017eko. Byl to d\u016fsledek dlouhodob\u00fdch zdravotn\u00edch komplikac\u00ed, proti kter\u00fdm tehdy neexistovaly \u00fa\u010dinn\u00e9 l\u00e9ky. Kdy\u017e se pak jeho zdravotn\u00ed stav p\u0159eci jen o\u00a0n\u011bco zlep\u0161il, chodil d\u00e1le do \u00fa\u0159adu\u00a0a\u00a0pokra\u010doval ve veden\u00ed Sv\u011btozoru. Smrt zastihla Jana K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho 9. \u00fanora 1921 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 53 let.<\/p>\r\n Epilog<\/strong>
\r\nJi\u017e b\u011bhem studi\u00ed na technice v\u011bnoval Jan mnoho \u010dasu sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1lib\u011b \u2013 fotografov\u00e1n\u00ed. Hled\u00e1\u010dkem sv\u00e9ho apar\u00e1tu ponejv\u00edce m\u00ed\u0159il na architektonick\u00e9 pam\u00e1tky Prahy. Na svou dobu osobit\u00e9 a\u00a0technicky dokonal\u00e9 proveden\u00ed jeho fotografi\u00ed mu zajistilo popularitu mezi fotografy amat\u00e9ry, stal se \u010dlenem jejich klubu a\u00a0n\u00e1sledn\u011b byl zvolen i\u00a0do jeho v\u00fdboru. Z\u00fa\u010dastnil se prvn\u00ed V\u00fdstavy fotograf\u016f amat\u00e9r\u016f \u010deskoslovansk\u00fdch v\u00a0Praze (1897) a\u00a0pozd\u011bji i\u00a0mnoha dal\u0161\u00edch v\u00fdstav, na nich\u017e z\u00edskal n\u011bkolik \u010destn\u00fdch uzn\u00e1n\u00ed a\u00a0medail\u00ed.<\/p>\r\n<\/a><\/p>\r\n
\r\nPo\u010d\u00e1tky kinematografie n\u00e1le\u017e\u00ed do obdob\u00ed technick\u00e9ho vzmachu na sklonku 19. stolet\u00ed. Kdy\u017e 28. prosince 1895 uspo\u0159\u00e1dali brat\u0159i Lumi\u00e8rov\u00e9 v\u00a0centru elegantn\u00ed a\u00a0m\u00f3dn\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee prvn\u00ed filmov\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, byla to velk\u00e1 a\u00a0pr\u016flomov\u00e1 ud\u00e1lost. Div\u00e1ky na jejich filmech nep\u0159itahoval ani tak obsah, jako sp\u00ed\u0161 zp\u016fsob, jak\u00fdm zachycovaly realitu. Nad\u0161en\u00ed byli u\u017e jen t\u00edm, \u017ee se lid\u00e9 na pl\u00e1tn\u011b pohybovali, \u017ee se nad vlakem vzn\u00e1\u0161el kou\u0159 nebo \u017ee se padaj\u00edc\u00ed ze\u010f zahalila oblakem prachu. Dnes ji\u017e klasickou o\u017eivenou fotografii P\u0159\u00edjezd vlaku na n\u00e1dra\u017e\u00ed v\u00a0La Ciotat sledovali div\u00e1ci se zatajen\u00fdm dechem. Dne\u0161n\u00ed div\u00e1k by v\u00a0tomto filmu sotva shledal dramatickou situaci, ale tehdej\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk si z\u00a0biografu odn\u00e1\u0161el intenzivn\u00ed z\u00e1\u017eitek. D\u016fkazem toho je dobov\u00fd z\u00e1znam zve\u0159ejn\u011bn\u00fd v\u00a0Pra\u017esk\u00e9m ilustrovan\u00e9m kur\u00fdru: \u201e\u2026 na z\u00e1hybce kolej\u00ed objevil se vlak uh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed\u00a0s\u00a0\u00fa\u017easnou rychlost\u00ed do n\u00e1dra\u017e\u00ed. Dojem je tak dokonal\u00fd, \u017ee mimod\u011bk trhnete sebou na sedadle, zapomenete, kde se nal\u00e9z\u00e1te, a\u00a0m\u00e1te nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, jako by se v\u00e1m m\u011blo n\u011bco p\u0159ihodit. P\u0159edstavy va\u0161e jsou tak siln\u00e9, \u017ee se v\u00e1m zd\u00e1, jako byste sly\u0161eli sykot a\u00a0rachot vlaku.\u201c<\/p>\r\n
\r\na\u00a0tak se spojil se sv\u00fdm kump\u00e1nem z\u00a0dob studi\u00ed na technice Josefem Franti\u0161kem Pokorn\u00fdm. Ten p\u0159isl\u00edbil, \u017ee promluv\u00ed s\u00a0otcem, spole\u010dn\u00edkem v\u00a0tov\u00e1rn\u011b na ko\u010d\u00e1ry, a\u00a0pokus\u00ed se ho p\u0159im\u011bt, aby jim pot\u0159ebn\u00fd obnos zap\u016fj\u010dil. Pokorn\u00e9ho bratr Vincenc si tehdy zapsal: \u201eOba nad\u0161enci, jakmile dostali pen\u00edze, zah\u00e1jili jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0firmou Auguste a\u00a0Louis Lumi\u00e8re v\u00a0Lyonu a\u00a0objednali kinematografick\u00fd apar\u00e1t s\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm, stojan a\u00a0projek\u010dn\u00ed obloukovou lampu a\u00a0podle zaslan\u00e9ho jim seznamu asi dvan\u00e1ct film\u016f.\u201c Cena apar\u00e1tu, jen\u017e slou\u017eil sou\u010dasn\u011b jako kamera, projektor a\u00a0kop\u00edrka,
\r\nse vy\u0161plhala na dva tis\u00edce frank\u016f.<\/p>\r\n
\r\nK\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd a\u00a0Pokorn\u00fd uva\u017eovali o\u00a0mo\u017enosti po\u0159\u00e1dat v\u00a0r\u00e1mci v\u00fdstavy kinematografick\u00e9 projekce v\u00a0divadle Urania. To m\u011blo b\u00fdt vyhrazeno p\u0159edev\u0161\u00edm nau\u010dn\u00fdm p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1m a\u00a0v\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech tak\u00e9 koncert\u016fm a\u00a0divadeln\u00edm p\u0159edstaven\u00edm. Nakonec ale k\u00a0dohod\u011b nedo\u0161lo a\u00a0pro sv\u00e9 projekce si museli vybudovat vlastn\u00ed pavilon. D\u0159ev\u011bn\u00e9 kino s\u00a0udusanou zem\u00ed m\u00edsto podlahy, asi patn\u00e1cti \u0159adami \u017eidl\u00ed\u00a0a\u00a0n\u011bkolika postrann\u00edmi v\u00fdchody bylo situov\u00e1no za hlavn\u00ed v\u00fdstavn\u00ed halou. P\u0159i stavb\u011b pavilonu, jen\u017e se py\u0161nil ozna\u010den\u00edm \u010cesk\u00fd kinematograf, bylo db\u00e1no na p\u0159\u00edsn\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Proto\u017ee filmov\u00e1 surovina byla vysoce ho\u0159lav\u00e1, musela b\u00fdt projek\u010dn\u00ed kabina oplechovan\u00e1. Pro p\u0159\u00edpad po\u017e\u00e1ru byl p\u0159ipraven\u00fd tak\u00e9 d\u017eber s\u00a0vodou a\u00a0na ka\u017ed\u00e9m p\u0159edstaven\u00ed musel b\u00fdt p\u0159\u00edtomn\u00fd \u010dlen hasi\u010dsk\u00e9ho sboru.<\/p>\r\n
\r\nMaroldovo panorama se platilo dopoledne
\r\n20 krejcar\u016f,\u00a0odpoledne 40. Pouh\u00fdch 5 krejcar\u016f naopak sta\u010dilo ke vstupu do pavilonu P\u0159evr\u00e1cen\u00fd sv\u011bt, kde bylo v\u0161echno vzh\u016fru nohama.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/Poledni-vystrel-na-Marianskych-hradbach-1316x1000.jpg\")
<\/a><\/p>\r\n
\r\nPr\u00e1ce s\u00a0kamerou sice nebyla\u00a0o\u00a0mnoho slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obsluha fotoapar\u00e1tu, p\u0159esto vy\u017eadovala ur\u010ditou praxi. K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd si musel neust\u00e1le uv\u011bdomovat, \u017ee m\u00e1 v\u00a0kazet\u011b jen sedmn\u00e1ct metr\u016f neosv\u011btlen\u00e9ho materi\u00e1lu, co\u017e znamenalo, \u017ee mohl ot\u00e1\u010det klikou jen po dobu jedn\u00e9 minuty. Kvalita z\u00e1znamu z\u00e1le\u017eela na mnoha\u00a0okolnostech. \u010castou pot\u00ed\u017e nap\u0159\u00edklad zp\u016fsobovalo hled\u00e1n\u00ed vhodn\u00e9ho m\u00edsta, odkud by zvolen\u00fd v\u00fdjev \u0161lo co nejp\u0159ehledn\u011bji nato\u010dit. Nejl\u00e9pe vyhovovalo n\u011bjak\u00e9 vyv\u00fd\u0161en\u00e9 m\u00edsto, ale proto\u017ee nemuselo b\u00fdt v\u017edy k\u00a0dispozici, ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed filma\u0159ovy v\u00fdbavy byly \u0161tafle.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/svato-1324x1000.png\")
<\/a><\/p>\r\n
\r\nMinim\u00e1ln\u011b do roku 1908 byl K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd jedin\u00fdm profesion\u00e1ln\u00edm \u010desk\u00fdm filma\u0159em. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b nat\u00e1\u010del aktuality, hran\u00e9 vlo\u017eky pro fra\u0161ky sm\u00edchovsk\u00e9 Ar\u00e9ny (To nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00edslo a\u00a0Satan\u016fv posledn\u00ed v\u00fdlet) a\u00a0roku 1907 V. v\u0161esokolsk\u00fd slet v\u00a0Praze na Letn\u00e9. Pot\u00e9 zkusil znovu \u0161t\u011bst\u00ed. Po\u0159\u00eddil si licenci pro pra\u017esk\u00fd obvod a\u00a0se sv\u00fdm kinematografem vystoupil na Jubilejn\u00ed v\u00fdstav\u011b obchodn\u00ed a\u00a0\u017eivnostensk\u00e9 komory, je\u017e se konala na pra\u017esk\u00e9m V\u00fdstavi\u0161ti od kv\u011btna do \u0159\u00edjna 1908. Po deseti letech se tak sna\u017eil zopakovat sv\u016fj \u00fasp\u011bch. Se spole\u010dn\u00edkem Maxmilianem Kockem zde otev\u0159el kinematografick\u00e9 divadlo The Royal Biograph Co. Krom\u011b projekc\u00ed znovu nat\u00e1\u010del v\u00fdjevy ze samotn\u00e9 v\u00fdstavy a\u00a0report\u00e1\u017ee z\u00a0Prahy \u2013 sn\u00edmal dostihy, otev\u0159en\u00ed \u010cechova mostu a\u00a0dokonce i\u00a0m\u011bsto za j\u00edzdy otev\u0159enou tramvaj\u00ed. Druh\u00fdm podnikem K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho a\u00a0Kocka na v\u00fdstav\u011b byl reklamograf pod \u0161ir\u00fdm nebem. Hovo\u0159\u00ed o\u00a0n\u011bm zpr\u00e1va ve v\u00fdstavn\u00edm \u010dasopisu V\u00fdstava 1908: \u201eReklama bude zvl\u00e1\u0161t\u011b \u00fa\u010dinn\u00e1, nebo\u0165 st\u0159\u00eddav\u011b budou prom\u00edt\u00e1ny i\u00a0kinematografick\u00e9 \u017eiv\u00e9 obrazy. Krom\u011b toho mo\u017eno prom\u00edtat nejen pouh\u00fd inzert t\u00e9 kter\u00e9 firmy, ale mo\u017eno\u00a0t\u00e9\u017e kinematograficky p\u0159edv\u00e9sti postup v\u00fdroby inzerovan\u00e9ho p\u0159edm\u011btu nebo \u017eivot v\u00a0kr\u00e1mech\u00a0a\u00a0obchodech toho kter\u00e9ho obchodn\u00edka.\u201c<\/p>\r\n
\r\nJana K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho \u017eivila pr\u00e1ce na magistr\u00e1tu, kde \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc fotil. Jeho nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edm d\u00edlem je fotografick\u00e1 dokumentace Prahy p\u0159elomu 19. a\u00a020. stolet\u00ed, kdy ji zachv\u00e1tila prudk\u00e1 stavebn\u00ed hore\u010dka. Kv\u016fli asanaci mizely stovky star\u00fdch a\u00a0historicky cenn\u00fdch dom\u016f, ulic a\u00a0dal\u0161\u00edch pam\u00e1tek a\u00a0K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd se pod\u00edlel na jejich dokumentov\u00e1n\u00ed. Celkem pro m\u011bstsk\u00fd archiv nafotil skoro \u010dty\u0159i tis\u00edce sn\u00edmk\u016f zachycuj\u00edc\u00edch ztracenou tv\u00e1\u0159 m\u011bsta p\u0159ekotn\u011b se m\u011bn\u00edc\u00edho ve velkom\u011bsto. Jen\u017ee v\u00a045 letech se p\u0159i focen\u00ed v\u00e1\u017en\u011b zranil, upadl na ulici do bezv\u011bdom\u00ed a\u00a0od t\u00e9 doby se u\u00a0n\u011bj projevovaly \u010dast\u00e9 z\u00e1vrat\u011b a\u00a0hor\u0161il se mu zrak. V\u00a0jeho osobn\u00edch spisech m\u016f\u017eeme dohledat r\u016fzn\u00e1 l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 doporu\u010den\u00ed, aby s\u00a0fotografov\u00e1n\u00edm a\u00a0prac\u00ed v\u00a0nevyhovuj\u00edc\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch fotografick\u00e9ho ateli\u00e9ru p\u0159estal. Sv\u016fj posledn\u00ed sn\u00edmek nazvan\u00fd Pomn\u00edk Franti\u0161ka Palack\u00e9ho nato\u010dil v\u00a0roce 1911, o\u00a0p\u00e1r let pozd\u011bji skon\u010dil i\u00a0s\u00a0fotografov\u00e1n\u00edm.<\/p>\r\n
\r\n\u201eNejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b nejsou v\u011bci, ale okam\u017eiky,\u201c tvrdil Karel \u010capek. Jejich zachycen\u00ed se K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd v\u011bnoval po cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. Pro Pra\u017eany byly jeho filmy ve sv\u00e9 dob\u011b n\u011bco jako zjeven\u00ed. Kdy\u017e se v\u00a0\u0159\u00edjnu 1898 zav\u0159ely br\u00e1ny V\u00fdstavy architektury a\u00a0in\u017een\u00fdrstv\u00ed na V\u00fdstavi\u0161ti, K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd z\u016fstal filmu v\u011brn\u00fd, p\u0159esto\u017ee jeho dal\u0161\u00ed filmov\u00e9 projekty se ekonomicky zrovna nevyvedly. D\u00edky n\u011bmu se na\u0161e zem\u011b stala jednou z\u00a0prvn\u00edch, kde se za\u010dalo s\u00a0filmov\u00e1n\u00edm. Nav\u00edc se mu poda\u0159ilo v jeho dokument\u00e1rn\u00edch filmech zachytit dnes ji\u017e ztracen\u00e9 kouzlo Prahy. Na z\u00e1sluhy pr\u016fkopn\u00edka na\u0161\u00ed kinematografie se v\u00a0p\u0159ekotn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho filmov\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed postupn\u011b zapomn\u011blo. O\u00a0jeho smrti se v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m ze \u010dty\u0159 u\u00a0n\u00e1s tehdy vych\u00e1zej\u00edc\u00edch filmov\u00fdch \u010dasopis\u016f nedo\u010dteme. To se zm\u011bnilo a\u017e ve 30. letech p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm filmov\u00e9ho historika Karla Smr\u017ee a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm pak po roce 1945. Ministr informac\u00ed V\u00e1clav Kopeck\u00fd ud\u011blil K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9mu\u00a0v\u00a0roce 1946 in memoriam pam\u011btn\u00ed diplom Pr\u016fkopn\u00edk \u010desk\u00e9 kinematografie a\u00a0o\u00a0dva roky pozd\u011bji po n\u011bm bylo pojmenov\u00e1no n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159ed hlavn\u00ed budovou barrandovsk\u00fdch filmov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f. K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho bohat\u00e1 sb\u00edrka fotografi\u00ed je ulo\u017eena v\u00a0Archivu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, kinematograf a\u00a0dal\u0161\u00ed dobov\u00e9 artefakty zase v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm technick\u00e9m muzeu a\u00a0p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i \u010dtvrtiny j\u00edm nato\u010den\u00fdch film\u016f (\u010dasto i\u00a0na origin\u00e1ln\u00edm negativu) se uchovaly v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm filmov\u00e9m archivu<\/a>. D\u00edky digitalizaci m\u016f\u017eeme tato pr\u016fkopnick\u00e1 d\u00edla obdivovat dodnes. P\u00e9\u010d\u00ed filmov\u00e9ho archivu vy\u0161la v\u00a0roce 2019 kolekce obsahuj\u00edc\u00ed v\u0161echny dochovan\u00e9 K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00e9ho filmy na DVD.\u00a0<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Sv\u011btov\u00fd film byl v\u00a0roce 1898 teprve v\u00a0plenk\u00e1ch, kdy\u017e se nad\u0161enec do techniky Jan K\u0159\u00ed\u017eeneck\u00fd pustil do nejist\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9, co tento n\u00e1ru\u017eiv\u00fd fotograf zjistil, \u017ee statick\u00e9 obr\u00e1zky mohou ob\u017eivnout, u\u017e jej nemohlo nic zadr\u017eet. Sehnal pen\u00edze a\u00a0po\u0159\u00eddil si kameru p\u0159\u00edmo z\u00a0Francie. Sv\u00fdm zan\u00edcen\u00edm tak pro\u0161lapal cesti\u010dku \u010desk\u00e9mu filmu. Jej\u00ed za\u010d\u00e1tek m\u016f\u017eeme vysledovat v\u00a0Kr\u00e1lovsk\u00e9 obo\u0159e, […]","protected":false},"author":76,"featured_media":49417,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/49414"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=49414"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/49414\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":49425,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/49414\/revisions\/49425"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/49417"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=49414"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=49414"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=49414"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}