\r\n
\r\n<\/em><\/p>\r\n
Ji\u0159ina \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 se narodila 3. dubna 1912 v\u00a0Praze na Letn\u00e9 do skromn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 rodiny. Jm\u00e9no dostala po sv\u00e9 mamince. Otec Anton\u00edn \u0160t\u011bpni\u010dka pracoval jako mistr ve st\u0159e\u0161ovick\u00e9 vozovn\u011b, matka, je\u017e v\u00a0ml\u00e1d\u00ed v\u00a0rodn\u00e9m Pacov\u011b hr\u00e1vala ochotnick\u00e9 divadlo, byla v\u00a0dom\u00e1cnosti. V\u00a0man\u017eelstv\u00ed se jim narodily t\u0159i d\u011bti \u2013 dcery Marii a\u00a0Ji\u0159inu d\u011blilo osm rok\u016f, syn Anton\u00edn rodi\u010d\u016fm zem\u0159el v\u00a0pouh\u00fdch dvou letech. Bydleli na Letensk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed na rozhran\u00ed dne\u0161n\u00edch ulic Veletr\u017en\u00ed a\u00a0Milady Hor\u00e1kov\u00e9.<\/p>\r\n
Ji\u0159ina byla odmala velmi sportovn\u011b nadan\u00e1. Vynikala v\u00a0m\u00ed\u010dov\u00fdch hr\u00e1ch, v\u00fdborn\u011b ly\u017eovala, jezdila na kajaku. Ve sportu se mohla rovnat s\u00a0kdejak\u00fdm chlapcem. Tat\u00ednek ji p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b oslovoval Jirko. V\u00a0letech 1924\u20131928 nav\u0161t\u011bvovala M\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu d\u00edv\u010d\u00ed U\u00a0Stud\u00e1nky (are\u00e1l dne\u0161n\u00ed FZ\u0160 Um\u011bleck\u00e1), kde v\u00a0r\u00e1mci \u0161koln\u00edho p\u0159edstaven\u00ed poprv\u00e9 vystoupila na jevi\u0161ti. I\u00a0v\u00a0tom m\u011bl tak trochu prsty jej\u00ed obl\u00edben\u00fd sport. Traduje se, \u017ee se ve t\u0159in\u00e1cti letech p\u0159es noc nau\u010dila roli Bivoje jenom proto, aby mohla jet se \u0161kolou na hory. A\u00a0jela.<\/p>\r\n
Spln\u011bn\u00fd sen<\/strong> <\/p>\r\n \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 se nejprve objevila v\u00a0Honzlov\u00fdch Ve\u010derech dramatick\u00e9 poezie, v\u00a0\u0159\u00edjnu 1928 hr\u00e1la po boku Voskovce a\u00a0Wericha ve h\u0159e Johanna Nepomuka Nestroye \u2026 si po\u0159\u00e1dn\u011b za\u0159\u00e1dit. Spole\u010dn\u011b s\u00a0nimi \u00fa\u010dinkovala tak\u00e9 v\u00a0\u010desk\u00e9 premi\u00e9\u0159e hry Alfreda Jarryho Kr\u00e1l Ubu. Hr\u00e1la skv\u011ble, dokonce tak dob\u0159e, \u017ee na jej\u00ed v\u00fdkon vy\u0161ly oslavn\u00e9 kritiky, co\u017e neuniklo otcov\u011b pozornosti. V\u0161echno prasklo, i\u00a0kdy\u017e se na jevi\u0161ti maskovala pod mamin\u010din\u00fdm d\u00edv\u010d\u00edm jm\u00e9nem Ji\u0159ina Pape\u017eov\u00e1. Nakonec otec dce\u0159ino rozhodnut\u00ed p\u0159ijal a\u00a0pozd\u011bji byl jej\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm fanou\u0161kem.<\/p>\r\n \u017diveln\u00e1 Ji\u0159ina<\/strong> Anga\u017em\u00e1 ve zlat\u00e9 kapli\u010dce m\u011bla Ji\u0159ina \u0161est let. Vynikala p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0postav\u00e1ch \u010desk\u00e9ho klasick\u00e9ho reperto\u00e1ru, jako byla Dorotka v\u00a0Tylov\u011b Strakonick\u00e9m dud\u00e1kovi, Anna v\u00a0Poslu Viktora Dyka \u010di Hani\u010dka v\u00a0Jir\u00e1skov\u011b Lucern\u011b.<\/p>\r\n Na st\u0159\u00edbrn\u00e9m pl\u00e1tn\u011b<\/strong> Za protektor\u00e1tu hr\u00e1la p\u0159edev\u0161\u00edm prost\u00e9 venkovsk\u00e9 d\u00edvky ve filmov\u00fdch adaptac\u00edch \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed klasiky. V\u00a0\u010c\u00e1pov\u011b filmu Babi\u010dka ztv\u00e1rnila Viktorku, v\u00a0Janu Cimburovi Marj\u00e1nku. Na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch sv\u00fdch kolegy\u0148 se vyhnula anga\u017em\u00e1 v\u00a0n\u011bmeck\u00fdch filmech, a\u00a0kdy\u017e u\u017e j\u00ed n\u011bjak\u00e9 takov\u00e9 nat\u00e1\u010den\u00ed hrozilo, \u0161la si \u00fadajn\u011b rad\u011bji nechat operovat zdrav\u00fd kotn\u00edk. Faktem z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd n\u011bmeck\u00fd protektor\u00e1tn\u00ed film nenato\u010dila, a\u00a0to i\u00a0p\u0159esto, \u017ee jako statn\u00fd nordick\u00fd typ \u017eeny s\u00a0plav\u00fdmi vlasy by pr\u00e1v\u011b do n\u011bjak\u00e9ho nacistick\u00e9ho filmu pasovala. V\u00a0roce 1942 se Ji\u0159ina poprv\u00e9 provdala. Man\u017eelstv\u00ed s\u00a0l\u00e9ka\u0159em Iljou Kop\u0159ivou ale brzy skon\u010dilo.<\/p>\r\n <\/p>\r\n Vinohradsk\u00e1 \u00e9ra<\/strong> <\/p>\r\n O\u00a0\u0160t\u011bpni\u010dkovou se org\u00e1ny StB zaj\u00edmaly ji\u017e d\u0159\u00edve, kdy\u017e za\u010d\u00e1tkem roku 1947 odcestovala do Lond\u00fdna. Jej\u00edm c\u00edlem bylo prostudovat anglick\u00e9 divadelnictv\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak ji zaj\u00edmalo tehdej\u0161\u00ed pojet\u00ed Shakespeara anglickou divadeln\u00ed sc\u00e9nou. Nebyly to v\u0161ak jen divadeln\u00ed z\u00e1\u017eitky, se kter\u00fdmi se o\u00a0rok pozd\u011bji vr\u00e1tila do vlasti. Z\u00a0dobov\u00e9ho tisku se do\u010dteme: \u201eJi\u0159ina \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 jako vzorn\u00e1 maminka. Ano, \u0161\u0165astn\u00e1 maminka Ji\u0159\u00edho Jana Jaroslava Martina Otto. Snad pater\u010d\u00e1tek? Kdepak. To u\u017e je v\u00a0Anglii tradi\u010dn\u00ed zvyk d\u00e1vat d\u00edt\u011bti tolik jmen, kolik je kmotr\u016f.\u201c Ji\u0159\u00ed se narodil 10. dubna. Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm se Ji\u0159ina provdala za u\u010ditele v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy na gymn\u00e1ziu v\u00a0Libni Jana Samce, jen\u017e byl otcem d\u00edt\u011bte. Nebylo p\u0159\u00edpustn\u00e9, aby \u010desk\u00e1 hereck\u00e1 hv\u011bzda m\u011bla neman\u017eelsk\u00e9 d\u00edt\u011b. Ob\u0159ad prob\u011bhl na \u010deskoslovensk\u00e9m velvyslanectv\u00ed v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, ov\u0161em bez \u00fa\u010dasti man\u017eela. Ten sv\u00e9 ano dolo\u017eil pozd\u011bji p\u00edsemn\u011b. V\u00a0roce 1948 se tedy \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 s\u00a0potomkem vr\u00e1tila zp\u00e1tky do \u010cech, ale nedlouho pot\u00e9 se man\u017eelstv\u00ed s\u00a0o\u00a0p\u011bt let mlad\u0161\u00edm Janem rozpadlo.<\/p>\r\n Op\u011bt zakotvila ve Vinohradsk\u00e9m divadle, kter\u00e9 po vypuzen\u00ed Frejky proch\u00e1zelo reorganizac\u00ed. Z\u0159izovatelem se stala arm\u00e1da,\u00a0a\u00a0tak se v\u00fdrazn\u011b prom\u011bnila i\u00a0dramaturgie. Hereck\u00fd typ \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e9 se v\u00a0t\u00e9to militantn\u00ed dramatice t\u011b\u017ece uplat\u0148oval. Nakonec si pro ni jednu roli p\u0159ipravily stranick\u00e9 org\u00e1ny, kdy\u017e se stala nedobrovolnou akt\u00e9rkou akce nazvan\u00e9 Gener\u00e1ln\u00ed prevence. Tou se komunistick\u00fd re\u017eim vypo\u0159\u00e1d\u00e1val s\u00a0\u201eexempl\u00e1rn\u00edmi p\u0159\u00edpady\u201c, jimi\u017e cht\u011bl zastra\u0161it ostatn\u00ed a\u00a0odradit je od jak\u00fdchkoli protest\u016f. D\u016fvod\u016f, pro\u010d si vybral pr\u00e1v\u011b \u0160t\u011bpni\u010dkovou, mohlo b\u00fdt hned n\u011bkolik \u2013 byla slavn\u00e1, jako p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e1 hv\u011bzda nejv\u011bt\u0161\u00ed velikosti mohla m\u00edt z\u00e1jem o\u00a0pr\u00e1ci na Z\u00e1pad\u011b a\u00a0tak\u00e9 po v\u00e1le\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti (p\u0159ipome\u0148me, \u017ee si na rozd\u00edl od \u0159ady sv\u00fdch kolegy\u0148 nezadala b\u011bhem okupace s\u00a0n\u011bmeck\u00fdm filmem) p\u016fsobila jako z\u00e1sadov\u00e1 a\u00a0siln\u00e1 osobnost. Proto bylo m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by ji re\u017eim mohl z\u00edskat pro sebe, a\u00a0tak se ji rozhodl zni\u010dit.<\/p>\r\n Matka Kur\u00e1\u017e<\/strong> V\u00a0sobotu 20. \u0159\u00edjna 1951 odehr\u00e1la Ji\u0159ina \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 sv\u00e9 posledn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed, c\u00edsa\u0159ovnu Barboru ve h\u0159e Aloise Jir\u00e1ska Jan Roh\u00e1\u010d. Se sv\u00fdm tehdy \u010dty\u0159let\u00fdm synem nasedla p\u0159ed divadlem do vozu, ve kter\u00e9m na n\u011b u\u017e \u010dekal p\u0159\u00edtel Eugen Hoffman. Tak odstartovala jejich strastipln\u00e1 cesta za svobodou do Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka. Kr\u00e1tce po p\u016flnoci nastoupili na sm\u00edchovsk\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed do vlaku do Plzn\u011b. P\u0159isedli si k\u00a0dal\u0161\u00ed trojici, je\u017e s\u00a0nimi m\u00ed\u0159ila na Z\u00e1pad \u2013 R\u016f\u017een\u011b Da\u0148hov\u00e9 s\u00a0malou dcerou Drahu\u0161kou a\u00a0Josefu Kandovi. \u201eNev\u011bd\u011bl jsem, kam jedeme. M\u00e1ma m\u011b obalamutila t\u00edm, \u017ee jedeme do Karlov\u00fdch Var\u016f za t\u00e1tou [jen\u017e zde byl tou dobou profesorem na m\u00edstn\u00edm gymn\u00e1ziu]\u00a0a\u00a0\u017ee od n\u011bj dostanu k\u00a0narozenin\u00e1m kolo,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Ji\u0159\u00ed \u0160t\u011bpni\u010dka po letech. M\u00edsto l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho m\u011bsta byla jejich kone\u010dnou stanic\u00ed mal\u00e1 vesnice \u0160kvi\u0159\u00edn. Tam u\u017e na n\u011b \u010dekal p\u0159evad\u011b\u010d Fiala. V\u0161ichni se pak vydali na vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed cestu lesem. Druh\u00fd den dopoledne se ke skupin\u011b p\u0159idala posledn\u00ed \u010dlenka, Milada Topi\u010dov\u00e1. \u0160estici dosp\u011bl\u00fdch a\u00a0dv\u011b d\u011bti \u010dekalo 15 kilometr\u016f k\u00a0hranic\u00edm. D\u011bti dostaly pr\u00e1\u0161ky na uklidn\u011bn\u00ed. P\u0159esto po dvou t\u0159etin\u00e1ch cesty za\u010dala mal\u00e1 Drahu\u0161ka plakat a\u00a0nebyla k\u00a0uti\u0161en\u00ed. Nakonec padlo rozhodnut\u00ed, \u017ee se R\u016f\u017eena Da\u0148hov\u00e1 s\u00a0dcerkou a\u00a0Josefem Kandou, kter\u00fd malou nesl, vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky. Onoho ned\u011bln\u00edho ve\u010dera se p\u011bti\u010dlenn\u00e1 skupina nach\u00e1zela v\u00a0prostoru, jej\u017e st\u0159e\u017eil \u00fatvar Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee Plan\u00e1 u\u00a0Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. \u0160li celou noc.<\/p>\r\n Brzo r\u00e1no dorazili\u00a0k\u00a0potoku, za kter\u00fdm le\u017eela louka. Pr\u016fvodce Fiala jim ozn\u00e1mil, \u017ee jde o\u00a0\u201e\u00fazem\u00ed nikoho\u201c. Sta\u010d\u00ed louku p\u0159eb\u011bhnout a\u00a0jsou v\u00a0c\u00edli. Ale kdy\u017e se brodili p\u0159es potok, ozvala se st\u0159elba a\u00a0v\u0161ude kolem se vyrojili pohrani\u010dn\u00edci. Skupinka se musela vr\u00e1tit a\u00a0lehnout si na zem. Pot\u00e9 byli v\u0161ichni zat\u010deni. M\u00edsto svobody tak Ji\u0159inu \u010dekal \u017eivot za m\u0159\u00ed\u017eemi.<\/p>\r\n
\r\nTouha v\u011bnovat se opern\u00edmu zp\u011bvu p\u0159ivedla patn\u00e1ctiletou Ji\u0159inu roku 1927 ke zkou\u0161k\u00e1m na St\u00e1tn\u00ed konzervato\u0159 hudby (dne\u0161n\u00ed Pra\u017esk\u00e1 konzervato\u0159). P\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ku j\u00ed v\u0161ak zhatila neo\u010dek\u00e1van\u00e1 okolnost \u2013 zrovna mutovala. A\u00a0tak se ocitla p\u0159ed komis\u00ed v\u00a0dramatick\u00e9m odd\u011blen\u00ed, kam byla nakonec p\u0159ijata. Za\u010dala studovat herectv\u00ed, ale v\u0161e zat\u00edm musela dr\u017eet v\u00a0tajnosti. S\u00a0podporou matky se vzep\u0159ela v\u016fli sv\u00e9ho otce, kter\u00fd cht\u011bl, aby vystudovala prakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed obchodn\u00ed akademii. B\u011bhem studia p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b statovala v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm divadle a\u00a0vystupovala tak\u00e9 v\u00a0Osvobozen\u00e9m divadle. Zn\u00e1m\u00e1 avantgardn\u00ed sc\u00e9na zrovna hledala po n\u00e1hl\u00e9 smrti mlad\u00e9 here\u010dky Jarmily Hor\u00e1kov\u00e9 p\u0159edstavitelku \u017eensk\u00fdch rol\u00ed. Pozd\u011bji na sv\u00e9 za\u010d\u00e1tky v\u00a0Osvobozen\u00e9m Ji\u0159ina \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 zavzpom\u00ednala: \u201e\u0160t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 mi v\u00a0\u017eivot\u011b spadlo do kl\u00edna, bylo asi to, \u017ee jsem se na konzervato\u0159i setkala s\u00a0dne\u0161n\u00edm n\u00e1rodn\u00edm um\u011blcem Milo\u0161em Nedbalem. Byla jsem tenkr\u00e1t stra\u0161n\u00e9 vy\u017ele. Suk\u00fdnku jsem m\u011bla na k\u0161and\u011b, proto\u017ee mi nedr\u017eela. Musela jsem vypadat p\u011bkn\u011b vyjeven\u011b. \u201aPoslouchala,\u2018 spustil na m\u011b Nedbal tak, jak se u\u00a0nich tenkr\u00e1t mluv\u00edvalo, ,vona je tak podobn\u00e1 tej Hor\u00e1kovej, ne\u0161la by d\u011blat zkou\u0161ku do Osvobozen\u00fdho?\u2018 A\u00a0tak jsem \u0161la.\u201c<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/3.-autor_neznamy_1171_020_tisk-745x1000.jpg\")
<\/a>
\r\nJako ojedin\u011bl\u00fd talent vze\u0161l\u00fd\u00a0z\u00a0avantgardn\u00edho prost\u0159ed\u00ed dos\u00e1hla vrcholn\u00e9 \u00farovn\u011b herectv\u00ed na velk\u00fdch sc\u00e9n\u00e1ch 30. a\u00a040. let. Sv\u00e9 za\u010d\u00e1tky pro\u017eila \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 v\u00a0Osvobozen\u00e9m divadle, nakr\u00e1tko se p\u0159idala tak\u00e9 k\u00a0herc\u016fm Modern\u00edho studia, je\u017e tou dobou vedli Ji\u0159\u00ed Frejka a\u00a0E. F. Burian<\/em><\/p>\r\n
\r\nJe\u0161t\u011b v\u00a0roce 1929 se zhostila role Katynky ve \u0161koln\u00edm p\u0159edstaven\u00ed \u0160amberkovy hry Bl\u00e1zinec v\u00a01. poschod\u00ed, ale nedlouho pot\u00e9 konzervato\u0159 opustila. Nejprve na zkou\u0161ku a\u00a0pak nast\u00e1lo byla p\u0159ijata do N\u00e1rodn\u00edho divadla, kam se dostala opravdu sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm zp\u016fsobem. Napsala dopis Karlu Hugovi Hilarovi, jen\u017e zde v\u00a0t\u00e9 dob\u011b vedl \u010dinohru. \u201eV\u00e1\u017een\u00fd pane \u0161\u00e9fe, promi\u0148te, \u017ee V\u00e1s ru\u0161\u00edm ve Va\u0161\u00ed velk\u00e9 pr\u00e1ci, kterou nyn\u00ed kon\u00e1te, dopisem, a\u010dkoli mne je\u0161t\u011b nezn\u00e1te. Dob\u0159e v\u00edm, jak\u00fd m\u00e1te up\u0159\u00edmn\u00fd z\u00e1jem o\u00a0mlad\u00fd hereck\u00fd dorost. A\u00a0j\u00e1 k\u00a0tomu dorostu pat\u0159\u00edm. Po\u0159\u00e1d se nad\u00e1v\u00e1 na mladou generaci, \u017ee je agresivn\u00ed, nedo\u010dkav\u00e1 a\u00a0snad i\u00a0drz\u00e1. J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee se jen hl\u00e1s\u00ed o\u00a0pr\u00e1ci \u010di aspo\u0148 o\u00a0malou pr\u00e1ci, kterou by se mohla trochu uplatnit a\u00a0osv\u011bd\u010dit sv\u00e9 s\u00edly. Nezlobte se na mne, \u017ee i\u00a0j\u00e1 se hl\u00e1s\u00edm\u2026 Chci pracovat. A\u00a0pracovat tam, kde je pramen opravdov\u00e9ho um\u011bn\u00ed, tedy u\u00a0V\u00e1s. S\u00a0projevem hlubok\u00e9 \u00facty, Jirka \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1, Praha 7, Prokopova ulice 895.\u201c \u017de v\u00e1m nen\u00ed here\u010d\u010dina adresa pov\u011bdom\u00e1? Ulice Prokopova \u010dasem nesla jm\u00e9no Franti\u0161ka Dardy, od roku 1947 zase Pod Z\u00e1torami, a\u00a0nakonec p\u0159i druh\u00e9 f\u00e1zi asanace star\u00fdch Hole\u0161ovic zcela zanikla m\u00edstem i\u00a0n\u00e1zvem. Dnes v\u00a0t\u011bchto m\u00edstech stoj\u00ed nov\u00e1 studentsk\u00e1 kolej.<\/p>\r\n
\r\nMezit\u00edm jej\u00ed hereck\u00e1 hv\u011bzda stoupala rychle vzh\u016fru. Na skute\u010dn\u00fd vrchol ji vynesl \u00fasp\u011bch p\u0159ed kamerou. Debutovala roku 1931 rol\u00ed An\u010di ve filmu re\u017eis\u00e9ra E. A. Longena Mil\u00e1\u010dek pluku a\u00a0\u00falohou \u0161vadleny Emilky ve sn\u00edmku Mu\u017ei v\u00a0offsidu podle dodnes obl\u00edben\u00e9ho humoristick\u00e9ho rom\u00e1nu Karla Pol\u00e1\u010dka. N\u00e1sledovalo n\u011bkolik men\u0161\u00edch filmov\u00fdch rol\u00ed, prop\u016fj\u010dila hlas here\u010dce Hedy Kieslerov\u00e9 ve slavn\u00e9 Extasi re\u017eis\u00e9ra Gustava Machat\u00e9ho a\u00a0brzo pot\u00e9 se do\u010dkala sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed role, j\u00ed\u017e byla Mary\u0161a. Tituln\u00ed hrdinku hry brat\u0159\u00ed Mr\u0161t\u00edk\u016f hr\u00e1la ji\u017e v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm divadle, ale proslavila se s\u00a0n\u00ed teprve ve filmov\u00e9 adaptaci Josefa Rovensk\u00e9ho. Hereck\u00fd v\u00fdkon pohledn\u00e9 Ji\u0159ky ocenili nejen div\u00e1ci, ale tak\u00e9 kritika \u2013 z\u00edskala Cenu Filmov\u00e9ho poradn\u00edho sboru za hereck\u00fd v\u00fdkon, stejn\u011b jako \u010cestn\u00fd\u00a0diplom \u010dasopisu Filmov\u00e9 listy. Ocen\u011bn\u00ed se dostalo i\u00a0filmu samotn\u00e9mu, kdy\u017e byl uveden na IV. mezin\u00e1rodn\u00edm filmov\u00e9m festivalu v\u00a0Ben\u00e1tk\u00e1ch. Energick\u00e1 Ji\u0159ina st\u00edhala tou dobou nato\u010dit t\u0159i filmy ro\u010dn\u011b a\u00a0z\u00e1rove\u0148 b\u00fdt hv\u011bzdou M\u011bstsk\u00e9ho divadla na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech (dnes Divadlo na Vinohradech), kam p\u0159e\u0161la do anga\u017em\u00e1 z\u00a0N\u00e1rodn\u00edho.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/2.-autor_neznamy_1171_008_tisk-1253x1000.jpg\")
<\/a>
\r\nAdaptace rom\u00e1nu Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9 Babi\u010dka se v\u00a0roce 1940, v\u00a0temn\u00e9 dob\u011b protektor\u00e1tu, stala pro div\u00e1ky manifestac\u00ed vlasteneck\u00fdch cit\u016f. Zku\u0161en\u00fd re\u017eis\u00e9r Franti\u0161ek \u010c\u00e1p obsadil do role ne\u0161\u0165astn\u00e9 Viktorky hv\u011bzdu \u010desk\u00e9ho filmu Ji\u0159inu \u0160t\u011bpni\u010dkovou.<\/em><\/p>\r\n
\r\nV\u00a0roce 1945 se \u0159editelem Vinohradsk\u00e9ho divadla stal Ji\u0159\u00ed Frejka a\u00a0za jeho p\u016fsoben\u00ed bylo divadlo na Vinohradech na\u0161\u00ed p\u0159edn\u00ed sc\u00e9nou. Druh\u00e1 polovina 40. let znamenala pro Ji\u0159inu vrchol divadeln\u00ed kari\u00e9ry. Hr\u00e1la Toinettu v\u00a0Moli\u00e8rov\u011b h\u0159e Zdrav\u00fd nemocn\u00fd, Sofii v\u00a0Gribojedovov\u011b Ho\u0159i z\u00a0rozumu a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm Johanku z\u00a0Arku ve Svat\u00e9 Jan\u011b G. B. Shawa, za kterou si vyslou\u017eila mnoho nekon\u010d\u00edc\u00edch potlesk\u016f. Kdy\u017e na jevi\u0161ti zap\u00e1len\u011b pron\u00e1\u0161ela repliky o\u00a0tom, kdy kone\u010dn\u011b p\u0159ijde doba a\u00a0tato zem\u011b uzn\u00e1 sv\u00e9 svat\u00e9 skute\u010dn\u011b za svat\u00e9 a\u00a0p\u0159ijme je, p\u016fsobilo to v\u00a0on\u011bch letech jako protist\u00e1tn\u00ed propaganda. Protire\u017eimn\u00ed v\u00fdklady role Johanky z\u00a0Arku byly spo\u010d\u00edt\u00e1ny jak \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e9, tak Frejkovi. Jeho um\u011bleck\u00fd program se stal ter\u010dem \u00fatok\u016f kritiky \u2013 v\u00fdtky se ponejv\u00edce t\u00fdkaly mal\u00e9 anga\u017eovanosti divadla a\u00a0kosmopolitismu jeho \u0159editele. Na podzim roku 1949 byl Frejka donucen k\u00a0rezignaci. K\u00a0jeho osudu dodejme, \u017ee nakr\u00e1tko je\u0161t\u011b zakotvil jako re\u017eis\u00e9r v\u00a0Divadle \u010ds. st\u00e1tn\u00edho filmu v\u00a0Karl\u00edn\u011b, kde se v\u0161ak kv\u016fli stup\u0148uj\u00edc\u00edm se \u0161tvanic\u00edm a\u00a0omezov\u00e1n\u00ed tv\u016fr\u010d\u00edch mo\u017enost\u00ed 17. \u0159\u00edjna 1952 post\u0159elil a\u00a0po deseti dnech zem\u0159el.<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/6.-autor_neznamy_1171_021_tisk-712x1000.jpg\")
<\/a>
\r\nV\u00fdsadn\u00edmu postaven\u00ed \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e9 v\u00a0souboru Divadla na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech odpov\u00eddaly sv\u011b\u0159en\u00e9 hrdinsk\u00e9 role v\u00a0profilov\u00e9m reperto\u00e1ru divadla. V\u00a0nich se mohla uplatnit a\u017e do stranick\u00fdch \u010distek v\u00a0roce 1948.
\r\n<\/em><\/p>\r\n
\r\nNa po\u010d\u00e1tku jej\u00edho rozhodnut\u00ed\u00a0o\u00a0emigraci st\u00e1l podvr\u017een\u00fd dopis re\u017eis\u00e9ra Franti\u0161ka \u010c\u00e1pa, kter\u00fd emigroval v\u00a0roce 1948 do N\u011bmecka a\u00a0\u010dasto ps\u00e1val sv\u00e9 sest\u0159e do \u010ceskoslovenska. Dopisy j\u00ed v\u0161ak nikdy nedo\u0161ly, z\u016fstaly na St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti. V\u00a0l\u00e9t\u011b 1951 p\u0159i\u0161el ale dopis \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e9, ve kter\u00e9m ji \u010c\u00e1p vyz\u00fdval, aby za n\u00edm p\u0159ijela do N\u011bmecka, kde pro ni m\u011bl m\u00edt pr\u00e1ci ve filmu. Byla to v\u0161ak promy\u0161len\u00e1 lest p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f StB. Dopis \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e9 doru\u010dil jist\u00fd Ji\u0159\u00ed Fiala, s\u00a0n\u00edm\u017e se podruh\u00e9 setkala za daleko dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00edch okolnost\u00ed.<\/p>\r\n
![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/4.-autor_neznamy_1171_013_tisk-1466x1000.jpg\")
<\/a>![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/5.-autor_neznamy_1171_007_tisk-546x400.jpg\")
<\/a>