{"id":46784,"date":"2021-03-25T12:15:03","date_gmt":"2021-03-25T11:15:03","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=46784"},"modified":"2021-03-25T13:01:52","modified_gmt":"2021-03-25T12:01:52","slug":"zamiloval-jsem-si-vsechno-co-vidim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/zamiloval-jsem-si-vsechno-co-vidim\/","title":{"rendered":"Zamiloval jsem si v\u0161echno, co vid\u00edm"},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

P\u0159\u00edb\u011bh socha\u0159e Josefa Ma\u0159atky vypr\u00e1v\u00ed o\u00a0cest\u011b chlapce z\u00a0nuzn\u00fdch pom\u011br\u016f, kter\u00fd se neb\u00e1l j\u00edt za sv\u00fdm snem. Vynikal nejenom jedine\u010dn\u00fdm talentem, ale i\u00a0pracovitost\u00ed a\u00a0pokorou. To a\u00a0jeho p\u0159\u00e1telsk\u00e1 povaha mu dopomohly obst\u00e1t\u00a0p\u0159ed tak slovutn\u00fdm a\u00a0n\u00e1ladov\u00fdm um\u011blcem, jak\u00fdm byl Auguste Rodin. Ma\u0159atkova studia, ateli\u00e9ry, domov a\u00a0hlavn\u011b jeho d\u00edlo jsou spojeny i\u00a0s\u00a0Prahou 7.\u00a0<\/p>\r\n

[\/perex]<\/p>\r\n

Uk\u00e1zka ze skic\u00e1\u0159e Mistra Ma\u0159atky z\u00a0doby, kdy pracoval na pomn\u00edku Praha sv\u00fdm v\u00edt\u011bzn\u00fdm syn\u016fm. Studie obelisku s\u00a0figur\u00e1ln\u00ed skupinou vznikla v\u00a0roce 1928 a\u00a0je ulo\u017eena v\u00a0depozit\u00e1\u0159i GHMP<\/em>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

Rod Ma\u0159atkov\u00fdch poch\u00e1zel z\u00a0Vysok\u00e9ho nad Jizerou v\u00a0Podkrkono\u0161\u00ed. V\u00a0jednom z\u00a0nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fdch m\u011bst u\u00a0n\u00e1s v\u017edy vzkv\u00e9tala tradice vy\u0159ez\u00e1van\u00fdch betl\u00e9m\u016f a\u00a0tomuto \u017eivobyt\u00ed se v\u00a0drsn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch horsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka v\u011bnovala tak\u00e9 rodina Ma\u0159atkova. Josef v\u0161ak p\u0159i\u0161el na sv\u011bt a\u017e 21.\u00a0kv\u011btna\u00a01874 v\u00a0Praze, kam se jeho otec s\u00a0matkou p\u0159esunuli za lep\u0161\u00edm \u017eivobyt\u00edm. O\u00a0dva roky pozd\u011bji rodinu doplnil benjam\u00ednek Vil\u00e9m. \u0160\u0165astn\u00fdmi rodi\u010di byli vyu\u010den\u00fd obuvn\u00edk Vil\u00e9m a\u00a0Anna, rozen\u00e1 Metznerov\u00e1, je\u017e poch\u00e1zela z\u00a0J\u00edlov\u00e9ho u\u00a0Prahy.<\/p>\r\n

Rodina drobn\u00e9ho \u0159emesln\u00edka bydlela ve skromn\u00e9m jednopokojov\u00e9m byt\u011b s\u00a0kuchy\u0148kou na pavla\u010di\u00a0v\u00a0novom\u011bstsk\u00e9 \u017ditn\u00e9 ulici 10. D\u016fm m\u011bl zaj\u00edmav\u00e9 obyvatele\u00a0\u2013 bydlel zde Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k nebo mal\u00ed\u0159 Jaroslav V\u011b\u0161\u00edn. Z\u00a0Dvo\u0159\u00e1ka se stal celosv\u011btov\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00fd skladatel, V\u011b\u0161\u00edna osud zav\u00e1l do bulharsk\u00e9 Sofie, kde\u00a0zalo\u017eil mal\u00ed\u0159skou \u0161kolu a\u00a0byl zde jmenov\u00e1n profesorem. D\u00edky nim Josef, statn\u00fd chlapec s\u00a0n\u00e1padn\u011b hust\u00fdmi a\u00a0kudrnat\u00fdmi vlasy, u\u017e v\u00a0d\u011btstv\u00ed koketoval s\u00a0hudbou i\u00a0mal\u00ed\u0159stv\u00edm.\u00a0Nutno \u0159\u00edct, \u017ee pro oboj\u00ed m\u011bl \u010dipern\u00fd Josef velk\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. V\u00fdborn\u011b kreslil, ale tak\u00e9 mu u\u010darovala hra na piano. S\u00e1m Dvo\u0159\u00e1k mu doporu\u010dil studia na konzervato\u0159i, ale Ma\u0159atka dal nakonec ve sv\u00fdch patn\u00e1cti letech p\u0159eci jen p\u0159ednost studiu\u00a0na Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole.<\/p>\r\n

Myslbekova \u0161kola<\/strong>
\r\nTalentovan\u00fd Josef nejprve v\u00a0letech 1889\u20131892 absolvoval pr\u016fpravu\u00a0u\u00a0vynikaj\u00edc\u00edho u\u010ditele dekorat\u00e9rstv\u00ed profesora Celdy Klou\u010dka, na\u010de\u017e se stal \u017e\u00e1kem socha\u0159sk\u00e9 speci\u00e1lky Josefa V\u00e1clava Myslbeka. S\u00a0n\u00edm p\u0159e\u0161el tehdy dvaadvacetilet\u00fd Ma\u0159atka na pra\u017eskou akademii, kde v\u00a0roce 1896 kone\u010dn\u011b vznikla socha\u0159sk\u00e1 \u0161kola. Jej\u00edm prvn\u00edm profesorem se stal pr\u00e1v\u011b Myslbek. \u0160kola nejprve s\u00eddlila v\u00a0budov\u011b Modern\u00ed galerie ve Stromovce, pot\u00e9 byla v\u00a0roce 1903 p\u0159est\u011bhov\u00e1na do nov\u011b postaven\u00e9 hlavn\u00ed budovy Akademie.<\/p>\r\n

Nestor modern\u00edho \u010desk\u00e9ho socha\u0159stv\u00ed Myslbek platil za p\u0159\u00edsn\u00e9ho profesora. Ma\u0159atka ale nebyl jen jeho pouh\u00fdm slep\u00fdm n\u00e1sledovn\u00edkem. U\u017e v\u00a0dob\u011b studi\u00ed na Akademii se stal \u010dlenem my\u0161lenkov\u011b progresivn\u00edho Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes. Byl si v\u011bdom, stejn\u011b jako mnoho jeho souputn\u00edk\u016f, \u017ee zat\u00edmco v\u00a0um\u011bleck\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei to koncem 19. stolet\u00ed v\u0159elo, na pra\u017esk\u00e9 \u0161kole platily star\u00e9 pou\u010dky a\u00a0metody. Dobromysln\u00e1 povaha v\u0161ak nikdy Ma\u0159atkovi nedovolila vystoupit proti socha\u0159sk\u00fdm k\u00e1non\u016fm sv\u00e9ho mistra.<\/p>\r\n

Coby \u010derstv\u00fd absolvent akademie si Ma\u0159atka pro\u0161el pom\u011brn\u011b existen\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fdm obdob\u00edm, ve kter\u00e9m nem\u011bl ani sv\u016fj ateli\u00e9r. \u0160t\u011bst\u00ed se na n\u011bj usm\u00e1lo, kdy\u017e mu prostor k\u00a0vlastn\u00ed tvorb\u011b nab\u00eddl jeho p\u0159\u00edtel Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek. Ten m\u011bl pronajat\u00fd opu\u0161t\u011bn\u00fd byt na Star\u00e9m M\u011bst\u011b, ze kter\u00e9ho maloval Maiselovu uli\u010dku. \u201eNast\u011bhujou se tam, \u010din\u017ei nemusej platit a\u00a0ma\u010dkaj tam tu jejich hl\u00ednu, a\u0165 starej [J. V. Myslbek] vid\u00ed, \u017ee n\u011bco d\u011blaj,\u201c vzpom\u00ednal Ma\u0159atka na nab\u00eddku, kterou s\u00a0radost\u00ed p\u0159ijal. Jak je vid\u011bt, profesor m\u011bl na sv\u00e9 \u017e\u00e1ky pomysln\u00fd karab\u00e1\u010d i\u00a0pot\u00e9, co akademii opustili. Ma\u0159atka se hned pustil do pr\u00e1ce a\u00a0\u00fasp\u011bch na sebe nenechal dlouho \u010dekat. Za sochu Leda\u0159i na Vltav\u011b z\u00edskal Hl\u00e1vkovo stipendium, je\u017e mu umo\u017enilo odjet do tehdej\u0161\u00edho centra um\u011bn\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee. \u010cty\u0159icet centimetr\u016f vysok\u00fd s\u00e1drov\u00fd model t\u00e9to sochy je sou\u010d\u00e1st\u00ed Sb\u00edrky um\u011bn\u00ed 19. stolet\u00ed a\u00a0klasick\u00e9 moderny N\u00e1rodn\u00ed galerie Praha.<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nMa\u0159atka vytvo\u0159il nespo\u010det pracovn\u00edch n\u00e1\u010drtk\u016f a\u00a0kreseb. Akvarelem a\u00a0tu\u017ekou nakreslen\u00fd \u017eensk\u00fd akt je ulo\u017een ve sb\u00edrce GHMP<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Vzh\u016fru do Pa\u0159\u00ed\u017ee<\/strong>
\r\nZa sv\u00fdm velk\u00fdm snem se Ma\u0159atka vypravil v\u00a0\u010dervenci 1900, kdy se v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei konala Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava (Exposition Universelle) oslavuj\u00edc\u00ed \u00fasp\u011bchy uplynul\u00e9ho stolet\u00ed. V\u00fdstavy se z\u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 50 milion\u016f lid\u00ed, 76 tis\u00edc vystavovatel\u016f a\u00a0vznikly pro ni dnes ji\u017e ikonick\u00e9 stavby\u00a0\u2013 \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice Gare de Lyon a\u00a0Gare d\u2019Orsay (nyn\u00ed Mus\u00e9e d\u2019Orsay) nebo pavilony Grand a\u00a0Petit Palais. Byla to tak\u00e9 \u00e9ra po\u010d\u00e1tku zvukov\u00e9ho filmu, eskal\u00e1toru, vzn\u011btov\u00e9ho motoru b\u011b\u017e\u00edc\u00edho na ara\u0161\u00eddov\u00fd olej a\u00a0dal\u0161\u00edch novinek. Ma\u0159atku ale v\u00edce ne\u017e technika a\u00a0civiliza\u010dn\u00ed v\u00fddobytky zaujala p\u0159ehl\u00eddka v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed pr\u00e1v\u011b kon\u010d\u00edc\u00edho 19. stolet\u00ed.<\/p>\r\n

Skute\u010dn\u00fd objev nalezl \u010desk\u00fd stipendista mimo are\u00e1l v\u00fdstavi\u0161t\u011b\u00a0\u2013 na Place de l\u2019Alma (Almsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed), kde si sv\u016fj priv\u00e1tn\u00ed pavilon postavil doned\u00e1vna vysm\u00edvan\u00fd socha\u0159 Auguste Rodin. Vystavoval zde v\u00fdsledky sv\u00e9 t\u0159icetilet\u00e9 pr\u00e1ce, v\u011b\u010dn\u011b odm\u00edtan\u00e9 porotou ofici\u00e1ln\u00edho Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho salonu. \u201eByl jsem \u0161\u0165asten, \u017ee jsem vid\u011bl origin\u00e1ly zbo\u017e\u0148ovan\u00e9ho socha\u0159e. D\u00edla byla ponejv\u00edce v\u00a0s\u00e1d\u0159e, ale hodn\u011b jich bylo v\u00a0bronzu i\u00a0v\u00a0mramoru. Men\u0161\u00ed d\u00edlka na s\u00e1drov\u00fdch podstavc\u00edch. P\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 byla instalace. V\u0161e\u00a0v\u00a0b\u00edl\u00e9m,\u201c zavzpom\u00ednal po \u010dase Ma\u0159atka. Bylo tu i\u00a0posledn\u00ed skand\u00e1ln\u00ed Rodinovo d\u00edlo\u00a0\u2013 Balzac, kter\u00e9ho si v\u00a0roce 1891 objednal \u00c9mile Zola coby nov\u011b zvolen\u00fd p\u0159edseda sdru\u017een\u00ed francouzsk\u00fdch spisovatel\u016f. Nam\u00edsto portr\u00e9tu spisovatele a\u00a0tradi\u010dn\u00ed alegorick\u00e9 sestavy koncipoval socha\u0159 pomn\u00edk jako monument\u00e1ln\u00ed postavu symbolizuj\u00edc\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed s\u00edlu g\u00e9nia. Nekonven\u010dn\u00ed pojet\u00ed v\u0161ak nesplnilo o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed objednavatele, kter\u00fd plastiku odm\u00edtl a\u00a0dokonce protestoval proti jej\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 prezentaci. T\u0159i metry vysok\u00e9 a\u00a0\u0161est set kilogram\u016f v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed d\u00edlo se nakonec sv\u00e9ho vystaven\u00ed do\u010dkalo. Nyn\u00ed existuje ve t\u0159ech autorizovan\u00fdch bronzov\u00fdch odlitc\u00edch\u00a0\u2013 jedn\u00edm se py\u0161n\u00ed Japonsko, druh\u00fd zdob\u00ed k\u0159i\u017eovatku bulv\u00e1r\u016f Montparnasse a\u00a0Raspail v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a\u00a0t\u0159et\u00ed dominuje vstupn\u00edmu prostoru Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce N\u00e1rodn\u00ed galerie\u00a0v\u00a0Praze.<\/p>\r\n

Fascinace Rodinem<\/strong>
\r\nMa\u0159atka byl Rodinovou v\u00fdstavou st\u00e1le v\u00edc a\u00a0v\u00edc p\u0159itahov\u00e1n. \u201eMoc jsem cht\u011bl, bylo to v\u011bru sm\u011bl\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, n\u011bjak se dostat k\u00a0Rodinovi. M\u016fj krajan D\u011bdina o\u00a0tom v\u011bd\u011bl. Pochopil, jak m\u011b to k\u00a0n\u011bmu t\u00e1hne, \u017ee \u017eiji jenom pro jeho d\u00edla a\u00a0vedle nich a\u00a0pobl\u00ed\u017e n\u011bho se d\u00e1le u\u010dit a\u00a0zdokonalovat \u017ee je m\u00e1 touha.\u201c T\u00edm krajanem myslel Ma\u0159atka mal\u00ed\u0159e Jana D\u011bdinu, kter\u00fd do Francie dezertoval z\u00a0rakousk\u00e9 arm\u00e1dy u\u017e v\u00a0roce 1895.<\/p>\r\n

V\u00a0tomto obdob\u00ed se \u010desk\u00fd stipendista potk\u00e1val s\u00a0\u0159adou dal\u0161\u00edch krajan\u016f, kte\u0159\u00ed ve francouzsk\u00e9m exilu dr\u017eeli p\u0159i sob\u011b. Z\u00a0\u010desk\u00e9 enkl\u00e1vy v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei se nejl\u00e9pe zapsal pracovit\u00fd a\u00a0talentovan\u00fd V\u00e1clav Bro\u017e\u00edk, jen\u017e se jako jedin\u00fd \u010cech dopracoval ke \u010dlenstv\u00ed ve francouzsk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 akademii Acad\u00e9mie des Beaux Arts. V\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei zaz\u00e1\u0159ila tak\u00e9 hv\u011bzda Alfonse Muchy. V\u011bt\u0161ina dal\u0161\u00edch ale svoji kari\u00e9ru za\u010d\u00ednala a\u00a0zpravidla i\u00a0kon\u010dila mezi boh\u00e9mou na Montmartru. Spole\u010dn\u011b sd\u00edleli nejlacin\u011bj\u0161\u00ed ateli\u00e9ry a\u00a0\u017eili \u201ez\u00a0ruky do huby\u201c. K\u00a0prosazen\u00ed pot\u0159ebovali i\u00a0pomoc star\u0161\u00edch a\u00a0zku\u0161en\u011bj\u0161\u00edch. Jeden\u00a0z\u00a0takov\u00fdch ostr\u016fvk\u016f kolegiality se vytvo\u0159il kolem ateli\u00e9ru mal\u00ed\u0159e Vojt\u011bcha Hynaise, jen\u017e \u017eil ve francouzsk\u00e9 metropoli patn\u00e1ct let a\u00a0ochotn\u011b pomohl \u0159ad\u011b \u010desk\u00fdch Pa\u0159\u00ed\u017ean\u016f, v\u010detn\u011b Josefa Ma\u0159atky.<\/p>\r\n

Pro Ma\u0159atku to ani tak nebylo snadn\u00e9 obdob\u00ed. Pot\u00fdkal se s\u00a0nedostatkem pen\u011bz, proto\u017ee stipendium bylo nedostate\u010dn\u00e9, a\u00a0pramal\u00e1 znalost francouz\u0161tiny mu zde \u017eivot tak\u00e9 neuleh\u010dila. Nakonec ale zosnoval sm\u011bl\u00fd pl\u00e1n. Sebral ve\u0161kerou kur\u00e1\u017e a\u00a0vydal se s\u00a0D\u011bdinou k\u00a0Rodinovu pavilonu. Nesl s\u00a0sebou fotografie sv\u00fdch prac\u00ed z\u00a0pra\u017esk\u00e9 akademie a\u00a0tak\u00e9 Leda\u0159e. Rodin p\u0159ij\u00edmal n\u00e1v\u0161t\u011bvy\u00a0a\u00a0pod\u00e1val vysv\u011btlen\u00ed ke sv\u00fdm prac\u00edm. Francouz\u0161tinu l\u00e9pe ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed D\u011bdina jej po\u017e\u00e1dal, zda by nepohovo\u0159il s\u00a0mlad\u00fdm socha\u0159em z\u00a0\u010cech. Rodin souhlasil, ale sd\u011blil, \u017ee nov\u00e9 \u017e\u00e1ky nep\u0159ij\u00edm\u00e1. Teprve na p\u0159\u00edmluvy mal\u00ed\u0159e Jeana Limeta a\u00a0spisovatele Pierra Ma\u00ebla ulo\u017eil Ma\u0159atkovi prvn\u00ed \u00fakol, na jeho\u017e z\u00e1klad\u011b rozhodne o\u00a0jeho p\u0159ijet\u00ed do sv\u00e9ho ateli\u00e9ru\u00a0\u2013 modelaci rukou. \u201eNikdo si nem\u016f\u017ee p\u0159edstavit dva \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed lidi v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, ne\u017e jsme byli my dva \u010cech\u00e1\u010dkov\u00e9 ten den, kdy jsme se vraceli z\u00a0Rodinova pavilonu na Montrouge k\u00a0D\u011bdinov\u016fm,\u201c vzpom\u00ednal Ma\u0159atka.<\/p>\r\n

Nekone\u010dn\u00fdmi studiemi rukou a\u00a0nohou si slavn\u00fd socha\u0159 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky prov\u011b\u0159oval, ne\u017e je pustil k\u00a0\u201esob\u011b\u201c. Ve zkou\u0161ce \u010desk\u00fd stipendista obst\u00e1l\u00a0\u2013 \u201ePas mal, mais chantez plus!\u201c (Nen\u00ed to \u0161patn\u00e9, ale v\u00edce zp\u00edvejte!), dozv\u011bd\u011bl se Ma\u0159atka. Byl p\u0159ijat. Mistra a\u00a0jeho \u017e\u00e1ka d\u011blilo \u010dty\u0159iat\u0159icet let. Dal\u0161\u00ed p\u016fsoben\u00ed v\u00a0Rodinov\u011b ateli\u00e9ru se pozd\u011bji prom\u011bnilo v\u00a0osobn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. \u201eMon ch\u00e9r Marata\u201c\u00a0(M\u016fj drah\u00fd Marato), sl\u00fdchal \u010dasto mlad\u00fd \u010desk\u00fd socha\u0159. Rodin vypozoroval, \u017ee Ma\u0159atka je nejen velmi \u0161ikovn\u00fd socha\u0159, ale i\u00a0u\u017eite\u010dn\u00fd a\u00a0mil\u00fd \u010dlen ateli\u00e9ru. Po \u010dase se spolu sp\u0159\u00e1telili natolik, \u017ee mlad\u00edk dostal od man\u017eel\u016f Rodinov\u00fdch nab\u00eddku bydlet p\u0159\u00edmo v\u00a0jejich s\u00eddle v\u00a0Meudon\u011b. Vila st\u00e1la uprost\u0159ed velk\u00e9ho parku a\u00a0kolem n\u00ed bylo n\u011bkolik pavilon\u016f prom\u011bn\u011bn\u00fdch na velk\u00e9 muzeum s\u00a0antickou kolon\u00e1dou pln\u00e9 antick\u00fdch mramor\u016f a\u00a0v\u00e1z. Ma\u0159atka si ve vile obl\u00edbil velkou m\u00edstnost s\u00a0vysok\u00fdm stropem a\u00a0velk\u00fdmi ateli\u00e9rov\u00fdmi okny, kter\u00e9 \u0159\u00edkal mal\u00e9 muzeum.<\/p>\r\n

Pravideln\u00e1 vydatn\u00e1 strava, plat\u00a0a\u00a0z\u00e1zem\u00ed v\u00a0p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m tv\u016fr\u010d\u00edm prost\u0159ed\u00ed\u00a0\u2013 jak\u00e1 zm\u011bna pro \u010desk\u00e9ho stipendistu. Dostal tak\u00e9 sv\u00e9 st\u00e1l\u00e9 m\u00edsto u\u00a0stolu na lev\u00e9 stran\u011b hned vedle sv\u00e9ho patrona, naproti pan\u00ed Rodinov\u00e9. U\u00a0stolu s\u00a0nimi sed\u00e1vala je\u0161t\u011b mal\u00e1 okat\u00e1 d\u00edvenka Zezette, schovanka Rodinov\u00fdch, kte\u0159\u00ed vlastn\u00ed d\u011bti nem\u011bli. Jak Ma\u0159atka s\u00e1m vzpom\u00ednal, \u201ebyla jako sv\u011btl\u00e9 ok\u00e9nko do jejich \u017eivota bez d\u011bt\u00ed\u201c. Zezette byla vnu\u010dka belgick\u00e9ho socha\u0159e Van Rasbourga, u\u00a0n\u011bho\u017e Rodin kdysi pracoval. Rodinovi se stali jej\u00edmi kmotry a\u00a0ujali se j\u00ed, kdy\u017e osi\u0159ela.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nModelace rukou a\u00a0nohou byla jedn\u00edm z\u00a0prvn\u00edch \u00fakol\u016f, kter\u00e9 Ma\u0159atka dostal v\u00a0ateli\u00e9ru Augusta Rodina. Plastika nese n\u00e1zev Velk\u00e1 ruka, poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1903 a\u00a0je akvizic\u00ed GHMP
\r\n<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Slavn\u00e1 v\u00fdstava<\/strong>
\r\nJak se \u0159\u00edk\u00e1, s\u00a0j\u00eddlem roste chu\u0165. A\u00a0tak Ma\u0159atka zosnoval dal\u0161\u00ed ambici\u00f3zn\u00ed pl\u00e1n\u00a0\u2013 Rodinovu v\u00fdstavu v\u00a0Praze. P\u0159i povaze a\u00a0zvyc\u00edch francouzsk\u00e9ho socha\u0159e to nebyl zrovna snadn\u00fd \u00fakol. Vlastn\u00ed pr\u00e1ce vystavoval Rodin jen velmi z\u0159\u00eddka, i\u00a0kdy\u017e o\u00a0n\u011bj byl p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0It\u00e1lii, ale i\u00a0v\u00a0dal\u0161\u00edch zem\u00edch velk\u00fd z\u00e1jem. Nakonec v\u0161ak dostala p\u0159ednost Praha. Mal\u00ed\u0159 Max \u0160vabinsk\u00fd p\u0159ipravil pozv\u00e1nku, Jan Kot\u011bra spole\u010dn\u011b se Stanislavem Suchardou navrhli a\u00a0postavili na \u00fapat\u00ed Kinsk\u00e9ho zahrady pod Pet\u0159\u00ednem secesn\u00ed v\u00fdstavn\u00ed pavilon\u00a0a\u00a0Ma\u0159atka se postaral o\u00a0p\u0159evoz Rodinov\u00fdch soch. A\u00a02.\u00a0kv\u011btna\u00a01902 mohla ta sl\u00e1va za\u010d\u00edt. Je\u0161t\u011b nikdy nebyl u\u00a0n\u00e1s takov\u00fd z\u00e1jem o\u00a0socha\u0159stv\u00ed. Tis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f se tla\u010dily, aby mohli na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bt ty nejlep\u0161\u00ed Rodinovy kovov\u00e9 a\u00a0mramorov\u00e9 sochy\u00a0\u2013 Kovov\u00fd v\u011bk, Jan K\u0159titel, Ob\u010dan\u00e9 z\u00a0Calais, pomn\u00edk V. Huga, ale i\u00a0portr\u00e9ty a\u00a0po\u010detn\u00fd soubor socha\u0159ov\u00fdch kreseb. Rodin se zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy osobn\u011b z\u00fa\u010dastnil, samoz\u0159ejm\u011b za velk\u00e9ho p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed Josefa Ma\u0159atky. V\u00a0Praze byl p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00a0s\u00a0nad\u0161en\u00edm a\u00a0\u010dekal jej nabit\u00fd program. Ka\u017ed\u00fd, kdo v\u00a0t\u00e9 dob\u011b n\u011bco znamenal, se cht\u011bl s\u00a0velk\u00fdm socha\u0159em setkat. To u\u017e ale Ma\u0159atka \u010dekal na vhodn\u00fd okam\u017eik, kdy bude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost splnit si dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed. \u201ePo\u017e\u00e1dal jsem Rodina, aby nav\u0161t\u00edvil m\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho u\u010ditele, socha\u0159e Myslbeka, co\u017e on s\u00e1m p\u0159isl\u00edbil a\u00a0rozhodl, abychom jeli hned.\u201c Jejich cesta vedla na pra\u017eskou akademii, kde Myslbek ve sv\u00e9m ateli\u00e9ru pr\u00e1v\u011b pracoval na so\u0161e a\u00a0na koni pro pomn\u00edk sv. V\u00e1clava. V\u00a0jejich pohledech se zra\u010dila vz\u00e1jemn\u00e1 \u00facta. Moment, kter\u00fd m\u011bl Ma\u0159atka p\u0159ed o\u010dima i\u00a0po letech:\u00a0\u201eBylo to opravdu dojemn\u00e9, vid\u011bt dva sv\u011btov\u00e9 socha\u0159e na \u010desk\u00e9 p\u016fd\u011b, kte\u0159\u00ed \u0159e\u010d\u00ed si sice nerozum\u011bli, ale jejich \u00fa\u010del nebylo mluven\u00ed, ale \u010dinnost, objevovat v\u00a0ne\u00fanavn\u00e9 pr\u00e1ci tajemstv\u00ed kr\u00e1sy p\u0159\u00edrody, kterou nikdy nezradili, ale s\u00a0velkou l\u00e1skou ji velebili a\u00a0obdivovali ve sv\u00fdch socha\u0159sk\u00fdch d\u00edlech. T\u00edm tak\u00e9 byli po\u0159\u00e1d mlad\u00fdmi, jejich pr\u00e1ce vzru\u0161ovaly a\u00a0p\u0159in\u00e1\u0161ely nov\u00e9 a\u00a0nov\u00e9 my\u0161lenky.\u201c<\/p>\r\n

D\u00e1le byla na programu cesta na Moravu, p\u0159i n\u00ed\u017e Rodina prov\u00e1zela mal\u00ed\u0159ka Zdenka Braunerov\u00e1 a\u00a0Alfons Mucha. Zde nav\u0161t\u00edvil Hroznovou Lhotu, kde m\u011bl ateli\u00e9r mal\u00ed\u0159 Jo\u017ea Uprka a\u00a0jeho bratr socha\u0159 Franta Uprka. Na Rodina zap\u016fsobila p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00edstn\u00ed barevnost a\u00a0dekorativnost.\u00a0\u201eP\u0159ipadal jsem si jako v\u00a0hel\u00e9nsk\u00e9m \u0158ecku,\u201c poznamenal a\u00a0srovnal zdej\u0161\u00ed kraj s\u00a0antickou Helladou.<\/p>\r\n

\u017divot v\u00a0um\u011bn\u00ed<\/strong>
\r\nU\u00a0Rodina\u00a0v\u00a0u\u010den\u00ed pobyl Ma\u0159atka t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159i roky. Pak se \u010desk\u00fd socha\u0159 vr\u00e1til dom\u016f. Psal se rok 1904, kdy\u017e nastoupil jako asistent ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli Suchardovi, aby mu pomohl s\u00a0n\u00e1ro\u010dn\u00fdm pomn\u00edkem Franti\u0161ka Palack\u00e9ho. Krom\u011b toho pracoval ve sv\u00e9m ateli\u00e9ru zprvu v\u00a0Letohradsk\u00e9 ulici na Letn\u00e9, pozd\u011bji v\u00a0Blanick\u00e9 ulici na Vinohradech. Ve stejn\u00e9m roce zem\u0159el na mozkovou mrtvici jeho o\u00a0generaci star\u0161\u00ed soused z\u00a0\u017ditn\u00e9 Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k. Ma\u0159atka sejmul jeho posmrtnou masku a\u00a0n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch let vytv\u00e1\u0159el dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed verze skladatelova portr\u00e9tu.\u00a0
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nBusta Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka, kter\u00e9ho Ma\u0159atka znal coby souseda z\u00a0\u017ditn\u00e9 ulice a\u00a0jen\u017e jej p\u0159ivedl k\u00a0hudb\u011b, 1905\u20131906, Galerie hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy (GHMP)<\/em>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

Rodin\u016fv \u017e\u00e1k v\u00a0t\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 modeloval nad\u017eivotn\u00ed plastiky Drama\u00a0a\u00a0Hudba pro Obecn\u00ed d\u016fm, souso\u0161\u00ed S\u00edla a\u00a0Vytrvalost a\u00a0nad\u017eivotn\u00ed postavy Skromnost a\u00a0U\u0161lechtilost pro Novou radnici v\u00a0Praze. \u00da\u010dastnil se v\u00fdzdoby Hl\u00e1vkova mostu, pro n\u011bj\u017e vytvo\u0159il portr\u00e9ty pra\u017esk\u00fdch radn\u00edch. Z\u00a0nich si m\u016f\u017eete dnes na oblouc\u00edch nad \u0159ekou prohl\u00e9dnout ji\u017e pouze posledn\u00ed, kter\u00fd zobrazuje n\u00e1m\u011bstka V\u00e1clava Kasalick\u00e9ho. Pro Hl\u00e1vk\u016fv most m\u011bl Ma\u0159atka vytvo\u0159it je\u0161t\u011b pomn\u00edk samotn\u00e9ho Josefa Hl\u00e1vky, ale k\u00a0jeho osazen\u00ed nikdy nedo\u0161lo. M\u00edsto n\u011bj tam dodnes stoj\u00ed souso\u0161\u00ed Humanita a\u00a0Pr\u00e1ce od jin\u00e9ho vynikaj\u00edc\u00edho socha\u0159e Jana \u0160tursy. Modeloval tak\u00e9 \u0159adu dal\u0161\u00edch portr\u00e9t\u016f\u00a0\u2013 divadeln\u00ed here\u010dky Hany Kvapilov\u00e9 nebo p\u0159\u00edtele Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka. Tuto bustu m\u016f\u017eete dodnes vid\u011bt na dom\u011b v\u00a0ulici Dobrovsk\u00e9ho 646\/9, kde tento n\u00e1\u0161 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed krajin\u00e1\u0159 str\u00e1vil posledn\u00ed l\u00e9ta sv\u00e9ho kr\u00e1tk\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\n
\r\nPro Hl\u00e1vk\u016fv most vytvo\u0159en\u00e1 bronzov\u00e1 socha Architekt Hl\u00e1vka nebyla vzhledem k\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00fdm ud\u00e1lostem na most osazena, 1914, GHMP<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

V\u00a0roce 1911 si Ma\u0159atka pronajal ateli\u00e9r\u00a0v\u00a0ulici Na V\u00fd\u0161in\u00e1ch 12, kde pracoval dal\u0161\u00edch t\u0159iadvacet let. P\u0159ed Ma\u0159atkou se zde vyst\u0159\u00eddali socha\u0159i Jan \u0160tursa, Otto Gutfreund nebo Josef Wagner a\u00a0i\u00a0po Ma\u0159atkovi m\u011bl ateli\u00e9r zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1jemn\u00edky. P\u016fsobil zde Myslbek\u016fv a\u00a0\u0160turs\u016fv \u017e\u00e1k socha\u0159 V\u00e1clav \u017dalud, jen\u017e ateli\u00e9r v\u00a060. letech kr\u00e1tce prop\u016fj\u010dil Vladim\u00edru K\u00fdnovi a\u00a0Jaroslav\u011b Luke\u0161ov\u00e9, kte\u0159\u00ed zde pracovali na monument\u00e1ln\u00edm pomn\u00edku slezsk\u00e9ho p\u00ed\u0161\u00edc\u00edho bu\u0159i\u010de Petra Bezru\u010de. Po \u017daludov\u011b smrti v\u00a0roce 1977 v\u00a0ateli\u00e9ru dlouh\u00e1 l\u00e9ta tvo\u0159il socha\u0159 Josef Klime\u0161. Ten byl tak\u00e9 posledn\u00edm um\u011blcem, kter\u00fd ateli\u00e9r vyu\u017e\u00edval k\u00a0jeho p\u016fvodn\u00edmu \u00fa\u010delu. Dnes tento prostor s\u00a0nezvykle bohatou histori\u00ed slou\u017e\u00ed jako b\u011b\u017en\u00fd byt.<\/p>\r\n

Pro Ma\u0159atku to bylo \u0161\u0165astn\u00e9 obdob\u00ed i\u00a0v\u00a0soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b. 22.\u00a0\u010dervna\u00a01912 ve vinohradsk\u00e9m kostele sv. Ludmily si sv\u00e9 ano \u0159ekli Josef Ma\u0159atka a\u00a0Zdenka Proch\u00e1zkov\u00e1. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b po dvou letech se jim narodil syn Zden\u011bk. Bohu\u017eel se pak \u0161\u0165astn\u00e1 hv\u011bzda k\u00a0Ma\u0159atkov\u00fdm a\u00a0cel\u00e9mu sv\u011btu n\u00e1hle oto\u010dila z\u00e1dy. Mal\u00fd Zden\u011b\u010dek byl na sv\u011bt\u011b sotva jeden den, kdy\u017e v\u00a0Sarajevu prob\u011bhl atent\u00e1t na n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este. M\u011bs\u00edc pot\u00e9, 28.\u00a0\u010dervence\u00a01914, za\u010dala t\u0159i a\u00a0\u010dtvrt roku trvaj\u00edc\u00ed v\u00e1lka, b\u011bhem n\u00ed\u017e zahynulo t\u00e9m\u011b\u0159 deset milion\u016f voj\u00e1k\u016f a\u00a0na osm milion\u016f civilist\u016f. Mezi nimi i\u00a0socha\u0159\u016fv bratr Vil\u00e9m. Stejn\u011b tak byl i\u00a0Josef povol\u00e1n na frontu. Zprvu p\u016fsobil jako d\u016fstojn\u00edk sanitn\u00ed slu\u017eby ve vojensk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e pobl\u00ed\u017e Bratislavy, pot\u00e9 ve vojensk\u00e9 nemocnici na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde p\u0159e\u017e\u00edval v\u00e1lku\u00a0i\u00a0budouc\u00ed Ma\u0159atk\u016fv asistent socha\u0159 Jan Lauda.<\/p>\r\n

Po Ma\u0159atkov\u011b n\u00e1vratu dom\u016f se cel\u00e1 rodina nast\u011bhovala do mal\u00e9ho bytu v\u00a0Korunova\u010dn\u00ed ulici 904\/7, odkud bylo z\u00a0oken vid\u011bt na dv\u016fr s\u00a0ateli\u00e9rem v\u00a0ulici Na V\u00fd\u0161in\u00e1ch. V\u00a0pam\u011bti syna Zde\u0148ka se zachovala vzpom\u00ednka na tento p\u0159\u00edzemn\u00ed domek mezi zahr\u00e1dkami uprost\u0159ed bloku letensk\u00fdch \u010din\u017e\u00e1k\u016f. \u201eUvnit\u0159 byl ateli\u00e9r zastaven sochami, s\u00e1drov\u00fdmi odlitky a\u00a0r\u016fzn\u00fdmi pom\u016fckami. M\u011bl sklen\u011bnou st\u0159echu, pod ni\u017e otec nav\u011bsil \u0159adu r\u016fzn\u011b velk\u00fdch plachet, kter\u00fdmi \u0159\u00eddil sm\u011br a\u00a0s\u00edlu osv\u011btlen\u00ed. T\u00edm v\u0161\u00edm vytvo\u0159il jak\u00e9si bludi\u0161t\u011b, kter\u00e9 d\u00fdchalo tajemn\u00fdm \u017eivotem.\u201c<\/p>\r\n

Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byl Ma\u0159atka\u00a0v\u00a0tvorb\u011b pln\u011b pohlcen t\u00e9matem odboje. Modeloval sochu Ran\u011bn\u00fd \u010cechoslov\u00e1k a\u00a0pracoval na pomn\u00edku ob\u011btem 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Bubnuj\u00edc\u00ed legion\u00e1\u0159. Pro t\u0159\u00ed\u010dlennou rodinu to ale nebylo p\u0159edev\u0161\u00edm po finan\u010dn\u00ed str\u00e1nce \u00fapln\u011b snadn\u00e9 obdob\u00ed. Jejich pom\u011bry se zm\u011bnily v\u00a0roce 1920, kdy byl Ma\u0159atka jmenov\u00e1n profesorem na Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole. Rozlou\u010dili se s\u00a0mal\u00fdm bytem v\u00a0Korunova\u010dn\u00ed a\u00a0nast\u011bhovali se do prostorn\u011bj\u0161\u00edho a\u00a0hez\u010d\u00edho naproti akademii. V\u00a0ulici U\u00a0Akademie 366\/11 bydleli dal\u0161\u00edch dvan\u00e1ct let a\u00a0pr\u00e1v\u011b tehdy zapo\u010dala nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed epocha Ma\u0159atkovy tvorby. Pracoval na \u0159ad\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fdch pomn\u00edk\u016f, do letensk\u00e9ho ateli\u00e9ru mu chodil sed\u011bt modelem prezident Masaryk, pro b\u00fdvalou \u00darazovou poji\u0161\u0165ovnu na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Kpt. Jaro\u0161e
\r\nvytvo\u0159il \u010dtve\u0159ici monument\u00e1ln\u00edch mramorov\u00fdch soch d\u011bln\u00edk\u016f, kter\u00e9 m\u016f\u017eete na pr\u016f\u010del\u00ed b\u00fdval\u00e9 radnice Prahy 7 obdivovat dodnes. Z\u00edskal tak\u00e9 \u0159adu odborn\u00fdch uzn\u00e1n\u00ed\u00a0\u2013 stal se \u010dlenem Soci\u00e9t\u00e9 Nationale des Beaux-Arts\u00a0v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a\u00a0\u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a\u00a0um\u011bn\u00ed. 29.\u00a0\u0159\u00edjna\u00a01932 byl na n\u00e1m\u011bst\u00ed Pod Emauzy odhalen nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed Ma\u0159atk\u016fv pomn\u00edk s\u00a0n\u00e1zvem Praha sv\u00fdm v\u00edt\u011bzn\u00fdm syn\u016fm. Byly to \u0161\u0165astn\u00e9 roky intenzivn\u00ed pr\u00e1ce. Star\u00fd ateli\u00e9r Na V\u00fd\u0161in\u00e1ch p\u0159estal \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu socha\u0159i d\u00e1vno vyhovovat, a\u00a0tak se rodina v\u00a0roce 1934 p\u0159est\u011bhovala do vlastn\u00edho domu s\u00a0velk\u00fdm ateli\u00e9rem v\u00a0ulici U\u00a0P\u00e1t\u00e9 baterie 40, kter\u00fd pro Ma\u0159atku navrhl architekt Pavel Jan\u00e1k.<\/p>\r\n

V\u00a0rodinn\u00e9m \u017eivot\u011b byl Ma\u0159atka divn\u00fd patron. Jak se dozv\u00edd\u00e1me ze vzpom\u00ednek jeho jedin\u00e9ho syna Zde\u0148ka, um\u011bl b\u00fdt\u00a0v\u00a0obdob\u00ed poklidu vl\u00eddn\u00fd, p\u0159\u00e1telsk\u00fd a\u00a0pohodov\u00fd. \u201eTo se v\u0161ak m\u011bnilo v\u00a0z\u00e1vislosti na m\u00ed\u0159e pracovn\u00edho stresu. Kdy\u017e \u0159e\u0161il n\u011bjak\u00fd komplikovan\u00fd probl\u00e9m nebo zrovna tvo\u0159il, zcela se propadal do uzav\u0159enosti, ml\u010denlivosti, tak\u00e9 mu v\u0161ak \u010dasto bouchaly saze. Pak si vyb\u00edjel sv\u00e9 tenze na rodin\u011b, zejm\u00e9na na sv\u00e9 jinak milovan\u00e9 man\u017eelce Zdence.\u201c Se syn\u00e1\u010dkem chodil na proch\u00e1zky tak, \u017ee kluk musel ml\u010dky cupitat po boku sv\u00e9ho otce, kter\u00fd si neust\u00e1le cosi kreslil. Z\u00a0vl\u00eddn\u00e9ho um\u011blce se najednou st\u00e1val nerudn\u00fd patriarcha.<\/p>\r\n

Nov\u00e9 pohodln\u00e9 bydlen\u00ed a\u00a0prostorn\u00fd ateli\u00e9r v\u00a0pra\u017esk\u00fdch St\u0159e\u0161ovic\u00edch si Ma\u0159atka dlouho neu\u017eil. \u201eOsud ho zas\u00e1hl mocnou ranou. Z\u00e1ke\u0159n\u00e1 nemoc, kter\u00e1 nepozorov\u00e1na hlodala ji\u017e dlouho na jeho sk\u00e1lopevn\u00e9m zdrav\u00ed, vypukla plnou silou a\u00a0ochromila jeho t\u011blesn\u00e9 s\u00edly,\u201c vzpom\u00ednala na posledn\u00ed chv\u00edle sv\u00e9ho man\u017eela Zdenka. Ma\u0159atka zem\u0159el 20.\u00a0dubna\u00a01937 ve v\u011bku 62 let. Byl tak u\u0161et\u0159en zni\u010den\u00ed pomn\u00edku Praha sv\u00fdm v\u00edt\u011bzn\u00fdm syn\u016fm, kter\u00fd nacist\u00e9 zlikvidovali roku 1940. Dnes ov\u0161em stoj\u00ed replika tohoto pomn\u00edku op\u011bt na sv\u00e9m m\u00edst\u011b na n\u00e1m\u011bst\u00ed Pod Emauzy. Kdy\u017e dostal Ma\u0159atka v\u00a0roce 1934 Katzovu cenu \u010cesk\u00e9 akademie, tehdy nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f, napsal o\u00a0n\u011bm profesor V\u00e1clav Vil\u00e9m \u0160tech slova, kter\u00e1 jej v\u011brn\u011b vystihuj\u00ed: \u201eKrom\u011b talentu jsou v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Ma\u0159atkov\u011b oce\u0148ov\u00e1ny i\u00a0star\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 ctnosti: pracovitost, solidnost, charaktern\u00ed st\u00e1lost v\u00a0my\u0161len\u00ed a\u00a0v\u011brnost ide\u00e1lu.\u201c Zdenka Ma\u0159atkov\u00e1 zem\u0159ela v\u00a0roce 1980 ve v\u011bku 90 let. Dlouhov\u011bkost byla nad\u011blena i\u00a0jejich synu Zde\u0148kovi, jen\u017e se do\u017eil \u00factyhodn\u00fdch 95 let. Stal se v\u00fdznamn\u00fdm l\u00e9ka\u0159em v\u00a0oblasti vnit\u0159n\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, oboru gastroenterologie. Za sv\u016fj p\u0159\u00ednos medic\u00edn\u011b byl\u00a0v\u00a0roce 2001 pasov\u00e1n na Ryt\u00ed\u0159e l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho stavu \u010cesk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komory. Ma\u0159atk\u016fv hrob, jej\u017e zdob\u00ed plastika Inteligence, najdete v\u00a0Praze na Ol\u0161anech.<\/p>\r\n

Neb\u00fdt \u0161\u0165astn\u00e9 a\u00a0p\u0159\u00e1telsk\u00e9 povahy Josefa Ma\u0159atky, kdo v\u00ed, jak by se jeho \u017eivot odv\u00edjel. K\u00a0n\u00ed je t\u0159eba p\u0159ipo\u010d\u00edst i\u00a0jeho velk\u00fd talent, p\u00edli a\u00a0pokoru, s\u00a0jakou p\u0159istupoval ke sv\u00fdm u\u010ditel\u016fm. Pro\u017e\u00edt studia u\u00a0Myslbeka a\u00a0n\u00e1sledn\u011b pak\u00a0u\u00a0Rodina vy\u017eadovalo hodn\u011b sil, odvahy a\u00a0discipl\u00edny. Ma\u0159atk\u016fv pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd sen se stal skute\u010dnost\u00ed, kterou \u017eil naplno. Dodnes se p\u0159i studiu d\u011bjin um\u011bn\u00ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Rodinova v\u00fdstava v\u00a0Praze. N\u00e1sledn\u011b pak i\u00a0v\u00fdstava Antoina Bourdella z\u00a0jara 1909. Ob\u011b se uskute\u010dnily p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky Ma\u0159atkovi a\u00a0jeho hlubok\u00e9mu p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0ob\u011bma um\u011blci. \u201eUm\u011bn\u00ed, to je n\u011bha. Zamiloval jsem si v\u0161echno, co vid\u00edm,\u201c napsal si Ma\u0159atka do skic\u00e1ku v\u00a0okam\u017eiku, kdy byl skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd\u00a0\u2013 tedy kdy\u017e tvo\u0159il.\u00a0<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] P\u0159\u00edb\u011bh socha\u0159e Josefa Ma\u0159atky vypr\u00e1v\u00ed o\u00a0cest\u011b chlapce z\u00a0nuzn\u00fdch pom\u011br\u016f, kter\u00fd se neb\u00e1l j\u00edt za sv\u00fdm snem. Vynikal nejenom jedine\u010dn\u00fdm talentem, ale i\u00a0pracovitost\u00ed a\u00a0pokorou. To a\u00a0jeho p\u0159\u00e1telsk\u00e1 povaha mu dopomohly obst\u00e1t\u00a0p\u0159ed tak slovutn\u00fdm a\u00a0n\u00e1ladov\u00fdm um\u011blcem, jak\u00fdm byl Auguste Rodin. Ma\u0159atkova studia, ateli\u00e9ry, domov a\u00a0hlavn\u011b jeho d\u00edlo jsou spojeny i\u00a0s\u00a0Prahou 7.\u00a0 [\/perex] Uk\u00e1zka ze skic\u00e1\u0159e Mistra […]","protected":false},"author":76,"featured_media":46786,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46784"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=46784"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46784\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":46795,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46784\/revisions\/46795"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/46786"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=46784"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=46784"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=46784"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}